Ladovi vodníci pokuřují v Obecním domě

Ne jeden, ale hned několik vodníků pohodlně usazených na vrbě nad rybníkem, ti šťastnější z nich dokonce i s polonahou rusalkou. Předjarní i štědrovečerní variace na téma vesnického ponocného. Retrospektivní výstava Josefa Lady instalovaná v Obecním domě do 3.  února 2008 však nepřináší pouze pohlednicové obrázky Ladova idylického venkova.

Pokud zůstaneme ještě okamžik v levém křídle výstavního prostoru Obecního domu, budeme se moci seznámit i s dalšími tématy Ladovy volné tvorby. Kromě několika dalších dobře známých pohledů, kterým dominuje vesnický kostelík na jednom, zřícenina na druhém kopci a pár chalup s hřejivým světlem petrolejek za okny, se tu potkáte i s dynamičtějšími výjevy. Zajímavým kouskem je například výprava zvířat zoologické zahrady, která se vydala pozdravit právě narozeného Ježíška do jesliček, nebo obrazy hromadných vesnických rvaček.

 

Přejdeme-li do druhého, pravého křídla, objevíme další rozměr Ladova imaginárního světa. Ten reprezentují v první řadě ilustrace k pohádkovým knížkám a říkadlům, které také všichni moc dobře známe. Kurátorka výstavy Pavla Pečinková se ovšem rozhodla zdůraznit jednu z možná trochu opomíjených stránek Ladovy tvorby a tou byly karikatury.

 

 

 

Po roce 1906, kdy se Josef Lada seznamuje s anarchisty a mladými proletáři, se potkává s Jaroslavem Haškem a stává se téměř jeho dvorním ilustrátorem. O pár let později pak získává místo v humoristickém časopise Karikatura, kde může naplno rozvinout svoji kritickou náturu. Nejčastějšími motivy jeho výsměšných kreseb se stávají obrazy, v nichž dochází k záměnám lidského světa a zvířecí říše. Což bývá připisováno vlivu kreslíře Benjamina Rabiera, kterým se Lada nechával nepochybně inspirovat.

 

Čestné místo v moderní české karikatuře si Josefu Ladovi pravděpodobně nikdo neodváží upírat, o něco problematičtější můžou ovšem pro někoho být jeho levicové a moralizující tendence. Ty můžeme vypozorovat jak z některých jeho karikatur, tak z tvorby reklam a plakátů. Za pozornost stojí i dalších vybočení z tzv. ladovského výtvarného výrazu, kterým jsou např. ilustrace ke knize Karla Vika: Fatalis.

 

 Výstava v Obecním domě není zdaleka tak rozsáhlá jako retrospektiva uspořádaná před necelými deseti lety na Pražském hradě, nicméně i tady můžete objevit kousky, které jste ještě třeba neviděli. Hlavní ambicí celého výstavního projektu bylo podle kurátorky Pavly Pečinkové vytvořit lákavou alternativu předvánočnímu vábení obchodních domů. Proto, pokud budete hledat v adventním čase útěchu, možná ji najdete právě v náruči ladovského světa plného tváří s malýma kulatýma očima.

Další informace naleznete zde