Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Umění – Galerie

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Cena Jindřicha Chalupeckého

2010-11-10 10:52

Dvacet předchozích ročníků nasměrovalo ten letošní zároveň k bilancování. Výstava pořádaná tradičně v Centru současného umění DOX tudíž nepředstavuje "jen" práce finalistů, ale i laureátů předchozích ročníků a seznamuje také s osobností Jindřicha Chalupeckého.


Jakub Matuška, Porn bloopers, akryl, sprej a air brush na plátně, 2009

Cenu Jindřicha Chalupeckého netřeba příliš představovat, během 21 let své existence už o sobě dala uměnímilovné veřejnosti dostatečně vědět, tak snad jen ve stručnosti, že jejím záměrem je oceňovat nejtalentovanější české umělce do 35 let, a že nese jméno českého teoretika a kritika výtvarného umění Jindřicha Chalupeckého, který by se v letošním roce dožil 100 let a od jeho smrti uplynulo 20 let.

Letošní ročník je tedy zcela samozřejmě ovlivněn těmito jubilei. Kromě představení tvorby finálové pětky, dává prostor ještě vítězům předchozích ročníků, kterými jsou například František Skála, Michal Gabriel, Petr Nikl, Kateřina Vincourová, Lukáš Rittstein, David Černý, Michal Pěchouček, Ján Mančuška a další. Samostatná část je věnována Jindřichu Chalupeckému.




David Černý, instalace

Kdo jde do finále
Laureát 21. ročníku bude vybrán v průběhu výstavy, předání ceny se v DOXu uskuteční 23. listopadu. Mezinárodní porota se bude rozhodovat mezi dvěma dvojicemi umělců: Vasilem Artamonovem s Alexeyem Klyuykovem, Davidem Böhmem s Jiřím Frantou a třemi jednotlivci: Václavem Magidou, Jakubem Matuškou či Alicí Nikitinovou.


Jakub Matuška, Callipo boys, akryl a sprej na plátně, 2008

První dvojice Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov se představuje instalací nazvanou Průběh podzimu a její gró tvoří objekty nalezené ve zpustlých halách kladenské Poldovky. Jedná se o dřevěné modely strojních součástí, jež si po zásahu umělců svou originalitou nijak nezadají s regulérními výtvarnými díly. Celek doplňuje projekce diapozitivů, nástěnná malba atd.

Již podruhé je ve finále dvojice David Böhm a Jiří Franta. Letos nepřichystali pro návštěvníky objevování neviditelných vzkazů pomocí baterek s ultrafialovým světlem, ale nezpronevěřili se ani inspiraci streetartem a graffiti.


Kateřina Vincourová, Zevnitř ven, 2006

Jakub Matuška je zastoupen velkoformátovými plátny, surrealistického až karikaturního charakteru, a s nimi korespondujícími objekty jako je model paneláku, jehož poschodími prochází průhledný hranol s naloženou okurkou, kterou všichni obyvatelé se zájmem obhlížejí.

Václav Magid zvolil spojení literární a výtvarné formy, z čehož druhá evokuje dětské rozkládací knížky. Namísto pohádek vypráví Magid o postavách Mistrů Apocalypsy, Neomezena atd.


Václav Magid, série Mistr

Jediná zástupkyně výtvarnic Alice Nikitinová se inspiruje ve svém díle každodenním životem. Ke své instalaci využila tentokrát svět dopravy, jak už napovídají samotné názvy obrazů jako Zúžená vozovka, Čtyři kanistry či objekt z půlek pneumatik. Vyjádření přitom volí úsporné, soustřeďující se jen na podstatu tématu.

Maximalističtí vítězové
Většina z dvacítky laureátů jakoby si dala za cíl ukázat, že je v českém umění nepřehlédnutelná. Zvolila k tomu postoj buď šokovat nebo zaujmout nadnormativními rozměry svých prací.


Pohled do instalace Alice Nikitinové - Prapory

Ve středu výstavní plochy obehrává stále dokola maxidesku obří gramofon Františka Skály, v prostoru se shlukují postavy Hráčů Michala Gabriela a roh výstavního prostoru zcela vyplnilo spodní prádlo tělové barvy, s jehož pomocí vytvořila Kateřina Vincourová instalaci nazvanou Zevnitř ven.

Hlavní "atrakce" ovšem čekají venku. Na terase zaparkoval trochu jiný autobus. Jeho předkem prochází roura, která ač rezavá, ze všeho nejvíc zvlášť při podvečerní prohlídce připomíná černou díru, pohltící vše, co se autobusu připlete do cesty. Interiéru dopravního prostředku nevládne stísněná atmosféra, naopak v pohodlí sedaček můžete shlédnout dokument o pygmejích, k němuž se vám nedostane očekávaný komentář Fredyho Strejčka, Pavla Rímského či jiného obvyklého předčítače z ČT2, ale po soudružsku podaný výklad toho, co se před vašima očima na monitorech odehrává.


Lukáš Rittstein, Tour...

Na dvou místech venkovní plochy si na méně otrlé návštěvníky políčil David Černý. Nad autobusem se na vás ze své oběžné dráhy nad věží DOXu pravidelně zašklebí obrovská rudá lebka, která zároveň shlíží na burcující instalaci ve dvoře. Tam se můžete ocitnout přímo ve středu akční scény, jejímiž dodělávajícími aktéry jsou lupiči i rodina včetně dítěte a těhotné. Kromě nezbytné červeně dodávají scéně na reálnosti sténavé zvuky a poslední škubánky obětí i agresorů.

Co zbyde?
To je otázka patřící nikoliv k předchozímu dílu, ale k expozici zabývající se tím, co se dochová po kritikovi umění? Je něco, co ho přežije? Konkrétně osobu Jindřicha Chalupeckého? Odpovědí jsou knihy, katalogy, články, korespondence, fotografie, slovníková hesla, bibliografický soupis i vzpomínky současníků, sestavené do podoby pracovny, plné regálů, stolů, nástěnek apod.

Kde, dokdy
21. ročník Ceny Jindřicha Chalupeckého se koná v Centru současného umění DOX do 17. 1. 2011.




Tomáš Vaněk, Interpretace kreseb Josefa Lady pomocí šablon


Tvůrce a jeho oběť , David Černý upravuje jednu z figur své instalace


Vasil Artamonov  a Alexey Klyuykov, Průběh podzimu, 2010

Foto: DOX a Zuzana Ottová
Zuzana Ottová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>