Líbáš jako Bůh

Jakou cestou se režisérka vydá, naznačil už její poslední film Jak se krotí krokodýly. Ten byl také takový barevný a rozjuchaný. Líbáš jako Bůh jde v jeho šlépějích, i když více než rodinnou komedií má být oním romantickým filmem. Přesto je složen ze samých bránici zaručeně rozechvívajících typů postav a situací. Marie Poledňáková se nechala slyšet, že inspiraci ke svým filmům sbírá na ulici a že už vlastně ani nic točit nechtěla, ale tu na ulici našla námět k Líbáš jako Bůh a jednoduše nešlo odolat.

 

Po jeho zhlédnutí vám bude připadat, že to, co Marie Poledňáková na ulici našla, byl mobilní telefon kohosi čerstvě zamilovaného plný milostných esemesek. Film je sice natřískaný českými hereckými esy, do titulků by ovšem ve vedlejších rolích měly být uvedeny i telefony Samsung a Nokia, skrze které se značná část romance odehrává. Vedle telefonu režisérka podle všeho narazila ještě na první díl Deníku Bridget Jonesové a Spidermana a ze šuplíku vylovila staré osvědčené pecky jako dominantní podnikavá manželka, neurotická ženská bez chlapa a babiččin přítel kutil-opravář. Komedie se vám pak z toho poskládá skoro sama.
 

trailer k filmu

 

Příběh Líbáš jako Bůh je jednoduchý. Dva se zamilují a chtějí být spolu, jenže jejich bohaté příbuzenstvo v jednom případě a manželský slib v druhém, jim to poněkud komplikují. Přesto ale, když přijmete to, co vám film intenzivně sugeruje – že láska kvete v každém věku a ještě k tomu hory přenáší - a vybavíte si také, jak veselohry Marie Poledňákové končí, bude vám od začátku jasné, kam se děj sune. Nemusíte tedy o ničem přemýšlet, jen se hezky bavit.

 

Příležitostí je opravdu hodně, průhledné postavy v průhledných scénách pronášejí jednu hlášku za druhou a nechybí ani odzbrojující bezprostřednost dětských herců. Titulní píseň k filmu nazpívala Lucie Bílá. A pokud z kinosálu neodcházíte ve chvíli, kdy se na plátně objeví první řádek závěrečných titulků, uvidíte bonusovou scénku, v níž tato naše Slavice coby romská žena probodla svého romského manžela a snaží se ho podle pokynů zdravotnické dispečerky zachránit. I tato scénka stojí na stereotypech, ovšem i u ní se zasmějete.A smát se budete skoro pořád. A pak na film zapomenete a až ho v kině či televizi uvidíte znovu, zasmějete se opět. Stejně jako u ostatních komedií Marie Poledňákové.

Místa a časy projekcí najdete tady

 

ukázka z filmu

 

 

 

 

 

 

 

Lucie CHristovová