Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Výlety – Hrady a zámky

Kokořín

www
E-mail
Adresa
Hrad Kokořín, Kokořín - 277 23
Telefon
315 695 064 (správa hradu)
Region ČR
Střední Čechy
Doprava

Autem
Cestovat na Kokořín vlakem či autobusem hlavně o víkendech je poměrně problematické. Pokud však pojedete autem, dostanete se k hradu pohodlně hned ze tří směrů. Od Prahy přes Mělník, z Dubé a od Mladé Boleslavi.
Od Prahy před Mělník: Z Mělníka po silnici II. třídy č. 273 směr Chloumek, za nímž se můžete rozhodnout zda odbočíte vlevo, či vpravo. Vlevo pojedete do Kokořína mezi poli přes Střednici, Vysokou, Bosyni, Janovu Ves. Pokud odbočíte vpravo, pak asi po dvou kilometrech odbočte před železničním přejezdem u obce Lhotka doleva na Kokořínský Důl. Podle domorodců je tato cesta údolím Pšovky mnohem romantičtější.
Z Dubé: Druhou možností je jet směrem z Dubé do Mšena po silnici II. třídy č. 259. Když se asi 5 km od Dubé dáte vpravo přes Střezivojice, Dobřeň a Jestřebice, dojedete do obce Kokořín, která leží od hradu necelé dva kilometry. Nebo z Dubé můžete pokračovat až na Ráj a tam odbočit na Vojtěchov a dál do Kokořínského Dolu.
Z Mladé Boleslavi: Poslední variantou je cesta z Mladé Boleslavi. Odtud opět pojedete po silnici II. třídy č. 259 přes Bukovno, Katovice do Mšena, dále opět na Ráj, odbočíte vlevo na Vojtěchov a Kokořínský Důl.
Přímo pod hradem je možné zaparkovat auto. V sezóně si účtují 20 Kč za hodinu, po zbytek roku je parkování zdarma. Druhou variantou je popojet asi o km dál ve směru na Vojtěchov a zaparkovat auto po pravé straně v autokempu.
Autokemp Kokořín, Kokořínský Důl, provoz : květen – říjen, tel. 315 693 069
Do kopce k hradu 0,7 km budete však muset z Doliny po svých.
Autobusem
Z Prahy: Nejvýhodnější je asi cestovat z Prahy na Mělník a dál pokračovat některým z místních spojů, nebo přestoupit na vlak do Mšena a odtud do Kokořína pěšky asi 4,5 km po zelené přes Sedlec, nebo delší trasou po modré ze severu přes Pokličky.
Jízdní řády:
Mělník – Kokořínský důl (PDF), Mělník – Kokořín (PDF), Praha – Mšeno (PDF) 
Z Mladé Boleslavi: Z Mladé Boleslavi je poměrně dobrý spoj do Mšena. Nebo můžete pokračovat autobusem až do Kaniny, která je od Kokořína vzdálená asi 3 km. (z Kaniny nevede do Kokořínského Dolu značená trasa, budete muset po silnici).
Jízdní řády:
Mladá Boleslav – Mšeno (PDF), Mladá Boleslav – Mšeno – Kanina (PDF)
Z Dubé: Na cestě autobusem z Dubé je třeba přestupovat v Ráji, nebo dojít do Kokořínského Dolu pěšky po červené trase. Lemuje silnici, asi 5 km.
Jízdní řád:
Dubá – Mšeno, Ráj (PDF)
Vlakem
Jedinou železniční tratí, která se Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko alespoň dotýká, je jihovýchodní trať ve směru Mělník – Mladá Boleslav (076). Nejvýhodnější je asi vystoupit v Kanině ( do Kokořínského Dolu po silnici 3 km), ve Mšeně ( 4,5 km přes Sedlec po zelené turistické trase), nebo ve stanici Lhotka (do Kokořínského Dolu 7 km po červené turistické trase).

Otevírací doba

Hrad:
leden – duben: po dohodě se správou hradu
duben: So, Ne 09:00 – 12:00, 13:00 – 15:00
ve všední dny po telefonické domluvě
květen, červen:    Po - Ne 09:00 – 12:00, 13:00 – 15:00
červenec, srpen:  Po - Ne 10:00 – 12:00, 13:00 – 17:00
září: Po - Ne 09:00 – 12:00, 13:00 – 16:00
říjen: So, Ne 09:00 – 12:00, 13:00 – 15:00
listopad, prosinec: po dohodě se správou hradu
Pozn.: V tabulce jsou uvedeny začátky posledních prohlídek.
Prohlídky mimo otevírací dobu pouze pro skupiny min. 10 osob po předchozí domluvě se správou hradu.
Turistické informační centrum Mšeno:
Otevřeno pouze v sezóně! V měsících květen - září je to Út – So od 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00, v Ne 9:00 – 12:00
Turistické informační středisko Mělník:
Otevřeno v měsících květen – září od Po - Ne v časech 9:00 – 17:00, v měsících říjen – duben je to Po – Pá od 9:00 – 17:00

Vstupné
I. okruh

II.kruh 

Základní vstupné - dospělí  60 Kč            20 Kč
Studenti (od 15 let), důchodci, invalidé 40 Kč      10 Kč
Děti do 6 let zdarma  zdarma
Děti do 15 let  30 Kč           10 Kč
Rodinné vstupné         160 Kč     -
Prohlídka mimo otevírací dobu 120 Kč     -

Prohlídkové okruhy: 
I. prohlídkový okruh: Prohlídka s výkladem. Navštívíte starý palác, který byl vystavěn při rozsáhlé rekonstrukci v letech 1911 – 1918; prohlédnete si erbovní síň; lovecký předpokoj, kde je vymalována rodina Špačků; i Rytířský sál; projdete po ochozu obranné zdi a sestoupíte zpět na nádvoří po schůdcích menší věže.
II. prohlídkový okruh: Prohlídka bez průvodce. Vystoupáte na 37,5 m vysokou obrannou hradní věž, z níž je krásný výhled do okolní krajiny. 

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Iluzi tajuplného hradu, po jehož ochozu se prochází sličná dívka s nepřítomným pohledem, v případě Kokořína ani nepotřebujeme vytvářet. I když jedno podobné vyprávění o bílé postavě, která se zjevuje na ochozu věže, mezi místními také svého času kolovalo. Jako tichý svědek staleté historie šlechtických rodů, kterého ke svému obrazu přetvořila fantazie romantických snílků, stojí a vyrůstá hrad Kokořín z pradávných geologických proměn mořského dna. Propojení těchto tří nesourodých sil propůjčuje celému Kokořínsku specifickou atmosféru, pro kterou se sem budete rádi vracet.



Základy hradu Kokořín byly vytesány do pískovcové skály v místě, kde se kdysi rozlévalo mělké druhohorní moře. Stopy, které v krajině zanechalo zvýšení mořské hladiny v období svrchní křídy, můžete najít v podhradí i v celém širokém okolí. Usazeniny štěrků, písků a jílů zpevněné a vytvarované do prapodivných skalních útvarů, jeskyní a struktur bývaly útočištěm loupeživých zlotřilců i českých bratří pronásledovaných po bitvě na Bílé hoře.



Ještě dnes můžete v krajině najít skalní byty a zbytky středověkých skalních tvrzí. Někteří neohrožení dobrodruzi je obývají dodnes. Tzv. Staráky, původní skalní tvrz Kokořín, si „kdosi“ neoprávněně ohradil a v parném létě si nejspíš pěkně chladí bříško o studený kámen v obýváku. První zmínka, která se o této tvrzi dochovala, je v listině z 23. února 1320, kdy ji Jindřich z Osměchova vyměnil s Hynkem Berkou z Dubé za Veležice. Hynkovi však bylo nejspíš v pětiúrovňové stavbě těsno a tak nechal asi o dva kilometry dál na vyvýšeném ostrohu pískovcové skály vystavět sobě hrad.

Kokořín je hrad už od pohledu nedobytný. Vysoká zeď vyrůstající ze skály jej chrání ze všech stran a původně jediný vchod, který byl zabezpečen padajícím mostem, není širší než 140 cm, takže dovnitř nikdy neprojel větší vůz. Na nečekané návštěvy byl hrad vybavený důkladně. To se ale netýká vás. Když na konci 19. století kupoval Václav Špaček hrad Kokořín, byla to už dávno jenom zpustlá ruina. Jeho rodina provedla na vlastní náklady rozsáhlou rekonstrukci a místo, které bylo svého času cílem cest osamělých romantických poutníků, zpřístupnila veřejnosti. V r. 2006 stát navrátil hrad, který byl po padesátém roce komunisty zestátněn, zpět Špačkům a ti jej i nadále hodlají ponechat otevřený všem, kdo se do zdejších končin vypraví na výlet.


Informační centra
Turistické informační centrum Mšeno
Adresa: Nám. Míru 1 (v budově radnice), 277 35 Mšeno
Telefon: +420 315 693 040 / E-mail: info@mestomseno.cz
Pozn.: Kromě turistických informací všeho druhu je v info centru také přístup na internet. Doba práce na internetu je omezena na hodinu, a pokud za Vámi nestojí dlouhá fronta, je možné ji prodloužit. Cena: 10 Kč / 15 min. 

Turistické informační středisko Mělník
Adresa: Nám. Míru 11, 276 01 Mělník
Telefon: +420 315 657 503 / E-mail: infocentrum@melnik.cz

Správa CHKO Kokořínsko
Adresa: Česká 149, 276 01 Mělník
Telefon: +420 315 728 061, 315 628 293 (vedení) / Email: kokorin@nature.cz


Svatby na Kokoříně
Pokud se na hradě zamilujete, což se může působením romantických vibrací ve zdech velmi snadno stát, rádi vás v Brožíkově síni v prvním patře nového paláce oddají. Potkat svou lásku na hradbách samozřejmě není podmínkou. Svatby na hradě Kokořín probíhají od dubna do konce října v pátek a v sobotu, zpravidla mezi 10 a 14 hodinou.
Obřad zajišťuje matrika Obecního úřadu Vysoká, pro termín obřadu a úřední záležitosti se obracejte na matrikářku, paní Vladimíru Štolbovou.

Poplatek za uzavření sňatku včetně poplatku hradu je 5.000,- Kč 

Obecní úřad - Matrika
Adresa: Vysoká 32, PSČ: 277 24
Telefon: +420 315 672 133
E-mail: obec.vysoka@tiscali.cz

Úřední hodiny: 
Po  08:00 - 17:00 
St   08:00 - 17:00


Tipy na výlet

CHKO Kokořínsko
Čas od času se společenstva kapradin a polštáře mechorostů uvolní a sjedou po skále až na dno rokle. Mezitím pod suchými skalními převisy roste podivuhodná polopuštní houba battarrovka Stevenova ze skupiny břichatkovitých. Její třiceticentimetrové plodnice rychle vysychají. To ale vůbec nevadí měkkýši vrkoči bažinnému v tom, aby si v celých Čechách vybral právě toto místo jako svůj jedinný domov. Není divu. Společnost, kterou mu v místních mokřadách dělají plž vrkoč útlý a mlž hrachovka říční, by totiž jinde těžko hledal. Není nad to mít dobré sousedy.

Ptáte se, o čem to mluvím? Nelekejte se, ještě stále jsme na Kokoříně. Podíváte-li se ale na Kokořínský důl očima přírodovědce, dost možná, že návštěvu hradu na nějaký čas odložíte.

V mokřadách kolem potoka Pšovky žije unikátní fauna bezobratlých živočichů. Přímo v potoce vás ještě před deseti lety mohl klepítky cvaknout jeden ze tří druhů raků. Bohužel, kvůli epidemii račího moru, která do údolí vtrhla roku 1998, vyhynul jak rak říční, tak rak bahenní. Pouze ze severní Ameriky dovezený rak pruhovaný si dál bezstarostně chodí pozpátku po dně potoka.

Hemží se to tu ojedinělými exempláři pavoukovců (např. nález drobného pavouka Mysmenella jobi je od roku 1973 teprve druhý) i zástupci poměrně silné populace ploštěnky Crenobia alpina. Proto, že si tuto lokalitu vybrala jako své jediné útočiště i řada dalších vzácných živočichů, byly roku 1997 mokřady v údolí Liběchovky a Pšovky zapsány na seznam mezinárodně významných mokřadů chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou.

„Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Ne, nepletu si přírodovědu s poezií. Přestože v Kokořínském dole byste našli více než 700 druhů vyšších rostlin, jsou právě borové doubravy nejčastějšími z nich. Některé z nich mají dokonce charakter reliktních borů, ale těžko byste je již dnes odlišili od těch kulturních. Koho ale tolik neuchvacují borové lesy, může se pokochat třeba orchidejemi. Když bude mít štěstí, nalezne vzácný kruštík bahenní či prstnatec májový. Ani ornitologové nepříjdou zkrátka. Na území CHKO Kokořínsko bylo v současnosti zaznamenáno 63 ptačích druhů. Mezi nimi čáp černý, sokol stěhovavý, dudek chocholatý a pět druhů netopýrů.

Rozlohou 272 km2 patří CHKO Kokořínsko mezi středně velké chráněnné krajinné oblasti. Byla vyhlášena 19. března 1976 spolu s CHKO České středohoří, Lužické hory a Pálava a rozkládá se na území České křídové pánve, mezi Mělníkem a Českou Lípou. Jinde v celé České republice byste těžko hledali tak harmonické propojení architektury s krajinou. Rozmanité útvary pískovcových skal, které se vytvářely na úbočí dolů, jsou nejlépe vyvinuty právě v okolí hradu Kokořín. Patří mezi ně přírodní útvary – např. selektivním zvětráváním vzniklé Pokličky, uměle dotvořená skalní obydlí Nedamy a Staráky, nebo sochařsky zpracované Čertovy hlavy a jeskyně v okolí vesnice Želízy. A samozřejmě hrad Kokořín. Ten se sice nedá přímo počítat mezi skalní útvary, ale jako kamenný strážce vyrůstající z pískovcové skály je nejlákavějším cílem k výletům při jižní hranici chráněnné oblasti. 

Staráky
Ještě v roce 2005 volně přístupné torzo skalní tvrze ve východní části zámeckého parku v obci Kokořín je v současnosti obehnáno vysokou dřevěnou palisádou. Pozemek si od majitele pana Vaňka pronajal pan Paclík a s jeho souhlasem jej ohradil. Věc je v soudním jednání, neboť byl porušen nejen zákon o ochraně přírody a krajiny, protože Staráky jsou součástí přírodní rezervace Kokořínsko, ale i lesní zákon.

„Podle pověsti Kokořín založil v dávných dobách rytíř Okoř z rodu pánů z Dubé, který zasnoubil svého syna s dcerou rytíře Ctibora, pána tvrze v nedaleké Vidimi. Když Okoř zemřel, zamiloval se jeho syn do dcery pána hradu Housky a oženil se s ní. Ale mocný Ctibor pak žil s držitelem Kokořína v nepřátelství a přinutil ho, aby se svou manželkou Kokořín opustil a nikdy se již do zdejší krajiny nevrátil.“

Tolik tradované vyprávění, které ve své knize o českých hradech zachytil F. A. Heber. Jiné zprávy o tom, kdo tvrz ve skále pravděpodobně v druhé polovině 13. století vybudoval, nejsou. Tomu, že se pověst nejspíš vztahuje právě k tomuto místu, nasvědčují zbytky skalní tvrze ve Vidimi.

Zdá se, že mezi svobodnými pány se ve středověku těšila velké oblibě vzájemná výměna nemovitostí. Dokládá to vůbec první písemná zmínka z 23. února 1320, kterou o skalní tvrzi v Kokoříně máme. Za Veležice totiž od Jindřicha z Osměchova získal prostou směnou tento skalní hrad svobodný pán Hynek Berka z Dubé (1297 – 1348). S ním přišly na Kokořínsko velké změny. Hynkovi, čtvrtému synu nejvyššího komorníka českého království, stará tvrz už nejspíš nevyhovovala, tak nechal 2 km odsud vystavět gotický hrad, kam přesídlil. Mnohem později, při založení zámeckého parku, prošly Staráky romantickou úpravou. Zachovalo se několik místností a chodeb vytesaných ve skále, které bylo ještě donedávna možné důkladně prozkoumávat.

Protože Karel Hynek Mácha zasadil do tohoto kraje děj románu Cikáni, spekuluje se o tom, že Staráky byly útočištěm Máchovy staré Angelíny a místem, kde přenocovali i oba cikáni. Identifikace románového skalního úkrytu s bývalým skalním hradem je lákavá, ale jak píše Jaromír Wágner v knize Karel Hynek Mácha v dějišti svých Cikánů, poměrně neopodstatněná. Nesrovnalosti, které vystopujete v Máchově líčení v přístupu k úkrytu i v popisu místa: „nahoře vylezli po několika kamenných stupních uzounkou dírou pod širé nebe, a stáli vysoko nad oudolím na rozlehlé skalině“, odkazují spíš než ke Starákům k jinému skalnímu labyrintu, k Nedamům. Nejpravděpodobnější však je, že se Máchova fantazie nenechala spoutat ani jednou z těchto kamenných prostor a využila jejich tajuplných zákoutí pouze jako volné inspirace. 

Nedamy a Klemperka
Obliba skalních bytů ve zdejším kraji je opravdu zarážející. Mšenský učitel a mytizující propagátor Kokořínska J. B. Cinibulk píše, že některá skalní obydlí byla dokonce číslována a platila se z nich domovní daň. Tak tomu mohlo být třeba u jednoho bytu ve Lhotce, který byl do skály vytesán někdy kolem roku 1900 a ještě v roce 1982 se v něm pohodlně bydlelo.

Jeskyně Nedamy a Klemperka, ke kterým vedou od Kokořína značené turistické trasy, jsou s jistou dávkou odvahy poměrně snadno přístupná daleko starší skalní útočiště. Jestliže máme problémy zjistit, kdo vůbec postavil hrad Kokořín, tak u těchto z části uměle vysekaných jeskyní jsou otázky po původu a obydlení odkázány jen na více či méně pravděpodobné teorie.

O Nedamech Cinibulk soudí, že to mohla být doupata pravěkých lidí – troglodytů. Během třicetileté války se v nich ukrývali místní před nájezdy švédských vojsk. Nálezy střepů keramických nádob, datovaných do období 13. – 16. století, a na nejvyšším místě skály ještě dnes patrné čtvercové základy hradní věže vedou k názoru, že zde stával poměrně rozsáhlý skalní hrádek. Dnes můžete průrvou mezi skalami vystoupat po vysekaných schůdkách do zachovaných jeskynních místností i nahoru na plošinu, odkud je překrásný výhled na hrad Kokořín, přes Kokořínský důl až na Hradsko, kde bývalo v 8. století staroslovanské hradiště.

Jeskyně Klemperka je o něco hůře přístupný uměle vysekaný skalní systém, který najdete západně od hradu Kokořín, nedaleko vesnice Truskava v Šemanovickém dole. I Klemperka má svou pověst. Získala jméno po loupežníku Klemperovi, který se prý v jejích útrobách ukrýval někdy počátkem 19. století a později měl být zabit kousek od Truskavy sedláky z Vysoké. Podle jiné pověsti by jeskyně měla být s Truskavou spojena tajnou chodbou. Bájná chodba ale nejspíš neexistuje. Když v letech 1998 – 2000 čistila Správa CHKO Kokořínsko spodní místnost jeskyně, která byla zanesena naplaveným jílem, byl objeven utajený vchod z údolí, ale po chodbě ani stopy. Spodní vchod byl zazděn. Abyste se do jeskyně dostali, budete muset vystoupat do výšky 5 metrů po žebříku nebo po vysekaných schodech úzkým komínem. Z terasy je přístup do horní místnosti, odkud dále vedou schody do spodního patra.

Pokličky
Co si při návštěvě hradu Kokořín – kromě důmyslných jeskynních systémů a skalních tvrzí –rozhodně nenechte ujít, jsou tzv. Mšenské a Jestřebické Pokličky. Až 12 m vysoké pískovcové útvary, které vypadají jako přerostlé houby, najdete asi 5 km severně od hradu Kokořín.

Na rozdíl od jeskyní, které člověk často upravoval pro své potřeby, jsou tyto skalní objekty výsledkem pozvolného selektivního zvětrávání pískovce. Horní vrstvu, která je odolnější vůči povětrnostním vlivům, tvoří v šířce až 1 m slepenec železitého pískovce, který chrání sloup měkčího pískovce s příměsí jílu vespod.

Ač by se mohlo zdát, že Pokličky vymodelovaly děti obrů obývající skalní doupata v přilehlých roklích, tvrdí se, že vznikly vyluhováním železa z třetihorních vyvřelin, kterým napomohly podzemní vody, a vysrážením limonitu na nepropustných slepencových plochách. Eroze, která dala těmto podivným, obrovitým útvarům vzniknou, i nadále pokračuje. Je tedy pravděpodobné, že se jejím působením nohy Pokliček natolik oslabí, až se jednoho dne zřítí.

Nejmohutnější Pokličku spatříte při stoupání po dřevěných schodech hned jako první. Její klobouk má rozměry 6 x 5 x 1,5 m a dosahuje výšky 12 m. Horolezcům jsou však tyto skály přísně zapovězeny.

Jak u Pokliček nad Kokořínským dolem, tak u Jestřebických Pokliček, které se nacházejí 1 km západně od Vojtěchova a jsou obtížněji přístupné, naleznete i nejrůznější méně vyvinuté formy těchto útvarů. Tzv. zárodečné tvary nenápadně erodují s jasným příslibem, že všem milovníkům bizarních přírodních útvarů budou ještě dlouho dělat potěšení.

Další skalní útvary 

Obří hlava a Žába
Po celém Kokořínsku naleznete řadu opravdu bizarních skalních útvarů. Vydáte - li se na výlet k Pokličkám a nebudete z namáhavého výstupu k těmto osamělým zvětralým kráskám unaveni, doporučujeme krátkou procházku po okolí. 

Pokud půjdete od Pokliček po modré, nemůžete minout Obří hlavu, které dělá společnost gigantická skalní Žába. Na rozcestí přejděte na žlutou, abyste se mohli poklonit nehybnému Faraonovi. Za ním pokračujte 0,5 km po zelené, a pak se opět napojte na modrou značku. Tento krátký okruh plný kamenné krásy je dlouhý asi 5,5 km a dovede vás zpět k parkovišti pod Pokličky. 

Čertovy hlavy
Pokud jste na Kokoříně kolmo, doporučujeme navštívit i tzv. Čertovy hlavy, které asi půl kilometru od obce Želízy vysekal do skalního masivu ve 40. letech 19. století, tehdy ještě mladíček, Václav Levý (1820 – 1870). Od Čertových hlav můžete sestoupit k jeskyni Klácelka, která je taktéž vyzdobena sochařovými reliéfy. A jestli si tam budete připadat tak trochu jako na Blaníku, nemusíte se nutně obávat o své duševní zdraví. Václav Levý do prostoru před jeskyní „ubytoval“ jak spící Blanické rytíře, tak husitské vojevůdce Prokopa Holého a Jana Žižku. Nezapomněl ani na trpaslíky, kteří jim kovají zbraně. Samotná Klácelka je vyzdobena zvířecími postavami symbolizujícími různé lidské slabosti, které vychází z předloh bajkáře F. M. Klácela. Želízy jsou od obce Kokořín vzdáleny asi 11 km.

Kina
Restaurace
Město
Umění
Výlety
Nákupy
Divadla
Sport
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>