PNP je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění.
Budovy
Strahovský klášter, Praha 1 - Hradčany (sídlo PNP)
Dopravní spojení: tramvaj č. 22 (Pohořelec)
www.strahovskyklaster.cz
Rozsáhlý stavební celek byl založen na podnět olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka knížetem Vladislavem v roce 1143. Patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky (národní kulturní památka). Zahrnuje kostel Nanebevzetí P. Marie, klášter s provizoriátem, budovou opatství, knihovnu, kostel sv. Rocha a hospodářské budovy s pozemky.
V roce 1950 byl objekt kláštera zabrán státem. Dne 21. září 1951 byla historická Strahovská knihovna opět otevřena pro veřejnost, byla vybudována studovna a depozitáře. Do knihovny byly postupně umísťovány svozy klášterních knihoven ze zrušených klášterů. Knihovna se stala součástí Památníku národního písemnictví (PNP), který zde sídlí od roku 1952 a v létech 1952-1990 měl právo hospodaření k objektu. Sídlil zde také Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV (do roku 1991). V roce 1990 byl klášter vrácen řádu premonstrátů (Královská kanonie premonstrátů na Strahově), PNP je nájemcem části prostor.
Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6 - Liboc
Dopravní spojení: tramvaj č. 1, 2, 18, 56 (Petřiny), vchod z ulice Libocká tramvaj č. 22, 25, 58 (Vypich), vchod z ulice Za Oborou
Telefon: 220612230, 235357938, Mail:
letohradek.hvezda@centrum.cz
Oboru na Bílé hoře založil císař Ferdinand I. (1534). V létech 1555-1556 zde byl postaven lovecký letohrádek, dvoupatrová centrální stavba na půdorysu šesticípé hvězdy podle návrhu arcivévody Ferdinanda Tyrolského (1529-1595), který působil v Praze jako český místodržící (1547-1567). Stavbu Hvězdy vedli stavitelé G. M. Aostalli a G. Lucchese, poté i B. Wohlmut. Štuková výzdoba kleneb přízemí z let 1556-1560, první v zaalpských zemích, dosáhla vynikajících kvalit. V první polovině 18. století utrpěla Hvězda pobytem vojsk, tábořících v oboře. Podle rozhodnutí císaře Josefa II. sloužil letohrádek od roku 1785 jako muniční skladiště, zrušené v roce 1874.
V areálu se nalézá i salla terena (1558), jedna z nejstarších míčoven v Čechách (B. Wohlmut). Byla používána během 18. a 19. století jako konírna, do současnosti se dochovalo pouze torzo.
Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu (1918). První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948-1952 (Pavel Janák). Účelem bylo zpřístupnění objektu pro expozici Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce proběhly po etapách v létech 1986-2000. Zpřístupnění renesanční architektonické a historické památky mimořádné kvality širokému okruhu návštěvníků z ČR i ze zahraničí bylo hlavním projektem PNP v rámci programu Praha 2000 - Evropské město kultury.
25. května 2000 byl letohrádek opět otevřen veřejnosti (dlouhodobá expozice Minulost a přítomnost). Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy, věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, pořady, koncerty, konference a společenské události.