Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Art House

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Murakamiho Norské dřevo má filmovou podobu

2011-02-10 00:00

Když jsem před rokem a půl četla Murakamiho Norské dřevo, v té době už velmi, velmi slavný bestseller, říkala jsem si, že co nevidět přijde na řadu filmová adaptace. Už je na světě. Norské dřevo uvidí fanoušci i neználci Murakamiho literatury od 10. února na plátnech kin.

Režisér filmu Anh Hung Tran musel mít ale opravdovou kuráž, když se pustil do oblíbené knihy s tak těžkým a obsáhlým příběhem. Nicméně odvahu doprovázel cit a pochopení díla japonského spisovatele a výsledkem je velice důstojná filmová adaptace, která každému čtenářovi zhmotní jeho představy o postavách a tajích krásné japonské přírody. Příběh se ve snímku mnoho od knižního nerozchází. Hlavní linií je tajemný a spletitý vztah Naoko a Tórua Watanabeho, okolo kterého v náznacích proplouvají další a další vztahy, lásky, touhy a milostné hry. Podobně jako kniha, adaptace ukazuje emociálně nabitou lásku zatracenou a nešťastnou a nesmlouvavě zatahuje do pustého prázdna po ztrátě milované osoby.



Postavou, která celý příběh tmelí dohromady, je právě Tóru Watanabe. On se zmítá ve světě pocitů, zoufalství a nesnází jiných lidí. Právě jemu se svěřují přátelé s úmrtím v rodině, on utěšuje přítelkyni záletnického kamaráda. Jeho láska Naoko je nevyrovnanou bytostí, s jejímiž bludy a úzkostmi se musí potýkat. A i on se musí vypořádávat se ztrátou svých blízkých a samotou. Tóru však není tím, který by projevil jiné city, než je vyznání lásky. Přesně takto, svým způsobem uzavřeného, mladíka vykreslil Murakami ve své knize. Křehce vymaloval i obě femmes fatales Tórua Watanabeho a stejně křehce je na plátna kin převtělil Anh Hung Tran.

I když je režisér vietnamského původu, pro autentičnost knihy zachoval natáčení ve scenérii japonské přírody a prostředí. Přeci jen, atmosféru Tokia nenahradí jen tak nějaké město. I role jsou obsazeny japonskými herci a herečkami. A výběr je opravdu výjimečný. Téměř všechna obsazení odpovídala více méně mým představám, obzvláště pak kráska Midori a lev salónů Nagasawa. Samotné herecké ztvárnění je natolik výmluvné, i když si postavy vystačí pouze s několika slovy. Ostatně skoupost na slovo přesně odpovídá „kultuře“ a zvykům východoasijské dramatické kinematografie.



Znovu ale: komu je film určen?
Snímek má ale přeci jen malý problém. Byl natočen pro fanoušky Murakamiho a jeho knihy, nebo měl obtížnější literaturu zpřístupnit většímu množství publika? Filmové ladění, umělecká kamera, značná schematičnost a uzavřenost postav odpovídají částečně na tuto otázku samy. Čtenáři Norského dřeva se s každou filmovou scénou lehce ztotožní. Čtenář zná motivaci postav, jejich minulost a jejich smýšlení a chápe skoky v ději. Porozumění filmu divákem, který knihu nečetl, bude značně obtížné. Spousta scén může být nejasná, ba až nesmyslná, protože film nevysvětluje souvislosti. Tím ale lépe. Snímek se tak vyhnul vysvětlování, které by nebylo sice zcela zbytečné, ale příběhu a celkové poetice příběhu by přemíra slov jen přitížila.



Film si tak nejvíce užijí čtenáři a ti, jejichž oblíbencem je právě spisovatel Haruki Murakami. Pro ostatní nabídne krásný, leč trochu zamotaný příběh o lásce zoufalé, vášnivé a nešťastné.

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde.









Foto Aerofilms
Alžběta Jílková

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>