Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Muzea – Hrady, zámky, památky

Martinický palác a Muzeum hudebních strojů

www
E-mail
Městská část
Praha 1
Adresa
Hradčanské náměstí 67/8, Praha 1 - 118 00
Telefon
233 326 722
Doprava
Tram č. 22, 23 - zastávka Brusnice nebo Pražský hrad
Otevírací doba
Po - Ne   10:00 - 18:00
Vstupné
Vstupné do paláce nebo do muzea
100 Kč - Dospělý
50 Kč - Děti, studenti, senioři
250 Kč - Rodinné
Vstupné do paláce s muzeem
150 Kč - Dospělý
70 Kč - Děti, studenti, senioři
350 Kč - Rodinné
Speciální nabídka pro školy
50 Kč - Studenti
Pedagogický dozor zdarma!

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Muzeum hudebních strojů

V konírně Martinického paláce můžete navštívit Muzeum historických hudebních automatických strojů, mechanických gramofonů a fonografů z let 1870-1940.

Expozice soukromých sbírek je stálá a mnoho vystavovaných exponátů pochází z dílen českých mistrů. V našem muzeu Vám rádi předvedeme jakýkoliv hrací stroj a Vy uslyšíte, jak bylo těžké vykouzlit z těchto strojů zvučnou melodii. Vraťte se s námi do dílen mistrů, kteří dokázali dát těmto strojům duši. 



Orchestriony

Automatický stroj obsahující více nástrojů poháněných pomocí pianové mechaniky. Hudba je zaznamenána na dřevěných válcích s ocelovými hřebíčky, pohon stroje zajišťuje těžké závaží.

Fonografy, gramofony

Edisonův fonograf- pomocí voskového válečku a jehly se vibrace zvukových vln zaznamenávají a stejných způsobem přehrávají. Pohon zajišťoval pružinový stroj.

Postupný rozvoj fonografu volně přešel na vynález gramofonu. Princip přenosu zvuku byl podobný avšak záznamové zařízení zajišťovala plochá deska.

Polyfony, hrací strojky

Hřebíčkové stroje vydávající zvuky pomocí různých záznamů, buď na plechových děrovaných deskách nebo papírových deskách, ale i pomocí hřebenových strojků.

Kolovrátky, flašinety

Složité harmoničkové i píšťalové stroje s širokým využitím od zábavy, tance, hudebního doprovodu kolotočů, ale i k žebrání poválečných invalidů.

Prohlídka

Nabízíme Vám prohlídky s průvodcem, který Vám podá odborný výklad o této mimořádně zachovalé ukázce evropského umění a renesančního bydlení. Uvidíte původní sgrafita se starozákonními náměty, pozdně renesanční malované trámové záklopové stropy či nástěnné fresky. Ukážeme Vám, jak vypadal život v renesanci. V interiéru si můžete prohlédnout například typickou jídelnu, pracovnu a ložnici, to vše koncipované ve stylu jedné z nejvýznamnějších evropských kulturních epoch.



Pronájem

Martinický palác je jedna z nejkrásnějších renesančních staveb v Praze. Nabízíme pronájem renesančních prostor v těsné blízkosti Pražského Hradu například pro výstavy, rauty, koncerty, divadla, módní přehlídky, vernisáže, podnikové večírky, svatby a jiné kulturní akce. Pro Vaši akci je možné otevřít i naši prohlídkovou trasu... 

Velký sál

Nachází se v prvním patře paláce, je přímo dostupný po dvou schodištích. Na velký sál navazuje kaple s původní stropní malbou, která je zvenku vyzdobena freskami Adama a Evy ze 16. století vytvořených podle předlohy Albrechta Dürera.

Kapacita sálu: 200 osob

Rozloha: 200m2 

Přilehlé prostory

Kromě velkého sálu je možné vyžít přilehlé prostory paláce o celkové rozloze 1000m2. Místnosti (větší – menší) jsou vybaveny neorenesančním nábytem a původním ručně malovaným deskovým stropem. Během Vaší akce je možné si prostory prohlédnout s průvodcem, který Vám podá odborný výklad.

Venkovní prostory

Jedná se o zahradu a nádvoří o rozměrech 1667m2. Nabízíme zde možnost parkování.

Zahrada

Zahrada nacházející se v blízkosti Jeleního příkopu přiléhá k severní straně Martinického paláce. Přístup vede branou z Kanovnické ulice nebo přímo ze severního křídla paláce.

Nádvoří

Možný vjezd hlavní bránou přímo z Hradčanského náměstí. Uprostřed nádvoří – kašna, 1. patro terasa.

Historie

Čtyřkřídlý palác, který patří do Pražské památkové rezervace zapsané na listině UNESCO má velmi bohatou a zajímavou historii. 

Na místě dnešního paláce stávaly ve druhé polovině 14.století čtyři gotické domy. Jeden z nich vlastnil známý letopisec Beneš Krabice z Weitmile, který působil jako ředitel stavby chrámu sv. Víta a na rozkaz Karla IV. do něj nechal přenést ostatky českých knížat a králů.

V roce 1541 zachvátil Malou Stranu a Hradčany obrovský požár, který zničil původní gotické domy. Zhruba o deset let později pozemek odkoupil Ondřej Teyffle z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou. Teyffle byl ale vojenským velitelem pevnosti Ráb v Uhrách, což bylo příliš vzdálené od jeho domova, tak roku 1583 prodal svůj palác i se zahradou Jiřímu Bořitovi z Martinic. Tím se tato krásná renesanční stavba dostala do rukou šlechtického rodu Martiniců.

Jiří Bořita z Martinic dostal od císaře Rudolfa II. povolení k vyjmutí majetku z městské jurisdikce a k zápisu do desek zemských a začal s razantní přestavbou. Vzhledem k tomu, že Jiří neměl vlastního potomka, zdědil rozestavěný palác jeho synovec Jaroslav Bořita z Martinic, který pokračoval s přestavbou. Nechal postavit stavení směrem na sever, přestavět jižní křídlo a prodloužit křídlo východní. V této době byly dvorní fasády s hlavním průčelím ozdobeny sgrafity.

V roce 1618 byly práce přerušeny, protože došlo k druhé pražské defenestraci, která započala české stavovské povstání. Rozhněvaní příslušníci nekatolických stavů vtrhli do České kanceláře na Pražském hradě a obvinili dva místodržící Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu z Chlumu z porušování náboženských svobod, které jim zaručoval tzv. Rudolfův Majestát z roku 1609. Jednalo se o listinu vydanou Rudolfem II., podle níž nesměl být nikdo nucen ke katolickému ani jinému vyznání. To však oba místodržící porušovali a nutili své poddané k přestupu na katolickou víru. Proto byli, společně s písařem Filipem Fabriciem, protestanty vyhozeni z oken. Tento pád přežili jen s menšími zraněními a Jaroslav Bořita uprchl ze země do Mnichova. Veškerý Martinicův majetek byl posléze zkonfiskován.

Roku 1622 se Jaroslav Bořita z Martinic vrací do Čech a je povýšen do stavu říšských hrabat. Palác je mu vrácen a tak pokračuje v jeho přestavbě, která je tentokrát v raně barokním stylu. V rámci toho došlo k doplnění malovaných trámových záklopových stropů



Po smrti Jaroslava Bořity z Martinic dědili Martinický palác postupně další členové rodu, avšak Jaroslav byl posledním členem, který zde provedl nějaké stavební úpravy.

Roku 1799 odkoupila palác Josefa Weitenweberová od Marie Anny Martinicové. Palác byl ve velmi špatném stavu po pruském bombardování z roku 1757. Nová majitelka v něm, kromě svého pětipokojového bytu, nechala zřídit dalších dvacet pět nájemních bytů a policejní strážnici.

Působením různých majitelů palác silně utrpěl a ve 20. století se nacházel v dosti poničeném stavu. První dílčí opravy byly provedeny v 50. letech. V roce 1953 byla obnovena sgrafita na východní stěně dvora, představující Samsonovy a Héraklovy činy. Až v letech 1967 - 1972 bylo konečně přistoupeno ke generální rekonstrukci pro potřeby Útvaru hlavního architekta města Prahy za projekčního vedení Zdeňka Hölzela. Byla obnovena sgrafita na ostatních dvorních fasádách a na hlavním průčelí, dále byly restaurovány malované trámové stropy i nástěnné malby zdobící portál a vnitřek palácové kaple ve velkém sále.
Kina
Restaurace
Město
Umění
Výlety
Nákupy
Divadla
Sport
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>