Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Joža Uprka (1861-1940): Evropan slováckého venkova

2012-01-14 19:58

Místo: Valdštejnská jízdárna
Datum konání: 23.09.2011 - 29.01.2012

Kurátoři: Helena Musilová, Tomáš Vlček

Nejčastějším přívlastkem soudobé společnosti je globalizovaná, což v sobě nese určitou známku ztráty vlastní jedinečnosti v široce se rozpínajícím světě. Občasný návrat či pohled k osobní či národní identitě je jakýmsi smysluplným a nenásilným potvrzením tradic a východisek, které umožňují v měnícím se světě dodat sebedůvěru a jistotu.

Výstava moravského malíře a grafika Joži Uprky, koncipovaná pro prostor Valdštejnské jízdárny Senátu České republiky, je toho ideálním příkladem - i on ve své tvorbě spojoval modernost a tradici, evropskou zkušenost a místní zvyklosti, „vysokou" a „nízkou" kulturu. V tom je bytostně aktuální a na jeho tvorbě je tak možné dokládat celou řadu otázek spjatých s naší moderní společností - od sociokulturních až po ty vysoce estetické. Velký význam má tak vidět jeho tvorbu v souvislostech převratného vývoje kultury a umění.

Joža Uprka (1861-1940) se narodil v Kněždubu, v selské rodině, otec byl rolník, ale také malíř samouk, což umožnilo oběma synům věnovat se výtvarné dráze. Po pražských studiích pokračoval na Mnichovské akademii - octl se tak ve víru velmi aktuálního dění; Mnichov byl výrazným centrem nejen uměleckého světa. Po dalším zastavením se v Praze se v roce 1888 usadil zpět v rodném kraji, na Moravském Slovácku, který se stal celoživotní inspirací, námětem a hlavním tématem jeho tvorby. Neúnavně zachycoval motivy z každodenního života, práci, slavností, lidové zvyky, soustředil se na zaznamenání folklorních prvků, zejména krojů a jejich detailů. Podobně jako soudobě tvořící impresionisté se snažil řešit otázky světla, atmosféry; barevná skvrna se stává výrazným vývarovým prostředkem.

Na přelomu let 1892-1893 získal stipendium k pobytu v Paříži, kde zároveň studoval díla starých mistrů a prolnul se se současným uměleckým světem - tedy zejména se způsobem práce impresionistů, k jejichž postupům intuitivně sám směřoval. Jeho plátno „Pouť u svatého Antonínka" bylo na pařížském Salonu v roce 1893 oceněno Mention honorable a získalo Uprkovi známost v zahraničním uměleckém světě.

V dalších letech se soustředil na intenzivní malířskou práci, do první světové války vznikají nedůležitější díla, emotivně ztvárňující prvky regionu, do které patří určitý typ hudby a slovesnosti - Jízda králů (1897), Štěrkař (1895), Úvodnice z Velké (1897) aj. Vůbec je možné v rámci moravského a slováckého regionu daleko více mluvit o inspiraci lidovou kulturou, nejen ve výtvarném umění - zde je možné připomenout proslulého Dušana Jurkoviče, ale zejména v hudbě - Leoš Janáček aj. Proti tomu bylo umění v Čechách daleko více „zatíženo" tradicí, která tento spontánní kontakt neumožňovala, Josef Suk, Antonín Dvořák či malíř Antonín Slavíček podvědomě rozvíjejí cestu klasického, vysokého umění.

V roce 1902 navštívil Uprku v ateliéru ve Hroznové Lhotě francouzský sochař Auguste Rodin, doprovázený Zdenkou Braunerovou a dalšími umělci. Tato pozoruhodná návštěva je známá z líčení samotné Braunerové a patří k pozoruhodným dokladům intenzivního zájmu o autentickou místní kulturu, srovnatelnou snad i s jejím dnešním hledáním. Sám Uprka v cestě za lidovou kulturou a jejími paralelami pracoval i na Slovensku a krátce i v Dubrovníku.

Tvorba Joži Uprky zabírá v kontextu českého výtvarného umění významné postavení. Vyvíjel se podobně jako další výtvarníci z generace 90. let 19. století, s tím rozdílem, že byl mírně starší než malíři jako Antonín Slavíček, František Hudeček, Otakar Lebeda a vnášel do malby i jiné požadavky než nárok na modernost. Cílevědomé soustředění se na jedno téma bylo paradoxně zároveň progresivní, ale svým způsobem omezující, zejména co se týče pozdějšího hodnocení jeho tvorby, u které byla akcentována „lidovost", „národnost", ale méně zkoumáno vlastní malířské provedení a zejména zasazení do kontextu českého i evropského kontextu.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>