Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Potěší

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Win Win: I polovičatá výhra je výhra

2011-08-17 00:00

Letošní prázdninové měsíce jsou na tom z hlediska klasických letních dní na štíru. V kinech se tedy alespoň objevuje snímek Win Win, který patří do kategorie „feel good“ filmů. Takových těch kousků, které údajně zahřejí. Ať je léto nebo zima, s Win Win nám je vždycky príma, jak se tak říkává.



Při letmém omrknutí finančně nejúspěšnějších filmů Fox Searchlight se mezi řadou z nich dají najít jasné spojovací prvky. Juno, Bokovka, Malá Miss Sunshine a Napoleon Dynamite patří k prototypům snímků americké „nezávislé“ scény, které se na první pohled vymykají vysokorozpočtovým flákům. Jsou zábavné, intelektuálně hodnotnější a vypráví o běžných lidech s celkem běžnými sociálními potížemi, přičemž je potřeba se těmto problémům postavit. S výjimkou posledně zmiňovaného Napoleona, který se dá považovat za všeobecně divného figuranta, okouzlily všechny kousky publikum a poroty natolik, že se protlačily též do nominací na Oscara. A Win Win úplně křičí, jak by se rád přidal k partě.


Trailer, který sděluje vše potřebné

V ústřední roli postává advokát Mike Flaherty, který neví, jak se dostat ze stagnující finanční situace. Každý měsíc se sice objeví pár případů, ale ty nepokryjí náklady na provoz, potřebné opravy a rodinné vyžití. Dobrovolničení coby trenér wrestlingu na střední škole akorát posilňuje pesimistické vyhlídky, jelikož má pod sebou jen samá netalentovaná tintítka. A navíc ho při poklidném joggingu všichni předbíhají. Řešení je ale nasnadě - Mike se zapíše jako opatrovník důchodce Lea, což mu každý měsíc vynese nějaký ten krejcar k dobru. Když se posléze zničehonic seznámí s Leovým vnukem, jenž utekl od své matky, mohla by vyprázdněná životní existence zase nabrat na objemu. Mladík s bílou kšticí je totiž výborný zápasník.



Další události se nesou v duchu zábavných hlášek, rozkmotřujících se úniků a zpětných shledání. Výkony Paula Giamattiho v roli Mikea a Alexe Shaffera jako problémového kluka se drží v přirozených mantinelech. Každá složka ostatně působí civilně a přívětivě, od hereckého ansámblu po dialogy, hudební doprovod či způsoby, jak řešit komplikace. Až si říkáte, že Win Win je tak sympatický film, že ho snad někdo musel udělat přímo pro vás. Přeci jen už se akčňáky a romantické komedie s přešlechtěnými postavami zajídají, přičemž tady aktéři vypadají, jako kdyby šlo o sousedy.



A ono to nebude s tou výrobou na zakázku asi daleko od pravdy. Americká „nezávislá“ scéna skutečně představovala jakýsi únik od filmů, které díky svému pompéznímu rozpočtu vyskakovaly ze všech billboardů ve městě. Očividně byl tedy trh naladěn současně na snímky, které se vymykaly jednoduchým škatulkám a v záplavě pásově vyráběných produktů reprezentovaly lákavé osvěžení. Jenže právě studio Fox Searchlight najelo díky několika úspěšným titulům (kupříkladu již zmiňovaná Juno nebo Malá Miss Sunshine) na šablonu i v rámci indie filmů. Částečné vymaňovaní ze škatulky se tak stalo vlastní škatulkou a strojovou výrobou, která už samozřejmě nepůsobí tak upřímně a hřejivě, jako tomu bylo před pár lety.



Jde tedy v podstatě o divácké očekávání. V dílech tohoto typu nebývala vypočítavost, na co by se asi zrovna konzument rád podíval, běžná. Ale kinematografie je médium neustále proměnlivé, a tak se i z dramedie Win Win stala kvalitní řemeslná práce s úkolem navázat příjemné pocity u co největších mas. Samotný název by se dal ostatně implicitně chápat jako označení kompromisního řešení, kdy by měl vyhrát jak řadový konzument, tak tvůrci.

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde

Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>