Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Umění – Výstavy

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Rudolfinum stojí „na hlavě“

2009-12-14 10:33

Rozsáhlá retrospektivní výstava německého malíře Georga Baselitze v pražském Rudolfinu provede návštěvníky jeho dílem od počátku 60. let až po současnost. Mezi Baselitzovými obrazy se vám úplně klidně může stát, že dostanete závrať...

„Visí zde 50 mých děl, což je pro umělce dost problematické. Jednak musí snést, co za těch 50 let vytvořil a jednak musí počítat s reakcí publika,“ říká na vernisáži své první samostatné výstavy v Česku výtvarník Georg Baselitz.

Svoji uměleckou dráhu zahájil ve východním Berlíně, ale léta výtvarných studií dokončil již v západní části města. Už autorova první samostatná výstava na počátku 60. let přinesla skandál. Dva z vystavených obrazů byly pro údajnou obscénnost staženy. Jak je dobře vidět i z pražské výstavy, v tomto období tvořil Baselitz pod silným vlivem odkazu německého expresionismu. Nalistujete-li si autorovo jméno ve slovníku, pravděpodobně tam označení „neoexpresionista“ najdete dodnes, nicméně v 60. létech najdete u autora i pozůstatky surrealistického vyjadřování.

Ještě v tomto desetiletí však Baselitz podnikne nejzásadnější krok své tvorby. Své do jisté míry realistické portréty „jednoduše“ postavil na hlavu. Za tímto prvkem znejistění si tvrdohlavě stojí celou kariéru a bezpečně tak rozhání prvotní kritické mručení, pokládající to za laciný trik. Hlavou dolu visí u Baselitze prakticky všichni, včetně jeho samého – na Autopotrétu Hlupáka se vybarvil do jedovaté žluté a fialové – lidský svět se zkrátka asi ještě nezměnil tak, aby si zasloužil být zobrazen tak, jak jej vnímáme. Při listování katalogem, když vám první reakce nedá a chcete jej otočit na správnou stranu, působí tento fakt vcelku legračně.

Baselitzův styl malby se mění a dobře to odhaluje i expozice, která sdružuje obrazy právě podle tohoto kritéria. Společným jmenovatelem je v autorově stylu živelnost při zachování jisté míry reálie, v některém období se pouští do barev dokonce prsty, jindy se blíží pointilismu, 80. léta jsou hutnější, křiklavá a vrstevnatá, 90. léta jsou zase jako by osvobozená a lehká, s nádechem poezie. Veskrze jde o obří plátna nezřídka větší než 2m, jejichž zářivost v kontrastu honosných výstavních síní Rudolfina si sám autor pochvaloval.

„Je to něco, co jsem chtěl vždy vytvořit. Je to cesta od temnoty ke světlu,“ vysvětluje Baselitz stroze, zatímco obrazy mluví za něj. Výstava potrvá v pražském Rudolfinu až do 6. prosince.

Další informace o výstavě čtěte zde.





Foto Galerie Rudolfinum 

Tomáš Kůs

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>