Archiv
Sport
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!
Kde si v Praze vystřelit (128)
2009-08-11 16:44
Pokud jste si mysleli, že lukostřelba dnes patří už jen na profesionální sportovní mítinky a pak tak maximálně do historických filmů o statečných zbojnících, potom jste naletěli jako Tellův šíp do jablka. Vyrovnat se umění slavných lukostřelců klidně můžete i vy, a to hned na několika místech v Praze.
Luk a šíp patří mezi nejstarší lovecké zbraně vůbec – odhaduje se, že první praluk a prašíp byl použit asi před 50 000 lety. Není proto divu, že i lukostřelba se řadí mezi nejstarší sporty. Závody v ní utužovaly lovecké, příp. vojenské schopnosti mužů a zároveň pomáhaly k postupnému zlepšování střelecké techniky a výbavy. „V minulosti patřila lukostřelba k oblastem, v nichž se vzdělávali, samozřejmě mimo jiné, i mladí šlechtici. Lučištníka by měla naučit sebeovládání, soustředění, cílevědomosti, preciznosti, trpělivosti a vůbec podporuje rozvoj morálně-volních vlastností,“ upřesňuje Jiří Havránek z oddílu SK Rapid Praha, který zastřešuje mj. oddíl lukostřelby.
Na seznamu olympijských sportů se lukostřelba objevila hned na druhé novodobé olympiádě, tj. v roce 1900 v Paříži.
Největším protivníkem si je člověk sám
Na první pohled může někomu lukostřelba připadat jako poněkud rutinní sport, ale praxe ukazuje, že tomu tak vůbec není. „Lukostřelbu je třeba si vyzkoušet. Je to činnost, kterou nepoznáte tím, že se na ní díváte, nebo vám o ní někdo jen vypráví. Až když s ní máte alespoň základní vlastní zkušenost, pochopíte, co vám to vlastně vypráví – například že největším protivníkem si je člověk sám. Jedná se o ideální relaxačně sportovní činnost pro každého. Nácvik a průběh je podobný nácviku jógy, bojových sportů, tance či hry na hudební nástroj,“ představuje taje lukostřelby Lucie Scharnaglová z firmy Stanislav Vidím – Jasa Archery Direct, která poskytuje hodiny pro veřejnost.
Jako sport se lukostřelba dále vnitřně člení na několik disciplin, obecně na lukostřelbu sportovní (terčovou), loveckou (někdy známou jako „3D“) a terénní. Někdy se k těmto ještě přidávají „lahůdky“ typu vlajkové, bojové, dálkové či extrémní lukostřelby a nebo třeba lukostřeleckého biatlonu. Jejich základní poslání se však navzájem moc neliší – smyslem je, jednoduše řečeno, „trefit do černého“.
Budeme-li však hledat rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi, pak ty jsou nejen v umístění celé střelnice (tedy v hale, nebo v různých terénech), ale například i ve vzdálenostech terčů. Pohybují se od 30 do 90 metrů v terčové lukostřelbě, v halové jsou terče vzdáleny 18 a 25 metrů a u terénní není tato vzdálenost přesně stanovena. „Terénní lukostřelba spojuje střelbu na terč s příjemnou procházkou, kde kromě přesnosti střelby musíte uplatnit i smysl pro odhad vzdálenosti. Lovecká lukostřelba vás zase přiblíží k pocitům lovce, protože se střílí na siluety či figuríny zvěře. Bojová lukostřelba z vás pro změnu udělá Robina Hooda, který v historickém kostýmu dobývá hrady. A to nemluvím např. o japonské lukostřelbě, tzv. kjúdó, která se provozuje se zcela zvláštními, pro Evropana nezvyklými, luky a v kimonech. Jak vidíte, pole působnosti pro případného zájemce je opravdu velice široké,“ podotýká Jiří Havránek. Další odlišnosti mezi jednotlivými disciplinami pak spočívají v průměrech použitých terčů nebo jejich tvaru, v používaných typech luků a pod.
Podrobnější pravidla všech disciplin najdete na stránkách Českého lukostřeleckého svazu a dalších webech věnovaných lukostřeleckému sportu.
Zkuste to jinak – zkuste kjúdó!
Sport pro všechny
Kouzlo lukostřelby spočívá v jeho téměř nediskriminujícím pojetí – provozovat ji mohou takřka všichni, kdo jsou schopni udržet luk a šíp. „Oproti ostatním sportům má lukostřelba jednu ohromnou výhodu – můžete dosáhnout výrazných úspěchů v libovolné z disciplín, klidně i v mezinárodním měřítku, a to bez ohledu na věk, ve kterém jste s lukostřelbou začali,“ říká Havránek. Některé kluby přijímají děti už od 6 let (např. SK Rapid), ačkoli většina se shoduje, že nejlepší je začít přibližně od 8. a 10. roku. Jasa Archery Direct bere děti dokonce až od 12 let věku. „Mladším dětem střelbu neumožňujeme, protože jde o asymetrický sport, který může u malých dětí bez důsledného posilování snadno vést k poškození páteře,“ vysvětluje Lucie Scharnaglová. Horní hranici pak žádný z oslovených klubů ani firem nestanovuje, případně jen symbolicky uvádí hranici „do 100 let“.
.jpg)
V lukostřelbě na věku nezáleží – z tréninku SK Rapid (autor: Václav Luňáček)
A kolik to vlastně stojí?
Lukostřelbu můžete v Praze provozovat buď jako člen některého z klubů (SK Rapid Praha, SK Slavia, I. Královský lukostřelecký klub, který však v současnosti nové členy nepřijímá, SK Start Praha, TJ Sokol Vršovice ad.), nebo si zastřílet na komerčních střelnicích. V obou případech si lze zaplatit nejen dlouhodobé vstupné (v podobě permanentek nebo pololetního či ročního poplatku), ale i jednotlivé hodiny. Mezi kluby to ale naplatí všude – např. v SK Slavia či v I. královském lukostřeleckém klubu je výuka spojena pouze s členstvím v oddíle. Ve většině klubů je navíc třeba nejprve absolvovat základní výukový kurz (nejčastěji o 10 až 20 lekcích), během něhož se můžete rozhodnout, zda se tomuto sportu opravdu chcete věnovat. Jak totiž uvidíte dále, nejde o tak úplně levnou záležitost, alespoň co se vybavení týče.
Na střelnicích určených přímo pro veřejnost (například na „střeleckém“ Střeleckém ostrově, na Tyršově vrchu, v areálu ZŠ Veronské náměstí v Petrovicích, na Fun Islandu na Císařské louce i jinde) vás jedna hodina v závislosti na typu kurzu a vybraném místě vyjde přibližně na 100 až 200 korun i se zapůjčením vybavení.
Ceny za členství v klubu se liší zejména s tím, jestli je zde nutné pořizovat si vlastní vybavení, či nikoli. Poplatky za lekce s vlastním vybavením jsou nižší, v některých oddílech navíc vlastní náčiní dokonce vyžadují. Obecně však platí, že sazby za členství v klubu se pohybují od 1000 korun na rok pro děti, od 2000 pro dospělé. Někde se však cena vyšplhá i přes 4000 korun. V rámci těchto poplatků bývají zahrnuty klubové poplatky oddílu, trenér a případně již zmíněné vybavení. V ceně nebývá zahrnuta lukostřelecká licence (200/300 Kč), která je určena spíše pro ty, kdo se chtějí účastnit závodů.
Vybavení
Ačkoli to nejdůležitější na lukostřelbě je bezesporu luk a šípy, nesmí se zapomínat ani na vlastní bezpečnost a pohodlí. Chránič předloktí (jehož cena se zpravidla pohybuje od 60 korun výše) a chránič prstů (též „zástěrka“ či „prstíky“), který pořídíte za stokorunu i více, by rozhodně mezi takové pomůcky měly patřit. Také luků se prodává hned několik druhů, tvarů a velikostí, přičemž ty nejlevnější ze dřeva či lamina stojí asi 1000 korun. Ty o něco málo kvalitnější pořídíte asi za 2000 až 3000 korun, kladkový pak i za 5000 korun a výše. Také zde samozřejmě platí, že kvalita roste úměrně s cenou, a tak se můžete setkat i s profesionálními luky za 30 000 korun. A to ještě zdaleka není ta nejvyšší hranice.
Do základní výbavy střelce ale patří i další propriety. Stojánky na luk pořídíte přibližně za 200 korun, pouzdro na něj stojí od 800 korun až do několika tisíc a ani šípy nemají stanovenu maximální cenovou hranici – ty nejlevnější seženete třeba už za 80 korun, šípy pro „běžné“ využití stojí okolo 150 korun a ty nejdražší se dají pořídit i za čtyřciferné sumy. A protože takových šípů potřebujete nejméně pět a k tomu ještě nějakou tu reparační sadu, je samozřejmě dobré si na to vše pořídit také toulec. Cena těch nejjednodušších se pohybuje řádově kolem několika stovek.
Sečteno podtrženo, při nákupu vybavení je třeba si v kasičce uspořit nejméně 6000 korun, a tak je určitě záhodno předem si dobře rozmyslet, zda vás tento sport bude opravdu bavit. A to je právě také jeden z důvodů, proč většina klubů a střelnic poskytuje základní výukový kurz či jednotlivé hodiny, kde je zapůjčení výbavy samozřejmostí. Právě na těchto lekcích totiž teprve zjistíte, jak moc vás lukostřelba zasáhla „do černého“...

Z Votické terénní 2009 (zdroj: www.archeryclub.cz , autor: Pavel Vrchota)

Ze 24hodinového závodu družstev, červenec 2009 – SK Slavia Praha I (zdroj: www.slavia-praha-lukostrelba.info , autorka: Alice Korbelová)

Ze 24hodinového závodu družstev, červenec 2009 – SK Slavia Praha II (zdroj: www.slavia-praha-lukostrelba.info , autorka: Alice Korbelová)
Lucie Černá (s využitím www.lukostrelba.kvalitne.cz, www.lukostrelec.cz a webových stránek zmíněných klubů a firem)
Lucie Černá
Sdílet tuto: