Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Potěší

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Pan Nikdo: Ano i ne

2011-01-06 10:46

Nemo Nobody, muž, 117 let, poslední smrtelník v době, kdy díky vědeckým poznatkům už nikdo neumírá.

Co všechno by se mohlo stát, kdybyste nepomohli babičce na přechodu? Co všechno by se odehrálo, kdybyste bezdomovci do klobouku nasypali obsah peněženky? A co kdybyste si místo šunky šli koupit půl kila brambor? O tom, že rozhodování o podstatných i banálních záležitostech může radikálně ovlivnit váš život, vytvořil svůj nový film Jaco van Dormael. A nezůstal jen u rozhodování.


Oficiální trailer s českými titulky

V Panu Nikdo si klade značně megalomanské ambice, protože hodlá mluvit prakticky o všem – o nesmrtelnosti, osudu, kvantové fyzice, vícedimenzionálním vesmíru a spoustě dalších témat. Časově přitom přeskakuje mezi budoucností, minulostí a současností, přičemž vypráví trojici příběhů Nema Nobodyho, který leží na smrtelné posteli a vzpomíná. Není jasné, zdali Nemo zrovna vypovídá o reálném životě nebo jen fantazíruje, jestli se všem jen vysmívá nebo bere svůj život setsakramentsky vážně, není ze začátku známo prostě nic a divák se nachází v naprostém chaosu.

Chaos je to však atraktivní. Belgický režisér na sebe ohromné množství témat a nápadů vrství za pomocí překrásného vizuálu, kdy se takřka z každého záběru citelně hlásí perfekcionistická příprava herců i mizanscény. Díky tomu se strašně jednoduše dají z jednotlivých scén vystřihnout nádherné propagační obrázky a s poklidem by se několik momentů zajisté úspěšně etablovalo i na samostatných plakátech.


Fanouškovský trailer

Jenže když Pana Nikdo sledujete a záměrně matoucí syžet se pokoušíte složit do smysluplnější fabule, začnete mít pochybnosti o tom, jak tohle všechno může skončit. Po celou stopáž je zábavné prozkoumávat světy Nema Nobodyho, sledovat všemožné filozofické promluvy a vychutnávat si technickou vytříbenost filmu, ale vše směřuje k finále, které by mělo potvrdit, že příjemné jednotlivosti jsou do příběhu umístěny samoúčelně. Podvědomě přesto pořád doufáte, že bude závěr pracovat s nějakou vynikající katarzí.

Bohužel se však nejpravděpodobnější (a vlastně v oné zamotanosti snad i jediná možná) hypotéza, která by předešlé události usměrnila do plus mínus rozumného celku, ukáže být správnou. Vysvětlení působí značně polopaticky a je z něho naprosto jasné, že Jaco van Dormael, který k Panu Nikdo vytvořil i scénář, do filmu zkrátka chtěl zakomponovat, co se mu líbilo. Z debaty po skončení filmu v Karlových Varech tuto domněnku i sám nepřímo potvrdil, když rozebíral způsob, jakým píše. Postupně prý dostává jednotlivé nápady, které si poznamenává na papírky a pak je nějakou formou spojí dohromady. Což přesně koresponduje s vyzněním filmu.

Kdyby se totiž z Pana Nikdo vystříhala polovina motivů, nic zásadního by se nezměnilo. Hlavní idea sice drží témata pohromadě, ale je přítomna pouze proto, aby se dalo ospravedlnit naprosto cokoliv. Některé záležitosti jsou nové, některé vypůjčené (bez větších potíží se dají objevit souvislosti s Haroldem a Maude, Malým Velkým Mužem nebo Osudovým dotekem), ale téměř všechny fungují jako striktně samostatné jednotky, ne jako části rozvíjející celek. A jelikož je krátkých epizodek spousta, nabobtnal Pan Nikdo do 133 minut, respektive 155 minut v prodloužené verzi.

Délka však není problém. Vyprávění šlape velmi svižně a není potíž se po celou dobu příjemně bavit, kochat se krásnými obrazy, vymazlenými detaily a leckdy i hereckými výkony. Celkový koncept „co kdyby“ ale nenabídne nic objevnějšího, než všeobecné myšlenky naházené bez ladu a skladu za sebou. Je to vlastně jen několik zručně sestříhaných videoklipů, ale i těm se dá v některých případech snadno podlehnout.

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde.









Foto AČFK

Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>