Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Premiéry

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Život té druhé mrhá kvalitní látkou

2013-08-15 12:25

Rozpustilá Juliette Binoche zjišťuje, jak se deformuje lidský charakter po patnácti letech partnerského soužití. Inu, dost.

Sylvie Testud, výrazná francouzská herečka z filmů Strach a chvění, Edith Piaf nebo Lurdy, tentokrát vyměnila dramaticko-komediální etudy před kamerou za pozici jedné z hlavních realizátorek adaptace knihy Frédériqua Deghelta Život té druhé. Na eponymním filmu se podílela scenáristicky a také se pro ni stal tajemnem načichlý příběh Marie Speranské celovečerním režijním debutem.


Život té druhé se představuje v traileru

S hlavní hrdinkou se setkáváme během úspěšného pracovního pohovoru do marketingové společnosti, který překvapivě nekončí jen kariérním postupem. Marie totiž při odchodu omrkne šéfova syna a nadějného komiksového výtvarníka Paula, z čehož se vyklube ukázkový příklad lásky na první pohled. Probuzení po vášnivé noci ji ale překvapí podobně jako předem neinformované diváky - rozverná duše mladé dívky se ocitne ve velkoryse pojatém bytě situovaném v těsné blízkosti Eiffelovky a především v těle, které je o patnáct let starší než před spokojeným sexuálním výkonem. V pařížských obchodech se platí Eurem, zemřel Michael Jackson a americkým prezidentem je nějaký Obama. Navíc se zdá, že je Marie matkou malého kluka, řídí nadnárodní společnost s cennými papíry a je provdaná za zmiňovaného Paula. Jejich vztah se ale z neznámých důvodů nachází v troskách a blíží se finále rozvodového papírování.

Život té druhé se při prvotních rozpacích z nově nabytého stáří drží poměrně nenáročných komediálních přehmatů a karambolů, vycházejících částečně z náhlé fyzické proměny, částečně z nutnosti čelit neznámým povinnostem, aby okolí nic nepoznalo. Juliette Binoche přitom vede rozpustilou variaci na Toma Hankse z filmu Velký, případně Jennifer Garner z lehké srandičky Přes noc třicítkou.



S postupným rozkrýváním, co vedlo k chladnému manželství, ztraceným přátelům a prapodivně nadšeným reakcím syna na běžné rodičovské podněty, se naťukává také hlubší rozměr knižní předlohy. V původní verzi dožene náhlá ztráta paměti Marii k návštěvě psychoterapeuta, který jí pomáhá najít cestu zpátky k manželovi a třem dětem. Filmový Život té druhé také odkrývá, z čeho pramení vztahové nezmary. Ono patnáctileté vzpomínkové vakuum umožňuje zmatené ženě podívat se na potíže zvenčí, čímž odhalí, kam se poděla ona svobodná holka z úvodu a jak ze vztahu snadno mizí vášeň. Přímé pojmenování problémů a jejich bolestivé řešení ale film bere raději oklikou - veškeré trable se mažou laskavou zkratkou a humorem. Nemusíte být feministky zbrojící za genderovou rovnoprávnost, aby vám v tom něco nesedělo.



V Životu té druhé je proto vidět potenciál na silné drama, evropský tvůrčí tým (film vznikal v koprodukci Francie, Lucemburska a Belgie) ale zvolil raději variantu lehké a sterilně univerzální komedie ve stylu hollywoodských výměn/proměn těl. Přesahy si proto musí divák sám rozvést do štiplavé výpovědi o současném partnerském soužití, protože spontánní hopsání Juliette Binoche ukazuje jen základní směrovky, kudy se lze vydat.

Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>