Archiv

Quis custodiet ipsos custodes?

2009-03-04 04:24

Filmová premiéra: Přívlastek nezfilmovatelný už raději vymažte se svých slovníků. Po nezfilmovatelné klasice fantasy se na plátna řítí i nezfilmovatelný kultovní komiks. Zapomeňte na to, že něco nejde a až budete sedět s otevřenou pusou v kině, přemýšlejte o tom hlavním. KDO BUDE STŘEŽIT STRÁŽ?

Dr. Mahnattan Bohem sice není, ale režisér Zack Snyder ano. Watchmen-Strážci Alana Moora jsou jedním z nejlepších komiksů, jaké kdy vznikly. Pokud byste si v životě měli přečíst jen jeden jediný komiks, sáhněte po Strážcích – a pochopíte, co všechno komiksové médium umí, a že kreslené obrázky jsou jenom začátkem. Děj Strážců je komplikovaný a mnohovrstevnatý a naplno využívá i netušených možností, které v sobě komiks skýtá, a které se převodem do lineárního filmového příběhu mnohdy ztratí. Ovšem nebyl by to Zack Snyder, režisér 300: Bitvy u Thermopyl, aby z kultovní předlohy nevyrobil dechberoucí film.

Příběh Strážců se odehrává v Americe virtuálních 80. letech, kde stále vládne Richard Nixon, Watergate nic neznamenala a Vietnam byl velkým americkým úspěchem. Tato realita se od naší liší i tím, že zatímco u nás ve 30. letech vznikaly první komiksy se Supermanem, v této realitě se začali objevovat rovnou maskovaní hrdinové. První generace zestárla, druhá živoří. Povolání neohrožených vigilantů bylo postaveno mimo zákon a skoro všichni někdejší bojovníci se zločinem odešli do důchodu. Studená válka hrozí každou chvíli přerůst ve válku zatraceně horkou a do toho začne kdosi bývalé hrdiny likvidovat. A to si samozvaní Strážci spravedlnosti nenechají líbit.

Kdo zná Moorův komiks, nemusí se bát. Snyder sice udělal jisté změny, jako například poměrně zásadní modifikaci konce celého kolotoče událostí, ale odsuzovat ho za to není na místě. Jeho konec v příběhu funguje mnohem lépe než ten originální a pro filmové médium je daleko stravitelnější. Nerozmotatelný tok děje, odpovídající asi tomu jak čas vnímá doktor Manhattan, se mu podařilo převést do příběhu se začátkem a koncem s velkou grácií. Mnohé přesahy, které původní komiks měl, se tím sice upozadily, ale pozorný divák si jich přesto všimne. A kdo ne, nebude je postrádat. Jeho pozornost naplno zaměstná zbytek filmu.

Pozor ovšem na srovnání Strážců s běžnými komiksovými filmy. Ze všeho nejvíc jsou Strážci sondou do psychologie těch, co se převléknou do směšného hábitu a postaví se za věc lidstva. Tito lidé přitom nejsou oněmi průhlednými dobráky, jaké známe z příběhů o Supermanovi. Naopak, jsou to nejistí, zakomplexovaní, násilní a fetišističtí jedinci, kteří si kostýmem řeší své vlastní problémy, ať už jsou jakéhokoliv původu.

Předloha vznikla ve stejné době jako Návrat Temného rytíře. Oba komiksy pomyslně soupeří o to, který z nich je lepší, který tehdejší americkou psychiku a komiksový žánr rozpitvává lépe. Loňská Nolanova adaptace Temného rytíře je už dnes legendární, ovšem Strážci se svému protivníkovi mohou směle postavit i ve filmové podobě. A posoudit kdo je lepší, je jen a jen na vás.

Časy a místa projekcí filmu najdete zde

.








Foto BontoFilm
Lucka Christovová