Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Výlety – Hrady a zámky

Křivoklát

www
E-mail
Adresa
Křivoklát 47 - 270 23
Telefon
313 558 440 správa, 313 558 440 rezervace, pokladna
Fax
313 559 165 správa
Region ČR
Střední Čechy
Otevírací doba
11.1. - 26.3. denně (mimo SO a NE) 10 - 15 hodin
28.3. - 30.4. denně (mimo PO) 09 - 16 hodin
1.5. - 31.5. denně (mimo PO) 09 - 17 hodin
1.6. - 30.6. denně (mimo PO) 09 - 17 hodin
1.7. - 31.8. denně (mimo PO) 09 - 18 hodin
1.9. - 30.9. denně (mimo PO) 09 - 17 hodin
1.10. - 31.10. denně (mimo PO) 10 - 16 hodin
1.11. - 30.11. SO, NE, svátky 10 - 15 hodin
1.12. - 31.12. SO, NE, svátky 10 - 15 hodin

Správa státního hradu Křivoklátu
270 23 Křivoklát 47
Tel:  313 558 440  správa, rezervace, pokladna
Fax: 313 559 165 práva
krivoklat@stc.npu.cz 

Vstupné
www.krivoklat.cz

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Jeden z nejstarších, nejkrásnějších a nejlépe dochovaných hradů v Čechách, navíc se rozkládá nedaleko od Prahy - odkud sem často jezdívá parní vláček - nabízí kromě mnoha památek i pestrý kulturní program.

Kdysi býval srdcem velkého loveckého revíru, dnes po celé léto a vlastně celý rok hostí umělecké řemeslníky, herce a muzikanty. Za vlády Rudolfa II. odsud dobrodružně utíkal slavný alchymista Kelley – po provaze z okna. Při prohlídce uvidíte i vězení, mučírny, expozici lovectví a mnoho dalšího. Výlet na Křivoklát můžete spojit s ještě slavnějším Karlštejnem anebo prohlídkou nedalekého města Rakovník, kde můžete ochutnat tradiční pivo, kdysi považované za nejlepší v Čechách. Snad nejkrásnější způsob jak Křivoklát poznat, je odskočit si sem během vodácké plavby po poklidné Berounce, která patří k nejkrásnějším českým řekám. A pokud máte zájem, můžete se tu i nechat oddat. 



HISTORIE

Křivoklát je jedním z nejvýznamnějších hradů České republiky, jeho počátky sahají už od 12.století. Vznikl koncem vlády Přemysla Otakara I., nebo i na samém začátku vlády Václava I., kolem roku 1230. Do popředí se ale dostal až za vlády Přemysla Otakara II. 

Jako místo pro jeho stavbu byla zvolena nepravá ostrožna, obtékaná Rakovnickým potokem. Stavba komplikovaného rozměrného objektu, který zde postupně vznikl, se protáhla až do 80. let 13. století a v jejím průběhu se postupně měnily nároky na podobu hradu i požadavky na jeho funkci. V etapě první to byl románský sloh, vznikla obvodová hradba a mohutná okrouhlá věž, zvaná donjon, kterou můžete vidět i dnes. V druhé etapě vznikaly hlavně obytné a provozní objekty malých i velkých rozměrů. V etapě třetí se stal z Křivoklátu výstavný, architektonicky složitý, nejspíš sedmidílný hrad se třemi věžemi a množstvím dalších staveb. Tuto etapu ukončil rozsáhlý požár začátkem 14. století. Poté byl hrad pouze nouzově opraven a doslova chátral. Později zde několikrát pobýval i Karel IV., ale ani on na opravu Křivoklátu nepřispěl.

Dalšího rozkvětu se dočkal až za vlády Václava IV., který holdoval lovecké vášni a okázalému dvorskému životu, a tak mu zpustlý hrad nijak nevyhovoval. V posledních letech 14. století přistoupil k jeho náročné přestavbě, v rámci které se značně rozšířila plocha hradu, změnilo se vedení přístupové cesty a celý obvod hradu obklopil jako výrazné posílení jeho obranyschopnosti nový parkán. Hrad byl opatřen i doplňkovým vodním zdrojem, mimořádně kvalitně provedeným keramický vodovodem. 

Křivoklát Václava IV., se opět stal jedním z nejnádhernějších hradů v zemi. Katastrofální požár 14. století a čtyřnásobné dobývání střídavě husitů a katolíků postihl hrad mimořádně těžce. Poslední doba rozkvětu byla za vlády Vladislava Jagellonského. Zcela přestavěn byl horní hrad, novou bohatě zdobenou klenbu získal i Velký sál, přestavěna byla i kaple, doposud velmi dobře dochovaná včetně mnoha ozdobných detailů a s původním oltářem z roku 1490. Hrad byl také zajištěn novým opevněním. Vladislavská přestavba z Křivoklátu učinila jednu z nejvelkolepějších panovnických rezidencí střední Evropy své doby. Dějinným paradoxem se jeho zdi nikdy nedočkaly pestrého dvorského života, ale sloužil spíše jako bezpečné zátiší a především jako vězení pro velmi prominentní vězně - Jana Augustu, biskupa jednoty bratrské, nebo anglického dobrodruha a alchymistu magistra Edwarda Kellyho. Velkou pohromu přinesl další požár v roce 1643, který zahájil postupný úpadek Křivoklátu. V roce 1658 byl zpustlý hrad zastaven Schwarzenberkům, poté prodán Valdštejnům a později sňatkem přešel na Fürstenberky. Fürstenberkové přistoupili koncem 19. a začátkem 20. století k záchraně Křivoklátu a začali jej opravovat a restaurovat, práce vedli velmi významní architekti té doby. V roce 1929 prodali Fürstenberkové své panství i s hradem československému státu. 

I když se zdi Křivoklátu v minulosti nedočkaly pestrého dvorského života, dnes se nedá říct, že by to byl hrad opuštěný, naopak tu probíhá čilý turistický a kulturní ruch.



Svatby na Křivoklátě

Svatba v důstojném prostředí státního hradu není jen vymožeností posledních let – i když obdoba takto pojatého obřadu právě v posledních letech stále stoupá. 

Na Křivoklátě vstoupily první snoubenecké páry do stavu manželského již v září roku 1969 a přítomný byl i štáb Československé televize a několik píšících novinářů s fotografy. Interiér nebyl samozřejmě ledajaký – dřívější krčma a poté skladiště bylo v rekordně krátké době zrestaurováno, místnost vybavena nábytkem a doplňky z hradních depozitářů a kašírovaný krb, který většina svatebčanů považovala za pravý, zde nechal filmový štáb natáčející na Křivoklátě historickou komedii Slasti Otce vlasti. Stejně tak kované svícny a dřevěné židle byly filmovými rekvizitami. 

V samých počátcích nebyly v obřadní síni varhany, ale vždy jeden z Křivoklátských rytířů, kteří tehdy u svateb asistovali (pážata je vyměnila až v roce 1991) pouštěl dobovou hudbu z magnetofonu ve sklepních prostorách. Novomanželé si původně připíjeli ze zlatého „královského“ poháru, později byl ale prohlášen za církevní majetek a nyní se připíjí skleněným pohárem z nižborských skláren. Pokud byste chtěli slavnostní den uzavření manželství prožít na Křivoklátě, vězte, že nejde o žádný experiment. Od roku 1996 do roku 2006 tu bylo oddáno 8483 párů a působilo tu 12 oddávajících, 7 matrikářek, 11 varhaníků a varhanic, 18 purkrabí a Křivoklátských rytířů, 35 pážat a 8 fotografů.



TIPY V OKOLÍ

Berounka

Berounka patří mezi nejoblíbenější vodácké řeky v Čechách. Proslavila se zejména líným tokem a štědrostí vodáckých kempů. Zajímavostí této řeky je, že v podstatě nemá vlastní pramen, ale vzniká soutokem čtyř řek z Plzeňské kotliny – jsou to Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Na severním okraji Plzně protéká řeka velice klidnou oblastí na severovýchod až k Roztokům u Křivoklátu, kde se stáčí na jihovýchod a plyne k Berounu, kde vstupuje do CHKO Český kras, mine Karlštejn a u Řevnic se znovu stáčí na severovýchod, protéká Dobřichovicemi, Černošicemi a na jižním okraji Prahy se vlévá do Vltavy Celý tok Berounky je sjízdný v podstatě celoročně. Vzhledem k absenci velkých kamenů v řečiště se dá jet i za nižších stavů, ale pak spíše než o splutí půjde o turistický výlet korytem řeky. Vzhledem ke skutečnosti, že Berounka protéká řadou přírodních parků a CHKO, je na celém toku povoleno stanování jen ve veřejných tábořištích a kempech, kterých je po celé délce dostatek. Jezy jsou rozmístěny po celé délce toku řeky a ještě více zpomalují již tak hodně klidný tok.

Hamousův statek ve Zbečně

Hamousův statek se nachází přímo naproti kostelu sv. Martina v obci Zbečno s historií sahající do dob prvních Přemyslovců. Statek po několik staletí obývali hospodáři, kterým nebyl lhostejný osud stavení, jedinečného v celém kraji. Už František Hamous od r.1763 obytné stavení i přilehlé hospodářské stavby opravoval a jeho následovníci se snažili udržet tento stav do dnešních dob. Zejména vděčíme Františku Kučerovi a jeho zeti Václavu Barchánkovi, kteří v době, kdy všichni ostatní stavení bořili a stavěli nová a modernější sídla, svůj život přizpůsobili stavení a ne naopak. Roubený obytný dům sice na první pohled nevypadá nijak zvláštně. Jakmile ale vejdete dovnitř, ocitnete se v síni, kde naproti vchodu je vestavěn blok černé kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je vchod do velké obytné místnosti hospodáře a z ní do malé světnice, kuchyně hospodyně Nadsklepní dřevěná konstrukce tvořící základ spodní komory je z let 1577 – 1583 a je dubová. Komory pak z let 1579 – 1756 jsou stavěny z jedle. 

Kina
Restaurace
Město
Umění
Výlety
Nákupy
Divadla
Sport
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>