Pálffy palác patří k významným vrcholně barokním palácovým kompozicím v Praze. Jeho průčelí, stejně jako celá budova, je řešeno velice netradičně, kdy 1. podlaží tvoří nižší mezipatro a hlavní podlaží s reprezentačními prostory (zrcadlový sál s bohatě zlacenou štukovou výbavou, restaurace, salónek a terasa) jsou umístěny do 2. patra.
Palác vznikl na počátku 18. století sloučením dvou domů, postavených na samostatných parcelách. Od roku 1808 byl celý palác postupně rekonstruován. V roce 1853 by provedena generální oprava vnějšího vzhledu paláce a dlažeb, kdy získal svoji nynější podobu. Svůj název (Pálffy palác) získal roku 1881, kdy palác koupil Eduard, hrabě Pálffy z Erdodu. Ten po dvaceti letech prodal palác státu, pro umístění místordržitelského archivu a stanice jízdní policie.
Po vzniku Československa byl až do roku 1946 v paláci archiv ministerstva vnitra. V roce 1989 připadl palác Ministerstvu kultury a v roce 1992 byl pronajat Pražské konzervatoři jako náhrada za ztracené prostory v tehdy nově zrekonstruovaném Rudolfinu.
Prostory restaurantu Pálffy Palác lze využít k pořádání:
rautů, banketů, recepcí, tiskových konferencí, svatebních hostin, obchodních jednání a firemních večírků, koncertů, rodinných událostí i soukromých setkání
Restaurace s kapacitou 60 osob
Koncertní zrcadlový sál s kapacitou 150 osob, barokním interiérem a koncertními křídly
Malý salónek s kapacitou 50 osob, barokním interiérem, krbem a pianem značky Weinbach.
Terasa s kapacitou 100 osob, bohatou květinovou dekorací, výhledem na Pražský hrad, Kolowratský palác, Fürstenberský palác, Ledeburské
a Pálffyovské zahrady