Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Muzea – Muzea

Národní technické muzeum

Fax
220 399 200
www
E-mail
Adresa
Kostelní 42, Praha 7 - 170 78
Telefon
220 399 111
Doprava
Pokud cestujete prostředky městské hromadné dopravy, vystupte z tramvaje na zastávce Letenské náměstí. Nejbližší spojení metrem je do stanice Hradčanská na lince A nebo stanice Vltavská na lince C. Z obou stanic můžete pokračovat tramvají na Letenské náměstí.
Otevírací doba
Pondělí:                         zavřeno
Úterý - pátek:                9-17,30 hod
První čtvrtek v měsíci:     9-20 hod
Sobota a neděle:           10-18 hod

Tématika muzea
architektura, průmysl, technické

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Národní technické muzeum má dnes statut ústředního muzea a vědeckého pracoviště České republiky s funkcí dokumentační, presentační, metodickou a informační v oblasti historie vědy a techniky. Základem jeho činnosti jsou sbírky, vytvářené jako paměť společnosti, jenž jsou hmotným dokladem vývoje techniky, průmyslu, dopravy, architektury a vědy české i zahraniční provenience, zejména však z území našeho státu. Jsou mezi nimi takové unikáty jako astronomické přístroje ze 16.století, se kterými pracoval Tycho Brahe, nebo první československý automobil, jedny z nejstarších daquerrotypií na světě a mnoho dalších unikátů. Obsáhlá je kolekce železničních vozidel. Součástí sbírek je i rozsáhlý archiv dějin techniky a průmyslu a knihovna.


Dějiny muzea

Předchůdce Národního technického muzea lze spatřovat ve sběratelských aktivitách stavovské inženýrské školy (založ. 1717), pražské polytechniky (1806) a Českého průmyslového muzea (1873), jejichž některé kolekce jsou dnes v našich sbírkách. Samotné NTM bylo ustaveno r. 1908 pod názvem Technické muzeum Království českého s moderním programem dokumentace hlavních vývojových trendů technického vývoje, hodnocení jejich přínosu společnosti a uchovávání reprezentantů tohoto vývoje budoucím generacím. Tím vším přispívalo NTM již od svého založení k pochopení povahy a smyslu moderní civilizace a činí tak dodnes.

NTM se zrodilo z iniciativy a prostředků české technické inteligence, především profesorského sboru Vysoké školy technické. Bylo vedeno a financováno Spolkem technického muzea, jehož členy byly známé výrobní závody a banky. Spolek vytvářel širokou členskou základnu rozdělenou do odborných skupin, jimž předsedali přední čeští průmyslníci. Spolek již v r. 1910 zpřístupnil první sbírky veřejnosti (ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech). Promyšlenou finanční činností shromáždil do r. 1935 prostředky k výstavbě nové (dnešní) budovy, realizované v letech 1938–1942. Ta však byla zabrána tehdejší okupační správou a muzeum nalezlo útočiště v nevyhovujících prostorách pražské Invalidovny. Po válce nebyla budova navrácena muzeu celá a teprve v posledních letech získává NTM zbývající prostory, které mu náleží.

V r. 1951 bylo muzeum postátněno a ústav získal dnešní název. Spolek byl návazně zrušen, vztahy k průmyslu byly zpřetrhány. NTM se stalo muzejním a vědeckým pracovištěm s celostátní působností. Podpora státu umožnila zvýšit počet zaměstnanců a investovat do nových expozic. V letech před r. 1989 se podařilo zesílit význam ústavu jako badatelského a edičního pracoviště pro dějiny věd a techniky a rovněž prezentovat muzeum zdařilými výstavami v zahraničí. Tím se dostalo do povědomí v mnoha evropských státech.

Dnes má NTM statut ústředního muzea České republiky a vědeckého pracoviště s funkcí dokumentační, prezentační, metodickou a informační. Základem jeho činnosti jsou sbírky, které vytváří jako paměť společnosti.


Dějiny budovy

Budova Národního technického muzea na Letné je jedním z nejúspěšnějších příkladů moderní muzejní budovy v České republice. Rozhodnutí o její výstavbě padlo v roce 1921 a sen se přiblížil ke skutečnosti po necelých třiceti letech. Vznikl zvláštní stavební fond a v únoru 1935 dala ministerská rada souhlas s výstavbou společné budovy Zemědělského a Technického musea. V březnu 1935 byla vypsána veřejná architektonická soutěž na ideové náčrtky společné budovy obou muzeí a v červnu téhož roku byla vypsána užší soutěž pro autory pěti oceněných návrhů – F. Fencla, M. Babušku, F. Šrámka, R. Vichru a F. Tesaře. Vítězem této užší soutěže se stal prof. dr. arch. Milan Babuška.

Na základě pozdějších požadavků pražské obce a dohody obou muzeí byla společná budova rozdělena do dvou samostatných částí, oddělených nově vzniklou Muzejní ulicí. Babuškova účast při projektování obou budov zaručila jejich jednotný výraz i v detailech. Stavba Technického muzea byla zahájena na podzim 1938 a zhruba dokončena koncem roku 1941. Ještě v hrubé stavbě však byla budova Technického muzea nuceně postoupena protektorátnímu ministerstvu pošt, které v ní provedlo úpravy podle svých – nemuzejních – potřeb. Budova je navržena v duchu pozdního funkcionalismu v silně klasicizujícím pojetí, ke kterému přispívá především symetričnost částí i celku, osová kompozice hlavních vstupů se zdůrazněnými vertikálami hranolových pilířů, použití nejklasičtějšího z materiálů – kamene – na obklad podnože a venkovních schodišť a potlačení horizontality okenních otvorů.

Symetrické čtyřpodlažní těleso technického muzea, konstrukční trojtrakt tvaru širokého U se dvěma suterény, jehož nosnou konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet, obemyká jedinečně řešený výstavní prostor, kde je nyní situována stálá expozice dopravy, jejíž ochozy, schodiště a stavební detaily se vracejí k počáteční nautické estetice funkcionalismu. Exteriér budovy dodnes vypadá zachovale díky použití kvalitních materiálů. I když interiéry byly od samého počátku necitlivě upravovány vnucenými nájemníky, svoje hodnoty si přesto dodnes zachovalo hlavní schodiště a vstupní hala v přízemí, v níž byl zamýšlen po vzoru mnichovského Deutsches Museum panteon českých vědců, vynálezců a techniků. Do nové budovy se část sbírek a odborná pracoviště přestěhovala po skončení války. Po druhé světové válce bylo zpracováno několik návrhů na rozšíření musea na nezastavěné východní části muzejního pozemku, nikdy však už formou veřejné soutěže. Posledních čtyřicet let bylo dobou neustálých bojů s vnucenými nájemníky. Situace se zlepšila v první polovině 90. let 20. stol. V uvolněných prostorách byla zřízena nejen pracoviště, ale zejména nové výstavní plochy a mediatéka.

Výtvarné, architektonické a urbanistické kvality jsou vyjádřeny zapsáním budovy do ústředního seznamu kulturních památek.

Kina
Restaurace
Město
Umění
Výlety
Nákupy
Divadla
Sport
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>