Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Umění – Galerie

Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Jak začít od začátku

2011-03-28 16:33

FUTURA
Centrum pro současné umění
Holečkova 49, Praha 5 – Smíchov, tel.: 251 511 804
e-mail: info@futuraproject.cz, http://www.futuraproject.cz
Otevřeno: st - ne 11 - 18 h.

(9.3. – 1.5.2011)
Jak začít od začátku (Selži znova a lépe)
Kurátorky: Michaela Ivaniškinová, Mariana Serranová
vystavující umělci: Daniela Baráčková, Kateřina Fojtíková, Petra Herotová, Eva Jiřička, Jana Kalinová, Karel Kunc, Rafani, Erik Sikora, Sláva Sobotovičová a Ivan Mečl, Tomáš Uhnák, Ivan Vosecký, Richard Wiesner, Martin Zet, Jesper Alvaer a Isabela Grosseová

Rezignovalo české umění na své společenské poslání a přebývá ve věži ze slonoviny, stranou veřejného zájmu. Nechceme se snažit o příkrou polemiku, spíš o určitý posun v úhlu pohledu. Vycházíme přitom z blochovské definice lidského subjektu jako toužící bytosti, tzn. že naši každodenní realitu i veškeré konání strukturuje naděje, vize lepšího světa. Tato utopická dimenze – schopnost představit si něco radikálně jiného než každodenní realitu uvnitř jejího rámce je naším hlavním (a jediným) kritériem výběru. Zajímají nás díla, která se nějakým způsobem vztahují k problémům přesahujícím rámec výtvarné scény, ať už společenským či politickým, aniž by se k nim vztahovala radikálně.

Doba je nejistá. Snad proto se v posledních letech zvedla taková vlna zájmu o utopii – v problémových situacích se jí odjakživa neobyčejně dařilo.

My ovšem nechceme bilancovat vývoj žánru. A dokonce ani účtovat s modernou či stávajícím světovým řádem, jako to činí většina soudobých projektů na dané téma. Náš cíl je mnohem skromnější nebo možná naopak ambicióznější, záleží na úhlu pohledu. Pokusme se pro jednou zapomenout na přestálé prohry i dílčí vítězství a prostě vzít „tady a teď“ jako výchozí bod dalšího směřování. Nejspíš to bude dlouhá cesta, protože na našem „tady a teď“je rozhodně co vylepšovat. A tu se začnou vkrádat pochyby, zda závazek napravovat špatnosti není přece jenom nad naše síly. Není divu, že leckdo v takové chvíli přemýšlí, zda by nebylo nejlepší někam zalézt a počkat, než se to přežene. Jenomže touha po lepším patří k nejstálejším z lidských vlastností a tudíž si můžeme být jisti, že nás dostihne i tom nejzazším koutku. Spíše ona nás než my ji.

Těžko postižitelnou povahu utopie, kterou často tvoří velmi rozličné komponenty, odráží i tahle výstava. Balancuje na hraně mezi nadějí a skepsí, politickou akcí a filosofickou kontemplací, sarkasmem a soucitem... Jsou tu díla, která se vztahují k obecným problémům, ať už společenským či politickým, ale jejich forma je příliš jemná, či spíše jemnocitná, než abychom je mohli považovat za angažované umění. Přesto angažovaná jsou, jen realitě čelí spíše v intencích osobní zodpovědnosti než otevřeného boje.

Měli bychom ovšem připustit, že dopad umění na sociální sféru je značně omezený. Od chvíle, kdy se začalo řídit vlastními pravidly se stalo pro společnost tak trochu nepatřičným, cizorodým prostředím. Ale kde jinde, než právě uvnitř tohoto mikrokosmu můžeme získat dostatečný odstup a celý systém nahlížet jako radikálně odlišný? A jakmile se tak stane, můžeme si začít představovat něco docela jiného než je naše každodenní realita. Každá galerie a výstava tak může sloužit jako laboratoř, kde lze vypracovat a testovat nové obrazy našich přání. Včetně této.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>