Archiv

Sázava - město, kde se píší kulturní dějiny už 10 století (9)

2010-08-25 10:42

Středisko slovanské vzdělanosti v čele se sv. Prokopem. Místo, kde se zrodila slavná Vest pocket revue V+W, odehrávají se v něm romány jako Kohoutův Kde zakopán je pes nebo Vieweghovy Báječná léta pod psa.

Ač tomu poklidná až ospalá atmosféra městečka nenapovídá, právě zde už od středověku přebývali ti nejvzdorovitější, kteří se nechtěli podvolit světské i duchovní moci. Sázavský klášter byl poslední baštou staroslověnštiny u nás, jejíž definitivní konec přišel roku 1096, kdy byli mniši vyhnáni knížetem Břetislavem II a klášter zabrali břevnovští benediktini. Slovanské rukopisy byly zničeny.

Uběhlo dlouhých devět století a při jednom ze zimních pobytů v chalupě rodiny Jiřího Voskovce tu napsali Voskovec s Werichem první hru Osvobozeného divadla, které si, jak všichni víme, před mocipány servítky nebralo.

Přeskočíme o půl století dál a je tu nejprve sázavský chatař a posléze celoroční "trosečník" Pavel Kohout. O všem, co během nuceného pobytu zakoušel od STB, vypověděl v knize Kde zakopán je pes, což není jen spisovatelský obrat, ale smutná skutečnost zapříčiněná, jak jinak než estébáky.

Nu a blížíme se do finále. Na příkoří z doby svého mládí v socialismu, sice v retrospektivě, vzpomíná Michal Viewegh ve svých Báječných létech pod psa, v nichž se naštěstí všem psům až na Kohoutova daří dobře.

Taková je Sázava v malé kulturní chronologii, ale z historických památek má ještě hodně co nabídnout, ale nejen z nich. Je libo trochu tajemna a legend? Sázava ráda poslouží.

Tip pro tradiční turistiku
Patříte-li ke klasickým návštěvníkům památek, potom autem, autobusem nebo vlakem, případně po vodě, zamíříte do Sázavy na prohlídku Sázavského kláštera, částečně přebudovaného v 18 století na zámek v neorenesančně klasicistním stylu.



Historici klášter nazývají otevřenou čítankou uměleckých slohů. Začíná v 11. století dřevěnou stavbou kostelíku, jehož zbytky stále leží pod základy pozdějších kamenných staveb. Pokračuje první kamennou stavbou - kostelem sv. Kříže, který měl půdorys řeckého kříže, a jehož základy si lze prohlédnout v dnešní severní zahradě. V románském stylu je vystavěna také původně jednolodní bazilika, jež byla v 12. století přebudovávána na trojlodní a ještě přibyla kamenná klausura, špitál a hospodářská stavení. Další dvě století patří gotice, v níž byly předchozí stavby přebudovány, a kterou tu nepřehlédnutelně zastupuje dílo v českých zemích stavitele nejznámějšího - Matyáše z Arrasu. Ten chtěl klášteru vtisknout monumentální podobu trojlodního síňového chrámu se stejnou výškou kleneb hlavní a postranních lodí. Z této etapy se však dochovaly jen pilíře s arkádami a věž. Dokončení zabránily husitské války. Přeskočíme dobu chátrání a připomeneme si nový rozmach kláštera po třicetileté válce, kdy byl k přestavbě přizván slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer. Konec klášterních časů nastal za Josefa II, který dal v 1785 klášter zrušit. Další majitelé přebudovali klášterní stavby na zámek v neorenesančně klasicistním stylu.

Mnohem víc vám poví průvodce během prohlídky, vedoucí od exteriérů v severní zahradě přes prostranství s nedostavěným gotickým chrámem do barokního kostela a krypty s relikvií sv. Prokopa. K nejcennějším prvkům interiéru patří gotické fresky mariánského cyklu se Sázavskou madonou, která je pravděpodobně jako jediná na světě spodobněna jak trestá malého Ježíška. Vzácností jsou také exponáty středověkých rukopisů ve slovanském, latinském a českém jazyce v expozici "Staroslověnská Sázava".

Pokračování pro vytrvalce
Klášter není jedinou církevní památkou Sázavy. Na druhém břehu, nedaleko železniční zastávky stojí dnes již odsvěcený kostel sv. Martina, sloužící jako kulturní síň. Původně jednolodní gotický kostel byl v polovině 18. století barokně přestavěn. Na přilehlém zrušeném hřbitově, jehož návštěva přináší tristní pohled na povalené a zarostlé náhrobky někdejších sázavských obyvatel, kterým vévodí jediný udržovaný hrob dědečka Jiřího Voskovce - malíře Soběslava Hyppolita Pinkase, se dochovaly zbytky barokní šestiboké kostnice.

Za železniční zastávkou, na druhé straně kolejí, vedle poslední místní vily, čeká nejznámější sázavská studánka s kapličkou, zvaná též Vosovka, u níž se měl setkat zakladatel kláštera sv. Prokop s knížetem Oldřichem, který se ztratil za bouře své družině. Aby bylo legendě učiněno zadost, vodu, kterou podal Oldřichovi, sv. Prokop posvěcením proměnil ve víno. Dodnes prý má léčivou moc. Kamenná jímka studánky má na dně pět důlků. Legenda praví, že jsou to otisky čertovy ruky, které tu zanechal, když se bránil zapřažení do pluhu.



Chcete-li raději zastávkovou trasu, vydejte se po návštěvě kláštera nejdřív severně po kolínské silnici. Po pár minutách chůze za chalupou Jiřího Voskovce, najdete sloupkovou kapličku sv. Prokopa, vytvořenou podle návrhu  S.H. Pinkase.

Odtud dojdete také k Čertově brázdě, kterou prý sv. Prokop vyoral s čertem zapřaženým do pluhu. Ten mu ale nakonec utekl na druhý břeh a do kopců k Bělokozlům, kde trucoval. Místo léta symbolizovala hospoda nazvaná Trucovna, dnes už si ho musíte najít jen podle mapy.

Na pravém břehu, ale až v lese směrem k Sedlišti je ukryta neméně legendární studánka Rakovka. Tmavý, zajímavě tvarovaný kámen vedle ní posloužil podle jedné legendy sv. Prokopovi jako lůžko, a kdo na něm přespí, zbaví se bolavých zad. Realisticky vzato, tomu bude spíš naopak. Druhá verze říká, že na něm ležel čert, když tu odpočívali po orbě, a proto je kámen tak tmavý.

Malá kaplička stojí také za železničním přejezdem do Sázavy-Černých Bud. Připomíná, že na místě, kde dnes stojí garáže, býval morový hřbitov.

Ještě dál do pravěku
Za Čertovou brázdou směrem k osadě Mělník najde pozorný turista podivně zvlněné místo, které je dávným mohylovým pohřebištěm z 9. století. Stopy dávného osídlení najde i na druhém břehu Sázavy.

Vyjdete-li do kopce od studánky Rakovka, narazíte na cestu, která vás zavede do dnes již nepoužívaného lomu Bílý kámen. V něm těžili už před šesti tisíci lety neolitičtí Sázavané vápenec. Nálezy z těchto míst dokládají, že se jedná o jednu z nejstarších pravěkých těžeb. Vyšplháte-li lomem nahoru nebo prostě dojdete na jeho okraj lesem, naskytne se vám úchvatný pohled na obrovský kaňon, jak vystřižený z filmů o divokém západě. A pokud jste se při zdolávání lesnatého kopce dívali dobře pod nohy, uvidíte podivné jámy, které nejsou dílem přírody, ale lidských rukou a používali se pro tavbu.



Mezi řekou a Dojetřickým potokem, v místě nesoucím dnes název Na Šancích, se v 8 a 9. století rozkládalo hradiště.

Závěr patří novověku
Vilu od architekta K. Stráníka ve stylu Bauhausu, zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, si můžete prohlédnout v ulici Ivana Javora č. 177.

Informační minimum
Pokud se budete chtít o Sázavě dozvědět víc, zastavte se v Informačním a kulturním centru na náměstí Voskovce a Wericha 356. Úřední hodiny tu mají v týdnu v pondělí a ve středu do 17 hod., ostatní dny do 15 hod., v sobotu do 12 hod. Zakoupit tu můžete mapy i podrobné publikace.

Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit tuto oblast, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!

Foto: Zuzana Ottová

• tip na výlet, Sázava, turistika, památky, Sázavský klášter, kostel sv. Martina, hradiště, ubytování, yonad.cz