<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss  xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0">
  <channel>
    <title>CityOut Prague</title>
    <link>http://www.pragueout.cz</link>
    <description>Výlety tipy na výlet</description>
    <lastBuildDate>Wed, 25 Aug 2010 10:42:19 +0200</lastBuildDate>
    <pubDate>Wed, 25 Aug 2010 10:42:19 +0200</pubDate>
    <webMaster>info@pragueout.cz (Cityout CZ)</webMaster>
    <image>
      <link>http://www.pragueout.cz</link>
      <title>CityOut Prague</title>
      <url>http://www.pragueout.cz/images/cityout_logo.jpg</url>
    </image>
    <language>cs-CZ</language>
    <atom:link rel="self" type="application/rss+xml" href="http://www.pragueout.cz/rss.ashx?c=2&amp;e=53"  />
    <item>
      <title>Sázava - město, kde se píší kulturní dějiny už 10 století</title>
      <author>info@pragueot.cz (Zuzana Ottová)</author>
      <description><![CDATA[<a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava" title="S&#225;zava - město, kde se p&#237;š&#237; kulturn&#237; dějiny už 10 stolet&#237;"><img src="http://www.pragueout.cz/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/sazava_s_image_634183221021.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Středisko slovanské vzdělanosti v čele se sv. Prokopem. Místo, kde se zrodila slavná Vest pocket revue V+W, odehrávají se v něm romány jako Kohoutův Kde zakopán je pes nebo Vieweghovy Báječná léta pod psa.<br/>Středisko slovanské vzdělanosti v čele se sv. Prokopem. Místo, kde se zrodila slavná Vest pocket revue V+W, odehrávají se v něm romány jako Kohoutův Kde zakopán je pes nebo Vieweghovy Báječná léta pod psa.
Ač tomu poklidná až ospalá atmosféra městečka nenapovídá, právě zde už od středověku přebývali ti nejvzdorovitější, kteří se nechtěli podvolit světské i duchovní moci. Sázavský klášter byl poslední baštou staroslověnštiny u nás, jejíž definitivní konec přišel roku 1096, kdy byli mniši vyhnáni knížetem Břetislavem II a klášter zabrali břevnovští benediktini. Slovanské rukopisy byly zničeny. 
Uběhlo dlouhých devět století a při jednom ze zimních pobytů v chalupě rodiny Jiřího Voskovce tu napsali Voskovec s Werichem první hru Osvobozeného divadla, které si, jak všichni víme, před mocipány servítky nebralo. 
Přeskočíme o půl století dál a je tu nejprve sázavský chatař a posléze celoroční "trosečník" Pavel Kohout. O všem, co během nuceného pobytu zakoušel od STB, vypověděl v knize Kde zakopán je pes, což není jen spisovatelský obrat, ale smutná skutečnost zapříčiněná, jak jinak než estébáky. 
Nu a blížíme se do finále. Na příkoří z doby svého mládí v socialismu, sice v retrospektivě, vzpomíná Michal Viewegh ve svých Báječných létech pod psa, v nichž se naštěstí všem psům až na Kohoutova daří dobře.
Taková je Sázava v malé kulturní chronologii, ale z historických památek má ještě hodně co nabídnout, ale nejen z nich. Je libo trochu tajemna a legend? Sázava ráda poslouží.Tip pro tradiční turistiku
Patříte-li ke klasickým návštěvníkům památek, potom autem, autobusem nebo vlakem, případně po vodě, zamíříte do Sázavy na prohlídku Sázavského kláštera, částečně přebudovaného v 18 století na zámek v neorenesančně klasicistním stylu.
Historici klášter nazývají otevřenou čítankou uměleckých slohů. Začíná v 11. století dřevěnou stavbou kostelíku, jehož zbytky stále leží pod základy pozdějších kamenných staveb. Pokračuje první kamennou stavbou - kostelem sv. Kříže, který měl půdorys řeckého kříže, a jehož základy si lze prohlédnout v dnešní severní zahradě. V románském stylu je vystavěna také původně jednolodní bazilika, jež byla v 12. století přebudovávána na trojlodní a ještě přibyla kamenná klausura, špitál a hospodářská stavení. Další dvě století patří gotice, v níž byly předchozí stavby přebudovány, a kterou tu nepřehlédnutelně zastupuje dílo v českých zemích stavitele nejznámějšího - Matyáše z Arrasu. Ten chtěl klášteru vtisknout monumentální podobu trojlodního síňového chrámu se stejnou výškou kleneb hlavní a postranních lodí. Z této etapy se však dochovaly jen pilíře s arkádami a věž. Dokončení zabránily husitské války. Přeskočíme dobu chátrání a připomeneme si nový rozmach kláštera po třicetileté válce, kdy byl k přestavbě přizván slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer. Konec klášterních časů nastal za Josefa II, který dal v 1785 klášter zrušit. Další majitelé přebudovali klášterní stavby na zámek v neorenesančně klasicistním stylu.
Mnohem víc vám poví průvodce během prohlídky, vedoucí od exteriérů v severní zahradě přes prostranství s nedostavěným gotickým chrámem do barokního kostela a krypty s relikvií sv. Prokopa. K nejcennějším prvkům interiéru patří gotické fresky mariánského cyklu se Sázavskou madonou, která je pravděpodobně jako jediná na světě spodobněna jak trestá malého Ježíška. Vzácností jsou také exponáty středověkých rukopisů ve slovanském, latinském a českém jazyce v expozici "Staroslověnská Sázava". Pokračování pro vytrvalce
Klášter není jedinou církevní památkou Sázavy. Na druhém břehu, nedaleko železniční zastávky stojí dnes již odsvěcený kostel sv. Martina, sloužící jako kulturní síň. Původně jednolodní gotický kostel byl v polovině 18. století barokně přestavěn. Na přilehlém zrušeném hřbitově, jehož návštěva přináší tristní pohled na povalené a zarostlé náhrobky někdejších sázavských obyvatel, kterým vévodí jediný udržovaný hrob dědečka Jiřího Voskovce - malíře Soběslava Hyppolita Pinkase, se dochovaly zbytky barokní šestiboké kostnice.
Za železniční zastávkou, na druhé straně kolejí, vedle poslední místní vily, čeká nejznámější sázavská studánka s kapličkou, zvaná též Vosovka, u níž se měl setkat zakladatel kláštera sv. Prokop s knížetem Oldřichem, který se ztratil za bouře své družině. Aby bylo legendě učiněno zadost, vodu, kterou podal Oldřichovi, sv. Prokop posvěcením proměnil ve víno. Dodnes prý má léčivou moc. Kamenná jímka studánky má na dně pět důlků. Legenda praví, že jsou to otisky čertovy ruky, které tu zanechal, když se bránil zapřažení do pluhu.
Chcete-li raději zastávkovou trasu, vydejte se po návštěvě kláštera nejdřív severně po kolínské silnici. Po pár minutách chůze za chalupou Jiřího Voskovce, najdete sloupkovou kapličku sv. Prokopa, vytvořenou podle návrhu  S.H. Pinkase.
Odtud dojdete také k Čertově brázdě, kterou prý sv. Prokop vyoral s čertem zapřaženým do pluhu. Ten mu ale nakonec utekl na druhý břeh a do kopců k Bělokozlům, kde trucoval. Místo léta symbolizovala hospoda nazvaná Trucovna, dnes už si ho musíte najít jen podle mapy.
Na pravém břehu, ale až v lese směrem k Sedlišti je ukryta neméně legendární studánka Rakovka. Tmavý, zajímavě tvarovaný kámen vedle ní posloužil podle jedné legendy sv. Prokopovi jako lůžko, a kdo na něm přespí, zbaví se bolavých zad. Realisticky vzato, tomu bude spíš naopak. Druhá verze říká, že na něm ležel čert, když tu odpočívali po orbě, a proto je kámen tak tmavý.
Malá kaplička stojí také za železničním přejezdem do Sázavy-Černých Bud. Připomíná, že na místě, kde dnes stojí garáže, býval morový hřbitov.Ještě dál do pravěku
Za Čertovou brázdou směrem k osadě Mělník najde pozorný turista podivně zvlněné místo, které je dávným mohylovým pohřebištěm z 9. století. Stopy dávného osídlení najde i na druhém břehu Sázavy. 
Vyjdete-li do kopce od studánky Rakovka, narazíte na cestu, která vás zavede do dnes již nepoužívaného lomu Bílý kámen. V něm těžili už před šesti tisíci lety neolitičtí Sázavané vápenec. Nálezy z těchto míst dokládají, že se jedná o jednu z nejstarších pravěkých těžeb. Vyšplháte-li lomem nahoru nebo prostě dojdete na jeho okraj lesem, naskytne se vám úchvatný pohled na obrovský kaňon, jak vystřižený z filmů o divokém západě. A pokud jste se při zdolávání lesnatého kopce dívali dobře pod nohy, uvidíte podivné jámy, které nejsou dílem přírody, ale lidských rukou a používali se pro tavbu.
Mezi řekou a Dojetřickým potokem, v místě nesoucím dnes název Na Šancích, se v 8 a 9. století rozkládalo hradiště. Závěr patří novověku
Vilu od architekta K. Stráníka ve stylu Bauhausu, zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, si můžete prohlédnout v ulici Ivana Javora č. 177.Informační minimum
Pokud se budete chtít o Sázavě dozvědět víc, zastavte se v Informačním a kulturním centru na náměstí Voskovce a Wericha 356. Úřední hodiny tu mají v týdnu v pondělí a ve středu do 17 hod., ostatní dny do 15 hod., v sobotu do 12 hod. Zakoupit tu můžete mapy i podrobné publikace.
Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit tuto oblast, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!
Foto: Zuzana Ottová<br><a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava" title="S&#225;zava - město, kde se p&#237;š&#237; kulturn&#237; dějiny už 10 stolet&#237;">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava</link>
      <pubDate>Wed, 25 Aug 2010 10:42:19 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Jičín – na zámek a za Rumcajsem</title>
      <author>info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová)</author>
      <description><![CDATA[<a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896" title="Jič&#237;n – na z&#225;mek a za Rumcajsem"><img src="http://www.pragueout.cz/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/jicin-7896_s_image_634084197735.JPG" alt="" align="left" hspace="6"></a>Jičín je pohádkové město – a to doslova. Nejenže to tu díky půvabným budovám pohádkově vypadá, ona tu i jedna slavná pohádková postava žije. Jistě, loupežník Rumcajs s celou rodinou: roztomilou Mankou a nezbedným Cipískem.<br/>
Jičín je pohádkové město – a to doslova. Nejenže to tu díky půvabným budovám pohádkově vypadá, ona tu i jedna slavná pohádková postava žije. Jistě, loupežník Rumcajs s celou rodinou: roztomilou Mankou a nezbedným Cipískem.
Srdcem romantického Jičína je nádherné historické centrum. Najdete zde Valdštejnovo náměstí, na kterém jsou hned tři památkově chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Dominantou náměstí je Valdická brána. Tato 52 metrů vysoká strážná věž se hrdě tyčí v samotném centru města a připomíná dobu dávno minulou. Kdysi byla postavena jako součást městského opevnění – další dvě věže, které jí dříve dělaly společnice, už však podlehly zubu času.
Za pozornost stojí také Jičínský zámek, který je největší budovou na Valdštejnově náměstí. Už na první pohled z něj čiší majestát – má dvanáct arkádových pilířů a průčelí ukončují původní nárožní arkýře. Sídlí v něm Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola. V historických zámeckých interiérech si prohlédnete empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů. Zdejší muzeum učí poznávání historie formou hry, a tak si návštěvník může vyzkoušet třeba tkalcovský stav či mlýnek na obilí. Expozice se věnuje také komponované barokní krajině Jičínska.
Kam ještě v Jičíně? Úžasné město potěší každého milovníka kultury a historie. Ať už vás zajímají židovské památky nebo křesťanské památky, nepřijdete zkrátka. Nudit se tu nebudou ani ti, kteří preferují výlety do přírody a aktivní dovolenou. Město leží na kraji Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Není proto divu, že je nazýváno „branou do Českého ráje“. Co by kamenem dohodil odsud je třeba hrad Kost s děsivou mučírnou. Zajít si můžete na Prachovské skály nebo se jen tak toulat přírodou na kole nebo na koni. Věnovat se dá také horolezectví a sjíždění řek. Tak už neváhejte a vydejte se do pohádkového kraje sbírat nezapomenutelné zážitky. Český ráj je pro to jako stvořený!
Nejlepší ubytování ve městě!! Chcete navštívit Jičín, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! 
text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: CzechTourism
 <br><a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896" title="Jič&#237;n – na z&#225;mek a za Rumcajsem">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896</link>
      <pubDate>Mon, 03 May 2010 22:51:49 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Malebný Ladův kraj hned za humny</title>
      <author>info@pragueot.cz (Markéta Žižková)</author>
      <description><![CDATA[<a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902" title="Malebn&#253; Ladův kraj hned za humny"><img src="http://www.pragueout.cz/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/hrusice-laduv-kraj-7902_s_image_633977022926.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Tip na výlet: Vánoční svátky plné dobrého jídla a pití jsou za námi, a tak určitě není na škodu prospět trochu našemu zdraví. A proč si nevyrazit třeba na výlet do malebné krajiny, kterou každý důvěrně zná z obrázků Josefa Lady? Jen 35 km od Prahy leží rodná vesnička tohoto umělce. Obec Hrusice i lesy a lány, které ji obklopují, nabízí mnoho lákavých poutních míst na dosah ruky každého Pražana.<br/>
Tip na výlet: Vánoční svátky plné dobrého jídla a pití jsou za námi, a tak určitě není na škodu prospět trochu našemu zdraví. A proč si nevyrazit třeba na výlet do malebné krajiny, kterou každý důvěrně zná z obrázků Josefa Lady? Jen 35 km od Prahy leží rodná vesnička tohoto umělce. Obec Hrusice i lesy a lány, které ji obklopují, nabízí mnoho lákavých poutních míst na dosah ruky každého Pražana.
Kopci zvlněnou krajinu, lesy, široká pole i rybníčky rozeseté po kraji si snadno vybavíme pod pojmem ladovská krajina. Josef Lada na svých obrazech znázornil idylicky vypadající venkov, kde se děti na bruslích prohánějí po zamrzlém rybníku nebo zahalené teplými šálami vesele sáňkují. I dnes má člověk přivyklý velkoměstu možnost ochutnat atmosféru malých českých vesniček, které se snaží odolat moderním prvkům jako stres a shon. Do doby Ladova mládí se už dnes jistě nevrátíme. Zanechat za sebou pulsující Prahu a dopřát si procházku romantickou krajinou, ale můžeme.
Cestu začneme v Hrusicích, kde se Josef Lada 17. prosince 1887 narodil. Dopravíme se sem nejlépe vlakem z pražského Hlavního nádraží. Spoj do nedalekých Mirošovic jezdí každou hodinu a cesta netrvá déle než 40 minut. Z Mirošovic se pak projdeme do Hrusic trasou dlouhou 2 km.
V Hrusicích, které vám budou jistě povědomé z Ladových obrazů, můžete navštívit hned několik zajímavých míst. Patří mezi ně rodný dům Josefa Lady, hrusická škola, kostelík sv. Václava nebo Hrusický rybník. Minout byste neměli ani hospodu U Sejků. Ta se stala díky obrazům Josefa Lady známou po celém světě. Domek pochází už z 19. století a dnešní hospoda nabízí výtečnou českou kuchyni.
Pro děti, ale také dospělé, kteří se chtějí poddat chvilce nostalgie, je připravena stezka s názvem Pohádkové Hrusice. Návštěvníky provede po nejvýznamějších místech z Ladových pohádek. Na nich také naleznete informační tabule s úryvky z Ladových knížek. Uvidíte tak například známou Jedličkovu louži, kam chodívaly nejen hrusické děti, ale i kocour Mikeš.
Nemusíte ale zůstat jen v Hrusicích. Přilehlou krajinou vedou turistické trasy, které vás zavedou na delší, ale i kratší zimní procházku. Vydejte se například k Ondřejovské hvězdárně nebo do Mnichovic.
Velcí i malí si výlet do Ladova kraje bezpochyby užijí. Malebné vesničky, kde koucour Mikeš zažíval svá dobrodružství, vodníci sedávali na vrbách u rybníků a děti se vesele proháněly na sáňkách, skvěle dotvoří vánoční pohodu. A z Prahy je tento idylický venkov snad ještě blíž, než bys kamenem dohodil. Kostel sv. VáclavaVila Josefa Lady
Foto www.obec-hrusice.cz
 <br><a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902" title="Malebn&#253; Ladův kraj hned za humny">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902</link>
      <pubDate>Thu, 31 Dec 2009 00:00:00 +0100</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Zámek, kostel i přívoz najednou</title>
      <author>info@pragueot.cz (Markéta Švehlová)</author>
      <description><![CDATA[<a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky" title="Z&#225;mek, kostel i př&#237;voz najednou"><img src="http://www.pragueout.cz/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/tip-na-vylet-roztoky_s_image_633949091985.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Tip na výlet: Počasí zrovna neláká k dlouhým výletům. Vybízí spíše k posezení u hrnku horké kávy. Pobyt na čerstvém vzduchu je ale zdravý a podniknout nějakou tu krátkou cestu z města příjemně osvěží. Jen pár kilometrů na sever od hlavního města, po proudu řeky Vltavy leží Roztoky u Prahy. A nabízejí hned několik výletních cílů – zámek, muzeum, kostelík i přívoz.<br/>
Tip na výlet: Počasí zrovna neláká k dlouhým výletům. Vybízí spíše k posezení u hrnku horké kávy. Pobyt na čerstvém vzduchu je ale zdravý a podniknout nějakou tu krátkou cestu z města příjemně osvěží. Jen pár kilometrů na sever od hlavního města, po proudu řeky Vltavy leží Roztoky u Prahy. A nabízejí hned několik výletních cílů – zámek, muzeum, kostelík i přívoz.
Do Roztok se pohodlně dopravíte vlakem i autobusem. Po železnici vede cesta z Masarykova nádraží, po silnici jezdí příměstské autobusové linky číslo 340 a 350 z Dejvické. Cesta jim nezabere více než půl hodiny.
Exkurzi po krásách Roztok můžete začít na zámku. Jeho historie sahá až do 13. století, kdy zde byla postavena tvrz. Následovaly postupné proměny. Na přelomu 16. a 17. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Ten byl v 18. století upraven do dnešní podoby. Zámek obklopuje anglický park s nejrůznějšími cizokrajnými rostlinami. Dnes zde sídlí Středočeské muzeum, které pořádá nejrůznější výstavy. V současné době se můžete podívat na jednu s názvem Souputníci Zdenky Braunerové, české výtvarnice, jejíž ateliér Středočeské muzeum také zpřístupnilo. Nejen dětem se bude líbit další expozice – Česká filmová pohádka. 
Při vstupu na nádvoří se vám navíc naskytne opravdu dechberoucí pohled. Za zdmi zámeckých staveb se vynořuje věž bývalé „penicilinky“ - továrny na výrobu penicilinu. Ta byla postavena v letech 1945 až 1948, aniž by brala nějaký zvláštní ohled na okolí.
 
Roztocký zámek
Po procházce zámeckým parkem můžete pokračovat k přívozu, který je pro dnešního člověka přece jen spíše atrakcí než obvyklým způsobem dopravy. Cesta k němu vede ne zrovna nejmalebnější částí Roztok. Ale i procházka kolem továrny má svou atmosféru. Zvlášť když industriální stavbu postupně vystřídají stromy s podzimně zbarvenými listy.
Přívoz mezi Roztokami a Klecánkami je na tomto místě provozován již od roku 1911. Za směšnou cenu převáží od brzkého rána až do večera osoby, jízdní kola a malé motocykly. A to každý den v roce, pokud to stav vody dovolí. Poté, co si užijete dobrodružnou plavbu, máte na výběr. Můžete se vydat na autobus příměstské linky číslo 371, který vás zaveze do Kobylis. Nebo se pokocháte krásou přilehlých lesů a hájů, přeplavíte se zpět do Roztok a podniknete výšlap na Levý Hradec, vzdálený několik kilometrů.
Levý Hradec
Levý Hradec je pro českou historii významný hned z několika důvodů. Stávalo zde hradiště, z kterého se postupem času vyvinulo mocenské centrum přemyslovského státu. To dokázaly i vykopávky, které zde probíhaly od 19. století. Kníže Bořivoj zde navíc v 9.století založil první křesťanský kostel v Čechách. Dochovaly se z něj však pouze základy rotundy. Dnešní podobu mu daly až přestavby v době gotiky a renesance. Navštívit kostel s průvodcem lze pouze od května do září. Stojí ale za to si ho prohlédnout i zvenčí.
V blízkosti Roztok vede hned několik turistických tras a cyklotras, které vás dovedou na další zajímavá místa.
Výlet do Roztok u Prahy vám může zabrat jen pár hodin, nebo celý den. Záleží jen na vás, kolik času toužíte strávit výletem a kolik chcete věnovat popíjení horké kávy. I ta ale přece chutná lépe, pokud předtím venku trochu „promrznete“. A na to jsou Roztoky u Prahy ideální. Příjemně unaví, ale nevyčerpají.
Foto www.roztoky.cz<br><a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky" title="Z&#225;mek, kostel i př&#237;voz najednou">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky</link>
      <pubDate>Fri, 27 Nov 2009 09:59:30 +0100</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Kouřim – kde se čas zastavil…</title>
      <author>info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová)</author>
      <description><![CDATA[<a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632" title="Kouřim – kde se čas zastavil…"><img src="http://www.pragueout.cz/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/kourim-5632_s_image_633945892395.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Tip na výlet: Nerada bych hned ze začátku (a bez příčiny) znevažovala zeměpisné znalosti ctěného čtenáře. Nicméně je fakt, že kde přesně leží městečko Kouřim, ví dnes asi málokdo. Přitom tato obec byla díky hradbám dávána za vzor ostatním vznikajícím královským městům už ve 13. století. Povídá se, že ji založil sám Lech, bratr bájného Praotce Čecha. Nachází se zde střed Evropy a v místní zvonici mají zvony, obrácené vzhůru nohama.<br/>
Tip na výlet: Nerada bych hned ze začátku (a bez příčiny) znevažovala zeměpisné znalosti ctěného čtenáře. Nicméně je fakt, že kde přesně leží městečko Kouřim, ví dnes asi málokdo. Přitom tato obec byla díky hradbám dávána za vzor ostatním vznikajícím královským městům už ve 13. století. Povídá se, že ji založil sám Lech, bratr bájného Praotce Čecha. Nachází se zde střed Evropy a v místní zvonici mají zvony, obrácené vzhůru nohama. 
Kouřim leží nedaleko Kolína, asi třicet kilometrů východně od Prahy. Sestává z několika historických domků, křivolakých uliček, roubenek ve skanzenu, kostela, zvonice a dlouhého pásma zachovalých hradeb. Byť je tu všechno, co by měl správný „turistický cíl“ mít (třeba muzeum, malebné náměstí, naučná stezka a útulná cukrárna), po většinu času je zde liduprázdno. Nicméně právě tichá a poklidná atmosféra je to, co vás v tomto městečku okouzlí. Až se jí nabažíte, je čas objevovat kouřimské rarity. Lechův kámen a střed Evropy
Podle pověsti založil Kouřim vladyka Lech, bratr legendárního Čecha, jenž vystoupil na Říp, uzřel lesy a louky strdím oplývající a rozhodl se zde usadit. Povídá se, že devět let po bájném slezení Řípu se Lech rozhodl vydat se za vlastním štěstím. Vzal s sebou své nejvěrnější a vydali se dále na východ. Jelikož měl ale svého bratra rád, slíbil, že se usadí nedaleko. Tři dny po jeho odchodu má prý Čechův lid vylézt na Říp a rozhlédnout se po kraji. Tam, kde uzří dým, je prý Lechovo nové sídlo. Jak se řeklo, tak se stalo. A právě ten kouř, jenž se valil nad zelenavými hvozdy v místě Lechova nového bydla, dal Kouřimi jméno. Někdejší Lechovu pouť dodnes připomíná Lechův kámen na Staré Kouřimi. Podle pověsti zde vladyka odpočíval. Ať už je to pravda nebo ne, skalka sloužila v předkřesťanských dobách jako obětiště a ve středověku tu upalovali čarodějnice. Mimochodem, tři sta metrů odsud se nachází střed Evropy – průsečík patnáctého poledníku východní délky a padesáté rovnoběžky severní šířky. Lechův kámenNáměstí, hradby a zvonice
Kouřimské náměstí je jako vystřižené z pohádky. Malebnému plácku, obehnanému starými domy, dominuje kostel svatého Štěpána se samostatně stojící zvonicí. Z původních pěti zvonů zde zbyly dva. Barokní Štěpán a Marie, oba zavěšeny srdcem vzhůru. Aby se rozezněly, je třeba je uvést do pohybu za pomoci pedálů. Podobnou raritou se v Česku může chlubit jen zvonice v Rovensku pod Troskami. Na celém městě však spíš než náměstí zaujme to, co jej obtáčí. Kolem Kouřimi se jako mohutný had vinou zachovalé hradby, dosahující délky 1 256 metrů. Když si prohlédnete starobylé detaily ve zdivu, případně se projdete po naučné stezce, příznačně nazvané „Středověké opevnění města Kouřimi“, dozajista pochopíte, proč byl kouřimský fortifikační systém už roku 1995 vyhlášen za národní kulturní památku. Ostatně, už roku 1261 jej ve spisech (mimochodem, jedná se o vůbec nejstarší písemnou zmínku o Kouřimi) dávali za vzor ostatním vznikajícím městům. Kostel sv. ŠtěpánaKam ještě v Kouřimi? Na náměstí naleznete turistické informační centrum s ochotným (a povětšinou příjemným) personálem – tel. 321 784 004. V budově někdejší radnice sídlí Muzeum Kouřimska se stálou expozicí – tel. 321 783 380. A když se vydáte kousek za město, narazíte na skanzen s brázděnými chalupami, stodolami, statky a špýchary, křížky i božími muky, zvoničkami, sochami a rumpálovými studnami. Příjemnou procházku si tu můžete vychutnat kdykoli. Nejvíce si však návštěvu užijete v době konání některé z pravidelných lidových veselek. Více informací na tel. 321 783 249. expozice Muzea KouřimskaDalší informace naleznete zde<br><a href="http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632" title="Kouřim – kde se čas zastavil…">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632</link>
      <pubDate>Mon, 23 Nov 2009 17:07:03 +0100</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632</guid>
    </item>
  </channel>
</rss>