Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Art House

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Největší z Čechů: nízkorozpočtový punkrock

2011-01-06 10:43

Někdo má rád holky, někdo vdolky a někdo do sebe souká párky jako když bičem mrská. Někdo sbírá známky, jiný má radši čtyřlístky. Někdo slézá skály, jiný se protahuje sqashovými pálkami. Někdo si dá pivo v hospodě, jiný pod vodou v kašně na náměstí. Někomu stačí ke štěstí málo, někdo chce být prostě ten nejlepší.. Tak jako hrdinové-rekordmani nového celovečerního filmu režiséra Roberta Sedláčka s příznačným jménem Největší z Čechů. Pokuď chcete potkat Největšího Čecha, filmová premiéra je ve čtvrtek 26. srpna.



Po debutu Pravidla Lži (2006) a po Mužích v říji (2009), dotřetice všeho dobrého, natočil režisér Robert Sedláček něco na způsob celovečerního nízkorozpočtového filmu o filmu nebo přesněji filmu o polohraném dokumentu. Film vznikl trochu jako náplast na rozbité koleno - z pocitu frustrace nad zmařeným plánem natočit politický dokument o Jiřím Čunkovi, do jehož scénáře  vložil režisér mnoho energie, ale nemohl jej realizovat, neboť nedostal grant. Tuto nemilou zkušenost promítl do scénáře nového filmu.



Rámec příběhu tvoří trojice ne příliš úspěšných filmařů, kteří se již poněkolikáté neúspěšně uchází o grant. Po dalším z řady odmítnutí se režisérovi (Jaroslav Plesl) naskytne příležitost natočit pro pelhřimovskou agenturu Dobrý den dokumentární film o rekordmanech. Jelikož se za film na objednávku nabízí docela slušná suma peněz, společně s producentkou (Simona Babčáková) a kameramanem (Jiří Vyorálek) neváhají, přiberou k sobě zvukařku - studentku FAMU (Johana Švarcová) a vyrážejí do Pelhřimova.



Okem kamery v kameře tak film přibližuje svět českých rekordů a hlavně jejich pokořitelů  – všech těch největších, nejrychlejších a nejsilnějších mužů naší země, kteří mají za zády pelhřimovskou Agenturu Dobrý den, jež všechny ty rekordmanské kousky pečlivě měří a zaznamenává. S úžasem na tváři tak můžeme sledovat obdivuhodná (muž, který se protáhne squashovou raketou), někdy roztomilá (pes s nejdelšíma ušima, sběratel čtyřlístků) a často také až absurdní (pití piva v kašně na náměstí) rekordmanská čísla, o kterých jsme před shlédnutím filmu neměli možná ani potuchy.



Sedláček se při natáčení nedržel striktně scénáře a nechával herce improvizovat, film je tak obohacen o drobné herecké inovace a je to na výsledné podobě znát. Nutno si také v souvislosti s improvizací uvědomit, že film se natáčel pouze dvanáct dní a herci účinkovali bez či za symbolický honorář.

Ač se díky hrátkám s formou (Sedláček zkombinoval do filmu portréty pravých rekordmanů s redkordmany-herci) film nese v jakémsi zvláštním, ale dobře fungujícím polodokumentárním ladění, nelze si nevšimnout, že některé postavy jsou prostě divné (kameraman je ztroskotaný ochlasta, nešťastlivec nebo otrapa?) a jiné nemají žádný větší smysl (nemluvná unavená barmanka – Aňa Geislerová), a také některé situace jsou trošku nepotřebné (např. celý pobyt štábu v hotelu). Je to ale tak vlastně správně – bez divnosti by to nebyla ta správná „sedláčkovina“, jak sám režisér s oblibou nazývá rukopis svých filmů. 



Jaké jsou tedy poznávací znaky Největšího Čecha? Především je to mix všech typů humoru – skrytá suchá satira, laciné fórky i vtipy pro fajnšmejkry, Tento „nízkorozpočtový punkrock“ se prostě povedl. Vznikl sice trochu natruc, ale ne pro srandu králíkům – třeba se díky filmu podaří sehnat Sedláčkovi finanční portředky na další tvorbu!

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde.









Foto BontonFilm
Tereza Mácová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>