Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Premiéry

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Velký Gatsby je hýřivý cirkus Luhrmannto

2013-05-22 11:22

„Maloval jsi obrázky, krásně, ale bez lásky,“ zpívá Hanka Zagorová zřejmě o Bazi Luhrmannovi a jeho Velkém Gatsbym.

Moderní převyprávění románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby plýtvá, kde se dá. Rozpočet pohybující se údajně kolem 110 milionů dolarů se rozfofroval na herecké hvězdy, kterým scénář neumožňuje adekvátně prověřit rozsah jejich schopností, na opulentní večírky s digitálními ohňostroji, hektolitry šampáňa a orchestrem vprostřed bazénů, i na nadbytečně rychlopalnou střihovou skladbu. Škaredí se také se zajímavě načrtnutými motivy i kamerovými nájezdy.


Velký Gatsby v traileru

S ohlášením Baze Luhrmanna na pozici režiséra bylo jasné, že se Velký Gatsby ponese v typicky přepáleném vidění filmového světa, jež patří k trademarkům padesátiletého Australana. Zatímco v kouzelně postmoderním muzikálu z prostředí pařížského šantánu zkombinoval moderní hudební doprovod s kýčovitou romancí a výrazným vizuálem do strhující pohádky, Velký Gatsby stejnými prostředky mlátí převážně jen prázdnou slámu.



Nelze přitom říct, že by Luhrmann neměl příležitost k zinscenování řádného dramatu s potenciálním přesahem. Příběh z New Yorku 20. let 20. století, z doby burzovního boomu, kdy jakékoliv řeči o možném pádu akciových trhů byly považovány za kacířské, je vyprávěn Nickem Carrawayem, nově přistěhovaným chlapíkem, který si chce díky prudce vzrůstající ekonomice splnit svůj americký sen. Zabydlí se vedle sídla záhadného Gatsbyho, kam se o víkendech sjíždí zámožná a umělecká smetánka upustit páru na velkolepých večírcích. Carraway může zároveň přes zátoku koukat na dům sestřenice Daisy, která žije se záletníkem Tomem, jenž příležitostně navštěvuje svoji bokovkou v chudinské čtvrti. Jak se postupem času ukáže, právě kvůli Daisy pozve Nicka Gatsby do své rezidence, jelikož by se s křehkou dívkou rád po letech opětovně shledal.


Gatsbyovské trailerování podruhé

Přestože Velký Gatsby zdánlivě rozehrává vyprávění na více frontách (záběry na billboard, na kterém zobrazené oči shlíží jako Velký bratr na útrapy dělnické třídy, nebo linie s Carrawayem a chladnou herečkou), vše je velmi brzy zastíněno romantickým trojúhelníkem, kde samotný vypravěč paradoxně zastupuje roli nečinného diváka, a dramaturgickou roztržitostí. Zdá se, jako by nehrálo prim citlivé zadaptování knihy, u níž jisté prvky vyplouvají na povrch nepřímo, ale Luhrmannova potřeba udělat film podle svého. Průlety kamerou v klidných pasážích a naopak zběsilý střih v místech, kde by slušely delší záběry pro vychutnání pompézní výpravy, koláže s Fitzgeraldovými úryvky, až monochromaticky šedivé prostředí dělnické třídy v kontrastu s barvami hýřícími automobily a oblečením bohatých, zaplňování prostoru i postav okázalými doplňky, to všechno je hezké, ale vnitřně prázdné. Gatsby v jedné scéně nacpe do Nickova bytu hromadu květin a proběhne přibližně následující rozhovor:
„Nemyslíš, že je to moc?“
„Myslím, že je to tak, jak si přeješ.“
„Taky se mi zdá.“



Baz Luhrmann s obdobnou samozřejmostí tlačí do Velkého Gatsbyho všechny předchozí manýristické propriety bez ohledu na názory ostatních i bez ohledu na narativní funkčnost. Leonardo DiCaprio se potom může snažit, jak chce, ale jen s několika málo scénami látku z hezky se lesknoucího hýření na silnou emoční notu nepřeladí.







Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>