Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Home page – Kina – Art House

Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Na cestě mezi muslimy a ateisty

2011-01-06 10:51

Konflikty k partnerským vztahům neodmyslitelně patří, a tak je celkem normální, když se Amar a Luna musí potýkat s vírou. Nebo je to v jejich případě naopak zarážející?

Když letos v Karlových Varech přišla Jasmila Zbanic uvést svůj nový snímek, bylo to pro některé velké překvapení. Hosté samozřejmě na tuzemský festival přijíždějí pravidelně, v tom se zádrhel nenachází. Kdo ale neznal věk této autorky předem, zřejmě dle jejího oceňovaného celovečerního hraného debutu Grbavica netipoval, že dorazí sympatická pětatřicetiletá režisérka. Těžko si ji představíte, když sledujete drsné sociální drama z poválečného Sarajeva. K filmu Na cestě už by první dojem pasoval o něco lépe.


Tradiční trailer v originálním znění

Že Zbanicová vnímá detaily současného světa a dokáže s nimi citlivě pracovat, je patrné již z prvních záběrů. Luna leží vedle svého spícího přítele Amara a natáčí si ho na mobilní telefon. Jde o jednoduchý nápad, který diváka svižně a originálně uvede do vyprávění o zamilovaném páru. Jak se zdá, dvojice je to šťastná a spokojená. Netouží po zázracích, ale rádi by měli dítko a v poklidu si společně žili v Bosně a Hercegovině. Jenže Amar odejde z práce a nové místo se hledá asi tak snadno jako salátový bar v řeznictví.



Náhodou se setká s kamarádem Bahrijem, starým parťákem z vojny a také velmi ortodoxním muslimem, který Amarovi nabídne dobře placenou práci počítačového lektora v letním táboře. Táborem je ovšem myšlena od světa odříznutá islámská komunita, jenž začne mít na nového člena větší vliv, než si sám uvědomuje. Amarův životní styl se díky tomu radikálně odkloní od způsobů milované letušky Luny.



A to je relativně vše, co se v příběhu odehraje, což se dá považovat za hlavní výhodu a zároveň zápor. Jak již bylo naznačeno, Zbanicová patří k výborným pozorovatelkám. Vztahu ústřední dvojice se věnuje podrobně a přehledně. Máte konkrétní představu, co se na plátně děje, kam a proč postavy směřují, čeho tím chtějí docílit nebo o čem zrovna mohou přemýšlet. Vážné téma tím dostává přirozené a uvěřitelné obrysy, přičemž diváci, kteří vyžadují emoce, obdrží svůj příděl díky tomu, jak se s postavami mohou snadno ztotožnit.



Když si po skončení události sesumírujete, zjistíte, že jste rádi, když víte, jak to u těch muslimských komunit vypadá (nebo alespoň chcete věřit, že to může vypadat právě takto), jak se člověk dokáže rychle změnit a jak musí být složité řešit otázky, které zničehonic stojí před Lunou. Z postu režisérky a scenáristky v jedné osobě je však citelný jistý odstup. Jakoby tím hlavním bylo vykreslení těžké situace a na nějaký výsledek, vlastní myšlenku nebo jednoduše osobitý přínos do debaty se kašlalo. Na cestě přeci není dokumentem, aby byla podstatná neutrálnost. Spoléhat se na přesah vycházející čistě z náboženské tématiky taky dost dobře nejde.



Ačkoliv si Na cestě nevyslouží absolutorium, stále zůstávají silné otázky, technické kvality a herecké dovednosti všech přítomných. Mimochodem zde účinkuje také Mirjana Karanovic, kterou snad alespoň fandové balkánské kinematografie znají z filmů jako Underground, Sud prachu nebo Grbavica. Zde figuruje v roli Bahrijovy ženy, kvůli čemuž značnou dobu skrývá tvář. Ve výsledku ale rozhodně nezklame, ostatně jako film samotný.

Časy a místa projekce filmu naleznete zde.



Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>