Pokus o co nejvěrnější interpretaci Komenského Labyrintu s přenesením do naší doby, ale se zachováním Komenského jazyka jako hlavní poetické síly.

Komenský také psal Labyrint s přihlédnutím ke zkušenosti člověka doby krátce pobělohorské, kdy jeden řád a běh světa je nahrazován řádem novým. Doba, která by se dala charakterizovat jako nestálá a chaotická. Komenský tu přichází s Poutníkem, který touží poznat vše, co se pod sluncem děje - přes děje profánní až po hlavní a skryté hybatele lidského konání a nakonec Boha ve ztělesnění Ježíse Krista. Stejně jako pro Komenského, tak i pro nás je hlavní příběh člověka, který skrz své otázky po smyslu světa a štěstí lidské bytosti v něm, se nachází na začátku cesty za poznáním hodnot a cílů bytí. Jak pro Komenského, tak pro mne - člověka věřícího, je finálem setkání s Kristem jako hlavní a neměnnou legalitou světského jednání.Co se týče způsobu vyprávění tohoto příběhu, budeme volit, s přihlédnutím k jazyku textu, jeho skryté dramatičnosti a osoby Milana Caise, formu jevištní vizuální básně s umocněným důrazem na výtvarnou složku jevištní tvorby.Filip Nuckolls

Hraji: Josef Kaluža, Adrian Jastraban, Pavla Beretová

Rezie: Filip Nuckolls,