Baroko v Čechách - stálá expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze

Zapůjčitelé a partnerské instituce:

Národní muzeum v Praze, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Muzeum hl. města Prahy, Senát Parlamentu ČR, Národní památkový ústav, územní odborná pracoviště v Plzni, Pardubicích, Českých Budějovicích a pro střední Čechy v Praze, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Oblastní galerie v Liberci, Městský úřad Luže, farnosti římskokatolické církve v Arcidiecézi pražské a diecézích litoměřické, plzeňské, budějovické a královéhradecké, řeholní řády benediktinů (Praha – Břevnov), premonstrátů (Praha – Strahov, Nová Říše, Teplá), menších bratří – františkánů (Praha – Nové Město), bratří kazatelů – dominikánů (Praha – Staré Město), bosých karmelitánů (Praha – Malá Strana) a soukromí zapůjčitelé

Expozice sochařství a malířství

V nové stálé expozici je ve třech podlažích rekonstruovaného objektu paláce prezentováno na 160 sochařských exponátů a 280 ukázek pozdně renesančního a barokního malířství vytvořených od konce 16. století do konce století 18. na teritoriu zemí Koruny české. Vnitřní členění objektu Schwarzenberského paláce a dislokace jednotlivých místností, určených pro potřeby stálé expozice „Baroko v Čechách“, vedly již v roce 2002 k rozhodnutí prezentovat odděleně kolekce sochařskou a malířskou. Monumentální kamenné sochy „vítají“ návštěvníky hned při vstupu do budovy. Jsou zde umístěny i proslulé kamenné skulptury Matyáše Bernarda Brauna z atiky pražského Clam-Gallasova paláce (1714-1716) a oba andělé z poustevny u Lysé nad Labem, doplněné o sochy mouřenínů z brány zámku v Kounicích od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Ve třech navazujících sálech následuje expozice koncipovaná podle tradiční chronologie a slohových období raného, vrcholného a pozdního baroka. V sousedním prostoru jsou v takovémto rozsahu prvně představeny nejkvalitnější dochované příklady každodenní dílenské praxe uměleckých ateliérů zejména 18. století – sochařské i malířské skici, modely, autorské i dílenské repliky a kopie.

Kmenová instalace ve 2. a 1. patře paláce staví důsledně na nejkvalitnějších malířských dílech, známých většinou z předchozí expozice v klášteře sv.Jiří. Kolekce je koncipována opět podle ustálené chronologie v posloupnosti slohových cyklů v rozpětí od pozdní renesance, představené tvorbou umělců činných na pražském dvoře císaře Rudolfa II., až po doznívání barokní kultury na sklonku 18. století. Nová expozice se opírá o všechna velká jména domácího výtvarného umění 17. a 18. století s důrazem na klíčové osobnosti. Vyváženými soubory tak je představena malířská tvorba Hanse von Aachen, Bartholomaea Sprangera, Roelanta Saveryho, Michaela Willmanna, Jana Kryštofa Lišky, Václava Vavřince Reinera, Antona Kerna, Jana Petra Molitora a Norberta Grunda. Svět pozdně renesančních sbírek – kabinetů umění a kuriozit – připomene náznaková rekonstrukce takovéto kolekce s charakteristickými příklady drobné malby a plastiky a s ukázkami dobového uměleckého řemesla. Nejvýznamnějším osobnostem barokního malířství v Čechách – Karlu Škrétovi a Petru Brandlovi – byly úmyslně vyčleněny reprezentativní prostory, které dají vyniknout kvalitám obou obrazových souborů, právem považovaných za chloubu celého galerijního fondu starého umění. V jedné z místností prvního patra jsou v záměrné konfrontaci rovněž prvně instalovány portréty Petra Brandla společně s podobiznami Jana Kupeckého. Oba malíři reagovali na obdobné (francouzské a holandské) inspirační zdroje evropské portrétní tvorby. Specifickou formou „panelové“ instalace obrazů podle zásad kontrastu a symetrie protějškových dvojic („compagnonů“) – krajin, zátiší i figurálních kompozic – má být připomenut charakter dobových šlechtických obrazáren, dosahujících největší obliby a rozšíření v době kolem roku 1700. Právě v interiérech městských i venkovských sídel příslušníků domácí aristokracie se nalézaly rovněž další vzácné artefakty včetně kabinetních sochařských kusů, zhotovovaných většinou z exkluzivních materiálů – bronzu, slonoviny, želvoviny, mramoru a alabastru. Obrazové kolekce malířů 18. století doprovází pečlivě zvolené ukázky drobné řezby definitivního charakteru, vzešlé z pražských ateliérů Františka Ignáce Weisse, Karla Josefa Hiernla, Jana Antonína Quitainera a Ignáce Františka Platzera, instalované v moderních vitrínách s dokonalým osvětlením.

Grafický kabinet

Sbírka grafiky a kresby (SGK) Národní galerie v Praze, která sídlí v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, uchovává kolem 300 000 grafických listů a přibližně 60 000 kreseb z období od středověku do současnosti. Mezi nejstarší díla zde náleží příklady středověké knižní malby nebo počátků grafické tvorby, dále evropská renesanční grafika a kresba, významná kolekce manýristických kreseb atp. Z oblasti umění 17. století připomeňme zejména konvolut Hollareum, jednu z největších světových sbírek prací Václava Hollara. Co se týče českých barokních umělců, uchovává SGK například kolekci kreseb Karla Škréty. Také ostatní umělecká období až do současnosti jsou zde dostatečně zastoupena a nalezneme v nich jak díla českých, tak světových umělců.

Umělecká díla na papíře mají tu nevýhodu, že jsou neobyčejně citlivá na klimatické a světelné podmínky, neboť velmi snadno podléhají zkáze. Proto je lze vystavovat jen omezeně v mírném osvětlení a po přesně ohraničenou dobu. Národní galerie tedy realizuje krátkodobé malé výstavy grafik a kreseb, tzv. grafické kabinety, které doprovázejí dlouhodobé expozice. Zatímco moderní díla se pravidelně objevují ve Veletržním paláci, pro staré umění byl prozatím vyhrazen malý prostor ve Šternberském paláci. Otevřením Schwarzenberského paláce se Sbírce grafiky a kresby otevřela možnost pořádat malé výstavy také zde a v širším výběru. U příležitosti otevření zdejší expozice si SGK připravila krátký výstavní cyklus prezentací mistrovských děl ze svých sbírek od nejstarších prací až po konec 18. století. Ve třech kolekcích, vždy v délce tří měsíců, se návštěvníkům představí výběr nejvýznamnějších kreseb a grafických listů z fondů galerie.

K výstavám vyjde reprezentativní katalog 100 + 1: Mistrovská díla ze Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze od středověku do konce 18. století, ve kterém budou publikovány kresby a grafiky představené na těchto výstavách.

Programy pro návštěvníky

Lektorské oddělení Sbírky starého umění nabízí k nové expozici řadu doprovodných programů. Ve spolupráci s odbornými pracovníky sbírky je připraven cyklus přednášek, školám jsou určeny výukové programy pro jednotlivé věkové skupiny. Ve Schwarzenberském paláci je k dispozici ateliér, který bude sloužit zároveň jako přednáškový sál. Koncem roku 2008 bude v suterénu zpřístupněna hmatová expozice Doteky baroka, určená především pro návštěvníky se zrakovým postižením.