Experimentální prostor ROXY/NOD v roce 2006 oslavil 14 let svého působení na dnes již legendární adrese Dlouhá 33, kde se v době dávno minulé dobře dařilo restauraci, kinu a také tanečnímu sálu, který se proslavil vyhlášenými tanečními bály. Nepřízeň komunistického režimu dovedla zdejší prostory až ke stavu mohutné zchátralosti a poničení. I přes tyto nepříznivé vlivy nechalo kouzlo atmosféry i historie prostorů dýchnout na skupinu lidí z Linhartovy nadace, tedy nadšenců okolo architekta Jana Mayera. Na základě úspěšného konkurzu v roce 1992 se tak Linhartova nadace vrhá do nejnutnějších stavebních úprav a odčerpání vody ze zatopeného podzemního sálu, s následným zahájením provozu Experimentálního prostoru Roxy. Architektonické dispozice, atmosféra a duch historie prostoru tak dali Praze a potažmo České republice navždy legendu, ve které se denně potkávají lidé z celého světa s různým uměleckým zaměřením. Ničivé povodně v roce 2002 se bohužel nevyhnuly ani Dlouhé 33 a tím se tak opakovala historie znovu kompletně zatopených podzemních částí klubu. Díky velkému nasazení všech zaměstanců, dobrovolníků, fanoušků klubu i podpory města se však podařilo znovu vše opravit a zprovoznit tak, aby byl Experimentální prostor Roxy/Nod funkční. Dramaturgicky se Experimentální prostor Roxy/Nod pohybuje na žánrových vlnách koncertů, taneční hudby, galerijních presentací, i-netové kavárny s možností wi-fi, divadla, filmů, performance či workshopů. Je to kosmopolitní místo v centru Prahy, které si za dobu svého působení vydobylo patřičný věhlas, respekt i kult a hlavně místo, které navštivila celá řada umělců, skoro ze všech koutů světa.