Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Gejša a samuraj

2010-10-21 12:20

(21.10.2010 – 3.4.2011)
Prostory: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Betlémské nám. 1, Praha 1

Národní muzeum připravilo v jednom ze svých muzeí, v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, výstavu s názvem Gejša a samuraj. Návštěvníci se mohou těšit na více než 800 předmětů, 588 exponátů vypráví příběh japonských samurajů a 214 se jich vztahuje ke gejšám. Výstava potrvá do 3. dubna 2011.

Výstava Gejša a samuraj představuje české veřejnosti dva symboly Japonska. „Gejši a samurajové jsou obecně nejznámějšími symboly starého Japonska. Na této výstavě se na jejich životech snažíme návštěvníkům přiblížit tradiční Japonsko,“ vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a pokračuje: „Výstava se koná v Náprstkově muzeu, které se jako jedno z mála v České republice věnuje mimoevropským kulturám. Nyní prezentuje sbírkové předměty, které zde byly shromážděny během 19. a 20. století.“ Stálé expozice Náprstkova muzea se věnují Americe, Austrálii, Oceánii, Mexiku a ostrovu Nias. Gejša a samuraj je tedy tematicky doplňují.

Na výstavě jsou k vidění ozdoby a potřeby gejš, jejich oblečení, pestrá kimona včetně rozmanitých pásů, a také hudební nástroje. Exponáty vykreslují gejši jako představitelky elegance a etikety. Výstava upozorňuje na preciznost japonských tradičních řemesel a jejich zvláštnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout restaurované čepele samurajských mečů, kompletní soubor mečových záštit, dvě soupravy krátkého a dlouhého meče, soupravy mečů v tradičních stojanech, samurajský oděv, třmeny, klobouky a další drobnosti. Velmi cenným exponátem je svitek s válečnou tématikou. I když lze většinu artefaktů datovat do 19. a 20. století, některé restaurované čepele a mečové záštity jsou mnohem starší a o to cennější. Celkovou atmosféru výstavy dokreslují zástěny oken s obrazy krásek, které by mohly být gejšami, a postavami samurajů.

Slova gejša i samuraj přešla do české slovní zásoby z japonštiny. Zatímco samurajové existují už jenom v historických filmech nebo televizních seriálech, gejši, byť v redukovaném počtu, stále zůstávají součástí dnešního Japonska.

Život japonských gejš
Gejši se také někdy v Japonsku nazývají jako geigi nebo geiko. Jsou to tradiční společnice, které zpívají, vedou duchaplnou konverzaci a hrají se zákazníky hry. Světu gejš se japonsky říká karjúkai (svět květů a vrb). Jejich historie se datuje od poloviny 18. století, kdy tyto vzdělané dámy nahradily mužské baviče v čajovnách zábavních čtvrtí. Mimo Japonsko se často zaměňuje profese gejši s profesí prostitutky, ale úkolem gejš bylo především naplňovat romantické představy samurajů a bavit jejich společnost. Ve 20. letech 20. století pracovalo v Japonsku ještě asi 80 000 gejš, kdežto v 80. letech 20. století jejich počet klesl na pouhých 10 000. Lze předpokládat, že dnes, na začátku 21. století, jich je ještě méně. Jedním z mnoha důvodů je existence hostesek v barech západního stylu, dalším důvodem jsou velké finanční náklady na jejich výchovu. Z finančních důvodů také poklesl zájem o jejich společnost.

Dříve se dívky mezi 13. a 18. rokem stávaly tzv. učednicemi na gejšu. V oblasti Kantó (dnešní Tokio a okolí) se jim říkalo polodrahokam, kdežto v oblasti Kansai (Ósaka, Kjóto) se nazývaly tancující dítě (maiko), které lze spatřit ještě v Kjótu. Jsou oblečené do kimon nápadných veselých barev, mají bíle nalíčené tváře, červené rty a mnoho pestrých jehlic ve složitých účesech. Dnes musí dívky absolvovat povinnou školní docházku, která končí v 15 letech, proto jsou maiko nepoměrně starší, než bývaly učednice v 19. století. Gejša i v současnosti představuje ideál chování ve společnosti, je jednou z mála žen, jež umí řádně oblékat kimono a pohybovat se v něm.

Život japonských samurajů
Samurajové měli velmi podstatný vliv na japonskou společnost a kulturu po dlouhé období téměř 700 let (1185 – 1868). Byli to válečníci dvou extrémů. Byli vycvičeni k zabíjení, ale také se učili obdivovat krásu básní, květů i myšlenek. Slovo samuraj je odvozeno od slovesa s významem sloužit, ale v Japonsku se spíše používá označení buši.

Hlavní příčinou vzniku této vojenské třídy bylo špatné fungování císařského dvora v Kjótu, který zanedbával obranu v provinciích, proto se zde začaly vytvářet vojenské oddíly. Měly bránit majetek svých pánů. Skupiny sestávaly z vojáků příbuzensky propojených, vůdci najímali mladíky ze známých nebo spřátelených rodin. V 11. století už se z těchto skupin staly pravidelné oddíly. Základním klíčem k pochopení chování samurajů v samých počátcích je vztah pána, jenž skýtal hmotné výhody, a vazala, který poskytoval službu. I když se obecně tvrdí, že vazal byl absolutně loajální vůči svému pánovi, skutečná pravda byla taková, že loajálnost vazalů byla postavena na ekonomických základech a na hájení vlastních zájmů. Síla závazku vůči pánovi také závisela na místních zvyklostech, osobních i historických okolnostech.

Samurajská kultura dosáhla největší slávy v období četných válek mezi koncem 13. a koncem 16. století. V relativně stabilní společnosti doby Tokugawa (nebo Edo, 1600 – 1868) bušidó (kodex válečníka) dále existovalo jako etický a vojenský kult. Přežila středověká tradice absolutní loajality a ochoty pro pána zemřít, ale už ji pomalu překrývala tradice konfuciánská. Teprve revoluce Meidži v roce 1868 znamenala konec feudálního systému, ale neznamenala konec filozofie bušidó. Na nějaký čas sice ustoupilo bušidó stranou, důležitější byla modernizace společnosti a implantace všech západních moderních technologií, ale od 80. let 19. století a zejména pak za čínsko-japonské a rusko-japonské války bylo bušidó přetaveno do moderního vlastenectví a oddanosti císaři.

Vojenské ctnosti bušidó pak přišly do módy ještě ve 30. letech 20. století s nástupem militarismu. Naopak bylo silně zavrženo po 2. světové válce. V japonské společnosti jsou dodnes patrné stopy bušidó v některých rysech chování a v názorech, případně v systému obchodních firem.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>