Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Umění – Design

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Cena Stanislava Libenského a Sklo.Klasik

2010-10-13 09:32

Absolventi sklářských škol z celého světa poměřují síly nejen mezi sebou, ale i s matadory našeho sklářství na výstavě uspořádané v rámci letošního ročníku soutěže absolventských prací. Bonusem je instalace výstavy v loňském roce rekonstruovaném Letohrádku královny Anny.


Agnese Gedule, Identita

Výstavy se sice konají obě pod jednou střechou letohrádku, ale obě jsou instalovány jako samostatné. Přehlídce soutěžních prací patří přízemí, ke klasikům je třeba vystoupat do patra. Zatímco výstava sklářských nadějí se zaměřuje výhradně na výtvarná díla, na výstavě klasiků je v menší míře zastoupen i design užitných předmětů, především nápojového skla. Obě výstavy mají přitom společného jmenovatele - ukázku fantazie a řemeslné zručnosti výtvarníků i sklářů. Vypovídají o křehkosti skla jako materiálu na straně jedné, ale zároveň o materiálu, který je občas nutné spoutat, třeba šrouby jako v případě vítězné práce.


Alan Horsley, Schránka z mého těla – element I, 2010

Mají i společné poslání, pomoci budoucnosti oboru, který minimálně u nás, zažívá těžké časy a neměl by být převálcován dovozem málo kvalitního skla nejen z východu, protože pro Čechy stále představuje významný kulturní i hospodářský potenciál.

Organizátory výstavy jsou Správa Pražského hradu, Pražská galerie českého skla a Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Producentem je FOIBOS a.s. Pod realizací jsou podepsáni především pánové - Mgr. Milan Hlaveš, Ph. D., kurátor sbírky skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze, a  ak. soch. Rony Plesl, vedoucí ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.


Alison Lowry, Křestní roucho ze skla, 2009

Přehlídka mládí
Soutěž o Cenu Stanislava Libenského má pro absolventy sklářských škol hned tři významy, za prvé získat ocenění a dostat se do povědomí odborníků, kteří zasednou v porotě, za druhé vyzkoušet si účast na velké výstavě, kterou navštíví odborná i laická veřejnost, a která je zároveň mezinárodní konfrontací.

Letošní ročník soutěže obeslalo 45 čerstvých absolventů, z nichž 11 je našich, 5 z Estonska, 5 z Velké Británie, 4 z USA, 3 z Francie, 3 z Izraele, 3 z Lotyšska, 2 z Dánska a Irska a jako singl soutěží Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Švédsko a Turecko.


Eva Walsh, Světelný stín

Vítězství poputuje letos do Velké Británie. Za dílo „Schránka z mého těla – element I“ je získal Alan Horsley, absolvent Edinburgh College of Art. Porota ocenila především jeho originální sochařský přístup ke skleněnému materiálu.

Druhé místo získala absolventka ateliéru Skla na VŠUP v Praze Barbora Vobořilová. Porota ji ocenila za vytvoření nového tvarosloví neotřele navazujícího na tradici českého barokního skla v díle „Svaté tajiny“.


František Vízner, Mísa, 1972

A třetí oceněnou je Japonka Mafune Gonjo, absolventka Konstfack University College of Arts, Crafts and Design Stockholm, za práci „každý detail má svůj vlastní příběh, který je ovšem vnořen do celku“. Zde porotu zaujal citlivý záznam autentického prožitku pomíjivých podob skutečnosti.

Kromě této trojice čekají na výstavě další originálně pojaté plastiky, ať už je to věž ze skleněného puzzle, svítící kolo, křestní roucho, nebo zelená plastika, která ač bez názvu, vyvolává dojem hladové "Adély".


Helen Ankudinova, Spousta malých kousků mě dělá celou

Co laického návštěvníka této části výstavy možná napadne, je nezařaditelnost prací podle zemí původu, jakoby už u mladé generace skutečně fungovala jakási globalita námětů i přístupu ke ztvárnění.

Místy neklasická klasika
Patro letohrádku se proměnilo v síň slávy českého skla, do níž jsou uvedeni, kromě nejproslulejšího českého sklářského výtvarníka Stanislava Libenského a jeho nerozlučné spolupracovnice Jaroslavy Brychtové, také René Roubíček, Miluše Roubíčková, Jiří Harcuba, Pavel Hlava, Jiří Šuhájek, Václav Cígler, Bohumil Eliáš, Zdeněk Lhotský, Bořek Šípek, Rony Plesl, František Vízner, Dana Zámečníková a další přední výtvarníci.


Ivan Mareš, Plastika Vejce, 1987

Součástí prezentace jsou i práce výtvarníků, kteří si do sklářského oboru jen odskočili, za všechny stojí jmenovat Václava Špálu, Ladislava Sutnara, Jaroslava Rónu či kontroverzního Martina Velíška.

Drobná i impozantní díla ve vitrínách či volně v prostoru mapují poslední století českého sklářství. Na konci výstavního sálu stojí proti oknu plastika Arcus Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Jako brána do vesmíru, jako symbol nesmrtelnosti umění.

Organizační informace

Výstava Cena Stanislava Libenského a Sklo.Klasik v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě potrvá 28.10. Více info o výstavě i soutěži, včetně vyobrazených vítězných prací, se dočtete tady.


Jaroslav Róna, Plastika Had, 1986-87


Martin Velíšek, Soubor Cikáni


Miluše Roubíčková, Bábovka, 1967


Pavel Ježek, Objekt Vlnolam, 1986


Pavel Kopřiva, Lokální problém, 2001


Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, Plastika Arcus I, 1990-91

Foto: FOIBOS a Zuzana Ottová
Zuzana Ottová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>