Home page – Kina – Premiéry

Archiv

Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Kdo je lovený a kdo lovec?

2012-05-31 00:00

„Pohádka skončila! Zapomeňte na Sněhurku, jejímuž líbeznému zpěvu v legendární disneyovce naslouchá celá příroda,“ lákají natvrdo tvůrci filmu Sněhurka a lovec návštěvníky do kin...

Po pravdě řečeno, v tomto mají pravdu. Celovečerně debutující režisér Rupert Sanders dodává: „I když má originál bratří Grimmů pouhých sedm stránek, Sněhurka je příběhem až s biblickými rozměry se spoustou skrytých významů. Zároveň velmi temný. Chápu, proč ho Disney pro rodinné publikum převyprávěl. My se vlastně vracíme ke kořenům.“ Po shlédnutí snímku ale pravděpodobně budete mít už s tímto vyjádřením problém. Předpokládám, že skryté významy by u výpravné fantasy, do které autoři Sněhurku napasovali za každou cenu jako do příliš malého brnění, neměly zůstat až tak skryté, jak jim to umožňuje největší slabina filmu - scénář. Ten od počátku s sebou vláčí řadu nevyjasněností v ději, respektive i neujasněných vztahů mezi postavami, nebo jejich jednáním. I když se na vás v průběhu celého filmu žene jedna akce za druhou, za podpory dramatického hudebního doprovodu a slušných, ale na dnešní dobu nikterak výjimečných triků, logické díry to nezamaskuje ani u toho nejtupějšího diváka. Po několikerém zopakování známých klišé už na začátku filmu (když to dospělého ještě baví) tápete, jestli Sněhurka a lovec nemá být určena dětským divákům. Na to byste si ale, jak se mění scénáristická fantazie Evana Daughertyho a Johna Lee Hancocka ve výtvarné vidění režiséra, už o pár chvil později nevsadili. Sanders chtěl mít film temný a neváhal do něj zapojit hororové prvky, včetně barvitých halucinací hlavní hrdinky omámené v močále jedovatou houbou. Alespoň já bych na film sedmiletého syna nevzal, protože by řadu věcí jaksi nepobral.

A oč tu vlastně ve zkratce běží? Mocná čarodějnice Ravenna (Charlize Theron) se lstí vetřela do přízně krále prosperující a mocné říše, který z ní záhy udělá královnu. Ona se mu však ještě za svatební noci odmění smrtí. Ravenně podle proroctví kouzelného zrcadla stojí ve štěstí nevlastní dcera Sněhurka (Kristen Stewart) a posedlost vlastní krásou, kterou by si ráda uchovala navěky. Léta vězněná dívka právě uprchla z domácího vězení do Temného lesa, odkud se ještě nikdo živý nevrátil. Královna však zároveň potřebuje „vysát“ Sněhurčino srdce, což by jí definitivně zabránilo ve stárnutí a dalo jí věčný život. Najme na Sněhurčino dopadení lovce (Chris Hemsworth). Ten však záhy otočí, když pozná, že jej Ravenna klame a že slíbenou odměnu, jíž mělo být vzkříšení jeho milované ženy, nedostane. Lovec začne Sněhurku chránit před dopadením, přidává se k nim také princ (Sam Claflin), jenž byl v dětství od Sněhurky násilím odloučen, a nakonec i parta nejprve osmi, později sedmi trpaslíků. Tato „partyzánská buňka“ nakonec zakládá revoltu proti Ravenině moci a v čele s křehkou Sněhurkou v plné zbroji bere útokem hrad, jenž byl předtím, než byl jako celá země uvržen do temnoty, symbolem vzkvétajícího království.

Ono to napínavé je, jen je to jednoduše maglajz, co nikam moc nevede. Asi jako byste měli ve fotbalovém týmu technicky nepřekonatelného hráče, který nikdy nenahrává, nenahrávají tvůrci ani divákům – dojem je povýšen nad výsledek. Máte-li chuť se bavit nad vizuální vykradeností (existuje snad jen jedna představa ráje – podobná té z Avataru?), neopodstatněností děje (proč Ravenna, potom co zoufale vysílá další a další poskoky, aby chytili Sněhurku, se ve třetí čtvrtině filmu promění v hejno krkavců a prostě si pro Sněhurku doletí?), nejasnými vztahy (tak má Sněhurka sakra ráda prince nebo lovce? – to se nedozvíte ani na konci), přemrštěností charakterů (lovec je kromě zdatného bojovníka také zdatný alkoholik a nad smrtí své ženy se asi ulituje k smrti), anebo nad postavami trpaslíků, kteří jsou ovšem opravdu vtipní... Asi proto, že podle scénáře v sobě mají něco z irských rysů a zvyků, tak hlavy britských herců v čele s Bobem Hoskinsem byly digitálně naroubovány na těla bezejmenných liliputů. V neposlední řadě je zajímavý jejich bojový styl – jedna rána krumpáčkem do nohy a když se nepřítel bolestí skloní, dostane druhou do hlavy...