Katalog objektů – Muzea – Kostely, sály a síně


Břevnovský klášter

www

www.brevnov.cz

E-mail

klaster@brevnov.cz

Městská část

Praha 6

Adresa

Markétská 28/1, Praha 6 - 169 01

Telefon

220 406 111

Fax

233 351 566

Doprava

Tram č. 15, 22, 23 - zastávka Břevnovský klášter

Otevírací doba

Pro návštěvníky je zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská krypta z 11. století a barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Začátky pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce:
letní čas — sobota a neděle: 10.00; 14.00; 16.00
zimní čas — sobota a neděle: 10.00; 14.00
všední dny: jen předem objednané skupiny (objednávky: 220 406 270 begin_of_the_skype_highlighting 220 406 270 end_of_the_skype_highlighting, klaster@brevnov.cz)
S ohledem na provoz kláštera je změna programu prohlídek vyhrazena. Veškeré změny jsou vyvěšeny na informačních tabulích v areálu kláštera a též na fortně kláštera.

Klášterní zahrada
Stávající podoba klášterní zahrady je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších.
Klauzurní, tj. dolní část, v níž jsou stojí samotný objekt kláštera (projekt rekonstrukce této části je připravován), je veřejnosti přístupná
v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30
ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30,
v ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem (její součástí je i pavilon zvaný Vojtěška, podle legendy místo setkání sv. Vojtěcha a knížete Boleslava při založení kláštera).
Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále.

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.

Počátky

Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnova kláštera

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

20. století

Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.