http://www.pragueout.cz Výlety tipy na výlet Wed, 08 May 2013 13:57:30 +0200 Wed, 08 May 2013 13:57:30 +0200 info@pragueout.cz (Cityout CZ) http://www.pragueout.cz http://www.pragueout.cz/images/cityout_logo.jpg cs-CZ info@pragueot.cz (Cityout Praha) Také letos, v roce s magickou příznačnou třináctkou, budou moci návštěvníci deseti vybraných hradů a zámků v České republice otevírat jejich třinácté komnaty.
Také letos, v roce s magickou příznačnou třináctkou, budou moci návštěvníci deseti vybraných hradů a zámků v České republice otevírat jejich třinácté komnaty. Sdružení Zlatý pruh Polabí, které organizačně stojí za projektem „Otevřte 13. komnatu“ láká na několik hlavních trumfů, jimiž projekt výrazně převyšuje standard běžných prohlídek. V roli průvodce se předně objevuje tajemná kostýmovaná postava, turisté jsou zapojeni do prohlídky formou interaktivní hry a nabízí se sbírání klíčů do cestovatelského pasu, který obdrží návštěvníci při první prohlídce ke vstupence. Podstatou putování po hradech a zámcích je získání minimálně sedmi klíčů v podobě samolepky do pasu, které umožní návštěvníkům otevřít třináctou komnatu s tajemstvím. Úspěšní sběratelé mají právo zvolit, na které z památek chtějí jinak nepřístupnou třináctou komnatu poznat. To přinese trpělivým nezvyklou zkušenost v podobě návštěvy třinácté komnaty, kam se smrtelník běžně nedostane a navíc prožitek návštěvy všemi smysly. S projektem „Otevřte 13. komnatu“, který je považován za v současnosti nejúspěšnější projekt marketingu cestovního ruchu v České republice, naplní putovníci volný čas smysluplným zážitkem, který probudí svou dobrodružnou formou zájem o sféry, jež mohly být donedávna nezáživné. „I když historikové prošli české památky od sklepů po půdy a vše objevené vystavili, přece mají některé hrady a zámky své třinácté komnaty. Jsme rádi, že prostřednictvím projektu „Otevřte 13. komnatu“ a alternativním nevšedním charakterem prohlídek můžeme návštěvníkům zprostředkovat takříkajíc časovou smyčku. Příznivci hrado-zámeckého tajemna tak mohou tváří v tvář strávit dobrodužné okamžiky po boku dobového patrona, který je se zdmi objektu či lokálním děním úzce spjat,“ říká Kateřina Šrámková, organizátorka projektu. „Snažíme se i nadále oslovit širokou veřejnost napříč všemi generacemi, ať už děti, či poutníky tak řečeno v nejlepším věku. Jak moderního turistu, tak i konzervativnějšího milovníka historického dědictví. Věříme, že takovéto novátorské putování po historických objektech zanechá v návštěvnících bohaté zážitky a budou se rádi vracet na místa, kde nejsou pouze v roli pasivního posluchače,“ dodává Kateřina Šrámková.           Projekt „Otevřte 13. komnatu“ má nápaditý a promyšlený scénář. Na samém začátku si hosté libovolně vyberou jeden z  desítky objektů, kde obdrží s nákupem vstupenky cestovatelský pas, do něhož po absolvování místní prohlídky a vyluštěním rébusu získávají klíč. Podstatou putování po hradech a zámcích je získání minimálně sedmi klíčů, které umožní návštěvníkům otevřít třináctou komnatu s tajemstvím. Úspěšní sběratelé mají právo zvolit, na které z památek chtějí jinak nepřístupnou třináctou komnatu poznat. Zámky Děčín, Kozel, Karlova Koruna, Slatiňany, Loučeň, Kačina, hrady Grabštejn, Kost, Slezko-ostravský hrad a klášter Broumov skrývají v labyrintu svých spletitých chodeb dosud téměř nikým neobjevenou třináctou komnatu, jejíž dveře se otevřou po návštěvě minimálně sedmi ze jmenovaných historických objektů. Poutníci nejsou pouze v roli pasivního posluchače výkladu se spoustou letopočtů. Prohlídka se koná v doprovodu tajuplné postavy oděné dle módy doby jí vlastní. Návštěvnici se tak mohou ocitnout v přítomnosti elegantní dámské společnosti Bílé paní, svaté Barbory či žokejky Laty Brandisové. Oblíbené kanadské žertíky předvede Hrabě šprýmař, duchařinu dobrák Rudla. Neradno si zahrávat se skřetem Radoušem či loupeživým rytířem Jáchymem Zahozencem. Představu o katech si návštěvníci upraví po střetnutí a nahlédnutí pod kápi samotného kata Heřmana, a o tom, jak daleko někdy padne jablko od stromu, přesvědčí loupežnický synek Lotrando. Nechybí interaktivní prvek – rébus, s jehož vyluštěním na každém z hradů a zámků obdrží návštěvník vždy po jednom klíči. Ten jako solitér nemá takřka žádnou hodnotu, klíčů musí být sedm. Není třeba krotit svoji zvědavost, stačí se vydat a pátrat po dávném tajemství v podobě otevření třinácté komnaty. Projekt „Otevřte 13. komnatu“ startoval loni v květnu. Do konce roku 2012 prošlo prohlídkami s tajemnou postavou celkem 19 500 návštěvníků. Jedné rodině se dokonce podařilo v průběhu pouhých 8 týdnů navštívit všech 10 zapojených památek. I letos se počítá kromě prohlídek s pořádáním zámeckých slavností s tajemnou postavou na většině ze zapojených hradů a zámků. Více informací o projektu naleznete na:  www.otevrte13komnatu.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/otevrte-13-komnatu Wed, 08 May 2013 13:57:30 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/otevrte-13-komnatu info@pragueot.cz (zdroj www.npu.cz) 1.5 - 30.9.2013, Karlštejn - hrad
1.5 - 30.9.2013, Karlštejn - hrad Speciální výstava kostýmů a rekvizit z muzikálu Zděňka Podskalského Noc na Karlštejně. Výstava se koná v rámci oslav 40. výročí natočení Noci na Karlštejně Datum konání: 01.05.2013 - 30.09.2013 začátek od 09:30 Místo konání: Konírna Císařského paláce, , 26718 Karlštejn Typ akce: trhy, výstavy, veletrhy Organizátor: Státní hrad Karlštejn Doba trvání: 152.3 dní Plné vstupné: 150 Kč Snížené vstupné: 75 Kč Rodinné vstupné: 400 Kč Poznámka: Sleva po předložení vstupenky na prohlídku hradu: dospělý 120 Kč snížené 60 Kč rodinné 310 Kč (rodinná vstupenka představuje 2 dospělé a 2-4 děti do 15ti let)
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vystava-kostymu-z-filmu-noc-na-karlstejne Fri, 12 Apr 2013 13:58:05 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vystava-kostymu-z-filmu-noc-na-karlstejne info@pragueot.cz (Cityout Praha) Zámek je ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze od konce roku 1998, od 3. července 2004 je zpřístupněn veřejnosti.
Zámek je ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze od konce roku 1998, od 3. července 2004 je zpřístupněn veřejnosti. otevírací doba) leden — duben a říjen — prosinec: úterý až pátek 10.00—15.00 hodin duben a říjen: sobota a neděle 10.00—17.00 hodin květen — září: úterý až neděle 10.00—17.00 hodin kontakt) T) + F) 565 432 667 E) zamek.kamenice@upm.cz) Zámek je možné navštívit mimo otvírací dobu po dohodě se správcem na tel. 565 432 667. Na nádvoří a do přízemních expozic je bezbariérový vstup.historie Pozdně klasicistní zámek ve středu města, se zbytky původního hradu. Původní hrad ze 13. století byl přestavován v polovině 16. století a znovu v letech 1580—1583, věž nad branou byla dostavěna v roce 1744. Počátkem 19. století dal zámek přestavět děd básníka R. M. Rilkeho, F. Rilke. Zásadní klasicistní přestavbu dal provést v letech 1839—1842 Jakub Rudolf Geymüller. Geymüllerové byli posledními soukromými majiteli zámku. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. V roce 1998 byla její činnost ukončena a zámek přešel do správy Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Vzhledem k novému poslání zámku byla v letech 1999 až 2004 provedena celková rekonstrukce budovy zámku. Obnově předcházelo zaměření stavby, podrobný restaurátorský průzkum a následný stavebně historický průzkum prováděný předním odborníkem Jiřím Škabradou v letech 1998—1999, který objasnil vývojové fáze objektu. Pozornost byla věnována zejména nejstarší fázi výstavby — středověkému hradu pánů z Kamenice, zbytky zdiva byly odkryty i při opravách nádvoří. Cenným objevem je rozlehlý renesanční sál ve východním křídle a velký gotický sál, užívaný v době provozu ozdravovny jako kotelna. současnost UPM se rozhodlo vybudovat v zámku studijní depozitáře, aby byly přístupné i běžným návštěvníkům, a využít nové prostory také expozičně. Je zde možno zhlédnout expozici uměleckého kovářství Kované železné práce ze sbírek UPM. Expozice kovů začíná v renesančním sále a je to první stálá specializovaná expozice tohoto řemesla. Představuje v první části ukázky středověkých, renesančních a barokních mříží a zábradlí. V druhé místnosti jsou vystaveny soubory historických zámků, klepadel, kování a klíčů od doby románské až do 19. století. V poslední části představuje soubor kovaných prací učitelů a studentů Odborné školy pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové, které pochází z umělecky vrcholného období školy — z let 1895—1914. Dvacáté století je připomenuto dvěma pracemi současných autorů. V každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka.Hračky ze sbírky Františka Kyncla — tato část expozice potěší malé i velké návštěvníky ukázkou historických hraček. Ve třinácti vitrínách jsou vystaveny hračky pocházející z doby od konce 19. do konce 20. století. UPM hodlá tuto expozici dále rozšiřovat. Návštěvníci mohou ve výstavních prostorách UPM zhlédnout také výstavu Minulost a budoucnost. Expozice nastiňuje formou reprodukcí zachované dokumentace stručnou historii zámku a města Kamenice nad Lipou, připomíná dřívější majitele, mapuje stavební vývoj objektu a zejména přibližuje návštěvníkům poslední stavebně-historický průzkum z let 1999—2000. Zde jsou srovnány stavy prostorů před a po obnově a stručně naznačen postup prací až k současné podobě. V podzemí zámku vystavuje sklářská výtvarnice a sochařka Alena Matějková monumentální objekt Cesta. Jeho pojetím blízkým archaické architektuře se přiblížila atmosféře dávných rituálů, keltskému směřování ke zdroji života — světlu. Dílo z hrubého kamene záměrně navozuje dojem, který v nás zanechávají menhiry a megalitické stavby rozeseté před staletími v Evropě. Návštěvník vstoupí mezi množství štíhlých sloupů, jež ho obklopí a učiní součástí prostoru. Fascinujícím, několik tun vážícím projektem jakoby se zde propojil s hlubinami země. Autorka prožila své dětství v Kamenici nad Lipou a dnes pobývá a pracuje v nedalekém Betlémě. Studijní depozitář nábytku 19. a 20. století ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze Vstup do depozitáře v návštěvní dny nebo po předchozí domluvě se správou zámku. V roce 2007 byly v prvním patře zámku otevřeny první dva sály studijního depozitáře designu nábytku ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Veřejnosti bylo postupně zpřístupněno celkem osm sálů, ve kterých je soustředěn nábytek 19. a 20. století. Této víceméně chronologické expozici předchází v přístupové chodbě „naučná stezka“ nábytkového designu od jeho počátků v první polovině devatenáctého století. Jedenáct panelů s textem a fotografiemi poskytuje základní informaci o jednotlivých stylech, významných zahraničních i domácích architektech a designérech a jejich realizacích, počínaje biedermeierem až do konce 20. století. Texty jsou k dispozici také v anglické verzi. Po celé délce chodby je na několika pódiích podél panelů instalován reprezentativní výběr nábytku. Cílem expozice je doložit klíčové momenty vzniku a vývoje designu nábytku související s přechodem individuální řemeslné výroby na hromadnou strojovou v průběhu 19. století: vliv nových technologií a materiálů na nábytkový design, moderní způsob života ovlivňující typologickou skladbu nábytku, okouzlení plasty a posléze jejich kritiku, úlohu jednotlivců a specifičnost národních nábytkářských škol vzhledem k nové tváři nábytkového designu nebo naopak stírání rozdílů v mezinárodním stylu. Najdeme tu výstřelky postmodernismu i periodické návraty funkcionalismu, nadvládu racionální funkce i nábytek pojímaný jako umělecké dílo. Jsou tu ikony světového designu, byť často v replikách, i práce nejmladší generace českých designérů. Sbírka nábytkového designu Uměleckoprůmyslového musea, která se takto poprvé otevírá veřejnosti, je výsledkem letitého sběratelského úsilí kurátorek muzea, zejména Olgy Herbenové, Mileny Lamarové, Aleny Adlerové a Věry Vokáčové, ve kterém od devadesátých let pokračuje Daniela Karasová. Autorkou scénáře, výběru vystavených předmětů a doprovodných textů je Daniela Karasová, architektonické řešení navrhl Karel Lapka, grafický design vytvořil Jiří Sušanka. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou). Kontakt: muzeum@kamenicenl.cz). Tradiční akcí, s níž je zámek Kamenice nad Lipou spojen, je festival dřevěných hraček — letní Hračkobraní: www.hrackobrani.cz )Hračkobraní) 5. ročník festivalu hračky z přírodního materiálu na Zámku v Kamenici nad Lipou 13.-17.7.2011 Přehlídka hraček, jejich návrhářů a výrobců, včetně prací studentů uměleckých škol a sběratelů z celé ČR. V zámku se stále nachází část výstavy hraček z loňského letního festivalu Hračkobraní.probíhající výstavy Česká hračka) P. Rada! Paráda! / Pravoslav Rada — keramické dílo)
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/zamek-kamenice-nad-lipou-upm Wed, 06 Jul 2011 23:27:57 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/zamek-kamenice-nad-lipou-upm info@pragueot.cz (Cityout Praha) 26. červen — 7. srpen 2011, Muzeum textilu v České Skalici)
26. červen—7. srpen 2011 Muzeum textilu v České Skalici) kurátorka výstavy) Konstantina Hlaváčková odborná spolupráce) Vladimír Hetflejš Od roku 1990 patří značka HELENA FEJKOVÁ PRAGUE neodmyslitelně k českému oděvnímu designu a od toho roku se také datuje její systematická spolupráce s celou řadou v té době úspěšných, dnes již většinou zaniklých českých textilek jako Texlen, Tiba, Karnola, Moravolen, Textilana, Mileta, Slezan, Otavan, Tylex a Kara. Klasický materiál len vyráběný v TEXLENU Trutnov zaujal Helenu Fejkovou jako první. Zájem o spolupráci projevily i MORAVOLEN Šumperk a KARNOLA Krnov. Tato spolupráce trvala léta a byla velmi plodná. Helena Fejková měla přístup do vývojových oddělení, takže mohla nejen ověřovat nové kupony ve své návrhářské praxi, ale také uplatňovat připomínky. Probírala s technology mačkavost, srážlivost, barvy i konečné povrchové úpravy vyvíjených látek. V roce 1999 tak vznikla rozsáhlá a dodnes živá kolekce ORIGINAL LINEN JEANS, která vedle modelové řady získala také konfekční podobu ve spolupráci s firmou OTAVAN Třeboň. O tyto oděvy byl zájem na domácím i zahraniční trhu, především v Německu a na Slovensku. Když v roce 1997 firma TIBA Dvůr Králové ve svém závodě v Rudníku potiskla exkluzivně pro Helenu Fejkovou lněnou látku podle návrhu Marty Nymsové, nikdo netušil, že na tuto spolupráci naváže také TYLEX Letovice výrobou vyšívaného lnu podle stejného návrhu, ale s podkladem z pružného tylu, a později dokonce otepleného lnu s vloženým rounem. Vznikl efektní lněný materiál použitelný pro celoročně nošené oděvy pro volný čas i svatební róby doplněné třeba hedvábím vkládaným do švů. Podle návrhu Marty Nymsové potiskovala pro Helenu Fejkovou kožešiny také KARA Trutnov. Po roce 2000 se pozornost Heleny Fejkové a MORAVOLENU Šumperk rozšířila na tzv. zátěry, které vytvářely zajímavé lícové povrchy lněných, bavlněných a směsových látek, přičemž rub zůstával režný. Důraz se kladl na dosažení celkově vyšší užitné hodnoty lněných materiálů stále více používaných pro konfekční a modelovou oděvní tvorbu cestou změkčování, sepírání a určitou „devastací“ přinášející nemačkavost a minimální srážlivost. Více než dvacet let vytváří Helena Fejková současnou dámskou i pánskou módu pro každou příležitost od volného času až po velké společenské události a svatby převážně z přírodních materiálů. Vytváří módu elegantní, zdánlivě jednoduchou, někdy decentní, jindy až smyslně ženskou. Velké kolekce často zahrnují modely inspirované jejími toulkami světem, např. Indií, Brazílií, Španělskem, nebo také architekturou, především gotikou, barokem, kubismem. Oslovila ji zvláště tvorba španělského architekta Antonia Gaudího. Helenu Fejkovou charakterizují osobitý rukopis čistých linií, překvapivé barevné kombinace, zajímavá střihová řešení, kvalitní zpracování i všestranná a pestrá spolupráce s technology při výrobě látek a s autory při tvorbě šperků a oděvních doplňků. Nejlepším oceněním celoživotní smysluplné práce Heleny Fejkové jsou spokojení lidé, kteří rádi nosí její oděvy. UPM — Muzeum textilu v České Skalici pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze Maloskalická 123, Česká Skalice, 552 03 otevírací doba (společně s Muzeem Boženy Němcové): říjen — duben: 8—15 v pracovních dnech květen — červen: 8—17 denně kromě pondělí červenec — srpen: 9—17 denně září: 9—16 denně kromě pondělí vstupné) plné vstupné 40 Kč snížené vstupné 30 Kč děti do 15 let 20 Kč informace)www.ceskaskalice.cz) kontakt)textilmuz@atlas.cz )
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/helena-fejkova-a-ceske-textilky Wed, 06 Jul 2011 23:14:41 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/helena-fejkova-a-ceske-textilky info@pragueot.cz (Cityout Praha) Expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze
ZÁMEK KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ - pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Prazeotevírací doba) duben — září: pondělí — neděle 9.00—17.00 říjen — březen: úterý — sobota 9.00—15.00 hod.kontaktní údaje) ředitel zámku : Ing. Petr Hybner E) info@zamek-klasterec.cz) adresa: Zámek Klášterec nad Ohří, Chomutovská 1, 431 51 Klášterec nad Ohří, ČR T) 474/375 436 F) 474/375 436 W) http://www.zamek-klasterec.cz/web/cs-index.php) Zámecký areál na levém břehu Ohře tvoří významnou součást nově opravené městské památkové zóny. Zámek se nachází uprostřed rozlehlého a velmi cenného anglického parku s 220 druhy stromů z celého světa. Je propojen se salou terrenou s glorietem (autorem sochařské výzdoby je Jan Brokoff, 80. léta 17. století), severní části parku pak dominuje křížová cesta (90. let 17. století). aktuální prohlídkové okruhy zámku Klášterec nad Ohří Okruh I. Muzeum českého porcelánu Expozice českého porcelánu (rozsáhlé sbírky Umělecko-průmyslového musea v Praze) od počátků výroby do současnosti. 21 sálů prvního patra dokumentuje 200 letou historii výroby porcelánek ( Klášterec, Slavkov, Kysibl, Březová, Chodov, Stará Role, Dalovice, Praha, Loket, Budov a Ždanov). Bonus — návštěva výstavy v Galerii Thun Prohlídka trvá 50—60 min., vstupné 70,- Kč (slevy 50,- Kč). Okruh II. Muzeum čínského, japonského a evropského porcelánu (od 1. 4. 2010 — Holocaust), Zámecký areál s návštěvou Thunské hrobky Expozice počátků světové výroby porcelánu čínského, japonského, míšenského, vídeňského a nymfenburského v renesančních sálech se štukovou výzdobou z roku 1600. Prohlídka dále pokračuje zámeckým areálem do Thunské hrobky. Prohlídka trvá 50—60 min., vstupné 50,- Kč (slevy 40,- Kč). Okruh III. Pohádková země Vítězslavy Klimtové a Expozice loutek rodiny Matěje Kopeckého Výstava skřítků, víl a strašidýlek Pohádkové Země Vítězslavy Klimtové a Loutek rodiny Matěje Kopeckého. Bonus — výstup na zámeckou vyhlídkovou věž. Prohlídka trvá 50—60 min., vstupné 50,- Kč (slevy 40,- Kč). Okruh IV. Stálá expozice drahých kamenů (otevřena od 15.4.2010), výstavy v Galerii Thun, ve Velkém renesančním sále a v prostorách zámecké věže. Prohlídka trvá 30 min., vstupné 40,- Kč (slevy 20,- Kč).vstupné) Plné vstupné — dospělí Snížené vstupné — děti do 15 let, důchodci nad 65 let, studenti, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P Evidenční vstupné — děti do 6 let (1,- Kč) Všechny okruhy jsou doprovázeny průvodcem, prohlídky začínají každou celou hodinu a poslední prohlídka se koná hodinu před ukončením otevírací doby zámku. Vstupenky je možné zakoupit v pokladně zámku. Nachází se zde také prodejní galerie (obrazy, sklo, porcelán, keramika) přímo v pokladně zámku, kde je možné zakoupit různé suvenýry (pohledy, měšce, přívěšky, turistické známky, tištěné průvodce apod.). V areálu zámku se nachází Mineralcentrum (broušení drahých kamenů), JM-Porcelán (malování porcelánu) a zámecká cukrárna.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/zamek-klasterec-nad-ohri-upm Fri, 20 May 2011 12:26:11 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/zamek-klasterec-nad-ohri-upm info@pragueot.cz (Cityout Praha) pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
pobočka Uměleckoprůmyslového musea v PrazeOtevírací doba (společně s Muzeem Boženy Němcové): říjen – duben: 8–15 v pracovních dnech květen – červen: 8–17 denně kromě pondělí červenec – srpen: 9–17 denně září: 9–16 denně kromě pondělí vstupné) plné vstupné 40 Kč snížené vstupné 30 Kč děti do 15 let 20 Kč informace)www.ceskaskalice.cz) kontakt)textilmuz@atlas.cz )Expozice textilu) Bavlnářství ve východních Čechách Spolupráce výtvarných umělců s textilním tiskem Historie textilní výroby v českých zemích do konce 18. století Historie textilního tisku a pomocných technologií v manufakturách a továrnách probíhající výstavy Památky Říma a jeho okolí na fotografiích Václava Hovorky) Zlínské jaro)
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/muzeum-textilu-v-ceske-skalici-upm Fri, 20 May 2011 12:24:22 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/muzeum-textilu-v-ceske-skalici-upm info@pragueot.cz (Cityout Praha) Stálá expozice české malířky, grafičky, knižní výtvarnice a organizátorky uměleckého a kulturního dění.
ATELIÉR ZDENKY BRAUNEROVÉ Stálá expozice české malířky, grafičky, knižní výtvarnice a organizátorky uměleckého a kulturního dění. Navozuje atmosféru původního prostředí ateliéru, který si nechala postavit podle vlastního návrhu a jenž byl za jejího života místem setkání významných osobností české i evropské kultury. Za rehabilitaci budovy ateliéru a její využití pro stálou expozici obdrželo Středočeské muzeum Národní cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2005  Více o ateliéru čtěte zdeOtevřeno: duben - říjen, denně mimo pondělí 10 - 18 hodin(pokud je pondělí svátkem, je otevřeno a zavřeno je den následující)Vstupné: plné 50,- Kč, snížené 25,- Kč (vstup výhradně na časové vstupenky prodej vstupenek v areálu zámku, maximální počet ve skupině 7 osob)Rezervace: na telefonu 233 029 060 (v návštěvní době)
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/atelier-zdenky-braunerove Fri, 08 Apr 2011 12:34:27 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/atelier-zdenky-braunerove info@pragueot.cz (Cityout Praha) Výstava fotografií přední české fotografky Markéty Luskačové
masopustní Maškary z Roztok a z Únětic 1999–2010Výstava fotografií přední české fotografky Markéty Luskačové  5. února – 20. března 2011 Galerie/Kabinet, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy otevřeno: středa – neděle 10 – 18 hodin zahájení výstavy 4. února v 17 hodin Sedmdesát tři fotografií zachycuje masopustní slavnost v Roztokách a Úněticích v letech 1999–2010. Masopustní období začíná den po svátku Tří králů a končí, vrcholí den před Popeleční středou, kterou začíná předvelikonoční půst. Po staletí byly masopusty v našich zemích součástí lidových tradic, které byly v období komunismu přerušeny. V devadesátých letech začala u nás jakási renesance masopustů. „Fotografovala jsem nejméně čtyřicet různých masopustů, ale doma jsem na tom roztočském. Roztočtí jsou jiní. Mám ráda jejich vervu a radost, s jakou dělají svůj masopust, ne pro své děti, ale s nimi. Roztočtí se stali mými dobrými přáteli. Fotografuji jejich masopust dvanáct let. Za ten čas se z malých holek staly dívky, z dívek mladé maminky. A já? Každým rokem mám o trochu těžší nohy.“ Vyznává se autorka fotografií, Markéta Luskačová. Ve svém díle zachycuje příběhy lidí a masek v masopustních průvodech, které pravidelně oživují zimní krajinu nedaleko Prahy. Jde o první systematický fotografický projekt v České republice, na kterém Markéta Luskačová pracovala dvanáct let a jehož výsledek je určen odborné i laické veřejnosti. Projekt nabízí ukázku profesionální dokumentace obnovené tradice lidové slavnosti, možnost studia jedinečného souboru masek a jejich tradičních rolí v masopustním průvodu. V neposlední řadě poskytují fotografie návštěvníkům možnost ohlédnutí za vývojem desetileté obnovené lidové tradice. Výstava bude probíhat v čase roztockého a únětického masopustu 2011, v místě, kde masopust tradičně začíná. Návštěvníci masopustu budou mít vynikající příležitost zhlédnout výstavu a zároveň být účastni příprav i realizace lidové tradice. Markéta Luskačová se narodila v Praze, vystudovala sociologii kultury na Univerzitě Karlově, poté studovala fotografii na FAMU v Praze. Vytvořila cykly Poutníci a Šumiac,  fotografovala v cizině v Irsku, Anglii, Austrálii a v dalších zemích. Třicet let fotografovala život na trzích ve východním Londýně, často se věnovala tématu dětí. Vystavovala u nás i v zahraničí na více než čtyřiceti samostatných výstavách, její fotografie jsou zastoupeny v řadě muzeí a galerií po celém světě.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/o-konich-o-smrti-a-jinych-lidech Fri, 21 Jan 2011 17:11:18 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/o-konich-o-smrti-a-jinych-lidech info@pragueot.cz (Cityout Praha) V roce 2011 oslaví Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní 55. výročí svého založení.
10.12.2010 - 27.března 2011, út-ne 10-18h Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy V roce 2011 oslaví Vyšší odborná škola oděvního návrhářství a Střední průmyslová škola oděvní 55. výročí svého založení. Škola se po celou dobu své existence zaměřovala na tvorbu oděvu a jako jediná škola v ČR si tuto výjimečnost zachovala, i když prognózy skeptiků sledujících vývoj textilního a oděvního průmyslu v posledních letech nebyly povzbudivé. S pomocí úzce specializovaných pedagogických odborníků se podařilo uchovat řemeslnou zručnost a propojit ji s uměleckým pohledem na oděvní tvorbu. V průběhu výročního roku připravuje VOŠON a SPŠO různé prezentační akce a jako první ve slibovaném řetězci je výstava 50 + 5 oděvní a jiná tvorba. Která mapuje uměleckou tvůrčí činnost školy za posledních pět let. Souběžně s uměleckou tvorbu studentů budou vystaveny práce aktivních výtvarníků – pedagogů, kteří stojí za úspěchy nadaných mladých tvůrců. I když výstava jich představuje jen deset, za zvyšujícím se renomé školy stojí celý skvělý tým padesáti pěti pedagogů, kteří jsou hybnou silou úspěchu a dovedou i přes náročnost svého povolání nadchnout mladé nadané návrháře a oděváře. V historii školy se jedná o první „setkání“ tohoto druhu. V posledních pěti letech byly velkým úspěchem studentské tvorby zahraniční módní přehlídky v Paříži – ve studiu Bercot a na Ambasádě ČR, v Norimberku v  rámci oslav 20. výročí partnerství měst při Volksfestu, v Drážďanech k propagaci českého lázeňství a ve Florencii.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/50-5-odevni-a-jina-tvorba Thu, 09 Dec 2010 15:04:58 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/50-5-odevni-a-jina-tvorba info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít – alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou.
Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít – alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj. Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá Skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kinských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu – bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení… Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit hrad Kost a Český ráj, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: CzechTourism
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrad-kost-7895 Mon, 01 Nov 2010 20:10:53 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrad-kost-7895 info@pragueot.cz (Zuzana Ottová) Středisko slovanské vzdělanosti v čele se sv. Prokopem. Místo, kde se zrodila slavná Vest pocket revue V+W, odehrávají se v něm romány jako Kohoutův Kde zakopán je pes nebo Vieweghovy Báječná léta pod psa.
Středisko slovanské vzdělanosti v čele se sv. Prokopem. Místo, kde se zrodila slavná Vest pocket revue V+W, odehrávají se v něm romány jako Kohoutův Kde zakopán je pes nebo Vieweghovy Báječná léta pod psa. Ač tomu poklidná až ospalá atmosféra městečka nenapovídá, právě zde už od středověku přebývali ti nejvzdorovitější, kteří se nechtěli podvolit světské i duchovní moci. Sázavský klášter byl poslední baštou staroslověnštiny u nás, jejíž definitivní konec přišel roku 1096, kdy byli mniši vyhnáni knížetem Břetislavem II a klášter zabrali břevnovští benediktini. Slovanské rukopisy byly zničeny. Uběhlo dlouhých devět století a při jednom ze zimních pobytů v chalupě rodiny Jiřího Voskovce tu napsali Voskovec s Werichem první hru Osvobozeného divadla, které si, jak všichni víme, před mocipány servítky nebralo. Přeskočíme o půl století dál a je tu nejprve sázavský chatař a posléze celoroční "trosečník" Pavel Kohout. O všem, co během nuceného pobytu zakoušel od STB, vypověděl v knize Kde zakopán je pes, což není jen spisovatelský obrat, ale smutná skutečnost zapříčiněná, jak jinak než estébáky. Nu a blížíme se do finále. Na příkoří z doby svého mládí v socialismu, sice v retrospektivě, vzpomíná Michal Viewegh ve svých Báječných létech pod psa, v nichž se naštěstí všem psům až na Kohoutova daří dobře. Taková je Sázava v malé kulturní chronologii, ale z historických památek má ještě hodně co nabídnout, ale nejen z nich. Je libo trochu tajemna a legend? Sázava ráda poslouží.Tip pro tradiční turistiku Patříte-li ke klasickým návštěvníkům památek, potom autem, autobusem nebo vlakem, případně po vodě, zamíříte do Sázavy na prohlídku Sázavského kláštera, částečně přebudovaného v 18 století na zámek v neorenesančně klasicistním stylu. Historici klášter nazývají otevřenou čítankou uměleckých slohů. Začíná v 11. století dřevěnou stavbou kostelíku, jehož zbytky stále leží pod základy pozdějších kamenných staveb. Pokračuje první kamennou stavbou - kostelem sv. Kříže, který měl půdorys řeckého kříže, a jehož základy si lze prohlédnout v dnešní severní zahradě. V románském stylu je vystavěna také původně jednolodní bazilika, jež byla v 12. století přebudovávána na trojlodní a ještě přibyla kamenná klausura, špitál a hospodářská stavení. Další dvě století patří gotice, v níž byly předchozí stavby přebudovány, a kterou tu nepřehlédnutelně zastupuje dílo v českých zemích stavitele nejznámějšího - Matyáše z Arrasu. Ten chtěl klášteru vtisknout monumentální podobu trojlodního síňového chrámu se stejnou výškou kleneb hlavní a postranních lodí. Z této etapy se však dochovaly jen pilíře s arkádami a věž. Dokončení zabránily husitské války. Přeskočíme dobu chátrání a připomeneme si nový rozmach kláštera po třicetileté válce, kdy byl k přestavbě přizván slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer. Konec klášterních časů nastal za Josefa II, který dal v 1785 klášter zrušit. Další majitelé přebudovali klášterní stavby na zámek v neorenesančně klasicistním stylu. Mnohem víc vám poví průvodce během prohlídky, vedoucí od exteriérů v severní zahradě přes prostranství s nedostavěným gotickým chrámem do barokního kostela a krypty s relikvií sv. Prokopa. K nejcennějším prvkům interiéru patří gotické fresky mariánského cyklu se Sázavskou madonou, která je pravděpodobně jako jediná na světě spodobněna jak trestá malého Ježíška. Vzácností jsou také exponáty středověkých rukopisů ve slovanském, latinském a českém jazyce v expozici "Staroslověnská Sázava". Pokračování pro vytrvalce Klášter není jedinou církevní památkou Sázavy. Na druhém břehu, nedaleko železniční zastávky stojí dnes již odsvěcený kostel sv. Martina, sloužící jako kulturní síň. Původně jednolodní gotický kostel byl v polovině 18. století barokně přestavěn. Na přilehlém zrušeném hřbitově, jehož návštěva přináší tristní pohled na povalené a zarostlé náhrobky někdejších sázavských obyvatel, kterým vévodí jediný udržovaný hrob dědečka Jiřího Voskovce - malíře Soběslava Hyppolita Pinkase, se dochovaly zbytky barokní šestiboké kostnice. Za železniční zastávkou, na druhé straně kolejí, vedle poslední místní vily, čeká nejznámější sázavská studánka s kapličkou, zvaná též Vosovka, u níž se měl setkat zakladatel kláštera sv. Prokop s knížetem Oldřichem, který se ztratil za bouře své družině. Aby bylo legendě učiněno zadost, vodu, kterou podal Oldřichovi, sv. Prokop posvěcením proměnil ve víno. Dodnes prý má léčivou moc. Kamenná jímka studánky má na dně pět důlků. Legenda praví, že jsou to otisky čertovy ruky, které tu zanechal, když se bránil zapřažení do pluhu. Chcete-li raději zastávkovou trasu, vydejte se po návštěvě kláštera nejdřív severně po kolínské silnici. Po pár minutách chůze za chalupou Jiřího Voskovce, najdete sloupkovou kapličku sv. Prokopa, vytvořenou podle návrhu  S.H. Pinkase. Odtud dojdete také k Čertově brázdě, kterou prý sv. Prokop vyoral s čertem zapřaženým do pluhu. Ten mu ale nakonec utekl na druhý břeh a do kopců k Bělokozlům, kde trucoval. Místo léta symbolizovala hospoda nazvaná Trucovna, dnes už si ho musíte najít jen podle mapy. Na pravém břehu, ale až v lese směrem k Sedlišti je ukryta neméně legendární studánka Rakovka. Tmavý, zajímavě tvarovaný kámen vedle ní posloužil podle jedné legendy sv. Prokopovi jako lůžko, a kdo na něm přespí, zbaví se bolavých zad. Realisticky vzato, tomu bude spíš naopak. Druhá verze říká, že na něm ležel čert, když tu odpočívali po orbě, a proto je kámen tak tmavý. Malá kaplička stojí také za železničním přejezdem do Sázavy-Černých Bud. Připomíná, že na místě, kde dnes stojí garáže, býval morový hřbitov.Ještě dál do pravěku Za Čertovou brázdou směrem k osadě Mělník najde pozorný turista podivně zvlněné místo, které je dávným mohylovým pohřebištěm z 9. století. Stopy dávného osídlení najde i na druhém břehu Sázavy. Vyjdete-li do kopce od studánky Rakovka, narazíte na cestu, která vás zavede do dnes již nepoužívaného lomu Bílý kámen. V něm těžili už před šesti tisíci lety neolitičtí Sázavané vápenec. Nálezy z těchto míst dokládají, že se jedná o jednu z nejstarších pravěkých těžeb. Vyšplháte-li lomem nahoru nebo prostě dojdete na jeho okraj lesem, naskytne se vám úchvatný pohled na obrovský kaňon, jak vystřižený z filmů o divokém západě. A pokud jste se při zdolávání lesnatého kopce dívali dobře pod nohy, uvidíte podivné jámy, které nejsou dílem přírody, ale lidských rukou a používali se pro tavbu. Mezi řekou a Dojetřickým potokem, v místě nesoucím dnes název Na Šancích, se v 8 a 9. století rozkládalo hradiště. Závěr patří novověku Vilu od architekta K. Stráníka ve stylu Bauhausu, zapsanou do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, si můžete prohlédnout v ulici Ivana Javora č. 177.Informační minimum Pokud se budete chtít o Sázavě dozvědět víc, zastavte se v Informačním a kulturním centru na náměstí Voskovce a Wericha 356. Úřední hodiny tu mají v týdnu v pondělí a ve středu do 17 hod., ostatní dny do 15 hod., v sobotu do 12 hod. Zakoupit tu můžete mapy i podrobné publikace. Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit tuto oblast, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! Foto: Zuzana Ottová
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava Wed, 25 Aug 2010 10:42:19 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/sazava info@pragueot.cz (Zuzana Ottová) Návštěvy hradů a zámků prostě k prázdninám patří. Aby nešlo jen o rutinní záležitost, je lepší zpestřit si je některou ze speciálních akcí, které se pro návštěvníky pořádají. Může jí být třeba večerní prohlídka nebo pohádkové představení jako na zámku Konopiště.
Návštěvy hradů a zámků prostě k prázdninám patří. Aby nešlo jen o rutinní záležitost, je lepší zpestřit si je některou ze speciálních akcí, které se pro návštěvníky pořádají. Může jí být třeba večerní prohlídka nebo pohádkové představení jako na zámku Konopiště. Konopiště patří k našim nejznámějším a nejnavštěvovanějším zámkům a většina z nás ho navštívila už v raném věku, ať v rámci nedělního nebo prázdninového výletu s rodinou či v období školní docházky, neboť je pro svou snadnou dostupnost z Prahy oblíbeným cílem učitelského sboru. Nyní je možná zrovna řada na vás vyvést svoje dítka za historií, ale na Konopiště se můžete vydat i bez těchto vznešených cílů. Pojmete-li návštěvu zámku jako kompletní výlet, vyjeďte vlakem, kterým cesta vcelku rychle uteče a pak už vám zbývá příjemná, i když trochu náročná procházka, na jejímž konci čeká zámecký park a v něm zámek, jenž si i po sto letech uchoval vzhled a atmosféru doby, kdy tu žil arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand d´Este s rodinou.Trocha historie Původní hrad Konopiště byl založen kolem r. 1294 pravděpodobně pražským biskupem Tobiášem z Benešova, který se nechal inspirovat francouzskými pevnostmi. Představte si takovou českou Bastilu, i když ta je o století mladší. O 33 let později se stali novými majiteli Šternberkové, kteří vlastnili hrad tři století, a byli to oni, kdo provedli v 15. století první přestavbu. Po nich se na Konopišti vystřídala celá plejáda šlechtických rodů až ho v r. 1887 koupil František Ferdinand, který zámek přestavěl v historizujícím stylu a kolem něho založil krajinářský park. Příliš dlouho se z něho, jak víme, neradoval. Ze Sarajeva se v roce 1914 s manželkou už nevrátil. O sedm let později převzal Konopiště od jeho dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Neveselé časy čekaly zámek za druhé světové války, kdy v něm sídlil hlavní štáb SS. Díky převzetí státem už za první republiky, zůstal zámek po válce i po sametové revoluci ve vlastnictví státu a je už 90 let přístupný veřejnosti. Večerní prohlídky Akcí se zajímavou atmosférou jsou letní večerní prohlídky zámku, které se konají od června do září, vždy ve středu, jednou za 14 dní. Prohlídku vede průvodce v dobovém kostýmu z počátku 20. století, prezentující se například jako pol. Heinrich Jenikowsky, Franz Janaczek nebo hraběnka Vilma Lanyusová. Návštěvníky provede nejzajímavějšími místy zámku, včetně balkonu na jižní terase, odkud je ideální výhled na park a zámecký rybník, který se pomalu halí do tajemného šera. V tomto roce se prohlídky uskuteční už jen třikrát a to ve středu 18.8., 1.9. a 15.9. V srpnu začínají v 21 hodin, v září o hodinu dřív. Pro velký zájem je u této akce povinná rezervace.Setkání s uměním Pro milovníky historie a umění zvlášť je připravena přednáška PhDr. Kreuzigera na téma František Julius Lux a jeho freska v Lobkovickém sále. Přednáška se koná 26.8. v 18.00 hod. přímo v Lobkovickém sálePohádkové prázdniny na Konopišti    Do konce prázdnin se na zámku o víkendech pobaví trochu jinak zase děti. Každý víkend se pořádají dvě pohádková divadelní představení, která se každý víkend obměňují. Navíc si v podhradí mohou návštěvníci vyzkoušet střelbu z kuše.Pohádkový program sobota 21.8. 10.30 a 14.00 hod. Staré pověsti české – Jan Bílek neděle 22.8. 10.30 a 14.00 hod.Kašpárkovo království – Jan Bílek sobota 28.8. 10.30 a 14.30 hod.Sokolnictví vznešené umění lovu – Jaroslav Pelíšek neděle 29.8. 10.30 a 14.30 hod. O kouzelné vodě – Petr Abbe Hroš 1Potřebné informace Více o zámku, prohlídkových okruzích, akcích včetně možnosti zakoupení vstupenek on-line najdete zde.Další zajímavosti o zámku Konopiště můžete nalézt také zde. Nejlepší ubytování v regionu!!Chcete navštívit zámek Konopiště, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! Foto: Jana Sedláčková SZ Konopiště
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/konopiste Thu, 19 Aug 2010 00:00:00 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/konopiste info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Tip na výlet: Občas se zdá, jako by si slunko popletlo roční dobu. Až vás jeho horké paprsky zase jednou vyženou ven, vydejte se ochladit do Lednice. Obec s honosným zámkem, obklopená areálem zapsaným na Seznamu UNESCO, nedostala jméno pro nic za nic. Leží v prohlubině, kde se díky inverzi drží studený vzduch. Oproti okolí je zde opravdu chladněji.
Tip na výlet: Občas se zdá, jako by si slunko popletlo roční dobu. Až vás jeho horké paprsky zase jednou vyženou ven, vydejte se ochladit do Lednice. Obec s honosným zámkem, obklopená areálem zapsaným na Seznamu UNESCO, nedostala jméno pro nic za nic. Leží v prohlubině, kde se díky inverzi drží studený vzduch. Oproti okolí je zde opravdu chladněji. Pohádkové panství Krásu Lednicko-valtického areálu – soustavy zahrad, luk, lesů a polí ojíněné bez mála dvacítkou honosných staveb – má na svědomí rod Lichtenštejnů. Po francouzské revoluci se vystrašená šlechta snažila obnovit lesk někdejší moci. Budovala si okázalá rodová sídla, která měla vypadat pokud možno co nejhonosněji a nejhistoričtěji. V době romantismu majetní pánové podlehli výstřední módě – stavěli si vlastní umělé zříceniny, jimiž zdobili parky okolo vil a zámků. Lichtenštejnové šli s dobou. Vítejte v Lednici! Dnes se Lednicko-valtický areál pyšní přezdívkou „Zahrada Evropy“. Dříve se mu říkalo „Lednice a její zahrady“, což naznačuje, kam se prvně vydá většina turistů, jež do tohoto kraje zavítají. Zámek v Lednici, který Lichtenštejnům sloužil jako letní sídlo, je vystavěn ve stylu windsdorské gotiky a byť podle historických materiálů jeho dnešní vybavení „neodpovídá někdejšímu lesku“, stále je na co koukat. Po druhé světové válce si odsud majitelé odnesli cenné kusy nábytku, krásné portréty, šperkovnice a ozdoby. Nicméně trhat tapety a bourat schodiště se jim nevyplatilo, takže navzdory zestátnění zámku po nástupu komunismu se zde mnohé zachovalo. V knihovně můžeme obdivovat schodiště vyřezané z jediného stromu a zdi čínského kabinetu zdobí cenné dobové tapety. Zajímavá je rovněž prohlídka koupelen s původními ručníky a flakónky na parfémy. V posledním patře, kde dřív měly své „království“ děti, dnes sídlí obrazová galerie.  Do skleníku a akvária za exotikou Na návštěvu Lednice si rezervujte přinejmenším den. Po Dyji, která protéká zahradou obklopující zámek, se můžete svézt na loďkách. Parkem projíždějí kočáry tažené koňmi a v sezóně zde pravidelně probíhají ukázky letu dravců. Navíc v samotném zámku můžete krom honosných interiérů, zařízených podle šlechtického vkusu, navštívit i exotičtější expozice. Plavby na loďkách V bývalé barokní jízdárně se nachází akvárium Malawi se sladkovodními i mořskými živočichy. K vidění je pestrobarevný svět korálů, zpoza skla se pozornosti dožaduje jihoamerický sumec a dravé pirani hrozí ukousnout návštěvníkovi palec. V podvodním království nechybí murény, rejnoci i smrtelně jedovaté perutýnky. A budete-li si chtít užít také exotické flory, vydejte se do okrasného palmového skleníku v těsném sousedství zámku, kde se skví úchvatné květy po celý rok. Zdejší nejstarší strom pamatuje dobu Napoleona.  akvárium MalawiKřesťanský Minaret a falešná zřícenina Park, rozkládající se za lednickým zámkem, zdobí rybníčky s ostrůvky i záhony květin, proplétá třpytivá Dyje a křižují prašné cesty. Vydáte-li se sem na procházku, neměli byste si nechat ujít návštěvu Minaretu (asi 2 km od zámku) a Janova hradu (asi 4 km od zámku). MinaretByť se ke stavbě Minaretu váže pověst, podle níž zde měl původně stanout kostel, patrně ve faktu, že uprostřed křesťanské země nechali Lichtenštejnové vystavět islámskou svatyni, žádná záhada nevězí. Maurská architektura se jim zkrátka líbila. Stavitelem objektu, jež dnes slouží jako rozhledna (za dobrého počasí je prý odsud vidět i věž Svatoštěpánského dómu ve Vídni), byl Joseph Hardmuth – vynálezce tužky a zakladatel světoznámé společnosti Koh-i-noor. Byl to právě on, kdo projektoval i nedaleký Janohrad. V umělé zřícenině, která Lichtenštejnům sloužila jako lovecký zámeček, dnes probíhají svatby. Janův hrad Další informace naleznete na www.lednicko-valticky-areal.cz nebo na www.zamek-lednice.info Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit Lednicko-valtický areál, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lednicko-valticky-areal-6309 Wed, 28 Jul 2010 21:11:04 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lednicko-valticky-areal-6309 info@pragueot.cz (Zuzana Ottová) Za hranice všedních dnů na výlet, romantický víkend nebo na prázdniny se dostanete po necelé hodince jízdy z Prahy.
Za hranice všedních dnů na výlet, romantický víkend nebo na prázdniny se dostanete po necelé hodince jízdy z Prahy. O luxusním hotelu vybudovaném z bývalého venkovského sídla Thur-Taxisů jste už nespíš slyšeli. O různých možnostech, které skýtá s ohledem na váš věk, záliby i finance, už možná tolik informací nemáte. Co jde zprostředkovat stěží, je atmosféra místa opředeného legendami, jeho genius loci. Díky klasicistní podobě působí zámeček uprostřed starého anglického parku nenápadným dojmem a budete potřebovat chvíli než se sžijete s jeho rytmem. Nenechte se však mýlit dnešním poklidem, jeho zdi pamatují bujaré večírky šlechty, nezapomenou ani na slavné hosty jakými byli americký spisovatel Mark Twain či básník Rainer Maria Rilke, jehož přítelkyní a podporovatelkou byla kněžna Marie von Thurn und Taxis-Hohenlohe. Na začátek něco historie Abyste věděli, kamže se to vlastně můžete vypravit, nejdříve se vám dostane trocha historických dat. Zámek v barokním stylu dal postavit roku 1653 hrabě Jan Kristián z Valdštejna. V roce 1841 byl zpustlý zámek přebudován ve střízlivém klasicistním slohu na nové sídlo rodiny barona Jindřicha Wessenberga-Ampringena. Poté vystřídal několik majitelů až se roku 1869 stal jeho majitelem princ Hugo Maxmilián z knížecího rodu Thurn-Taxisů, který měl sídlo v nedaleké Loučeni. Jeho potomci vlastnili zámek Mcely až do roku 1948 a historky o nevázaných radovánkách mladých Thurn-Taxisů: parforsních honech, večírcích s baletkami a herečkami, se tu tradují dodnes. Vraťme se ještě nazpět do roku 1903, kdy bylo nutné, kvůli nekvalitní kvaltovní práci, zbourat západní křídlo zámku. Jako náhrada byl na jeho místě postaven dřevěný sál pro divadelní a filmová představení. V roce 1948 byly Mcely, jako většina zámků u nás znárodněny, a opět nastala doba chátrání, kterou zastavili až v roce 2004 jeho současní majitelé Inéz a James Cusumano rozsáhlou rekonstrukcí, při níž dá se říct zámek povstal z popela. O dva roky později, už jako hotel otevřelo Chateau Mcely brány prvním hostům. Hned v dalším roce se stal jediným pětihvězdičkovým „zeleným“ a „eko chic“ hotelem v České republice a druhým v celé Evropské unii. Dále získal cenu World Travel Awards 2008 („Oskara“ cestovního ruchu) v kategorii zelených hotelů a stal se tak nejlepším světovým „zeleným hotelem“. Hurá do současnosti? I když zámek prošel maximálně citlivou rekonstrukcí a tváří se stále navýsost aristokraticky, všechny vymoženosti současné doby mu samozřejmě nescházejí. Tato kombinace umožňuje hostům zažít při plném pohodlí návrat v čase. Podle fantazie si tak můžete dopřát relaxaci ve stylu staré dobré Anglie či jejích kolonií nebo letních pobytů smetánky minulého a předminulého století na venkovských sídlech. Piknik nebo čaj o páté Stane-li se zámek jen zastávkou na vašem poznávacím výletě dopřejte si alespoň něco z jeho gastronomické nabídky bio potravin či ostatních služeb. Usednout k občerstvení můžete v zámecké restauraci nebo na terase, vzniklé na místě bývalého dřevěného sálu, ale také na trávníku v zámeckém parku. O tom, že tu platí pořekadlo "Host do domu, bůh do domu" svědčí i dětské a dokonce psí menu. Personál je stále po ruce a neslyšně splňuje vše na co jen pomyslíte, počínaje doplněním vaší skleničky nejen u stolu, ale i na lehátku v zámeckém parku.Park u zámku Počítáte-li s výletem do okolí, nechte si připravit piknikový koš s vybranými lahůdkami. Na výběr máte ze tří typů v cenách od 1 490 Kč. Najdete v nich např. uzeného lososa, parmskou šunku, kachní paštiku, české či francouzské sýry, brownies, mufiny, domácí marmeládu a zámecké plněné čokoládové bonbóny spolu s lámanou čokoládou s neobvyklou kořeněnou bylinkovou příchutí. K zapití dobrot jsou připraveny kvalitní značky sektů a vín. Dáte-li přednost pohodlnějšímu osvěžení, zvolte odpolední čaj, po jehož doušku se proměníte v anglické lady a gentlemany. Rozhodnout se můžete buď podle čajového menu se starosvětskými názvy jako Čajový dýchánek princezny Almérie, prince Alexandra nebo Chateu Mcely. K vybranému čaji se v rámci dýchánku podávají mazancové mufiny, marmeláda, mascarpone, minisendviče, minideserty, k setu prince Alexandra patří i sklenka šampaňského. Ceny se pohybují od 260 Kč na osobu. Také si můžete dát pouze jednoduchou svačinu v podobě vybraného čaje a pečiva nebo dezertu. Romantický víkend i dovolená Budete-li si chtít vyzkoušet status hotelového hosta, pak máte volbu mezi víkendem a dlouhodobějším pobytem. Víkendy si tu užívají všechny věkové kategorie, oblíbené je i spojení se žádostí o ruku ve Zlatém salónku nebo svatbou.Patio Přijedete-li s rodinou, čeká na vaše nejmenší dětské vybavení a postýlky v pokojích, hry a hračky či dětský koutek s domečkem v anglickém parku. Pro děti ubytovaných hostů a hostů Denních lázní ve věku od 2 let je k dispozici také bezplatný Mini Klub - prostě taková hotelová školka s programem. Knihovna K ubytování je připraveno 23 útulných pokojů a apartmánů, každý s osobitým designem, inspirovaným zámeckými interiéry či koloniálními domy. Dále se zde nacházejí zámecké sály, restaurace Piano Nobile s venkovním patiem, Klub Alchymista ve sklepení ze 17. století a exkluzivní lázně. K duševní relaxaci slouží volně přístupná knihovna zámeckého pána ve věži, z níž vede schodiště na střešní observatoř, k procházkám a přemýšlení je ideální pětihektarový anglický park s letitými mystickými stromy.Zámecký pokojGastronomie Ceny samozřejmě odpovídají péči, která je hostům věnována. Za pokoj tu zaplatíte od 3 216 Kč za noc, apartmány mají ceny dvojnásobné. Vše o službách včetně rezervací se dočtete zde. Med, hedvábí a perly Těmito třemi slovy byly pojmenovány místní lázně, které slouží ubytovaným i denním hostům. Pro ty je určena zvýhodněná nabídka služeb Denních lázní s hloubkovou relaxací při masáži či terapii, doplněnou odpočinkem v páře či vířivce. Patříte-li k pracovně vytížené populaci je pro vás od července připraven třídenní balíček "Ponoření do Medu, Perel a Hedvábí“, vedoucí k rychlé celkové regeneraci. Máte-li naspěch nebo jste k tomuto druhu relaxací nedůvěřiví, vyzkoušejte půl hodinovou masáž nohou perlami. Vždyť kdy se vám jinak poštěstí brodit se po kotníky v perlách. Aby se snad děti necítily odstrčené, jsou pro ně připraveny krátké speciální masáže.Perlová masáž Lázeňské procedury jsou spojením saunování, masáží, aromaterapií, harmonizování energie atd., vycházejí ze středoevropské i ajurvédské tradice s přídavkem alchymie, která je tu ve službách léčitelských. Skloubit je můžete s dalšími relaxačními aktivitami, které nabízí třeba multifunkční sportovní hřiště, koupací čistě přírodní jezírko nebo venkovní vířivka.Masáž Do okolí Návštěvu nebo pobyt v Chateau Mcely můžete spojit s výletem do ZOO Chleby, pohádkových Starých Hradů, loučeňských zámeckých labyrintů, nedalekých Prachovských skal, historické vesničky Botanicus v Ostré nebo do okolní přírody v čele se Svatojiřským lesem opředeným legendami. Nechce-li se vám chodit po svých, stačí nasednout do kočáru nebo veterána.KoupelnaPiknikRestaurace Piano NobileSlavnostní tabule Zámecké bonbónyZámecký pokojPark u zámku
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/chateau-mcely Thu, 08 Jul 2010 11:45:15 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/chateau-mcely info@pragueot.cz (Cityout Praha) V sobotu 26. června 2010 od 10.00 do 18.00 hod. na hradě Točník a v podhradí
V sobotu 26. června 2010 od 10.00 do 18.00 hod. na hradě Točník a v podhradí. DEN VYTVOŘENÝ DĚTMI A JEJICH RODIČI PRO DĚTI A JEJICH RODIČE Hrátky s vodou, ve vodě i na vodě. Noemova archa, lodě Vikingů, pirátů, ponorky i nákladní lodě. Každý si najde svůj oblíbený kout, kde prožije vodní bitvu, záchranu zvířátek či pirátské boje.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vodni-hratky-na-tocniku Mon, 14 Jun 2010 18:12:39 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vodni-hratky-na-tocniku info@pragueot.cz (Cityout Praha) O jedinečné tváři moderní architektury v obrazech, fotografiích, plánech a příbězích o architektech, stavebnících, stavitelích…
Výstava bude otevřena od 23. června do 29. srpna 2010 denně mimo pondělí 10.00 – 18.00 O jedinečné tváři moderní architektury v obrazech, fotografiích, plánech a příbězích o architektech, stavebnících, stavitelích… Výstava se koná pod záštitou hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha a starostky města Roztoky u Prahy Olgou Vavřínovou. Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska převzali manželka prezidenta republiky Livia Klausová, ministr pro místní rozvoj ČR Rostislav Vondruška a Ministerstvo kultury ČRwww.SlavneVily.cz www.muzeum-roztoky.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/slavne-vily-stredoceskeho-kraje Mon, 14 Jun 2010 11:47:42 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/slavne-vily-stredoceskeho-kraje info@pragueot.cz (turban) Většina Pražáků nedá na tohle koupaliště dopustit. Obrovská vodní plocha s čistou a teplou vodou, vůně borovic a písečné pláže, ze kterých víc než čtvrtina patří nudistům. Připomíná moře. V horkých víkendech tu bývá na některých místech hlava na hlavě. Některé vzdálenější plážičky přesto zůstávají volné. Nejlépe je tu večer. I když se oficiálně zavírá ve 20:00, dá se projít kdykoli. Vstupné se většinou vybírá jen do sedmi večer.
Většina Pražáků nedá na tohle koupaliště dopustit. Obrovská vodní plocha s čistou a teplou vodou, vůně borovic a písečné pláže, ze kterých víc než čtvrtina patří nudistům. Připomíná moře. V horkých víkendech tu bývá na některých místech hlava na hlavě. Některé vzdálenější plážičky přesto zůstávají volné. Nejlépe je tu večer. I když se oficiálně zavírá ve 20:00, dá se projít kdykoli. Vstupné se většinou vybírá jen do sedmi večer.  Koupaliště u jezera Lhota je jako ostrov naruby. Vprostřed je voda a kolem pláž a límec stromů, který koupaliště odstřihuje od okolního světa. Za tímhle azylem se už od osmdesátých let sjíždí hordy Pražanů, ale nutno říct, že na kvalitu vody to nemá větší vliv. Průzračnější vodu najdete jen v bazénech, ale tam se zase používá chemie. Navíc se tu můžete přidat k naturistům, kteří si tu oficiální nudistickou pláž prosadili už v dobách šedé totality.  Vzhledem k rozloze i koncentraci plavců jsou místní služby poněkud řídké. Na druhou stranu to místu dodává kouzlo a doba, kdy bude písčitý břeh osázen barevnými stánky, působí jako zlý americký sen. Za 90 korun si můžete půjčit šlapadlo, nově se neplatí za beach volejbal. U některého ze stánků si můžete po vyčerpávajícím pobytu ve vodě koupit párek, pivo a další občerstvení. Na skvělé úrovní jsou naopak sociální zařízení, která v pravidelných rozestupech lemují celý břeh.   Pokud se do Lhoty dostanete za pěkného počasí a za vchodem vás překvapí vysoká koncentrace plavců, neváhejte jezero obejít a vybrat si lepší místo. Některé menší pláže na jižní straně jsou kryté rákosím a poskytují příjemné útočiště. Nejlépe je zabrat takové místo ráno. Během dne se tak vyhnete palčivému polednímu slunci, před kterým tu není úniku. Leda ještě na šiškách pod borovicemi. Další možností je přijet se do Lhoty vykoupat večer. Díky velké vodní ploše uprostřed si totiž můžete vyhlédnout takové místo, kam slunce svítí dokud nezapadne za obrubu zeměgule. Jestli do Lhoty pojedete autem, vydejte se na výpadovce u Černého mostu na Brandýs, odkud je to do Lhoty cca 8 km. Spojení autobusem je sice řídké (o víkendu kolem tří spojů v jednom směru), ale dostačující a zastávka je asi třista metrů od jezera. Nejdelší je cesta vlakem do Dřís, odkud budete muset dojít 2 km pěšky.  Pozor výluka: V současnosti je dlouhodobě  uzavřen most mezi Brandýsem n.L. a St. Boleslaví!Další informace o koupališti najdete ZDE. Průvodce přírodními koupališti v Praze zdeFotoreportáž z nově otevřeného AQUAPARKU ČESTLICE zdePokud dáváte přednost bazénům s vyhřívanou vodou klikněte zdeTest Barrandovského aquaparku čtěte zde   Foto: turban, jezerolhota.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste Fri, 11 Jun 2010 12:12:21 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste info@pragueot.cz (Markéta Žižková) Jako první se na toto místo vypravil sám bájný praotec českého národa. A když vyšplhal až nahoru, rozhlédl se po kraji. A to, co viděl, se mu zalíbilo natolik, že se rozhodl na tomto místě zůstat. I vy se můžete sami podívat, co praotce Čecha na polabské krajině tak nadchnulo. Památná hora Říp totiž leží od Prahy jen zhruba 50 kilometrů a doprava k ní není složitá. Výlet navíc můžete zpestřit návštěvou nedalekého města, jehož krásy obdivoval už ve 13. století biskup Jan IV. z Dražic – Roudnice nad Labem.
Jako první se na toto místo vypravil sám bájný praotec českého národa. A když vyšplhal až nahoru, rozhlédl se po kraji. A to, co viděl, se mu zalíbilo natolik, že se rozhodl na tomto místě zůstat. I vy se můžete sami podívat, co praotce Čecha na polabské krajině tak nadchnulo. Památná hora Říp totiž leží od Prahy jen zhruba 50 kilometrů a doprava k ní není složitá. Výlet navíc můžete zpestřit návštěvou nedalekého města, jehož krásy obdivoval už ve 13. století biskup Jan IV. z Dražic – Roudnice nad Labem. Výletní trasu tedy můžete zahájit přímo na tomto místě na břehu naší nejvodnatější řeky. Roudnice nad Labem má přitom v nabídce hned několik zajímavých míst. Nevelké město s asi 13 500 obyvateli se pyšní například malebným náměstím, kterému dominuje barokní zámek. Na jeho místě kdysi stával románský hrad, jehož základy se zachovaly až do dnešní doby. Postupem času byl hradu přeměněn na zámek, který později prošel nejrůznějšími úpravami. Svou dnešní podobu získal v 17. století na příkaz rodu Lobkowiczů. Vnitřní prostory zámku si však neprohlédnete, otevírají se totiž pouze při zvláštních příležitostech. Ze zámku pak můžete pokračovat k roudnické hlásce. Z té se vám naskytne pohled na celé město a okolí. Možná se vám trochu zatočí hlava z úzkého dřevěného ochozu, měl by vás však bezpečně udržet. Z hlásky uvidíte i majestátný Chrám Narození Panny Marie, který doplňuje augustiniánský klášter. Ten nechal ve 14. století postavit biskup Jan IV. z Dražic. V následujích staletí se pak dočkal objekt několika osudových ran. Při svém tažení ho pobořili a vypálili husiti a v dalších letech ho postihlo několik požárů. Do své konečné podoby byl přestavěn v 18. století známým architektem Octavianem Broggiem. Na cestě k němu také minete rudný pramen. Podle této železitě zbarvené vyvěrající vody přitom město podle pověsti získalo kdysi své jméno. V Roudnici nad Labem pak můžete navštívit také Galerii Moderního umění v bývalé zámecké jízdarně, roudnický park nebo několik místních kapliček. Pokud ale zrovna nebažíte po památkách, nabízí se vám procházka podél Labe. Na řece se navíc můžete projet na šlapadlech nebo lodičkách, které si můžete na místě zapůjčit za nevelký poplatek. K samotné hoře Říp pak můžete snadno dojít pěšky (cesta je dlouhá zhruba 5 kilometrů). Řípu se sice říká hora, ale náročného výstupu se nemusíte bát. Je to spíše takový menší kopec dosahující pouhých 460 metrů nadmořské výšky. Po výšlapu vás navíc čeká krásný rozhled po okolní Polabské nížině a Českém středohoří. Při pěkném počasí je na druhou stranu vidět až na Prahu. Na vrcholu navíc nechybí ani správná česká chata, kde vám během sezony uvaří něco menšího k jídlu. Prohlédnout si můžete také známou románskou rotundu svatého Jiří, kterou nechal už ve 12. století na místě dřívějšího kostelíka postavit kníže Soběslav I. Důvod proč se vypravit do Roudnice nad Labem a hlavně na horu Říp přitom asi nejlépe vystihuje nápis na desce pověšené na již zmiňované restauraci: „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“ A to už je pořádná výzva! Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit tuto oblast, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/roudnice-hora-rip Wed, 09 Jun 2010 18:12:16 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/roudnice-hora-rip info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) „Všechno zlé je k něčemu dobré,“ říká se. A něco na tom dozajista bude. Když v 18. století postihl oblast Adršpašsko-teplických skal požár, změnila se zdejší bujná vegetace v prach. Nicméně o to víc vynikly bizardní pískovcové útvary. Dech beroucí scenérie brzy přilákaly turisty a Adršpašsko-teplické skály se staly oblíbeným výletním cílem.
„Všechno zlé je k něčemu dobré,“ říká se. A něco na tom dozajista bude. Když v 18. století postihl oblast Adršpašsko-teplických skal požár, změnila se zdejší bujná vegetace v prach. Nicméně o to víc vynikly bizardní pískovcové útvary. Dech beroucí scenérie brzy přilákaly turisty a Adršpašsko-teplické skály se staly oblíbeným výletním cílem. Adršpašské a Teplické skály se nacházejí v severní části východních Čech. Jsou celoročně přístupné; ovšem za lístek si musíte zaplatit. Pokladen je zde několik a u každé se nachází parkoviště. Toto největší a nejdivočejší skalní město ve Střední Evropě má co nabídnout takřka každému. Na své si přijdou milovníci přírody, nenapravitelní romantici, pěší turisté i horolezci. Příznivci aktivní dovolené si mohou zapůjčit loďku a vydat se nazdařbůh po hladině zatopeného Lomu bývalé pískovny. „Nevodáci“ nechť využijí služeb převozníka a svezou se na pramici, křižující vody Jezírka v samém srdci Adršpašských skal. Procházka mezi skalami Adršpašské skály jsou jako kouzelné město. Projdete se po Sloním a Malém náměstí, uvidíte Gotickou branku i Čertův most a Prašnou branou se vydáte ke Skalnímu hradu. Kromě „architektonických“ skvostů můžete obdivovat také výtvory Přírody. Za Strážcem skal se tyčí Orlí hnízdo, zpoza rohu kouká celá ZOO – Lvice, Želva, Slon a Sova. Projdete se Myší dírou i Vlčí roklí a nakonec se nestačíte divit, jak je to tu všechno pohádkově krásné! Především Krakonoš zdejší kraj hodně poznamenal. Najdete zde jeho Lenošku, Ložnici a Piáno. Málokterá zdejší skalka ještě nemá své originální jméno. Většina známých názvů (jako Milenci, Džbán, Milenka či Dvojčata v peřince) vznikla v 18. století, kdy se sem – jak už bylo řečeno – poprvé organizovaně vypravili turisti. Teplické skály jsou o něco méně „profláknuté“, tak pokud chcete vymyslet stylové pojmenování nějakému dosud bezejmennému pískovcovému útvaru, zajděte na procházku sem. Mystické hrady a zázračná voda Bizardní pískovcová skaliska, zarostlá mechem a kapradím, jsou tajemná sama o sobě. Fakt, že mezi nimi najdete hned tři ruiny středověkých hradů, jim na atmosféře jen přidává. Všechny zdejší hrady mají společné dvě věci: mnoho z nich nezbylo a to málo, co zbylo, je volně přístupné. Nejznámější je patrně hrad Adršpach z let 1320 až 1330, z něhož se do dnešních dnů zachovaly draže ve skalních blocích, rozpadající se hradby a skromné pozůstatky studny. Zajímavý je rovněž hrad Skály, vytesaný přímo do pískovce. Na rozdíl od svých „sousedů“ se po nájezdu Slezanů, kteří jej spolu s okolními hrady roku 1447 vyplenili, dočkal obnovy. Jako „pustý“ je uváděn až od roku 1567 (což je ale stejně dost dlouhá doba na to, aby se zde stihlo zabydlet nejedno strašidlo ;)). Nejzáhadnější ze všech je hrad Střemen. Neví se, kdy vznikl, kdo ho založil, ani jak a kdy zanikl. Nejen kameny a hrady však v Adršpašsko-teplických skalách přitahují pozornost. Za zmínku stojí také průzračná voda, která ruku v ruce s mrazem, větrem a gravitací zdejší úchvatné skalní útvary vytvořila. Někteří se dokonce domnívají, že pramenitá podzemní voda, vyvěrající ve skalních městech v mohutných artéských pramenech, je zázračná. Umí prý vyléčit slepotu, vyrážky a otoky, nepohyblivost a všelijaké jiné bolístky. Nevěříte? Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit Adršpašsko a Broumovsko, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!   text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: Eva Kubová
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/skaly-adrspach-5671 Thu, 13 May 2010 08:39:56 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/skaly-adrspach-5671 info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Jičín je pohádkové město – a to doslova. Nejenže to tu díky půvabným budovám pohádkově vypadá, ona tu i jedna slavná pohádková postava žije. Jistě, loupežník Rumcajs s celou rodinou: roztomilou Mankou a nezbedným Cipískem.
Jičín je pohádkové město – a to doslova. Nejenže to tu díky půvabným budovám pohádkově vypadá, ona tu i jedna slavná pohádková postava žije. Jistě, loupežník Rumcajs s celou rodinou: roztomilou Mankou a nezbedným Cipískem. Srdcem romantického Jičína je nádherné historické centrum. Najdete zde Valdštejnovo náměstí, na kterém jsou hned tři památkově chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Dominantou náměstí je Valdická brána. Tato 52 metrů vysoká strážná věž se hrdě tyčí v samotném centru města a připomíná dobu dávno minulou. Kdysi byla postavena jako součást městského opevnění – další dvě věže, které jí dříve dělaly společnice, už však podlehly zubu času. Za pozornost stojí také Jičínský zámek, který je největší budovou na Valdštejnově náměstí. Už na první pohled z něj čiší majestát – má dvanáct arkádových pilířů a průčelí ukončují původní nárožní arkýře. Sídlí v něm Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola. V historických zámeckých interiérech si prohlédnete empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů. Zdejší muzeum učí poznávání historie formou hry, a tak si návštěvník může vyzkoušet třeba tkalcovský stav či mlýnek na obilí. Expozice se věnuje také komponované barokní krajině Jičínska. Kam ještě v Jičíně? Úžasné město potěší každého milovníka kultury a historie. Ať už vás zajímají židovské památky nebo křesťanské památky, nepřijdete zkrátka. Nudit se tu nebudou ani ti, kteří preferují výlety do přírody a aktivní dovolenou. Město leží na kraji Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Není proto divu, že je nazýváno „branou do Českého ráje“. Co by kamenem dohodil odsud je třeba hrad Kost s děsivou mučírnou. Zajít si můžete na Prachovské skály nebo se jen tak toulat přírodou na kole nebo na koni. Věnovat se dá také horolezectví a sjíždění řek. Tak už neváhejte a vydejte se do pohádkového kraje sbírat nezapomenutelné zážitky. Český ráj je pro to jako stvořený! Nejlepší ubytování ve městě!! Chcete navštívit Jičín, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: CzechTourism  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896 Mon, 03 May 2010 22:51:49 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jicin-7896 info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Ve třetihorách prýštila z dvojice sopečných kuželů – dominanty regionu Český ráj – láva. Dnes se na ní vypínají ruiny majestátního hradu, příznačně nazvané Trosky. Dvěma věžím, utvářejícím kolorit místa po staletí, však už dnes nikdo neřekne jinak než Panna a Baba. To podle rozhádaných šlechtičen, které tu prý kdysi bydlely.
Ve třetihorách prýštila z dvojice sopečných kuželů – dominanty regionu Český ráj – láva. Dnes se na ní vypínají ruiny majestátního hradu, příznačně nazvané Trosky. Dvěma věžím, utvářejícím kolorit místa po staletí, však už dnes nikdo neřekne jinak než Panna a Baba. To podle rozhádaných šlechtičen, které tu prý kdysi bydlely. Tajemné a magické Trosky jsou vidět ze široka daleka. Však také jejich vyzývavá dominanta přispěla k tomu, že husitské vojsko přehlédlo hrad Kost, ležící v údolí, a rovnou se vydalo obléhat Trosky. Neúspěšně. Tenkrát byl hrad v nejlepších letech. Avšak nepředbíhejme a vydejme se po stopách historie na konec 14. století, kdy se na homolovitých skalních kuželích zvedaly dvě věže a uprostřed vznikal vnitřní hrad. Od husitů za romantikou Po dlouhou dobu nebyly Trosky dobyty, ačkoli se o to mnozí pokoušeli. Za Oty z Berkova mladšího, zarytého katolíka, přitáhli na hrad kališníci, avšak odešli s nepořízenou. Když hrad ukořistil jistý Kryštof Šof, aby se tu usadil s druhem Švejcarem a loupeživými výpravami sužoval okolí, pokusil se mu utnout řádění tehdejší východočeský zemský správce. Psal se rok 1440 a Trosky opět zůstaly nepoškozeny. Teprve o patnáct let později byla stavba prodána majiteli sousedního panství Kost. Za dalších čtrnáct let byl hrad poprvé dobyt, pak měnil majitele a chátral. Až romantismus 19. století přivedl na úchvatné skalní věže první návštěvníky. V současnosti jsou zde vybudované vyhlídky a hrad je v sezóně veřejně přístupný. Přírodou křížem krážem Trosky nadchnou milovníky kultury i přírody. Okolní údolí skrývají nejkrásnější rybníky Českého ráje a kolem zříceniny se rozprostírá několik přírodních rezervací a památek. Samotné Trosky, unikátní sopečné komíny, jsou vyhlášeny za chráněnou přírodní památku. Nedaleko stojí za procházku rezervace Apolena, zahrnující skalní masiv a samostatné věže z měkkého pískovce. Ve skalách se ukrývá jeskyně Sklepy, kterou si jako zimoviště oblíbila spousta netopýrů. Patrně nejznámější rezervací v oblasti jsou však Podtrosecká údolí, oblast tajemných mokřadů, třpytivých rybníků a zurčících potoků. Údolími se vine osmikilometrová naučná stezka, opatřená třinácti informačními tabulemi. Za sportem a medvídky Trosky jsou oblíbeným cílem výletů také proto, že okolí skýtá zajímavé možnosti. Pomineme-li fakt, že celý Český ráj je úžasnou sbírkou zřícenin, hradů i zámků, zasazenou do malebné přírody (a tedy vydáte-li se tu kamkoli, bude se vám to patrně líbit), je dobré zmínit i méně známé turistické atrakce, nacházející se od Trosek co by kamenem dohodil. Lanové centrum Čertoryje nabízí přelezy a houpačky, které ocení hlavně milovníci adrenalinu v krvi. Ze zážitků z areálu Gate to Hell („brána do pekla“ – mimochodem, příznačný název) se pak můžete vzpamatovat relaxační prohlídkou muzea panenek a medvídků v Troskovicích. V chvatném vesnickém stavení je k vidění sbírka historických hraček a kočárků. Některé se mohou pochlubit prestižním vyznamenáním, jiné za sebou mají dlouhou cestu přes půl světa. S čím si asi hrají děti na ostrově Mauritius? Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit hrad Trosky a Český ráj, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO! text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: CzechTourism  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/trosky-4789 Mon, 03 May 2010 22:47:02 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/trosky-4789 info@pragueot.cz (Cityout Praha) 9. květen—20. červen 2010
9. květen—20. červen 2010 Muzeum textilu v České Skalici hlavní výstavní síň vernisáž: 9. května od 10 hodin Výstava šatových a dekoračních textilií, které dokládají vynikající spolupráci českých výtvarníků s textilním tiskem v průběhu 20. století. UPM — Muzeum textilu v České Skalici pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze Maloskalická 123, Česká Skalice, 552 03 otevírací doba (společně s Muzeem Boženy Němcové): říjen — duben: 8—15 v pracovních dnech květen — červen: 8—17 denně kromě pondělí červenec — srpen: 9—17 denně září: 9—16 denně kromě pondělí vstupné) plné vstupné 40 Kč snížené vstupné 30 Kč děti do 15 let 20 Kč informace)www.ceskaskalice.cz) kontakt)textilmuz@atlas.cz )  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/spoluprace-vytvarniku-s-textilnim-tiskem Sun, 02 May 2010 20:56:57 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/spoluprace-vytvarniku-s-textilnim-tiskem info@pragueot.cz (Cityout Praha) Chystáte se na dovolenou do Česka? Hledáte ubytování?
Chystáte se na dovolenou do Česka? Hledáte ubytování? Nejlepší hotely a penziony, luxusní apartmány nebo standardní pokoje za příjemné ceny – to vše najdete na www.YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/yonad Fri, 30 Apr 2010 15:12:53 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/yonad info@pragueot.cz (Markéta Žižková) Počasí ještě není úplně spolehlivé, přesto už se celkem často umoudří a nabídne pěkný den. A proč ty slunečné chvíle pořádně nevyužít venku pod modrou oblohou? Proč se nevydat na výlet? Cílem může být například místo s tajmenou atmosférou, jehož půvab obdivoval už první český poustevník Ivan. Nedaleko od Prahy, poblíž hradu Karlštejn, čeká na objevení Svatý Jan pod Skalou.
Počasí ještě není úplně spolehlivé, přesto už se celkem často umoudří a nabídne pěkný den. A proč ty slunečné chvíle pořádně nevyužít venku pod modrou oblohou? Proč se nevydat na výlet? Cílem může být například místo s tajmenou atmosférou, jehož půvab obdivoval už první český poustevník Ivan. Nedaleko od Prahy, poblíž hradu Karlštejn, čeká na objevení Svatý Jan pod Skalou. Podle legendy přišel na území dnešního Svatého Jana pod Skalou už v 9. století poustevník Ivan. V malebném údolí střeženém vysokou skálou s ostrými svahy se mu zalíbilo, a usídlil se tak v místní jeskyni. Po nějaké době mu prý ale začali stěžovat život démoni. Ivan tak chtěl místo opustit. Zjevil se mu však svatý Jan Křtitel a daroval mu dřevěný křížek, s jehož pomocí Ivan démon ze své jeskyně vyhnal. Poustevník se pak podle pověsti ještě v místních lesích setkal s knížetem Bořivojem. Ten zde pak podle legendy nechal po Ivanově smrti postavit kapličku. V následujících staletích přišli do Svatého Jana pod Skalou mniši z řádu benediktinů, kteří zde založili probošství. Dnes však ve Svatém Janu pod Skalou nenajdeme jen malou kapličku ale honosný barokní kostel. Jeho součástí je také jeskyně, ve které poustevník Ivan žil, a malá skalní kaple. Dovnitř tak vcházíme skrz majestátní barokní prostory a docházíme až do jeskyně s tajemnou atmosférou. Hned vedle kostela vyvěrá léčivý Pramen svatého Ivana. Barokní kostel svatého Jana Křtitele byl postaven na místě starého kostela v roce 1661. Kvůli špatnému podloží se však zanedlouho objevily pukliny ve zdivu a klenbě. Kostel tak byl na počátku 18. století přestavěn. V té době se pracovalo také na stavbě přilehlého kláštera. Krásu Svatého Jana pod Skalou ale netvoří jen majestátní barokní kostel a tajemná jeskyně obývaná prý prvním českým poutníkem. Krajina Českého krasu nabízí také potěšení z přírodních krás. Ty oceňovali už turisti v minulosti, a tak v této oblasti vznikaly první turistické trasy v Česku. My se můžeme vydat například po naučné stezce, která začíná na Svatojánské návsi. Na začátek nás čeká turistický výkon s trochu většími nároky na fyzickou kondici. Po cestě k vrcholku skály se asi každý trochu zadýchá. Nakonec se ale můžeme za odměnu pokochat pohledem do krajiny. Naučná stezka pokračuje přes lom, kde se nachází skanzen těžby vápence Solvayovy lomy. Ten je pro návštěvníky otevřen od května do října během víkendů, o prázdninách pak každý den kromě pondělí. Procházkou se pak vracíme zpátky do Svatého Jana pod Skalou. Pokud by to pro někoho nebylo dost, může se pěšky vydat na Karlštejn, do Berouna nebo blízkých Loděnic. A daleko odsud není ani do Ameriky, ovšem jen do té české v podobě bývalých vápencových dolů. Ta si ale s tou „pravou zaoceánskou“, co se krásy týče, určitě nezadá. Za divokou přírodou i posvátnou atmosférou poustevníkovy jeskyně se z Prahy dostanete jednoduše autobusem se Zličína přímo do obce Svatý Jan pod Skalou nebo vlakem do blízkých Loděnic či Vráže. Cesta vám přitom nezabere více než hodinu. Svatý Jan pod Skalou se nachází nedaleko Prahy, poblíž slavného hradu Karlštejn. Přesto si dokázal zachovat tajemnou, až posvátnou atmosféru, která lákala už před mnoha staletími skromného poustevníka. Vydejte se také prožít kouzlo, které nabízí velkolepý barokní kostel, skromná jeskyňka i vysoká skála, která se tyčí nad ní. Foto a další info na www.svatyjan.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou Fri, 30 Apr 2010 11:28:11 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou info@pragueot.cz (Cityout Praha) 1.5.2010 od 19:30, Hrad Křivoklát
1.5.2010 od 19:30 hod Hrad Křivoklát
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/machuv-maj Tue, 27 Apr 2010 10:56:56 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/machuv-maj info@pragueot.cz (Cityout Praha) 15.5. od 10 do 16hodin, Hrad Křivoklát
15.5. od 10 do 16hodin, Hrad Křivoklát
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/den-kraloven Tue, 27 Apr 2010 10:51:38 +0200 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/den-kraloven info@pragueot.cz (Cityout Praha) Upravená verze výstavy o lidovém oděvu, která byla připravena Regionálním muzeem v Kolíně – Pracovištěm pro péči o tradiční lidovou kulturu Středočeského kraje se sídlem v Kouřimi a ve spolupráci s ostatními muzei středních Čech.
2. duben – 18. červenec 2010 Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy Malá výstavní síň Upravená verze výstavy o lidovém oděvu, která byla připravena Regionálním muzeem v Kolíně – Pracovištěm pro péči o tradiční lidovou kulturu Středočeského kraje se sídlem v Kouřimi a ve spolupráci s ostatními muzei středních Čech. Výstava představuje krojové celky a oděvní součástky z vrcholné fáze jejich vývoje v 1. polovině 19. století a přibližuje jednotlivé regionální podtypy, jež se objevovaly ve svátečních variantách na Poděbradsku, Boleslavsku, Benešovsku, Slánsku, Berounsku, Mělnicku, v bezprostředním okolí Prahy i jinde. Obecně se tradiční lidový oděv během svého vývoje rozdělil podle účelu na oděv pracovní, sváteční a obřadní. Kromě základní ochranné funkce plnil i úlohu estetickou a identifikační, neboť svého uživatele zařazoval věkově, sociálně a regionálně. Největší rozkvět krojů nastal na konci 18. a v první třetině 19. století v souvislosti s hospodářským růstem a zčásti pod vlivem dobové městské módy. V některých oblastech došlo k postupnému prolínání kroje s městským oděvem, který jej v druhé polovině 19. století téměř nahradil. Odkládání krojů však neprobíhalo rovnoměrně, ani časově, ani územně. Střední Čechy však patřily k regionům se silným vlivem měšťanské kultury, jenž se u venkovského obyvatelstva projevoval nejen ve sféře odívání.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/co-sluselo-prababickam Wed, 24 Mar 2010 10:38:02 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/co-sluselo-prababickam info@pragueot.cz (Cityout Praha) Víte, který produkt se může pochlubit přívlastkem Hračka století? Možná nevíte, ale určitě ho znáte.
Velká výstavní síň /21. březen – 25. červen 2010/ Víte, který produkt se může pochlubit přívlastkem Hračka století? Možná nevíte, ale určitě ho znáte. Je to LEGO – stavebnice tvořená pestrobarevnými univerzálními kostičkami, které doplňují dílky se speciálními funkcemi. Od vzniku patentu na originální základní kostku 2x4 uplynulo již více než 50 let. Kouzlu této stavebnice, z níž si můžete vytvořit svůj vlastní obraz reálného i fantazijního světa nebo navrhnout poměrně složité funkční modely dopravních prostředků, strojů a dokonce i robotů, propadly nejen děti, ale i milióny dospělých v mnoha zemích světa. Stavebnice LEGO a výtvory z nich tak můžete najít nejen v dětských pokojích, ale i v učebnách škol různého typu včetně univerzit, na poličkách konstruktérů a architektů a v neposlední řadě i v pečlivě evidovaných sbírkách mnoha sběratelů. Příznivci stavebnice LEGO z České a Slovenské republiky se již několik let sdružují kolem internetového serveru KOSTKY.ORG. Na těchto stránkách si vyměňují zkušenosti s používáním různých stavebních technik, představují své vlastní výtvory i sbírky. Po předchozích úspěšných výstavách se nyní přemístili do Roztok u Prahy, kde ve spolupráci se Středočeským muzeem pořádají další ročník výstavy s názvem LEGO – hračka i hobby 2010. Na výstavě, která se koná v prostorách Středočeského muzea v Roztokách, uvidíte podivuhodný svět stvořený výhradně z komponent stavebnice LEGO. Malé i velké návštěvníky jistě zaujme výběr nejzajímavějších stavebnic a modelů pocházejících ze sbírek českých a slovenských sběratelů a ilustrujících vývoj této hračky v posledních třech desetiletích. Hlavním magnetem výstavy však jsou vlastní výtvory těchto nadšenců, které dokumentují, že ze stavebnice lze postavit prakticky všechno. K vidění budou modely hradů, akční výjevy ze světa kovbojů i hvězdných válek, zmenšené makety dopravních prostředků i rozsáhlé železniční kolejiště postavené pouze z dílů stavebnice LEGO, navíc s provozem vlakových souprav ovládaných miniaturními počítačovými prvky od téže firmy. A nejen to. Mozaiky z barevných kostek a ukázky z filmů jen dotvrzují, že LEGO je nejen hračka pro děti a hobby pro dospělé, ale i úžasný prostředek pro technické i umělecké vidění světa. Doprovodný program: 17. dubna 10 – 15 hodin: Stavíme LEGO. Soutěž pro děti od 3 do 100 let. 12. června 18 – 24 hodin: Roboti na zámku. Muzejní noc s LEGO roboty.  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lego-hracka-i-hobby-2010 Wed, 10 Mar 2010 11:30:01 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lego-hracka-i-hobby-2010 info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Tip na výlet: Pár desítek kilometrů na jih od Ústí nad Labem, v malebné krajině dolního Poohří, stojí odnepaměti šlechtické sídlo. Dnešní podobu získal libochovický zámek na konci 17. století, později proslul jako rodiště Jana Evangelisty Purkyně.
Tip na výlet: Pár desítek kilometrů na jih od Ústí nad Labem, v malebné krajině dolního Poohří, stojí odnepaměti šlechtické sídlo. Dnešní podobu získal libochovický zámek na konci 17. století, později proslul jako rodiště Jana Evangelisty Purkyně. V Libochovicích stávala až do 15. století tvrz. Když se však do vsi přihnalo vojsko Jana Žižky z Trocnova, aby si vyřídilo účty se zdejšími pány, rodem Zajíců, lehla stavba popelem. Na jejím místě byl za Jana staršího z Lobkovic vystavěn renesanční zámek, z něhož se dodnes zachovalo jen sklepení. Kdysi tu byla kuchyně, umývárna, ledárna, lednice, skladovací prostor a dokonce pivovar. Současné podzemní prostory libochovického zámku jsou pusté – až na pár skrovných obydlí místních strašidel. Návštěvníci je mohou vidět při speciálních prohlídkách, pořádaných pravidelně v druhé polovině srpna.  V 17. století postihl Libochovice požár. Pýcha šlechticů vyhořela, avšak nový majitel panství, Gundakar z Dietrichsteina, se spáleniště nezalekl. Na březích řeky Ohře nechal vybudovat majestátní barokní zámek, jehož podoba se zachovala dodnes. Později zde bydlela také rodina Herbersteinů, po níž tu také zbyly některé cenné exponáty. V kapli, nejstarší zachovalé části zámku, která se pyšní ještě gotickou architekturou, jsou například vystaveny ornáty, vyšívané samotnou paní hraběnkou Marií Herbersteinovou. Kouzelné zrcadlo Interiér libochovického zámku je zčásti zařízený původním itinerářem. Ten pak doplňuje svezený mobiliář, který je uzpůsobený tak, aby jednotlivé pokoje odpovídaly vývoji šlechtického vkusu – od renesance po druhou polovinu 20. století. Uvidíte sbírku kachlových kamen, orientální salónek s čínskými vázami a japonským porcelánem, barokní ložnici, kuchyni s tradičním nádobím, řadu salónků a kapli. Kromě toho ukrývají komnaty libochovického zámku kouzelné zrcadlo, které prý navrací mládí. Povídá se, že jej sem kdysi z dalekých cest dovezl jeden ze zdejších hrabat pro svou krásnou manželku. Tajemství zrcadla je prosté: kdo se do něj podívá, zůstane nadosmrti mladý a krásný. Má to jediný háček – kouzlo účinkuje jen do doby, než se člověk podívá do zrcadla jiného. Chudinka hraběnka se zrcadlům dokázala vyhýbat jen pár let. Potom se shlédla v zrcadle na rubu hřebene, jež jí podal jakýsi prostý prodavač na nádvoří, a rázem zestárla. Expozice J. E. Purkyně a zámecká zahrada Zámek v Libochovicích se zapsal do dějin roku 1787, kdy se zde narodil Jan Evangelista Purkyně. Jeho životu a práci je tu dnes věnována samostatná expozice. A až se teorie přírodních věd nabažíte, můžete se vydat za „praxí“. Libochovický zámek je obklopen rozsáhlým parkem, který původně vznikl jako francouzská zahrada, projektovaná mistrem s příznačným jménem – Janem Tulipánem. Na první pohled vás také dozajista zaujmou netypické prostory propojující nádvoří se zámeckým parkem. Na zemi se tu rozvaluje krokodýl, kterého ulovil Josef Herberstein, a stropy jsou vykládány mušlemi ze Středozemního moře a škebličkami z Ohře. Kolem se krabatí reliéfy mořských oblud, což má patrně vyvolávat dojem podmořské jeskyně. Nutno dodat, že (nejen) díky tomuto originálnímu místu na libochovický zámek ještě dlouho nezapomenete ;) Další informace o zámku naleznete zde Text: Michaela „Mysha“ Košťálová
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/libochovice-5873 Fri, 22 Jan 2010 11:51:20 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/libochovice-5873 info@pragueot.cz (Zdeněk Kolbuch) Jen kousek od obce Vinařice, která dostala své jméno od pěstování vína, leží volně přístupná přírodní rezervace Vinařická hora. Jedná se o sopku třetihorního stáří, která později sloužila jako lom a dnes je z ní přírodní památka...
Jen kousek od obce Vinařice, která dostala své jméno od pěstování vína, leží volně přístupná přírodní rezervace Vinařická hora. Jedná se o sopku třetihorního stáří, která později sloužila jako lom a dnes je z ní přírodní památka...  Velkou výhodou Hory je, že nemusíte platit žádné vstupné, stačí ji jen najít a vydat se do srdce přírody. Auto si můžete nechat přímo před vstupem do chráněného území, značky tam nejsou a plácek je dost velký.  Jakmile projdete úzkou cestou mezi bývalými sady dostanete se do úplně jiného světa, který vypadá, jako by byl už několik desetiletí zapomenutý. Jen škoda lidí, kteří kolem cest hází odpadky a ruší tím výlety ostatních.  Stezka vás provede rozmanitou krajinou a pokud se jí budete držet, určitě vám nic neujde. Chvilku vede v zeleni, která spíše připomíná prales, posléze zase na vrcholku lomu, kde utrhlý převis i se zábradlím dodá trochu adrenalinu všednímu dni. O bezpečnost se však bát nemusíte, i přes několik utrhlých převisů a krkolomných výstupů se dá všude krásně projít. Sice se trochu zapotíte, ale kdyby to bylo lehké, tak to nebude zajímavé. Viděl jsem na horce ale i starší lidi s vnoučaty, kteří se vydali nadýchat trochu čerstvého vzduchu a neměli s výstupem problémy. Na své si přijdou, jak botanici a zoologové, tak i lidé, kteří mají rádi výlety po krajině.  Nejhezčí je Vinařická hora bezesporu pro mladé páry, které si jistě najdou nějaký romantický koutek mezi stromy, kde je nikdo nebude rušit. A pokud jim stromy nestačí můžou prožít hezké okamžiky ve zlatém obilí, kde na ně bude svítit slunce a klasy se budou vlnit ve větru. Jen si musí dávat pozor, aby nenarazili na kombajn.  Také pro malé i velké dobrodruhy je hora jako stvořená. Pokud se vydáte mimo naučné stezky (což se nesmí, takže ne říct, že vás navádím) můžete celé hodiny zkoumat zapomenuté kouty a lomy, kam už mnoho let lidská noha nevkročila. Jen pozor, abyste tam nenašli mladý zamilovaný pár.  Jeden místní nadšenec do westernů je dokonce tak uchvácen Vinařickou horkou, že se rozhodl točit na ní svůj vlastní western.  Vinařická hora je veřejností poněkud opomíjena a je to určitě škoda, protože se na ní dá zažít krásné odpoledne. Až vylezete na její úplný vrchol můžete se pokochat výhledem na horu Říp, Milešovku, a pokud se pořádně zahledíte, tak i hrad Hazmburk.Více informací najdete zde Dopravaautem :dálnice Praha - Kladno - přes Švermov směr Vinařice - na začátku vesnice doprava - přístupová cesta na Vinařickou horu. autobusem: Praha (Dejvická) – Kladno (aut. nádraží) -  bus Kladno - Slaný - přes Pchery - vystoupit ve Vinařicích a směrem na Švermov. Na konci obce je přístupová cesta Text: Zdeněk KolbuchFoto: Petra Jiravová
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vinaricka-hora-2222 Fri, 22 Jan 2010 11:47:50 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vinaricka-hora-2222 info@pragueot.cz (Cityout Praha) Další tipy na zajímavá místa ČR naleznete zde
Další tipy na zajímavá místa ČR naleznete zde
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/dalsi-tipy Thu, 14 Jan 2010 17:42:58 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/dalsi-tipy info@pragueot.cz (Markéta Žižková) Tip na výlet: Vánoční svátky plné dobrého jídla a pití jsou za námi, a tak určitě není na škodu prospět trochu našemu zdraví. A proč si nevyrazit třeba na výlet do malebné krajiny, kterou každý důvěrně zná z obrázků Josefa Lady? Jen 35 km od Prahy leží rodná vesnička tohoto umělce. Obec Hrusice i lesy a lány, které ji obklopují, nabízí mnoho lákavých poutních míst na dosah ruky každého Pražana.
Tip na výlet: Vánoční svátky plné dobrého jídla a pití jsou za námi, a tak určitě není na škodu prospět trochu našemu zdraví. A proč si nevyrazit třeba na výlet do malebné krajiny, kterou každý důvěrně zná z obrázků Josefa Lady? Jen 35 km od Prahy leží rodná vesnička tohoto umělce. Obec Hrusice i lesy a lány, které ji obklopují, nabízí mnoho lákavých poutních míst na dosah ruky každého Pražana. Kopci zvlněnou krajinu, lesy, široká pole i rybníčky rozeseté po kraji si snadno vybavíme pod pojmem ladovská krajina. Josef Lada na svých obrazech znázornil idylicky vypadající venkov, kde se děti na bruslích prohánějí po zamrzlém rybníku nebo zahalené teplými šálami vesele sáňkují. I dnes má člověk přivyklý velkoměstu možnost ochutnat atmosféru malých českých vesniček, které se snaží odolat moderním prvkům jako stres a shon. Do doby Ladova mládí se už dnes jistě nevrátíme. Zanechat za sebou pulsující Prahu a dopřát si procházku romantickou krajinou, ale můžeme. Cestu začneme v Hrusicích, kde se Josef Lada 17. prosince 1887 narodil. Dopravíme se sem nejlépe vlakem z pražského Hlavního nádraží. Spoj do nedalekých Mirošovic jezdí každou hodinu a cesta netrvá déle než 40 minut. Z Mirošovic se pak projdeme do Hrusic trasou dlouhou 2 km. V Hrusicích, které vám budou jistě povědomé z Ladových obrazů, můžete navštívit hned několik zajímavých míst. Patří mezi ně rodný dům Josefa Lady, hrusická škola, kostelík sv. Václava nebo Hrusický rybník. Minout byste neměli ani hospodu U Sejků. Ta se stala díky obrazům Josefa Lady známou po celém světě. Domek pochází už z 19. století a dnešní hospoda nabízí výtečnou českou kuchyni. Pro děti, ale také dospělé, kteří se chtějí poddat chvilce nostalgie, je připravena stezka s názvem Pohádkové Hrusice. Návštěvníky provede po nejvýznamějších místech z Ladových pohádek. Na nich také naleznete informační tabule s úryvky z Ladových knížek. Uvidíte tak například známou Jedličkovu louži, kam chodívaly nejen hrusické děti, ale i kocour Mikeš. Nemusíte ale zůstat jen v Hrusicích. Přilehlou krajinou vedou turistické trasy, které vás zavedou na delší, ale i kratší zimní procházku. Vydejte se například k Ondřejovské hvězdárně nebo do Mnichovic. Velcí i malí si výlet do Ladova kraje bezpochyby užijí. Malebné vesničky, kde koucour Mikeš zažíval svá dobrodružství, vodníci sedávali na vrbách u rybníků a děti se vesele proháněly na sáňkách, skvěle dotvoří vánoční pohodu. A z Prahy je tento idylický venkov snad ještě blíž, než bys kamenem dohodil. Kostel sv. VáclavaVila Josefa Lady Foto www.obec-hrusice.cz  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902 Thu, 31 Dec 2009 00:00:00 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/hrusice-laduv-kraj-7902 info@pragueot.cz (Markéta Švehlová) Tip na výlet: Počasí zrovna neláká k dlouhým výletům. Vybízí spíše k posezení u hrnku horké kávy. Pobyt na čerstvém vzduchu je ale zdravý a podniknout nějakou tu krátkou cestu z města příjemně osvěží. Jen pár kilometrů na sever od hlavního města, po proudu řeky Vltavy leží Roztoky u Prahy. A nabízejí hned několik výletních cílů – zámek, muzeum, kostelík i přívoz.
Tip na výlet: Počasí zrovna neláká k dlouhým výletům. Vybízí spíše k posezení u hrnku horké kávy. Pobyt na čerstvém vzduchu je ale zdravý a podniknout nějakou tu krátkou cestu z města příjemně osvěží. Jen pár kilometrů na sever od hlavního města, po proudu řeky Vltavy leží Roztoky u Prahy. A nabízejí hned několik výletních cílů – zámek, muzeum, kostelík i přívoz. Do Roztok se pohodlně dopravíte vlakem i autobusem. Po železnici vede cesta z Masarykova nádraží, po silnici jezdí příměstské autobusové linky číslo 340 a 350 z Dejvické. Cesta jim nezabere více než půl hodiny. Exkurzi po krásách Roztok můžete začít na zámku. Jeho historie sahá až do 13. století, kdy zde byla postavena tvrz. Následovaly postupné proměny. Na přelomu 16. a 17. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Ten byl v 18. století upraven do dnešní podoby. Zámek obklopuje anglický park s nejrůznějšími cizokrajnými rostlinami. Dnes zde sídlí Středočeské muzeum, které pořádá nejrůznější výstavy. V současné době se můžete podívat na jednu s názvem Souputníci Zdenky Braunerové, české výtvarnice, jejíž ateliér Středočeské muzeum také zpřístupnilo. Nejen dětem se bude líbit další expozice – Česká filmová pohádka. Při vstupu na nádvoří se vám navíc naskytne opravdu dechberoucí pohled. Za zdmi zámeckých staveb se vynořuje věž bývalé „penicilinky“ - továrny na výrobu penicilinu. Ta byla postavena v letech 1945 až 1948, aniž by brala nějaký zvláštní ohled na okolí.   Roztocký zámek Po procházce zámeckým parkem můžete pokračovat k přívozu, který je pro dnešního člověka přece jen spíše atrakcí než obvyklým způsobem dopravy. Cesta k němu vede ne zrovna nejmalebnější částí Roztok. Ale i procházka kolem továrny má svou atmosféru. Zvlášť když industriální stavbu postupně vystřídají stromy s podzimně zbarvenými listy. Přívoz mezi Roztokami a Klecánkami je na tomto místě provozován již od roku 1911. Za směšnou cenu převáží od brzkého rána až do večera osoby, jízdní kola a malé motocykly. A to každý den v roce, pokud to stav vody dovolí. Poté, co si užijete dobrodružnou plavbu, máte na výběr. Můžete se vydat na autobus příměstské linky číslo 371, který vás zaveze do Kobylis. Nebo se pokocháte krásou přilehlých lesů a hájů, přeplavíte se zpět do Roztok a podniknete výšlap na Levý Hradec, vzdálený několik kilometrů. Levý Hradec Levý Hradec je pro českou historii významný hned z několika důvodů. Stávalo zde hradiště, z kterého se postupem času vyvinulo mocenské centrum přemyslovského státu. To dokázaly i vykopávky, které zde probíhaly od 19. století. Kníže Bořivoj zde navíc v 9.století založil první křesťanský kostel v Čechách. Dochovaly se z něj však pouze základy rotundy. Dnešní podobu mu daly až přestavby v době gotiky a renesance. Navštívit kostel s průvodcem lze pouze od května do září. Stojí ale za to si ho prohlédnout i zvenčí. V blízkosti Roztok vede hned několik turistických tras a cyklotras, které vás dovedou na další zajímavá místa. Výlet do Roztok u Prahy vám může zabrat jen pár hodin, nebo celý den. Záleží jen na vás, kolik času toužíte strávit výletem a kolik chcete věnovat popíjení horké kávy. I ta ale přece chutná lépe, pokud předtím venku trochu „promrznete“. A na to jsou Roztoky u Prahy ideální. Příjemně unaví, ale nevyčerpají. Foto www.roztoky.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky Fri, 27 Nov 2009 09:59:30 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/tip-na-vylet-roztoky info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová) Tip na výlet: Nerada bych hned ze začátku (a bez příčiny) znevažovala zeměpisné znalosti ctěného čtenáře. Nicméně je fakt, že kde přesně leží městečko Kouřim, ví dnes asi málokdo. Přitom tato obec byla díky hradbám dávána za vzor ostatním vznikajícím královským městům už ve 13. století. Povídá se, že ji založil sám Lech, bratr bájného Praotce Čecha. Nachází se zde střed Evropy a v místní zvonici mají zvony, obrácené vzhůru nohama.
Tip na výlet: Nerada bych hned ze začátku (a bez příčiny) znevažovala zeměpisné znalosti ctěného čtenáře. Nicméně je fakt, že kde přesně leží městečko Kouřim, ví dnes asi málokdo. Přitom tato obec byla díky hradbám dávána za vzor ostatním vznikajícím královským městům už ve 13. století. Povídá se, že ji založil sám Lech, bratr bájného Praotce Čecha. Nachází se zde střed Evropy a v místní zvonici mají zvony, obrácené vzhůru nohama. Kouřim leží nedaleko Kolína, asi třicet kilometrů východně od Prahy. Sestává z několika historických domků, křivolakých uliček, roubenek ve skanzenu, kostela, zvonice a dlouhého pásma zachovalých hradeb. Byť je tu všechno, co by měl správný „turistický cíl“ mít (třeba muzeum, malebné náměstí, naučná stezka a útulná cukrárna), po většinu času je zde liduprázdno. Nicméně právě tichá a poklidná atmosféra je to, co vás v tomto městečku okouzlí. Až se jí nabažíte, je čas objevovat kouřimské rarity. Lechův kámen a střed Evropy Podle pověsti založil Kouřim vladyka Lech, bratr legendárního Čecha, jenž vystoupil na Říp, uzřel lesy a louky strdím oplývající a rozhodl se zde usadit. Povídá se, že devět let po bájném slezení Řípu se Lech rozhodl vydat se za vlastním štěstím. Vzal s sebou své nejvěrnější a vydali se dále na východ. Jelikož měl ale svého bratra rád, slíbil, že se usadí nedaleko. Tři dny po jeho odchodu má prý Čechův lid vylézt na Říp a rozhlédnout se po kraji. Tam, kde uzří dým, je prý Lechovo nové sídlo. Jak se řeklo, tak se stalo. A právě ten kouř, jenž se valil nad zelenavými hvozdy v místě Lechova nového bydla, dal Kouřimi jméno. Někdejší Lechovu pouť dodnes připomíná Lechův kámen na Staré Kouřimi. Podle pověsti zde vladyka odpočíval. Ať už je to pravda nebo ne, skalka sloužila v předkřesťanských dobách jako obětiště a ve středověku tu upalovali čarodějnice. Mimochodem, tři sta metrů odsud se nachází střed Evropy – průsečík patnáctého poledníku východní délky a padesáté rovnoběžky severní šířky. Lechův kámenNáměstí, hradby a zvonice Kouřimské náměstí je jako vystřižené z pohádky. Malebnému plácku, obehnanému starými domy, dominuje kostel svatého Štěpána se samostatně stojící zvonicí. Z původních pěti zvonů zde zbyly dva. Barokní Štěpán a Marie, oba zavěšeny srdcem vzhůru. Aby se rozezněly, je třeba je uvést do pohybu za pomoci pedálů. Podobnou raritou se v Česku může chlubit jen zvonice v Rovensku pod Troskami. Na celém městě však spíš než náměstí zaujme to, co jej obtáčí. Kolem Kouřimi se jako mohutný had vinou zachovalé hradby, dosahující délky 1 256 metrů. Když si prohlédnete starobylé detaily ve zdivu, případně se projdete po naučné stezce, příznačně nazvané „Středověké opevnění města Kouřimi“, dozajista pochopíte, proč byl kouřimský fortifikační systém už roku 1995 vyhlášen za národní kulturní památku. Ostatně, už roku 1261 jej ve spisech (mimochodem, jedná se o vůbec nejstarší písemnou zmínku o Kouřimi) dávali za vzor ostatním vznikajícím městům. Kostel sv. ŠtěpánaKam ještě v Kouřimi? Na náměstí naleznete turistické informační centrum s ochotným (a povětšinou příjemným) personálem – tel. 321 784 004. V budově někdejší radnice sídlí Muzeum Kouřimska se stálou expozicí – tel. 321 783 380. A když se vydáte kousek za město, narazíte na skanzen s brázděnými chalupami, stodolami, statky a špýchary, křížky i božími muky, zvoničkami, sochami a rumpálovými studnami. Příjemnou procházku si tu můžete vychutnat kdykoli. Nejvíce si však návštěvu užijete v době konání některé z pravidelných lidových veselek. Více informací na tel. 321 783 249. expozice Muzea KouřimskaDalší informace naleznete zde
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632 Mon, 23 Nov 2009 17:07:03 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/kourim-5632 info@pragueot.cz (Jirka Krejčík) Konečně budete moci vylézt z brlohu, trochu se provětrat a zahnat chmurné podzimní myšlenky. Nejlépe někde v lesích, které už se mezitím převlékly do barevného podzimního kostýmku. K víkendovému dobití baterek vám znovu doporučíme několik méně známých míst, která leží jen kousek za Prahou v dosahu hromadné dopravy.
Konečně budete moci vylézt z brlohu, trochu se provětrat a zahnat chmurné podzimní myšlenky. Nejlépe někde v lesích, které už se mezitím převlékly do barevného podzimního kostýmku. K víkendovému dobití baterek vám znovu doporučíme několik méně známých míst, která leží jen kousek za Prahou v dosahu hromadné dopravy.  Voděradské bučinyPřírodní rezervace, která se rozprostírá mezi Svojeticemi, Struhařovem, Černými Voděrady a Jevany, je ideálním místem pro podzimní bloumání. Jak už napovídá název, les je plný mohutných starých buků, ale i dubů a modřínů. Kromě nádherných porostů tady objevíte i spoustu romantických kamenných moří a velkých balvanů, potůčků a studánek.  Zdejší hvozdy ale nabízejí mnohem víc. V létě se můžete vykoupat ve jednom z mnoha rybníků, v zimě se tady díky nadmořské výšce okolo 500 metrů drží dlouho sníh a tak jsou Voděradské bučiny ideálním místem na běžky. Když vyjde zima, můžete se tu prohánět na lyžích, i když v Praze po sněhu už nejsou památky. V Senohrabech se ostatně jezdí každý rok tradiční lyžařské kritérium. Zdejší "horské" podmínky mají ale i jiné využití. Kousek od Ondřejova stojí na kopci Žalov více než stoletá secesní hvězdárna s okolním arboretem. A hned na sousedním vrchu Pecný (546 m. n. m.) se nachází hlavní trigonometrický bod v Česku, jak si jistě pamatujete z hodin zeměpisu.  Naše lesy nejsou žádný Disneyland, a proto zde žádná roztomilá disneyovská zvířátka nepotkáte. Zato se ale můžete těšit na defilé jiných zajímavých postaviček. A teď nemyslím panoptikum nejroztodivnějších českých celebrit, které sem jezdí na chatu do Jevan. Mluvím o kreslených hrdinech známého českého malíře Josefa Lady, který se narodil v Hrusicích a ty se staly častým námětem jeho tvorby. Celá oblast je součástí mikroregionu Ladův kraj a z Hrusic vede přes Mnichovice do Říčan dokonce i Mikešova cesta, na které můžete navštívit místa, kde prožil populární černý kocour všechna svá dobrodružství.(C) Michal Němejc - www.krasyprirody.czHornopožárský lesDruhý z lesů na jihovýchod od Prahy je sice protkán velice hustou sítí turistických a cyklistických tras, ale to ještě neznamená, že jedinou zdejší atrakcí budou zástupy hlučných rodinek svačících chleba s řízkem. Opět je tu k vidění spousta krásných přírodních úkazů. Po lese je rozesetá hromada balvanů, na kterých se dá celkem úspěšně lézt a bouldrovat. Některé z balvanů mají na vrcholku miskovité prohlubně, které byly dříve považovány za pozůstatky pohanských obětišť. Skutečnost je ale bohužel o něco fádnější - kameny takto zvětrávají působením vody. Jižní stráň nejvyššího kopce Grybla končí strmou roklí s vyhlídkou na Panské skále, odkud se můžete pokochat pohledem na hluboce zaříznuté údolí Sázavy. Zajímavé je i údolí Kamenického potoka, který se vlévá do Sázavy pod zříceninou hradu Zbořený Kostelec. Potok byl původně regulován kamennými břehy, což byl výsledek dlouholeté snahy rodu Ringhofferů, kteří zdejší krajinu proměnili k obrazu svému v rozsáhlý lesopark.  A když už tady budete, nezapomeňte navštívit taky Jílové, kde se ve středověku dolovalo zlato. Do historie těžby tohoto drahého kovu můžete nahlédnout nejen v muzeu v Jílovém, ale i na naučných stezkách po bývalých dolech. Třeba ještě najdete nějaký valoun a nevrátíte se z výletu s prázdnou.(C) Dana Eliášová - turistika.czPovodí KačákuKačák nebo Kačický potok, Loděnice nebo Loděnický potok, to jsou všechno názvy pro potok, který se vlévá Berounky nedaleko obce Svatý Jan pod Skalou. Jedna z nejmalebnějších a nejnavštěvovanějších vesnic Českého krasu s klášterem a kostelem s jeskyní poustevníka Ivana je obklopena vysokými vápencovými skalami hluboce zaříznutého údolí a nabízí nádherné výhledy. V nedalekém zrušeném vápencovém lomu najdete i skanzen Solvayovy lomy.Pokud byste ale svůj výlet ukončili tady, byla by to věčná škoda. Na cestě proti proudu Kačáku totiž najdete spoustu dalších krásných zákoutí. V Nenačovicích můžete navštívit sklářské muzeum, u Podkozí zase zachovalý Markův (nebo také Bočkův) mlýn se zachovalým stoletým vybavením. Tady můžete odbočit podél Černého potoka do Unhošti a navštívit tamější mlynářské muzeum. Nebo pokud si budete chtít výlet prodloužit, můžete v sousedním lese nad Nižborem najdete zříceninu jednoho z našich nejmenších hradů Jenčova. Hrad založil pravděpodobně Přemysl Otakar II. a sloužil nejspíš jako lovecký zámeček. Díky velké vzdálenosti od nejbližších obydlených míst si hrad v pozdějších letech nerozebrali vesničané na stavbu svých domů, a tak si můžete prohlédnout poměrně dobře zachované zbytky paláce a věže. A pokud byste pořád neměli dost, dál na východ už se rozkládají rozlehlé lesy Křivoklátska. Ale o tom zase až třeba někdy příště...    (C) Michal Němejc - www.doprirody.com  Vinořský parkA na závěr jedna bonusovka. Tentokrát nejde o žádný hluboký hvozd a ve srovnání s předchozími si vinořská obora snad ani nezaslouží označení les. Ale přesto stojí na návštěvu. Zámecký park ve Vinoři byl založen už první polovině 18. století a postupně byl propojen s bažantnicí u Satalic. V 19. století byla barokní zahrada přesně podle tehdejší módy proměněna na přírodní park. A ten začal vesele chátrat. Část obory je sice dnes oplocená a patří spolu se zámeckým areálem ministerstvu vnitra, ale větší část lesoparku je veřejně přístupná. Na rozdíl od oplocené části je tato část neudržovaná a postupně zarůstá náletem. Dřívější park připomínají už jen mohutné stromy a kamenné mostky, jinak si budete připadat jako v úplné divočině. Celý les je sevřený skalnatými pískovcovými údolími, na jejich dně najdete močály, prameny a tři malé rybníky. A aby toho nebylo málo, na ostrohu mezi roklemi se rozkládají dobře zachované pozůstatky starobylého slovanského hradiště.   (C) pruvodce.turistik.cz 
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613 Mon, 23 Nov 2009 17:02:23 +0100 http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613