http://www.pragueout.cz Umění muzea muzeum galerie památky a výstavy v Praze Mon, 08 Apr 2013 11:11:01 +0200 Mon, 08 Apr 2013 11:11:01 +0200 info@pragueout.cz (Cityout CZ) http://www.pragueout.cz http://www.pragueout.cz/images/cityout_logo.jpg cs-CZ info@pragueot.cz (Cityout Praha) výstava je otevřena od 16.12. 2011 od 14:00 hodin, poté denně od 10:00 - 18:00 - kapacita sálu je limitována počtem 40 osob
 Datum konání: 16. 12. 2011 - 16. 12. 2021 Místo konání: Kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu V kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu se ukrývá výběr toho nejlepšího z chrámového pokladu shromažďovaného při kostele a katedrále sv. Víta od 11. století. Stálá výstava Svatovítského pokladu představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny, mj. náročně zdobené relikviáře, monstrance a jiné liturgické náčiní včetně bohatě vyšívaných rouch. Většina předmětů je zhotovena z pozlaceného stříbra či ryzího zlata. Nejvzácnějším mezi vystavenými díly je více než půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který nechal ve druhé polovině 14. století zhotovit císař Karel IV. pro relikvie Kristova umučení. Pod křišťálovými víčky se tak v kříži skrývají dřevo z kříže, na němž byl Kristus ukřižován, trn z koruny, jíž byl korunován nebo část houby, kterou byl na kříži napájen. Po obvodu kříž lemuje dvacet dva modrých kamenů (převážně safírů a akvamarínů) a dvanáct pravých perel. Z mladších předmětů v Pokladu k nejpozoruhodnějším patří zlatá monstrance z roku 1766, jejíž zlaté tělo zdobí více než 700 drahokamů. Tato monstrance je jednou ze tří zlatých barokních monstrancí, dochovaných v českých zemích. V expozici však návštěvníci najdou i předměty původně profánního charakteru. Příkladem je křišťálový soudek ze 16. století, který se relikviářem stal až druhotně – poté, co do něj karlštejnští purkrabí vložili ostatky sv. Agáty a sv. Alžběty. Zajímavý je také interiér samotné kaple sv. Kříže, která byla pro účely stálé expozice Svatovítského pokladu stavebně renovována a kompletně restaurována. Výzdobě kaple, postavené po polovině 18. století podle návrhu architekta Niccolo Pacassiho, vévodí oltářní obraz Krista na kříži v životní velikosti, který v roce 1762 vytvořil František A. Palko. ● Co je to Svatovítský poklad? Svatovítský poklad je největším chrámovým pokladem v českých zemích. Poklad vznikal při kostele a katedrále Sv. Víta na Pražském hradě. Stálá výstava Pokladu v kapli sv. Kříže ukazuje to nejlepší z této sbírky, o níž se prameny poprvé zmiňují už v roce 1069. ● Co expozici Svatovítského pokladu tvoří? Návštěvníci mají možnost vidět 139 předmětů vysoké historické, umělecké, ale i duchovní ceny, mj. náročně zdobené relikviáře, monstrance a jiné liturgické náčiní včetně bohatě vyšívaných rouch. Většina předmětů je zhotovena z pozlaceného stříbra či ryzího zlata. ● Čím je expozice zajímavá? Expozice je přehlídkou práce uměleckých řemeslníků v posledních deseti stoletích: návštěvníci zde mohou vidět nesčetné příklady zpracování drahých kovů a drahých kamenů, mj. diamantů, perel, safírů či křišťálu. Perly jsou zde k vidění i jako součásti nejrůznějších výšivek. Věřící v expozici ocení patrně největší koncentraci relikvií na území České republiky. ● Co jsou to relikvie? Relikvie jsou tělesné pozůstatky světců (kosti), nebo předměty, které byly světci používány nebo byly ve styku s jejich tělem. Relikvie byly uctívány, zejména při prosbách o uzdravení, o vítězství v bitvách apod. ● Co je to relikviář? Relikviář je schránka na relikvie, ostatky nebo na osobní památky světce; využívaný od starokřesťanského období, často bohatě výtvarně zdobený. Relikviář bývá přenosný nebo stabilní, od jednoduchého tvaru kříže, busty, prstu apod. až k architektonickým tvarům. ● Co je to monstrance? Monstrance (ostensorium) je bohatě zdobená schrána k vystavování hostie, upevněné v lunule za sklem. Skládá se z nohy s nodem na dříku a vlastní monstrance. V gotice měla charakter věže nebo také oltářního retáblu, v baroku byla oblíbená monstrance paprsková, zhotovovaná z drahých kovů, zdobená drahokamy.Informace pro návštěvníky Kaple sv. kříže, II. nádvoří Pražského hradu Otevřeno denně 10.00 – 17.00 /Zavřeno pouze 24. 12., 31. 12. otevřeno pouze do 16.00 hodin/ Vstupné: Základní vstupné 300,- Zlevněné vstupné 150,- /studenti, senioři, držitelé průkazů ZTP/ Rodinné vstupné 600,- /max.2 dospělí a až 5 dětí do 16 let/ Žáci základních škol ve skupinách 150,-/školní třída /skupiny do 30 žáků + 2 učitelé zdarma/ /nutno doložit seznam potvrzený školou/Pozn.: ▪ v ceně vstupenky je zvukový průvodce (Audioguide). ▪ V prostoru výstavy je možno zakoupit katalog stálé expozice Svatovítského pokladu (490,- Kč). ▪ z kapacitních důvodů není expozice zařazena do prohlídkových okruhů Pražského hradu
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/svatovitsky-poklad Mon, 08 Apr 2013 11:11:01 +0200 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/svatovitsky-poklad info@pragueot.cz (kaca) Tutanchamonova hrobka objevená před 90 lety skrývala na 3500 cenností, které archeologové z jejího nitra vyzvedávali osm let. Výstava s názvem Tutanchamon – jeho hrob a poklady, která byla před Velikonoci zahájena na Výstavišti v Holešovicích, je pouhým odrazem pokladu, který Howard Carter v Údolí králů objevil. I tak ale na návštěvníky může udělat dojem.
Tutanchamonova hrobka objevená před 90 lety skrývala na 3500 cenností, které archeologové z jejího nitra vyzvedávali osm let. Výstava s názvem Tutanchamon – jeho hrob a poklady, která byla před Velikonoci zahájena na Výstavišti v Holešovicích, je pouhým odrazem pokladu, který Howard Carter v Údolí králů objevil.  I tak ale na návštěvníky může udělat dojem. Vize, která se proměnila ve skutečnostHoward Carter hledal v Údolí králů Tutanchamonův hrob dlouhých pět let, když už to vypadalo, že se od něj jeho mecenáš Lord Carnarvon odvrací, objevil neporušenou hrobku faraona i s jeho pozoruhodnými poklady. Vzhledem k tomu, že hrobka až na předkomoru nebyla nikdy vykradena, jednalo se o jeden z nejúžasnějších archeologických objevů, který z polozapomenutého faraona, učiniltoho nejslavnějšího. A právě úsilí a příběh Howarda Cartera je jednou z nosných linek výstavy. Ta začíná projekcí dvou filmů. První vás uvede do kontextu, v němž žil faraon Tutanchamon a druhý vás pak zasvětí do životních peripetií Howarda Cartera, který byl už od mládí fascinován slavnou minulostí Egypta a jejími fascinujícími pozůstatky v údolí Nilu. V dalších sálech vás potom hlas „Howarda Cartera“ provází ze sluchátek a vypravuje o událostech kolem otevírání hrobky a vyzvedávání archeologických nálezů. Na výstavě uvidíte repliky zásadních objektů, které byly v hrobce objeveny. Pět pozlacených schrán, které byly zasunuty do sebe jako stavebnice, kamenný sarkofág s víkem, v němž byly do sebe vložené další dvě dřevěné rakve, uvnitř kterých byla pochována faraonova mumie ležící ve zlaté rakvi vážící 110.4 kg. Prohlédnete si také řadu náboženských sošek, šperků a dalšího vybavení, které hrobka ukrývala, včetně slavné Tutanchamonovy masky. Tutanchamon – Jeho hrob a poklady Jak se leskne originálMuzeum v Káhiře už léta nepůjčuje žádné předměty z Tutanchamonova pokladu, které jsou v jeho sálech trvale vystavené. I proto se pořadatelé rozhodli pro výstavní účely vytvořit kopie nejvýznamnějších a nejkrásnějších objektů z faraonova pokladu.Na výstavě najdete precizně vyhotovené předměty, které pocházejí z dílen egyptských řemeslníků. Je to vlastně něco jako krásný katalog. Před lety jsem měla možnost vidět skutečný faraonův poklad v káhirském muzeu a dojem z něj byl ale nesrovnatelný. I přesto, že na řadě předmětů už se podepsal zub času. I kdybyste ale z výstavy neodcházeli ohromeni krásou posmrtné výbavy egyptského panovníka, možná pochopíte, jak úžasné mohlo být nalézt tento poklad v egyptské poušti. V tomto smyslu je expozice rozhodně zdařilá a vyvažuje mírné zklamání nad tím, že se odkazu slavné historie egyptské civilizace dotknete  pouze zprostředkovaně. Což nezmírní ani fakt, že exponáty nejsou většinou ukryty ve vitrínách. Výstava už v České republice jednou byla, v roce 2009 v Brně. Po světě cestují celkem tři její “exempláře“. Výstava na Výstavišti potrvá do 30. června. Podrobnosti ohledně vstupenek a další informace se dočtete ZDE. 
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/tutanchamon-jeho-hrob-a-poklad-9011 Fri, 29 Mar 2013 16:01:34 +0100 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/tutanchamon-jeho-hrob-a-poklad-9011 info@pragueot.cz (kaca) Jen pár kroků od Staroměstského náměstí byla otevřena galerie umění pro děti, GUD. Nevystavují se zde ani dětské obrázky, ani ilustrace k pohádkám. Instalace právě probíhající výstavy Umění v recyklaci vytvořili současní umělci a jsou otevřené dalšímu přetváření. Děti vybízejí, aby se do něj aktivně zapojily. Interaktivní galerie GUD bude událostí sezony.
Jen pár kroků od Staroměstského náměstí byla otevřena galerie umění pro děti, GUD. Nevystavují se zde ani dětské obrázky, ani ilustrace k pohádkám. Instalace právě probíhající výstavy Umění v recyklaci vytvořili současní umělci a jsou otevřené dalšímu přetváření. Děti vybízejí, aby se do něj aktivně zapojily. Interaktivní galerie GUD bude událostí sezony. Nedotýkejte se!Možná jste se s tím už také setkali. Nedůvěřivé pohledy, někdy připomínky a z kustodky jakoby se stal váš stín. A to jen proto, že jste s sebou na výstavu do galerie vzali děti. Zkušenost, že děti nebývají v galeriích umění právě vítanými návštěvníky, vedla Kateřinu Samkovou k založení vlastní galerie, která je dětem vstřícně otevřená. Hru s magnetickými tvary ocení ti nejmenší GUD  se představuje výstavou Umění v recyklaci, která vede děti nejen k tvořivosti, ale podněcuje je také k přemýšlení o další možné funkci odpadu. Kurátorka výstavy Monika Burian Jourdan oslovila několik současných umělců, kteří se ve své tvorbě ekologickými tématy zabývají. Kromě dobrého vztahu k umění se děti během výstavy mohou dozvědět o potřebě recyklace a ochrany životního prostředí. Výsledek workshopu Shaloma Neumana Zapojte se do tvorby Galerie vás zavede do nitra budovy hned vedle chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí. Uvítá vás nepřehlédnutelná instalace Shaloma Neumana, kterou výtvarník společně s dětmi vytvořil během jednoho z workshopů přímo na zeď galerie. Využil do ní motivy interaktivních masek složených z nejrůznějších předmětů, které najdete na protilehlé zdi. Pro nejmenší (galerii ocení už děti kolem dvou let věku) je určeno velké magnetické auto Petry Gupty Valentové vymalované na celé stěně. Dětem nabízí představu města bez aut a ty nejmenší ocení prostě jen hru s přemísťováním objektů. S výzvou „nastěhuj do domečku obyvatele a pomoz jim ho zabydlet“ se na děti obrací Markéta Hlinovská, když na dvě protilehlé stěny galerie umisťuje kontury domu, hnízda, ptačí budky a nechává tu spoustu volného místa, které volá po zaplnění. Použitím šablon, nebo vlastní fantazie mohou děti z papíru vystřihnout třeba ptáčky a usadit je na dráty “elektrického“ vedení. Markéta Hlinovská nechala dětem spoustu místa pro jejich fantazii V další instalaci Lindy Čihářové nazvané Lesní tajemství se mají děti nechat vést představami, které v nich vyvolávají rozostřené obrázky lesních zákoutí. Na velkou „tabuli“ a volně opřené destičky pak mohou kreslit cokoli, co je napadne. Poslední místnost patří Lesu monarchů, instalaci, která přítomnými stromy evokuje podivný les, v němž všude posedávají a poletují motýli vyrobení z části plastových lahví. Instalace Veroniky Richterové je inspirována mexickými zimovišti motýlů monarchů, kteří se na zimu slétávají z celých USA a Kanady právě do Mexika. Děti si mohou na místě nabarvit  svého motýla, připevnit jej do instalace, nebo odnést domů.Les monarchů, kam až vylétne váš motýl Má umění hranice?Zásah dětské ruky najdete v galerii na každém kroku, leckdy i tam, kde by být neměl. Což ovšem nebude tak úplně chybou dětí. Někteří rodičové mají evidentně problém s pochopením pojmu galerie a konceptu některých instalací, jinak by totiž nemohli své děti nechat jen tak čmárat po zdech. Patrné je to obzvlášť u instalace Lesní tajemství Lindy Čihářové, kdy nejsou návštěvníci schopni uhlídat svou tvorbu v mezích poskytnutých ploch, a že se leckdy neudrží ani sami rodiče, je patrné na mnoha “výtvorech“. Škoda.Když se proud "kreativity" vylije z břehů Výtvarné dílny v GUD Současnou výstavu ocení nejvíce asi děti mezi 4 až 9 lety. Galerie pořádá celou řadu worshopů, pravidelné dopolední výtvarné dílny pro děti již od 2 let (ty samostatnější tu můžete i nechat a zajít si do města třeba na kafe) a víkendové tematické dílny někdy určené jen pro starší děti. Výstava Umění v recyklaci v galerii GUD potrvá do 17. června. Přes léto bude galerie pořádat dokonce příměstské tábory na téma výtvarnictví a historie pražských zákoutí. Tábory budou první dva týdny v červenci a poslední dva týdny v srpnu. Od začátku školního roku se budeme moci těšit na další výstavu. Návštěvu galerie určitě doporučujeme! Další podrobnosti a aktuální výtvarné dílny najdete TADY. V neděli 22. dubna bude návštěva galerie GUD u příležitosti oslav Dne Země zdarma.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/galerie-umeni-pro-deti-praha-gud-9442 Thu, 19 Apr 2012 12:10:49 +0200 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/galerie-umeni-pro-deti-praha-gud-9442 info@pragueot.cz (Markéta Žižková) Na pražských Hradčanech se skrývá secesní poklad. Vila, v níž tvořil i žil známý český symbolistický sochař František Bílek.
Na pražských Hradčanech se skrývá secesní poklad. Vila, v níž tvořil i žil známý český symbolistický sochař František Bílek. V současnosti se může po letech i veřejnost podívat do míst, kde vznikala nábožensky inspirovaná díla tohoto umělce. Ve slunné dny navíc můžete prohlídku Bílkovy vily spojit s procházkou v parku na Letné.Bílkova vila František Bílek nechal vilu vystavět podle vlastního návrhu v letech 1910-1911. Vila, která vyrostla na místě zbouraných hradeb, měla podle něj symbolizovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživů bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve  snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou“. Neobvyklý půdorys domu pak má připomínat stopu kosy. Stejně jako vnější podoba domu je však zajímavá i ta vnitřní.  Pohled do expozice, ateliér V prostorách Bílkovy vily uvidíte nejen umělcův rozsáhlý ateliér, ale také soukromé prostory, jako je jídelna nebo obývací pokoj. Osobní kouzlo dodávají interiéru i staré černobílé fotografie, ze kterých se na nás plaše dívá Bílkova manželka. Ta přitom byla jeho velkou inspirací při tvorbě mnoha děl. Ve všech pokojích také můžete vidět důmyslně vyřezávaný nábytek, na kterém se efektně snoubí tmavé a světlé dřevo. Tento materiál Bílek koneckonců miloval a uměl s ním pracovat. Všechny knihovny, psací stoly i komody tedy tento umělec, který trpěl oční vadou a nerozeznával některé barvy, zhotovil sám. Nábytek navíc zdobí texty, mnohdy s náboženskou tématikou. Kromě toho ale můžete vidět také umělcovy grafiky a kresby. Některé grafické listy jsou přitom doplněny jeho vlastním vymyšleným písmem, která se částečně dá s trochou fantazie a trpělivosti rozluštit. Významné jsou ale samozřejmě především Bílkovy sochy. Pohled do expozice, pracovna Ty jsou umístěny v jeho vzdušném a proslunněném ateliéru. Právě na místě, kde sochař v okamžicích inspirace tvořil svá díla, se můžete procházet mezi výsledky jeho práce. Sochy přitom dosahují různých velikostí, ta nejvyšší téměř 3 metrů. František Bílek jejich prostřednictvím zobrazuje mnohé motivy, ať už je to Adam a Eva nebo Mojžíš rozjímající nad svitkem. Do ateliéru navíc můžete nahlédnout i z malého okénka o patro výš. Naskytne se vám tak pohled z úplně nové perspektivy. Bílkovu vilu přitom můžete navštívit za 120 korun. Vlastníci opencard zaplatí 100 korun, zlevněné vstupné je 60 korun. Tato kulturní památka je vám pak otevřena každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Do ulice Mickiewiczova, kde se vila nachází, dojdete pohodlně například ze stanice Hradčanská.Pohled do expozice, jídelna Bílkova secesní vila ukazuje, jak krásná a zároveň moderní uměla být architektura začátku 20. století. Zároveň zve k nahlédnutí do duše symbolistického umělce, který nechal svým životním postojem i smyslem pro krásu prodchnout celý svůj život – i bydlení. Pokud se navíc vydaří počasí, nebrání nic tomu zakončit výlet do Bílkovy vily procházkou v parku na Letné. Podzimně zbarvené listí a výhled na Prahu udělají za návštěvou neobvyklé architektonické památky příjemnou tečku. Další informace o stálé expozici naleznete zde.
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/bilkova-vila Thu, 28 Oct 2010 11:10:29 +0200 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/bilkova-vila info@pragueot.cz (Tomáš Kůs) Galerie Dům U Zlatého prstenu připravila nevšední projekt. Ve čtyřech patrech mezi sebou plodně hovoří skrze svá díla současné mladé umění s autory starších generací, kteří, jak je vidět, nepatří minulosti.
Galerie Dům U Zlatého prstenu připravila nevšední projekt. Ve čtyřech patrech mezi sebou plodně hovoří skrze svá díla současné mladé umění s autory starších generací, kteří, jak je vidět, nepatří minulosti. Kurátoři výstavy Sandra Baborovská a Karel Srp si všímali paralel a společných tvůrčích východisek, které vznikají mezi tvorbou autorů nejmladší generace s autory generačně staršími, ačkoli se třeba jen „k podobnému nebo spíš blízkému“ užívá jiných medií. Expozici rozdělili na 14 částí, do každé z nich zařadili hned několik autorů napříč generacemi. Budete-li výstavu procházet odshora, ve třetím patře vás čeká Mikro a makro. Fascinující videomalba a videoinstalace v jednom Fosilie od Jakuba Nepraše (nar. 1981) připomíná žijící město uzavřené uvnitř lidského těla - jako by civilizace byla krví a vše nakonec požrala rakovina, jako by vedle přírody bylo i něco, co sem nepatří. Dialog si uvědomíte, ihned jak ve stejné místnosti spatříte temperové pastely Karla Malicha (nar. 1924) - do jisté míry jsou jen jinou technikou samého. Stejně tak je tomu u dvojice Jan Šerých (nar. 1972) a Zdeněk Sýkora (nar. 1920). Hádejte, jak k sobě může mít blízko videoinstalace „rozkašlané číselné loterie“ k malbě z roku 1967? Část Na hraně reflektuje nové možnosti malby. Jako příklad „staré školy“ je zde zastoupen Jiří Sopko a v doplňujícím opozitu například happening Ondřeje Brodyho, nebo nezaměnitelný kresebný rukopis v malbě Petra Nikla. V Industriálu jakožto vyjádření stavu lidské mysli přenesené na malířskou plochu skrze (většinou ponurou) existenci průmyslového plenéru se představuje Jakub Špaňhel (nar. 1976) vedle Květy (1922 - 1998) a Jitky Válové (nar. 1922). Špaňhelova potemnělá, jako by opuštěná sídliště, hrubé továrny a chrámy blahobytu vystupují v dynamické malbě z obrazů jako nechtění svědkové doby. Oproti tomu figurální tvorba obou sester dosahuje podobných nálad. Tváření už přináší skutečnou existenciální poezii ve výtvarném umění. Adriena Šimotová (nar. 1926) a její úchvatný, jemný a sebezpytující cyklus Vytrácení podob zde promlouvá k Bolfovým (nar. 1971) vnitřně trýzněným a doslova posešívaným portrétům, stojícím na prahu knižní ilustrace. A to vás na výstavě Po sametu čekají ještě tři patra a dalších deset částí! Konceptuální umění (Krištof Kintera, Jakub Hošek...) nebo hra jako základní prvek tvorby (František Skála, Floex, Milan Grygar...). Řada autorů navíc tvořila svá díla na míru výstavním prostorům, i díky tomu jde o obsahově pestrý, nicméně povedený koncept, který si musel vyžádat m.j. sáhodlouhé srovnávání tvorby desítek autorů. Záměr kurátorů hledat nové výklady a netušené paralely mezi minulostí a současností českého výtvarného umění se v Domě U Zlatého prstenu bezpochyby podařil. Další informace o výstavě čtěte zde.Jiří Sopko, Hry /Games/,1987Ján Mančuška, Odlesk /Reflection/, 2008Karel Malich, Světlo /The Light/, 1983 Foto www.ghmp.cz
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/po-sametu-4902 Mon, 14 Dec 2009 10:25:22 +0100 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/po-sametu-4902 info@pragueot.cz (Lucie Christovová) Ač se to na první pohled nemusí zdát, návštěva Muzea pověstí a strašidel může být velice zajímavá a dokonce i poučná. Chce to jen překonat dvě hlavní překážky – najít zapadlý vchod a nechovat se jako v klasickém muzeu.
Ač se to na první pohled nemusí zdát, návštěva Muzea pověstí a strašidel může být velice zajímavá a dokonce i poučná. Chce to jen překonat dvě hlavní překážky – najít zapadlý vchod a nechovat se jako v klasickém muzeu. Majitelé strašidelné výstavky nedávnou svou duchařskou sbírku rozšířili o 10 nových přírůstků a rozhodli se udělat celou expozici co možná nejvíc interaktivní. Zapomeňte proto na klasickou muzejní poučku, že na nic se nesmí sahat a namísto toho neváhejte ohmatat a otevřít všechno, co se dá. Pokud ne, mohli byste například přijít o nahlédnutí pod pokličku vodníkových hrníčků a spoustu dalších překvapení. Expozice je vůči návštěvníkům velice vstřícná. Nabízí poučení i pobavení, ale komunikace s exponáty musí být vzájemná. Tvůrci si se strašidly vyhráli a na vás je, zda na jejich hru přistoupíte. Osobně doporučuji tak udělat. Muzeum je poměrně malé. Skládá se z přízemní a sklepní části, přičemž v té nadzemní najdete právě ony interaktivní kulišárny včetně opravdu vychytaného vidění kněžny Libuše a hlavně spoustu textů s pražskými pověstmi. Tím, že je všechny, nebo alespoň většinu přečtete, si sice prohlídku pořádně protáhnete, ale návštěva muzea dostane úplně jiný rozměr než kdybyste ho jen tak proběhli. Obě patra jsou totiž vzájemně propojená. Co si nahoře přečtete, to dole uvidíte. Když to neuděláte, bude vám celá expozice připadat nijaká. Uvidíte vodníka, ducha nebo Golema a... a nic. Pražských legend, které se k nim vážou, je přitom mnoho. A upřímně, kdo z nás je s výjimkou těch největších šlágrů zná. Chcete-li se tedy o bohaté pražské mytologii dozvědět něco více, neváhejte a do Muzea strašidel a pověstí zajděte. Na deštivé odpoledne je naprosto ideální. A v současných vedrech se ve sklepě mezi strašidly dokonce příjemně ochladíte.Informace o muzeu najdete zde. Foto www.muzeumpovesti.cz  
Read more...]]> http://www.pragueout.cz/umeni/articles/muzeum-povesti-strasidel-8759 Thu, 03 Dec 2009 10:07:20 +0100 http://www.pragueout.cz/umeni/articles/muzeum-povesti-strasidel-8759