Kam na trilobity v Praze? (83)

Co se skrývá pod pojmem „trilobit“, ví nejspíše každý. Přeci jen je většina z nás ovlivněna dobrodružnými knížkami našeho dětství, kde se toto téma objevuje vcelku hojně, například ve Foglarově „Zemi nikoho“. Nechtěli jste se tehdy také vydat za něčím takovým?
 

Stejně tak jste se asi ve škole nevyhnuli v biologii zmínce o Joachimu Barrandovi, patří mezi oblíbené zastávky v učivu. A protože je tak obecné povědomí trilobitech poměrně velké, téměř každý si tedy pod tím termínem představí zvláštně členěného tvora zkamenělého v kusu horniny. Trilobiti jsou vskutku podkmenem členovců, kteří se stali typickým příkladem prvohorních obyvatel hlubokých vod pravěkých moří. Ve své době byli natolik rozšíření, že ve vhodných místech jich bylo mořské dno doslova plné a tak dnes, po stovkách milionů let již prošli procesem fosilizace.

Ta probíhá tak, že živočich (případně rostlina), jehož tělo zůstane v nějakých usazeninách, nejčastěji vodních, díky čemuž měla fosilizace u trilobitů ideální podmínky, začne být v prostředí bohatém na minerály pomalu měněn v kámen. Jeho původní molekuly jsou nahrazovány těmi minerálními, které ovšem zachovávají původní tělesnou strukturu. Jeho tělo je pak ve výsledku buď zcela nahrazeno minerály, či se původní hmota rozpadne, a zanechá po sobě kamenný otisk. A jelikož byli kdysi trilobiti rozšíření na velkém území, není nijak neobvyklé, nalézt jejich fosílie ve vhodných prvohorních horninách, které jsou na některých místech přístupné i dnes.


Trilobit: Ellipsocephalus hoffi nalezený v Čechách

Proto není teoreticky nijak obtížné vydat se na takovou výpravu, s cílem najít vlastního trilobita zapečetěného věkem v kameni. Stačí si v podstatě vzít jen příslušné vybavení a hlavně vědět, kde hledat, Zbytek je již jen o trpělivosti a houževnatosti. Budete se totiž muset obrnit proti neúspěchu, protože představa, že párkrát udeříte do kamene a vyloupne se na vás ukázkový trilobit je sice pěkná, želbohu velmi nepravděpodobná.
 

K hledání se hodí zejména tyto věci: dobré kladivo s kovovou násadou, dláto, lupa s alespoň desetinásobným zvětšením, zápisník či fotoaparát a balicí papír na nalezené fosílie. Topografická či geologická mapa je rovněž užitečná pro serioznější hledání. Opravdu není pro tuto zálibu třeba nic speciálního ani nákladného.
 

S pražskými lokalitami je to už těžší, protože mnohé jsou již prohledané a prázdné. Jejich nalezení v terénu se potom může teoreticky podobat orientační hře. Ale i to patří k zážitku. Obecně celé hledání trilobitů, pokud ho nemáte jako výrazného koníčka, je výborným způsobem, jak si ozvláštnit jednu z vycházek po venku.
 

Lokality naleznete například poblíž:
-          Letné, ve svahu, který je pod Hanavským pavilónem.
-          Nové vsi, v rokli táhnoucí se západovýchodním směrem na jih od Nové Vsi, jihozápadně od Butovic.
-           Kosoře, v lomu u silnice v ulici V sudech za lochkovskou cementárnou v Radotínském údolí.
-          Hlubočepech, v ulici Ke hřbitovu. Je zde i druhá lokalita na jihovýchodním svahu údolí proti železniční zastávce Praha – Hlubočepy.
-           Holyně, přibližně 300m na východ od železniční zastávky Praha – Holyně.
Při hledání trilobitů však nezapomínejte na ohleduplnost k životnímu prostředí. Žádnému místu neprospěje, když ho vezme útokem dav lidí a rozkope ho tak, že by se zastyděla i partička zkušených dělníků.

Rovněž je také možné, že naleznete i jiné zkameněliny než jen trilobity, i když ty patří k nejzajímavějším. Můžete tak objevit obtisky dávných rostlin i jiných živočichů a další poklady, které zajisté potěší.
 

Pro ty, kteří to s trilobiti myslí vážně (a v širším okruhu nejde již jen o jejich hledání, ale také aktivní studium a výzkum), doporučuji tuto stránku, kde se dozvíte mnohem podrobnější informace a umožní vám lépe se napojit na místní okruh lidí se stejným zájmem.

Další pěkné exempláře Ellipsocephalu hoffi nalezené v Čechách: