Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Výlety – Přírodní zajímavosti

Hora Říp

Telefon
416 850 201 (Infocentrum)
Adresa
Informační centrum, Karlovo nám. 21, Roudnice nad Labem - 413 01
www
Region ČR
Severní Čechy
Doprava
Pokud nebydlíte někde pod Řípem, možná by vás zajímalo, jak se na tento památný kopec nejlépe dostat. Když pomineme dlouhé pěší putování v Čechově stylu, leteckou přepravu na Roudnické letiště a vodní cestu po Labi, nejspíš bude většina lidí volit mezi automobilem, vlakem a autobusem. 

Autem
Automobilem k Řípu zřejmě nejčastěji zamíříte po dálnici D8 (E55) mezi Prahou a Teplicemi. Dálnice se téměř šoupe o patu kopce, takže zvláště ve směru od Prahy snadno poznáte, kde odbočit: nejlepší je to na exitu 29, ve směru na Roudnici nad Labem. Po silnici na Roudnici budete pokračovat zhruba 3 km; na prvním kruhovém objezdu ve městě se pak dáte doprava, směr Krabčice, a opět pokračujete nějaké 4km, načež v Krabčicích odbočíte vpravo do obce Rovné a po kilometru doleva, alejí přímo k podřipskému parkovišti. Odtud budou muset bohužel i milovníci motorů vyšlapat necelý kilometr na vrchol hory po svých. 

Vlakem
Ctitelé železnice mají na výběr hned z několika možností. Z hlavní trati Praha – Ústí nad Labem je nejlepší přístup z nádraží v Roudnici nad Labem (6,5 km od Řípu), kde vlak staví téměř každou hodinu, takže najít vhodný spoj není problém. Toužíte-li po delším pochodu, můžete na téže trati vystoupit i v zastávce Mlčechvosty (11,5 km). Pokud vám jízda po mezinárodní trati přijde banální, přesedněte třeba na lokálku z Vraňan, kterou se můžete příblížit do Horních Beřkovic (8 km), nebo až k samé patě Řípu, do obce Ctiněves (2,5 km). Z druhé strany si lze nadjet motoráčkem z Roudnice n. L. do vsi Vražkov (4 km). Kromě těchto stanic, z kterých vede na Říp turisticky značená trasa, můžete vystoupit třeba v Klenči (4,5 km), ve Mnětěši (3,5 km), v Kostomlatech pod Řípem (4 km) nebo ve Straškově (6 km). 

Autobusem
Jestliže dáváte přednost autobusu, také si přijdete na své. Pokud zmíním jen zastávky na turistických trasách, můžete vystoupit v Roudnici nad Labem (6,5 km), v Krabčicích (3 km), ve Ctiněvsi (2,5 km), ve Straškově (5 km), Jeviněvsi (8,5 km) a v Mlčechvostech (11,5 km). Opravdový fandové na autobusy už si jistě další zastávky v okolních vesničkách dohledají sami.
Ovšem ať už jedete vlakem nebo autobusem, ze zastávky půjdete nejspíš pěšmo: o tom, co která trasa obnáší, se dozvíte zde.
Otevírací doba
Rotunda sv. Jiří na Řípu
duben a říjen: st - ne 9-16
květen a září: út - ne 9-17
červen, červenec, srpen: út – ne 9-18

Informační centrum v Roudnici n.L.
květen-září: Po – Pá 8:00 – 12:00, 12:45 – 17:00
So, Ne 9:00 – 12:00, 12:45 – 16:00
říjen – duben: Po, St 8:00 – 12:00, 12:45 – 17:00
Út, Čt, Pá 8:00 – 12:00, 12:45 – 16:00
So 8:00 – 11:00

Plavecký bazén v roudnici n.L.
Po 15:30 - 17:00 a 19:00 - 21:00
Úterý 15:30 - 17:00 a 19:00 - 21:00 (relaxační plavání)
Středa 15:30 - 17:00 a 19:00 - 21:00
Čtvrtek 14:30 - 15:30 (důchodci), 15:30 - 17:00 a 19:00 - 21:00 (relaxační plavání)
Pátek 15:30 - 17:00 a 19:00 - 21:00
Sobota 13:00 - 19:00
Neděle 13:00 - 19:00

Gelerie moderního umění v Roudnici n.L.
Očkova 5 / tel: +420 416 837 301
út-ne 10:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 

Podřipské muzeum v Roudnici n.L.
náměstí Jana z Dražic 101 / tel: +420 416 878 192
út - ne: 10:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00 

Klášter a kostel v Doksanech, tel: +420 416 861 113
červenec – srpen: út-so 9:00-17:00
V jiném termínu je prohlídka možná po předchozí domluvě

Tvrz v Brozanech nad Ohří, tel: +420 721 450 224
duben – říjen: so a ne 10:00 -16:00
V jiném termínu je prohlídka možná po předchozí domluvě

Vodní hrad Budyně nad Ohří, tel: +420 416 862 395
listopad - březen: so, ne 10:30 – 12:00 13:30 – 15:30
duben - říjen: út - ne 10:30 – 12:00 13:30 – 17:00 

Zámek Libochovice, tel: +420 419 591 443
duben a říjen: út-ne 9 - 16 hod.
květen - září: út-ne 8 - 17 hod. 

Hrad Hazmburk, tel: +420 606 820 015  
duben – září: út - ne 10:00 18:00
říjen – březen: so - ne 10:00 – 16:00
Vstupné
Rotunda sv. Jiří na Řípu
20 Kč / se slevou: 10 Kč (invalidé, učitelé a studenti)
Zdarma: děti do 6 let, členové klubu Čtyřlístek, pedagogický doprovod školních výprav, pracovníci památkové péče ČR.

Vodní hrad Budyně nad Ohří
dospělí 30,-, děti do 16ti let 10,-, studenti, důchodci a ZTP 20,-

Zámek Libochovice
Základní vstupné 40,- / Zlevněné vstupné 20,- / Děti do 6 let 10,- 

Hrad Hazmburk
20,- / Studenti, ZTP, důchodci: 10,-
Příplatky: - mimo návštěvní dobu 50% / - mimo sezónu 100%

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp
Prs úrodné matky Země, středočeský Olymp, srdce národa českého nebo zkrátka jen boulovitá halda čediče, náhodně kdysi vyvržená uprostřed roviny? Ať už je váš vztah k památné hoře Říp jakýkoliv, faktem zůstává, že většina návštěvníků na její vrchol směřuje právě proto, čím je, a nikoliv kvůli tomu, jaká je. A přesto, že dnes už asi obrozenecky buditelské heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“ vyvolá spíše úsměv, pro mnoho Čechů skutečně kopec u Roudnice nad Labem představuje místo, které je alespoň jednou za život třeba navštívit.

I když jsou vám vlastenecky vzedmuté city lhostejné, je to vcelku příjemná procházka. Zjara se zelený koberec na svazích hory rozzáří květy, v létě slunce stéká na stříbrné kmeny buků přes klenbu jejich listoví a na podzim se les na úbočích zbarví dozlatova. I zima má cosi do sebe, jen výstup příkrou cestou k vrcholu je trochu náročnější. Pokud vyrazíte s kompasem a střelka se najednou zmateně roztočí, nelekejte se: nejste na severním pólu, to jen příměs magnetovce v místním čediči si s vámi pohrává. Naštěstí vede nahoru na horu turisticky značená trasa.

Pokud se nespokojíte s krátkou procházkou, máte možnost se přesvědčit, že Podřipsko oplývá krom mléka a strdí i spoustou malých divů, které byste v tomto kraji snad ani nečekali. Téměř každá vesnička tohoto odpradávna obydleného kraje skrývá nějakou pamětihodnost či tajemné zákoutí – nic oslnivého, za čím by se hrnuly davy turistů s blýskajícími fotoaparáty. Zato ale dlouhá řada míst, kterou může procházet plesající srdce poutníkovo s vědomím, že pod schýlenými korunami vrb na venkovských návsích prosakuje historie. A ať už pátráte po rustikální idyle nebo torzu nedostavěného chrámu za vsí, v kterém je údajně centrum positivní energie, budete mít nakonec chuť se sem vracet.

Na konci toho výletu se možná přenesete přes vtipy o legendárním praotci, který byl příliš líný na to, aby došel k moři, a pochopíte, proč se zastavil zrovna tady.

Hora Říp
Vysloužilá sopka
Při pohledu na dnes utěšenou a poklidnou kupu, shlížející na smavý ten ráj, která by snad v někdejších čtenářích Malého prince mohla vyvolat otázku „Klobouk – nebo hroznýš, který spolkl slona?“ člověk rozhodně nemá pocit nebezpečí. Přitom by stačilo, aby praotec Čech přišel o pár milionů let dřív, a místo o mléku a medu by nejspíš mluvil o popílku a žhavé lávě. Není totiž žádným tajemstvím, že Říp je vyhaslá sopka, přesněji řečeno obnažený zbytek sopouchu. Stejně jako homole nedalekého Českého středohoří, i on už má nejlepší léta za sebou: naposledy si zasoptil ve třetihorách a toho, že by se ještě probudil, se bát nemusíme. 

Kamení a kvítí
Pokud byste byli přesto nedůvěřiví a chtěli raději přesně vědět, co to máte pod nohama, když šlapete vzhůru k rotundě, vězte, že jde o nefelinitový čedič, který kromě olivínových zrnek obsahuje především nefelin, amfibol, leucit, augit, špetku noseanu a také magnetovec, který by kdysi zmátl nejednoho výletníka s buzolou, ovšem ve věku GPS navigace zůstává nepovšimnut ležet pod kořeny stromů.
Stromy dnes porůstají téměř celou horu, ale nebylo tomu tak vždy. Ještě v 19. století byl Říp téměř holý. A mnohé z vás možná udiví, že ochránci přírody si dnes cení především zbytků teplomilných stepních trav a květeny, která přežívá na místech, jež neobsadil les. 

Jak Říp ke jménu přišel
Někoho by ovšem možná víc zajímalo, kde hora přišla ke svému jménu. Etymologické dohady starších kronikářů, kteří se domnívali, že se ve slově Říp zrcadlí slovo zřít a někdejší počin praotce Čecha, který z vrcholku zřel zemi zaslíbenou, můžeme celkem bez rizika odhodit do říše pohádek. Jméno Říp je podle všeho odvozené ze starogermánského slova „rip“, které znamená zcela obyčejně horu. Přejímání názvů od původních obyvatel byla ostatně na úsvitu slovanského osídlení zcela běžná praxe a leckterý čtenář by byl překvapen, kolik názvů našich řek původně znamenalo jednoduše řeka. O tom, zda jméno Říp nějak souvisí s Horami rhifajskými, které do střední Evropy klade starověký zeměpisec Ptolemaios, se můžeme jedině dohadovat, nicméně šlo nejspíš o podobný problém: tedy záměnu obecného názvu v cizím jazyce za vlastní jméno pohoří. 



Výška, délka a šířka
Pro ty, kteří si zvláště potrpí na exaktní data, ještě pár čísel:
Vrchol hory Říp se týčí 455,5 metrů nad mořem,
zhruba 306 metrů nad hladinou Labe (ovšem podle toho, kolik je vody),
přibližně 200 metrů nad úrovní okolních polí
a nachází se na 14° 17' 22.25" východní délky a 50° 23' 10.71" severní šířky

Na vrcholu
Vlastenecké občerstvení
Ještě než vystoupáte k románské rotundě na samém vrcholku hory, spatříte vlastenecké heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp,“ zvěčněné na štítu malebné turistické chaty. Dřevěné stavení, které dělá nedaleko vrcholu hory společnost kamennému kostelíku, bylo postaveno roku 1907 a slouží dnes především jako občerstvovací stanice pro poutníky znavené náročným výstupem. Krom toho, že si na jeho štítu můžete připomenout, čím je Čechu Říp, musím také upozornit, že zde vaří skvělou domácí bramboračku s čerstvými houbami (pokud rostou). Pokud máte štěstí, sejde se méně hostů a pan hospodský má dobrou náladu, natrefíte třeba i na rodinnou diskotéku s nefalšovaným stroboskopem, blikajícím u stropu, a koťaty, procházejícími se po stole. 

Tábory lidu a lidové veselice
Rotundu nechal postavit, nebo spíše nově opravit, již ve 12. stoleti kníže Soběslav I. V Soběslavově době ovšem stavba zřejmě ještě neměla nic společného s legendou o praotci Čechovi, jehož výstup na horu si přimysleli pozdější kronikáři. Teprve s nastupujícím obrozením se kostel stal místem, k němuž směřovaly vzedmuté vlastenecké city a kroky národních buditelů. V druhé polovině 19. století se zde konaly takzvané tábory lidu a národní manifestace. 10. května 1968 byl při jedné takové sešlosti z kopce vyjmut balvan, vložený později do základů Národního divadla.
Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svotojiřská pouť. Předznamenaná je ovšem již 20. – 22. dubna lidovou Řipskou poutí s mnohými kulturními atrakcemi a kolotoči, která probíhá na úpatí hory u vsi Rovné. 

Výhled do kraje
Ještě pře sto dvaceti lety byl Říp takřka holý, takže staré rytiny, na nichž je rotunda sv. Jiří viditelná do širého kraje, nejsou nijak nepatřičné. Pak dal ovšem kníže Lobkowicz vysázet na svazích les, který postupně zakryl nejen pohled na vrchol hory, ale naopak i výhled z hory na zemi mlékem a medem vlhnoucí. Pokud se nevydáte na Říp v zimě nebo brzy zjara, když ještě není na stromech listí a mezi větvemi prosvítá okolní krajina, budete si muset vystačit s třemi zbývajícími vyhlídkami: Pražskou, obrácenou na jih, Mělnickou, která se obrazí k severovýchodu, a Roudnickou, z níž je vidět na severozápad. Nejkrásnější výhled je nejspíš z posledně jmenované, neboť tím směrem leží homole Českého středohoří.

Rotunda sv. Jiří (tel: +420 605 113 630)
Zvláště v parném létě člověk ocení chladivé kamenné zdi románské rotundy na vrcholku hory. První zmínka o této stavbě pochází z roku 1126 (mimochodem tedy rok po Kosmově smrti). Kníže Soběslav I. nedlouho předtím (18. února) vyhrál v bitvě u Chlumce, nedaleko Ústí nad Labem, kde porazil německého krále Lothara. Aby se na to hned tak nezapomnělo, nechal obnovit pobořený řipský kostelík a postavit západní kruhovou věž. Při této příležitosti přijel vážený pan olomoucký biskup Jindřich Zdík, aby kapli vysvětil. Původně byla ovšem zasvěcena svatému Vojtěchu a teprve později (první zmínka o tom pochází z počátku 16. století) bylo její svěcení změněno na svatého Jiří. Dnes se občas uvádí se jmény obou svatých – snad aby se světci nehádali. 

Svého času rotunda sloužila jako farní kostel pro nedalekou obec Rovné a v 18. se kolem ní dokonce rozkládal hřbitov. Dnes se uvnitř nachází Památník českého státu, socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870, plastika zobrazující přeměnu kočovného slovanského lidu v usedlý a spořádaný lid zemědělský a další pamětihodnosti, o čemž se můžete přesvědčit od dubna do září v rámci turistické prohlídky – nebo také každou první neděli v měsíci, kdy se zde konají bohoslužby. Každoročně první neděli po svatém Jiří (24. dubna) ke kostelu míří tradiční církevní Svotojiřská pouť.

Kina
Restaurace
Město
Umění
Výlety
Nákupy
Divadla
Sport
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>