Do pralesa Spálenou ulicí

Od 17. října do 30. listopadu můžete v Galerii České pojišťovny, která je v průchodu mezi Spálenou a Vladislavovou ulicí, navštívit výstavu obrazů Ivany Lomové nazvanou Pták Ohnivák. Malby vycházejí ze zážitků z cesty po střední Americe.

Ivana Lomová (* 1959) je umělkyně, která je na české výtvarné scéně známá dostatečně a také už docela dlouho. A jde o autorku úspěšnou.

Hlavním tématem výstavy v Galerii České pojišťovny je prales, což je u Ivany Lomové docela překvapující. Exotika v jejím dosavadním díle chyběla, obrazy vystavené v prostorách, které se nacházejí ve dvoře rozsáhlé budovy známé finanční instituce, jsou plně exotické.

Ivana Lomová ve své tvorbě často používá fotografické předlohy, je tomu tak evidentně i tentokrát. A protože Středoevropanovi současné doby je džungle po většinu roku prezentována hlavně prostřednictvím fotografií a filmu, a to poměrně často, setká se tu návštěvník výstavy s čímsi důvěrně známým, ale přesto jiným. Barva nanesená štětcem na plátno „fotografický předobraz“ džungle hýřící tvary listů a bezpočty odstínů zelené, zřetelně posunuje jinam.

Výstava je komorní, se vší pravděpodobností by byla mnohem působivější, kdyby se jednalo o desítky obrazů, které by svou barevností návštěvníky doslova zahltily, třeba v Mánesu. Ale namalovat desítky obrazů samozřejmě není snadné a chce to svůj čas, a je na autorce, zda bude téma džungle a exotiky nadále rozvíjet, nebo zda se bude věnovat něčemu jinému. Ivana Lomová na toto téma říká: „Jedna z věcí, která mne na mé práci vyloženě baví, je to, že mne překvapuje, že vůbec nevím, kam dojdu. Můžu mít jakési představy, můžu to racionálně někam směřovat, ale jak to dopadne je jiná věc.“

rozhovor s autorkou o jejích starších obrazech

V kontextu dosavadní tvorby výtvarnice jde každopádně o zajímavé vybočení z vlastně již ustáleného tvaru, o oživení, které je zcela v logice očekávání, s jakým se značná část obyvatel české kotliny vztahuje k exotickým cestám do exotických míst.

Cesta do pralesa Spálenou ulicí se snad může zdát jako příliš stručná a krátká, ale s obrazy je třeba mít více trpělivosti než s fotografiemi. A pak v nich lze také mnohem více než na fotografiích nalézat a následně si zdánlivě krátkou cestu nebývale prodloužit.

Což má možná na mysli i Ivana Lomová, říká-li: „Když jdete dnes na nějakou velkou přehlídku současného umění, naprostá většina těch věcí Vám navodí stejné pocity jako normální život. V galerii zažívám to samé co na ulici, ve vlaku či kdekoli jinde. Jen výjimečně dostane divák i něco navíc, nad komentář, či ilustraci doby. Přijde mi to málo.“

Zda se za prvním plánem obrazu otevře i další, to už je ovšem na každém návštěvníkovi galerie. Proplout z budovy pojišťovny do pralesa plného bující vegetace nebo na pláž, nad kterou se zdvihá kupovitý kopec džungle jako na louce za Prahou kupky sena, vlastně není až tak jednoduché. Nuže, šťastnou plavbu.
Další informace o výstavě zde.

petr m