Článek o výstavě najdete tady

Filip Černý (1975) pracuje ve své malbě s různými motivy, na kterých demonstruje odstup, nebo naopak ponor do vlastního mediálního obrazu a jeho zákonitostí. Od banálních kompozičních skladeb jednoduchých zátiší, kde je projekční plochou kulatý talíř na běžném profánním ubruse, přes rozlišitelné "podobizny" různě zářících monitorů, až k přímým vstupům do umělého světa vlastní projekce, kde je rozostřením iluzivních kontur nebo popřením konvenčního vnímání prostoru z hlediska perspektivního čtení nabourávána lidská orientace. Lidský zrak, který nemůže zaostřit na nějaký detail, náhle jakoby oslepne. Ztrácí jistotu viděného a tedy vnímaného, a ocitá se v defenzivní pozici vůči prezentovanému obrazu. Zároveň je podprahově atakován neurčitými významy, které působí na jeho obrazotvornost. Vědomí v úsilí po orientaci může začít plodit "vizuální chyby", tedy vlastní "obranné projekce" jako zástupné body k dekódování obrazu. Proto se náhle ve zpětném zrcátku automobilu objeví místo zrcadlového odrazu znaky grafické povahy připomínající písmo. Proto jde náhle zrnění chybového signálu nelogicky přes úhlopříčku monitoru, a proto kruhové tondo osciluje mezi představou ženského ňadra a naddimenzovaným vypínačem nějakého spotřebiče. Obraz je autorovi platformou pro tvorbu, přenos a uskladnění fenoménů. VIDEO - ART.
Autor výstavy: Petr Vaňous

Staroměstská radnice, 2. p. od 15. 05. 2009 - 26. 07. 2009