Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Fotografové války 1914-1918

2011-04-26 10:06

29.4 - 4.9.2011, denně 10-18hod
Pražský hrad - Tereziánské křídlo starého královského paláce

Pokračování objevné výstavy reprodukcí snímků neznámých českých fotografů – vojáků 1. světové války.

Správa Pražského hradu pokračuje v nastoupené tradici předchozích let a v Tereziánském křídle pořádáfotografickou výstavu věnovanou událostem 20. století, která navazuje na úspěšnou pilotní přehlídku "Objektivem neznámého vojína" v roce 2009.

Reakce na projekt byla neobvyklá, na inzeráty s výzvou na dohledání dalších tématických celků i jednotlivých snímků se ozvalo téměř padesát lidí, kteří vlastní fotografie, negativy, desky i trojrozměrné předměty jako uniformy, jídelní nádobí, deníky a jiné. Výsledkem je výstava která představuje čtyři zcela neznámé vojákyfotografy, kteří na polích 1. světové války dokumentovali obyčejný každodenní život, aby nám zanechali svědectví o této kruté době.

Fotografie Karla Neuberta poskytl k výstavě jeho vnuk fotograf Jan Neubert a snímky Jendy Rajmana z Rožďalovic zapůjčil jeho vnuk Ing. Pavel Hančar. Velkou roli, jak to bývá, však sehrálo štěstí. To když se ozval sběratel a přinesl několik igelitových tašek, kde bylo v krabičkách na 700 negativů leutnanta Gustava Brože, o němž detailní informace postupně hledáme. A posledním opravdovým objevem je archiv negativů a kopií po učiteli-vojákovi Janu Myšičkovi, který vlastnil, také učitel, Josef Bohuňovský .

Po válce, po rozpadu Rakouska - Uherska a vzniku nového státu Československa, a vlastně až do roku 1989, nebyl o jejich svědectví valný zájem. Negativy a fotografie přikryl prach muzeí a půd a tak až dnes díky prozíravosti rodinných příslušníků můžeme téměř krok za krokem sledovat jejich osudy během útrap této nesmyslné války. Těch několik málo poměrně ucelených kolekcí jistě obsahuje mnoho
vynikajících záběrů, které se určitě přiřadí k vrcholům světové humanistické
fotografie. Źádný z těchto čtyř vojáků nebyl profesionální fotograf a do války narukovali úplně v jiné roli. Oficiálních a novinových fotografů se jistě na válečných polích pohybovalo mnoho, ale jen amatéři, kteří si
do zákopů vzali svůj fotoaparát, mohli zachytit běžný život vojáka s takovou syrovostí a opravdovou pokorou jako oni. Kromě fotografií je vystaveno mnoho dokumentů a předmětů ze života vojáků a Vojensko-historický ústav opět zapůjčí i válečné artefakty jako jsou kanóny, pušky, granáty, vyznamenání apod.

Druhá polovina 19. století byla ve znamení velkého rozvoje vědy a techniky, jehož výsledky našly uplatnění ve výzbroji takřka všech armád. A tak už počátek 20. století byl předzvěstí válečných událostí nebývalého rozsahu. Rusko-japonská válka v letech 1904–1905 byla do té doby nejkrvavějším, ale stále jen lokálním konfliktem. To, co následovalo necelých deset let poté, zcela předčilo hrůzy a útrapy, jaké do té doby lidstvo zažilo.

Velká válka, později zvaná 1. světová, byla krvavým konfliktem, který se odehrával na několika frontách tisíce kilometrů dlouhých za použití nejmodernějších zbraní. Přesto se v průběhu prvního roku fronty zastavily a zakopaly na místech, ze kterých se víceméně pohnuly v průběhu let jen o pár kilometrů. Válka se vedla na třech světadílech za účasti několika desítek zemí.

Výstavu pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause pořádá Správa Pražského hradu.

Návštěvnické informace:
vstup na výstavu ze 3. nádvoří (přes Býčí schodiště) nebo ze zahrady Na Valech (ve směru z Hradčanského náměstí, vstup Na Opyši z důvodu rekonstrukce uzavřen)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>