Archiv

Op-artové akty Zdeňka Virta (1)

2009-06-23 02:23

Dáváte-li přednost umělecké fotografii před naturalistickými momentkami nebo vás prostě jen zasáhlo celosvětové okouzlení 60. léty, neměli byste si nechat ujít výstavu Zdeněk Virt: Op-art, kterou v Galerii Josefa Sudka pořádá UPM. Navštívit ji můžete do 6. září.

Po Otu Richterovi představuje UMP v Sudkově galerii dalšího z pozapomenutých a nedoceněných fotografů - Zdeňka Virta. Na rozdíl od Richtera, který tvůrčí svobodu řešil odchodem do emigrace, se samotářský malíř a fotograf Zdeněk Virt vypořádal s danou situací vždy radikální změnou uměleckého projevu. Z toho důvodu jsou i jeho op-artové akty, vystavované v Sudkově galerii, jen jednou z etap tvůrčí práce. Nutno však podotknout, že etapou odborníky nejvíce ceněnou, považovanou za klasiku tohoto žánru. Soubor fotografických pohlednic Akty Zdeňka Virta z roku 1967 se i v současnosti objevuje v zahraničních publikacích například v Books of Nudes od Alessandra Bertolottiho vydané v roce 2007 nakladatelstvím Abrams v New Yorku.

"Zlatá léta šedesátá"
Decentní černobílé umělecké akty vynikají čistotou zpracování a svou stylizací nezapřou malíře a grafika. Grafická stránka fotografií je příznačná pro 60. léta. Různé rastry, geometrické obrazce a projekce, kterými jsou samotné ženské akty doplněny nebo částečně překryty, jsou pro toto období typické a dnes slaví návrat ponejvíce coby dekory textilií, tapet atd. Fotografie tak na vás nebudou působit jako téměř půl století staré archiválie, ale jako něco aktuálního či dokonce módního.

Aby snad nedošlo k mylnému dojmu, Virtovy fotografie však nejsou žádnou lacinou módní záležitostí, ale vysoce estetickými uměleckými díly vytvořenými v duchu Op-artu (doslovně optical art, tedy optické umění), který vznikl jako odnož geometrické abstrakce v 60. letech 20. století. Tento výtvarný směr vychází z poznatků z geometrie, fyziognomie a optiky, s jejichž pomocí dosahují op-artisté v dílech opticko-kinetických efektů. Nejvýznamnějším představitelem Op-artu je maďarsko-francouzský malíř Victor Vasarely. V české fotografii je jím právě Zdeněk Virt.

Body zlomu
Slibnou fotografickou budoucnost měla odstartovat souhrnná publikace Zdenek Virt: Op-art Akte, která vyšla v západoněmeckém nakladatelství Verlag-Müler & Kiepenheuer, a se kterou se na výstavě setkáte. Po ní měla následovat další publikace s názvem Psychedelic-Art uváděná někdy pod názvem Vizion a pedagogické působení v Německu. Jenže se psal rok 1968 a sovětská okupace udělala těmto plánům razantní konec. Zdeněk Virt se se situací vyrovnal po svém, dal fotografování aktů vale a zaměřil se na grafickou tvorbu, především ilustrace knih a filmové plakáty (1965-1975), kde většinou používal fotomontáže a různé speciální fotografické techniky, a později na reklamní fotografii (1975-1990).

Dalším zlomovým bodem v tvorbě byl pro Zdeňka Virta odchod do důchodu, kdy se začal opět plně věnovat malbě. Tíhnul především k surrealismu a existencionalismu, ovlivňovala ho četba Sartra a Camuse, ale i klasická hudba včetně moderní od Janáčka přes Klusáka po Kopelenta a také ranný jazz.

Zdeněk Virt v datech
Zdeněk Virt se narodil 2. listopadu 1925 v Praze. Vystudoval Státní grafickou školu, po níž místo dalších studií následovalo totální nasazení. Ke studiu se po válce vrátil, studoval malbu na VŠUP v ateliéru Františka Tichého, kde byli jeho spolužáky například Olbram Zoubek, Mikuláš Medek či Alena Ladová.
Po studiích se věnoval užité grafice a fotografovat začal až v polovině 50. let, zveřejňoval žánrové snímky v Literárních novinách a časopise Světová literatura. Fotografováním aktů se začal zabývat o deset let později a s úspěchem je publikoval v časopisech Czechoslovak Life či Im Herzen Europas. První výstavou grafik a aktů se představil v roce 1963 v Divadle E.F.Buriana. V této době už pravidelně publikoval v londýnské ročence Photography Year Book. Na výstavě Československá fotografie 1945-1989 byl jeho tvorbě věnován samostatný medailon.
Spolupracoval také na hraných filmech: v roce 1965 na detektivce Alibi na vodě, roku 1969 na televizním filmu Psíčci lorda Carltona a v roce 1972 na filmu Podezření.
Své znalosti předával studentům katedry fotografie FAMU jako externí pedagog během let 1967-1990. Po odchodu do důchodu se věnoval pouze malbě a kresbě. Ze světa uměleckého i skutečného odešel 30. května loňského roku.

Výstava Zdeněk Virt: Op-art se koná v Galerii Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1, otvírací doba středa–neděle 11—19 hod, vstupné 10 Kč.

Další informace o výstavě čtěte zde.

Zuzana Ottová
Foto: Zdeněk Virt