Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Výlety – Přírodní zajímavosti

Koněpruské jeskyně

Telefon
311 622 405
E-mail
Adresa
Koněpruské jeskyně, p.p. 13, Beroun - 266 01 
www
Region ČR
Střední Čechy
Doprava
Autem
Přímo k jeskyním je možné dojet autem. Nejlépe po dálnici D5 (E50) z Prahy do Plzně, při níž se jeskyně nacházejí. Sjezd je v Berouně (exit 18) a směr na Koněprusy je dobře značen. U Koněprus jsou směrovky přímo na jeskyně. Kromě Prahy a Plzně lze přijet i od Rakovníka, Kladna a Příbrami. U jeskyní je placené parkoviště jak pro automobily tak pro autobusy. Parkovné pro osobní automobil je 30 Kč. 

Vlakem
V Berouně (5 km severně od jeskyní) je významný železniční uzel. Vlakem je možné přijet z Prahy (vlak jede zhruba každou půl hodinu, rychlík každou hodinu) buď kolem řeky přes Karlštejn nebo lokálkou přes Rudnou u Prahy, dále pak z Plzně, Rakovníka (přes Křivoklát) a ze směru od Protivína přes Zdice. Přímo do Koněprus se vlakem nedostanete, proto je nutné v Berouně nebo v Králově dvoře přestoupit na autobus. 

Autobusem
Z Prahy do Berouna či Králova Dvora můžete dojet také autobusem. V pracovních dnech je k dispozici několik linek. Jet můžete z Berouna, nebo z Králova Dvora (záleží na lince a spoji). O víkendech a svátcích během sezóny (od dubna do září) je možné využít autobus, který několikrát denně jede přímo až k jeskynním z Berounského vlakového nádraží.

PROBO TRANS BEROUN, spol. s.r.o.
Pod Hájem 97, 267 01 Králův Dvůr, tel: 311 612 561
Otevírací doba
duben, květen, červen 8:00 - 16:00
červenec, srpen 8:00 - 17:00
září 8:00 - 16:00
říjen 8:00 - 15:00
listopad Je možná návštěva v pracovních dnech pro objednané skupiny
prosinec - březen Zavřeno


Doba prohlídky 60 min
Délka prohlídkové trasy 590 m
Průměrná teplota vzduchu 10,6 °C

* Otevírací doba může být upravena podle trhacích prací v blízkém lomu.
* Do jeskyní je zakázán vstup se psy nebo jinými zvířaty.

Vstupné
Plné vstupné 100 Kč
Důchodci 80 Kč
Poloviční vstupné 50 Kč
děti 6 – 15 let, držitelé průkazů ZTP, ZTPP, studenti do 26 let po předložení studentského průkazu, členové Českého svazu ochránců přírody po předložení členského průkazu ČSOP, hromadné výpravy dětí do 6 let (např. mateřské školy) 

Vstup zdarma
děti do 6 let (s výjimkou hromadných výprav dětí do 6 let – např. mateřské školy a podobně), zaměstnanci správy slovenských jeskyní, členové České speleologické společnosti, členové Slovenské speleologické společnosti, členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) mladší 15 let, zaměstnanci správ jeskyní sdružených v ISCA
Příplatky
Fotoaparát 30 Kč
Videokamera 100 Kč

Záloha za vypůjčení cizojazyčného textu 50 Kč (na výběr 14 jazyků)

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Koněpruské jeskyně aneb krása v Českém krasu

Autem, vlakem nebo autobusem jen cca 30 km jihozápadně od Prahy, 5 km od Berouna a najednou vás obklopí krajina plná dramatických srázů, hlubokých kaňonů a příkrých skalních stěn. V momentě je pak dění všedního dne kdesi daleko v zapomnění a vy máte pocit, jako byste byli někde na divokém západě…

Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.



Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla, který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních. 

PROHLÍDKA JESKYNĚ

Vchod do jeskyní se nachází asi 50 metrů nade dnem bývalého Houbova lomu a vede k němu příjemná, upravená cesta přímo z parkoviště. Vchodem se vstupuje do středního patra jeskyní, kde hned zpočátku zaujme Spallanzaniho jeskyně svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha. Projdeme síní U Labutě a už naše oči spočinou na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků. Prohlídka dále pokračuje do síně, pojmenované po lomařském mistru Marešovi, jednomu z těch, kterým vděčíme za znovuobjevení Koněpruských jeskyní. Kolem Letošníkovi propasti a navazujícím okruhem Staré chodby se dostaneme až do tzv. Proškova dómu, který je určitě tou nejkrásnější jeskynní prostorou Koněpruských jeskyní. Proškův dóm se pyšní kromě jiného zejména proslavenou krápníkovou výzdobou - tzv. Koněpruskými růžicemi. V následujícím Pustém dómu nedostatek krápníkové výzdoby plně nahradí zajímavý výklad k řadě kosterních nálezů zvířat a dokonce i k několika ostatkům pravěké ženy. Následuje Petrbokova jeskyně, kde byla v únoru 2007 objevena další část podzemního systému, kterou můžete spatřit okénkem v podlaze. Prohlídka se blíží ke svému konci stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní, tzv. Mincovny, odkud se vychází ven. 



MAPKA JESKYNĚ - k náhlednutí zde

Jeskyně má tři patra s výškovým rozdílem okolo 70 metrů. Celý systém chodeb a dómů měří kolem 2 kilometrů. Pro návštěvníky jsou přístupná dvě patra, prohlídková trasa je dlouhá 590 metrů, trvá zhruba jednu hodinu, je na ni 478 schodů a není upravena bezbariérově. Stálá teplota v jeskyni je okolo 10,6°C, proto nezapomeňte na vhodné oblečení.

KONĚPRUSKÉ PERLIČKY

Prastarý kult koně

Možná Vás při vyslovení jména Koněprusy napadne, odkud tohle podivné slovo pochází a má-li něco společného s koňmi. V historických pramenech se můžeme dopátrat zajímavé stopy. Slovo „prusý“ znamenalo bílý... Řada badatelů se domnívá, že oblast Zlatého koně a Koněprus byla kdysi významným kultovním místem. Nepřímou indicií mohou být i další názvy, které se koňmi jen hemží. Nejen již zmíněný název Koněprusy, ale i vrch Zlatý kůň či lom Kobyla naznačují velmi jasně, že kůň má pro toto místo zcela zvláštní význam.

V prastarých knihách se můžeme navíc dočíst, že ve dvorci zvaném Koněprusy kdysi chovali stádo posvátných bílých koní, tzv. mimochodníků. Mimochodníkem byl nazýván kůň, který oproti koňské přirozenosti šel vždy oběma nohama jedné strany zároveň. Právě z Koněprus měl snad pocházet i bájný kůň kněžny Libuše, kterého poslala s poselstvem za knížetem Přemyslem. Další stopu odhalíme i u starověkého kmene Keltů, kde je historicky doložen kult Bílého a Zlatého koně. V řadě pověstí jezdí na bohatě zdobeném zlatém koni bohyně ve zlatém šatu. .... 

Paleontologické nálezy

Podle paleontologických nálezů víme, že v okolí Koněprus bylo velmi živo i v pravěku. V jeskyních byly nalezeny až 1,5 milionu let staré kosterní pozůstatky zvířat. Poměrně stará je i historie člověka na tomto území. V jeskyni byly objeveny lidské kosti druhu Homo sappiens sappiens staré takřka 13 tisíc let. Patřily ženě, staré přibližně 46 let, která byla pohřbena v komínu vedoucím do jeskyně. V jeskyni uvidíte kopie některých jejích ostatků a zajímavých pravěkých zvířat, mezi kterými je překvapivě např. i opička makak (originály jsou uloženy v Národním muzeu v Praze). 

Koněpruské růžice

Jedná se o nejstarší a zcela unikátní výzdobu Koněpruských jeskyní, jejíž stáří může být větší, nežli 1,5 mil. let. Tyto krápníkové útvary někomu připomínají květák, jinému růžičkovou kapustu či přímo růžičky. Jsou tvořeny kalcitem a obsahují zrna až vrstvičky čirého či mléčně zbarveného opálu. Vznikaly v době, kdy na povrchu doznívalo tropické až subtropické klima. Opál se vyskytuje i v jiných jeskyních, růžičky s opálem jsou však světovým unikátem. 



Mincovna

Tak je nazýváno historicky nejzajímavější patro Koněpruských jeskyní, kde v období Jiřího z Poděbrad byla provozována penězokazecká dílna. Originální mince se stojícím lvem byly stříbrné, s ražbou pouze po jedné straně a drobnou ozdobou po obvodu zvanou perlovec. Penězokazci je vyráželi z měděného plechu, střížky máčeli do amalgámu stříbra, žíháním odstranili rtuť, takže postříbřené padělané mince vypadaly jako pravé. Vyrazili jich přibližně 5.000 kusů, což by jedné osobě postačilo na obživu na dva roky. Nikdo nebyl přistižen, a tak se neví, kdo falešné dílo provozoval. 

Pověst o pasáčkovi

Ke Koněpruských jeskyním se váže pověst o pasáčkovi.... Mladý chlapec pásl poklidně na kopci své ovce až najednou objevil díru, z které stoupal kouř. Byl to chlapec odvážný a tak neváhal a vlezl do díry dolů. Na samém dnu pak nestačil žasnout. Uviděl vousatého, vlasatého loupežníka, který přepočítával hromadu peněz. Oba se trochu polekali, ale brzy se domluvili. Loupežník dal pasáčkovi hrst mincí a pasáček mu na oplátku slíbil, že to nikomu neprozradí. Jenže, jak vylezl ven, hned utíkal do vesnice a tam všechno vyzvonil. No a vesničané také chtěli peníze a tak vzali vidle, hrábě, kosy, cepy a pospíchali s pasáčkem na kopec. Jenže ouha, díra nebyla k nalezení. A tak pasáčkovi natloukli a peníze mu vzali. Z toho plyne ponaučení, že každý by měl dané slovo dodržet, jinak by na to mohl doplatit jako pasáček. Dlouho se soudilo, že pověst má původ v lidové fantazii. Po objevu svrchního patra se však ukázalo, že pověst měla racionální jádro. 

TĚŽBA A PŘÍRODA

Historie těžby


Mnohotvárná a fascinující krajina Českého krasu vznikla kombinací darů přírody a urputným těžařským úsilím, které provází tuto lokalitu odnepaměti. Je to zejména koněpruský bílý vápenec, který byl a zůstává po staletí velmi žádanou surovinou. Těžil se zde ale i růžový vápenec, mramor a kámen pro zdění budov či pro sochařské a umělecké práce. Využívání vápenců Českého krasu má za sebou historii trvající nejméně 4000 let. Nejstarší těžba pravděpodobně sahá až do doby železné. První doložené historické záznamy najdeme v dobách Jana Lucemburského a zejména pak za éry Karla IV. Po celé toto období se těžilo spíše příležitostně a mnohdy s velkými přestávkami. Prudký rozvoj těžby zaznamenaly zdejší lomy až v průběhu druhé poloviny 19. století, kdy došlo k postupnému přechodu od malovýroby železa a oceli na výrobu vysokopecní. Právě rozvoj hutnictví na Kladně vyvolal podstatné zvýšení těžby na místních lokalitách a vedl k mnohým sporům a střetům zájmů. 



Chráněná krajinná oblast

Krajina Českého krasu byla vyhlášena v roce 1972 za Chráněnou krajinnou oblast. A zejména díky mnohaletému úsilí ochránců přírody je v Českém krasu stále co obdivovat . Úspěchem je i fakt, že samotné těžařské firmy se začínají aktivně podílet na zachování vzácné fauny a flóry tohoto regionu, a tak si zde přijdou na své milovníci vzácných rostlinek i obdivovatelé mnohdy velmi kuriózní zvířeny.

Zajímavá zvířátka

Posledním hitem jsou neobvyklá zvířata jako je psík mývalovitý, norek americký, daněk nebo muflon. Některá z nich se dostala údajně do Českého krasu útěkem ze specializovaných farem. Lokalita Českého krasu je však již po celá desetiletí významným útočištěm pro řadu vzácných druhů živočichů, kteří se zde usadili přirozenou cestou. Jedním z nejpopulárnějších obyvatel je pravděpodobně netopýr. Již 40 let zde probíhá intenzivní výzkum netopýřích kolonií a bylo popsáno celkem 17 druhů vyskytujících se v lokalitě CHKO. Navštívíte-li okolí Koněpruských jeskyní v podzimních měsících a dopátráte-li se nějakého otvoru, který spojuje jeskyně s povrchem,můžete sami pozorovat obratné starty a přistání těchto neuvěřitelných (létajících) savců. V lesích můžete pak snadno zahlédnout typické obyvatele jako je veverka, zajíc či králík. S trochou štěstí můžete narazit i na lišku, lasičku, kunu nebo tchoře. V posledních letech se tu také velmi daří praseti divokému, ondatře a tolik roztomilému a kriticky ohroženému syslu obecnému. Bohatě zastoupen je zde také hmyz, ptactvo a známá žabka - skokan skřehotavý. 

Neobvyklá květena

Pro tuto oblast je charakteristický výskyt teplomilných a suchomilný druhů rostlin. Zvláštní geologické podmínky neumožňují usazení pro naše klima typických dřevin. Na kluzkém a strmém vápenci se neudrží větší množství zeminy, nutné pro klasické dřeviny a byliny našeho pásma. Strmé, především k jihu nastavené skalní stěny jsou však ideálním místem pro mnoho ohrožených druhů jako je např. koniklec luční český, kosatec, chrpa, devaterníček a další. Raritou českého krasu je také celá řada orchidejí.
Loading .....
Loading .....
Loading .....

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
Loading .....
>