Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Město – Knihy

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Knihovny: Blob a nebo trop!

2010-04-06 18:21

 Vypůjčit si krásnou literaturu, adoptovat středověký rukopis, prolistovat online monografie v češtině, studovat pod rozpustilým pohledem barokních andělíčků a na vlastní kůži vyzkoušet snad nejhorší pražské záchodky. Návštěva Národní knihovny v pražském Klementinu se jeví pomalu jako zážitková turistika. A to jsme zatím ani nezmínili samotný zážitek z četby, který vám právě tato instituce nepřímo zprostředkuje.

To, že je toto místo nedaleko Karlova mostu na pravém vltavském břehu zvláště vhodné ke studiu, zjistili už ve 13. století dominikáni, kteří tu při svém klášteře zřídili latinskou školu, která později splynula s Pražskou univerzitou. Kontinuitu živého vzdělávání nenarušili ani jezuité, kteří mají nemalý podíl na tom, v jaké podobě se současný barokní areál pražského Klementina nachází. Během svého působení zde sem přesunuli své knihovny, otevřeli tiskárnu a astronomické pracoviště. Statut Národní knihovny však získalo Klementinum pochopitelně až mnohem později.
 
Záměrné soustředění knih do Klementina začíná v roce 1782, kdy všichni pražští tiskaři odevzdávají knihovně povinný výtisk každé vydané publikace. V roce 1807 je tato povinnost rozšířena i na všechny ostatní české tiskaře a v roce 1935 je dokonce uzákoněna včetně přejmenování knihovny na Národní a univerzitní. Přestože knihovna již dobrých dvě stě let uplatňuje svůj nárok na povinný výtisk, ještě to neznamená, že se k němu i všichni čtenáři dostanou. To si v praxi velmi brzo ověří každý, kdo služby Národní knihovny začne intenzivněji využívat.
 

révové nádvoří Klementina, kde je možné odpočívat od soustředěného studia ve studovnách, autor: Aktron, (CC)
 
Máte-li štěstí, má knihovna několik kousků vaší vytoužené knížky a vy si ji dříve či později odnesete na nějakou dobu domů. Častěji se ale stává, že knihy jsou přístupné pouze jako výpůjčky do studovny, nebo knihovna vlastní pouze jeden exemplář, který je zakonzervován v Národním konzervačním fondu. Nejspíš pro budoucí zvídavé pokolení, nebo pro ufony.
 
Přesto se vyplatí knihovnu navštěvovat a to nejen kvůli samotnému prostoru, ve kterém se nachází. Registraci provedete snadno. Po vyplnění krátkého formuláře si vás minifoťáčkem vyfotí a pak už jen poplatek 100 korun za rok a něco málo za vystavení průkazky. Tomu, kdo nerad vstupuje někam “naslepo“, přijdou určitě vhod instruktážní lekce, které knihovna pravidelně pro nové čtenáře pořádá. Rádi Vás knihovnou provedou, pokud se budete v týdnu od pondělí do pátku pohybovat v blízkosti Informací, které najdete hned za vstupními prosklenými lítačkami. Sraz je vždy v 9.30 a v 13.00. Informace pro čtenáře najdete ZDE.
 

Plánek studoven, informace o jednotlivých studovnách najdete
ZDE
 
Vyhledávat se v knihovně dá jak v rozsáhlém lístkovém katalogu, tak v několika počítačových databázích. Asi nejpoužívanější je online katalog NK a katalog Slovanské knihovny a z domova pak můžete částečně využít i databázi ANL, která shromažďuje novinové články, z nichž některé jsou přístupné na internetu. V takovém případě pak najdete přímo v databázi odkaz na článek. Vyhledávat ale můžete také třeba mapy a hudebniny a další.
 
Kromě pravidelných výpůjček knihovna překvapivě umožňuje i adopce. Zúčastnit se jich může prakticky každý a v žádném případě u nich nehrozí prodlevy ani dotěrné psychologické testy. Stačí jen projevit dobrou vůli a poslat nějaký ten obnos, který bude využit na vytvoření umělecké kopie středověkého rukopisu. Restaurátoři díky vaší pomoci vyrobí věrnou kopii cenné listiny, která bude místo originálu vystavována a obdivována. Svého dvojníka tak už má Vyšehradský kodex i 1. díl Malostranského graduálu. Stále je ale z čeho vybírat. Můžete se tak stát patronem kopie Kutnohorského graduálu, Lobkovického breviáře nebo Pražského misálu, stačí sáhnout pro peněženku. Všechny podrobnosti o projektu, který funguje od roku 2005, najdete ZDE.
 

zlomek rukopisu latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, zdroj: nkp.cz
 
Postupná a nekonečná digitalizace
Kdysi se nám na střední škole naše třídní “profesorka“ svěřila, že by nepřečetla všechny knihy za celý život. Brala jsem její výrok v uvozovkách asi jako teď, když o ní mluvím jako o profesorce, což mi tenkrát nijak zvlášť divné nepřipadalo. Ambici přečíst všechny knihy, které vyšly, byť v jeho rodném jazyce, má asi opravdu málokdo. Tím víc se ale skláním nad dalším plánem Národní knihovny, totiž vytvořit ze sebe paralelně knihovnu digitální.
 
Jak toto úsilí pokračuje, můžete prozkoumat sami. Projekt nazvaný příhodně Národní digitální knihovna najdete rozdělený do tří samostatných oblastí. První z nich pod názvem Kramerius zpracovává všechna dostupná novodobá i starší periodika a monografie, které je možné zahrnout do národního kulturního dědictví. Najdete tu publikace vydané počínaje rokem 1801. Další digitální archiv vzniká pod názvem Manuskriptorium. Jde o databázi informací o historických a vzácných dokumentech, včetně virtuální digitální knihovny digitalizovaných dokumentů. Posledním online archivem je databáze českých webových zdrojů, pod příznačným názvem WebArchiv.   
 
Plané naděje a nepřístupné prostory
Když v roce 2007 vyhrál návrh Jana Kaplického architektonickou soutěž, která měla začít řešit problematickou situaci současné Národní knihovny, které se nedostává studijních ani skladovacích prostor, strhla se kolem tzv. Chobotnice do slova a do písmene bouře. Pražský magistrát začal znenadání dělat okolky s pozemky a ozývaly se hlasy zpochybňující regulérnost soutěže. Dopadlo to tak, jak se ostatně dalo očekávat.
 
Magistrátní úředníci a další odpůrci včetně Václava Klause dosáhli svého a nejenže nová knihovna postavena podle smělého návrhu Jana Kaplického nebude, architekt zemřel. Což pochopitelně nelze klást do přímého a podmiňujícího vztahu se stresem, který během dvou let trpělivého obhajování Blobu Kaplický prodělal.
 
Nejenže se rozplynuly naděje na brzké řešení nevyhovujících depozitářů i čtenářského zázemí, v současnosti se ani nepodíváte do ostatních jinak přístupných barokních prostor Klementina, jako jsou Astronomická věž nebo Zrcadlový sál. Ty jsou totiž kvůli probíhající rekonstrukci až do konce roku 2010 uzavřeny. Více informací o barokní prohlídkové trase najdete ZDE.
 

vstup do Klementina z Mariánského náměstí, foto Daniel Baránek, (CC)

vstup do Klementina od Karlova mostu, Karelj, (CC)
kaca

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>