Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Umění – Galerie

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Co se stane, když zmokne sám císař pán?

2011-02-23 09:11

Velmi příjemná je procházka ze Stromovky přes most až k Trójskému zámku. Pokud neprší. V roce 1673 se Leopold I. při své návštěvě Prahy také vydal do Stromovky a zastihla ho nepříjemná průtrž mračen. V té době na místě dnešní honosné vily připomínaly starověkou Tróju jen zbytky renesančního letohrádku zničeného za třicetileté války a císař pěkně promokl.

Jak napravit diplomatické faux paux?
Královská obora na druhém břehu Vltavy, přestože byla oblíbeným místem zábavy tehdejší aristokracie, neměla ještě na konci 17. století ani základní stavební vybavení, které by odpovídalo požadavkům doby. Až tento diplomatický ,,trapas“ se pravděpodobně stal impulsem pro vybudování odpovídajícího komfortního a prostorného letohrádku, který by bylo možné při příležitosti dalšího císařova pobytu nabídnout jemu i celému jeho doprovodu jako místo odpočinku při lovu.
Tyto záměry se na konci sedmdesátých let 17. století rozhodl uskutečnit vzdělaný a ambiciózní šlechtic Václav Vojtěch ze Šternberka (kolem 1640-1708). Ještě jako mladík navštívil několik evropských universit v rámci kavalírských cest, které tehdy byly mezi mladými aristokraty velmi oblíbené. Jistě důležitou roli pro jeho pozdější stavební podnik u Prahy sehrál jedenáctiměsíční pobyt v Římě. V centru evropského umění, kde strávil Vánoce i Velikonoce a stýkal se společností kolem Kristiny Švédské. Není tedy divu, že zámek Trója byl pojat jako venkovská vila římského typu a autorem projektu se stal vynikající architekt burgundského původu Jean Baptiste Mathey (1630-1696), který se několik let v Římě školil.

Vstupte jako sám císař!
Aby mohl dnešní návštěvník letohrádku ocenit promyšlenost a všechny kompoziční jemnosti trojského areálu, neměl by do něj vejít postranním vchodem od zoologické zahrady, ale po hlavní vstupní ose od Vltavy původním slavnostním vjezdem, který byl určen císaři. Odměnou mu bude vskutku barokní gradující zážitek.
Novum v našem prostředí 17. století byla už rozložitá trojkřídlá zámecká dispozice s ústředním obdélným sálem, jehož kvádr převyšuje o patro celou stavbu a uplatňuje se rizalitem na obou fasádách. Také typ vnějšího dvouramenného schodiště na půdorysu oválu byl u nás na této stavbě použit poprvé. Jeho sochařská výzdoba od Jana Jiřího a Pavla Heermannů představující vítězství olympských bohů nad Titány tvoří dramatickou předehru pro nejdůležitější prostor vily – hlavní císařský sál. Program monumentálních iluzivních nástěnných maleb tohoto akcentovaného prostoru zámku je výlučně zaměřen k oslavě habsburského domu. Jeden z největších obrazů tvoří příběh prvního císaře tohoto rodu Rudolfa Habsburského. Protilehle je vymalován triumf Leopolda I. nad Turky v antické stylizaci. Nástěnné malby hlavního sálu představující duchovní dějiny Habsburků jsou dílem Abrahama Godyna trvajícím bezmála sedm let.

Postel s nebesy nehledejte
Zámek byl samozřejmě také opatřen nezbytnými provozními prostory. Byt s ložnicemi stavebníka bychom však hledali marně. Tato na svou dobu velmi moderní a z hlediska uměleckého mimořádná vila byla vystavěna výhradně za účelem reprezentace. A Leopold I.? Císař zámek Trója nikdy nenavštívil.

Pražské léto v římské vile
Dnes vedle stálé expozice českého umění 19. století pořádá Galerie hlavního města Prahy v prostorách zámku také zajímavé výstavy. Pro letošní léto se připravují prezentace děl Michala Cimaly, Lukáše Rittsteina, Jaroslava Róny a Jiřího Sozanovského. To je do konce září 2009 velmi lákavá nabídka i pro případ, že nebude pršet.

Další informace o zámku zde.

Zámek Troja, jižní průčelí

Zámek Troja, hlavní sál

 Zámek Troja, zahradní průčelí

Zámecký interiér

F. B. Werner, Zámek Troja u Prahy, kolem r. 1740, Muzeum hlavního města Prahy

Michal Cimala, 2007, Zábradlí, tzv. Klandrstul

Michaela Vrchotová
Foto www.ghmp.cz

Michaela Vrchotová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>