Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Art House

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Pouta - Úzkost totalitního režimu a ničivá síla posedlosti

2010-02-06 00:00

Celých 146 minut příběhu o stravujíci posedlosti doprovázeného úzkostí z komunistického režimu nabízí nový český film Pouta, který právě přichází do našich kin. V závěrečných titulcích se neobjevují žádná extra zvučná jména, a to ani na straně režiséra, kterým je Radim Špaček, ani na straně herců, mezi kterými dominuje Ondřej Malý nebo Kristína Farkašová. Přesto se už teď o snímku hovoří jako o nejlepším českém filmu posledních let. A myslím, že právem.

Jsou 80. léta a hlavní „hrdina“ filmu Antonín Rusnák je příslušníkem tajné policie. Může si tak vychutnávat moc, kterou má v době totalitního režimu agent StB v rukou. Ale i takový život může omrzet, zvlášť pokud se v blízkosti objeví mladá, nekonvenční dívka, která se lehce může stát něčím novým, vzrušujícím a nakonec také předmětem posedlosti. Onou mladou ženou je jeřábnice Klára, která utíká ze šedivého světa průmyslových strojů k disidentovi Tomáši Sýkorovi. Ten má ale manželku a děti a stane se tak lehkým terčem Antonína nejen z jeho pozice příslušníka tajné policie, ale i osobního soka. Antonín se nakonec rozhodne jít za svou iluzí Kláry proti všem a všemu. V cestě mu ale nestojí jen nepřátelé režimu nebo pokorná manželka, ale také jeho „vlastní lidi“.

Na snímku se velkou měrou podílí scénář Ondřeje Štindla. Do filmu přináší uvěřitelné, přirozené dialogy, poloskryté výhružné promluvy i vtipné hlášky, které ale neboří temnou linii příběhu a neodvádí zbytečně pozornost. Celé dvě a půl hodiny tak film předvádí silný příběh o posedlosti i nepopsatelné bezmocnosti, která čiší z postav děje, ale také stolu, skříňky nebo umělohmotných hrníčků připomínajících „blahé doby socialismu“.

Postavu Antonína ztvárnil nadmíru přesvědčivě herec Klicperova divadla Ondřej Malý. Muž, který na první pohled působí spíš drobným dojmem, rozdává přesně mířené tvrdé rány, nejen fyzické ale i psychické. Pod pečlivě učesanou pěšinkou a vysokým čelem bodají oči, které snad nejlépe vystihuje promluva přítelkyně Antonínovy ženy: „Jsi jako tvůj otec. Kdo ví, co se ti za těma tvýma orlíma očima honí hlavou.“ Další pak o Antonínovi dodávají: „Když vejde do místnosti, je to jako kdyby někdo zhasl.“

Nejen postava Antonína Rusnáka je ale ve filmu zajímavá. Stejně tak je to zakázaný spisovatel a informátor StB, jehož „charakter“ se během filmu pomalu kousek po kousku odhaluje, nebo disident Sýkora, který se možná snaží režimu vzdorovat, ale přesto neustojí každou situaci. Také Oldřich Kaiser v roli šéfa StB dotváří šedivost a beznaděj doby. Práce je pro něj jako rodina a jeho podřízení jako děti. Je však otcem, který jakoukoliv zradu přísně trestá.

Snímek Pouta přináší obraz doby, která je naštěstí za námi. Téma zbabělosti, zrady nebo spalující posedlosti je však aktuální v každé době. Dnes možná není všechno tak šedivé a zaprášené a bytová zařízení se nevyrábějí v nevýrazných odstínech podle jednoho návrhu, ale i v době různorodosti a pestrobarevných reklam můžeme zažívat úzkost a bezmoc. Film Pouta působivě vypovídá o letech minulých, na která bychom neměli zapomínat, zároveň ale v divákovi zanechává plíživý pocit, zda už se opravdu nemusíme bát lidské zloby a destruktivní touhy.

Místa a časy projekcí filmu naleznete zde.















Foto BontonFilm

Markéta Žižková

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>