Archiv

Gulliverovy cesty míří do kin (15)

2011-01-19 00:00

Do kin přichází snímek inspirovaný cestopisnou satirou Jonathana Swifta Gulliverovy cesty. Režie se ujal Rob Letterman, tvůrce filmů Příběh žraloka nebo Monstra vs. Vetřelci. Lemuel Gulliver nás svými cestami do Liliputu a Brobdingnagu, říše obrů, provede na pozadí 3D efektů.



Snímek má s původní předlohou anglického režiséra Jonathana Swifta pramálo společného. Je to  také pouho pouze volná inspirace touto cestovatelskou satirou, ale i tak by se Swift obracel v hrobě. Příběh začíná v newyorském bytě ranním probuzením Lemuela Gullivera, který pracuje na podatelně ve zdejším nakladatelství. Jack Black v roli Gullivera ztělesnil budižkničemu, který se svými zájmy zastydl v pubertě a za celý svůj život nedokázal vůbec nic. Jako zkrochovalce ho označí i jeho nový podřízený, jež se ale během několika dnů stane šéfem podtaelny. Pocit bezradnosti a prázdnoty Gullivera zavede do kanceláře jeho tajné lásky Darcy, redaktorky cestovatelské rubriky, které při jakémsi selhání mysli napovídá povídačky o svém spisovatelském umu. Přes noc zkopíruje obsahy cestopisů z všemožných serverů a druhý den odevzdá brilantní ukázky práce, na jejichž základě ho Darcy odešle prozkoumat okolí Bermudského trojúhelníku a napsat o tom reportáž.

Trailer v českém znění:


Z Bermudského trojúhelníku ale není lehké se jen tak dostat. I Gulliver se ztratí z povrchu zemského a ocitá se v říši Liliputů. Ti nejdřív to podivné obrovité stvoření nazývají bestií, ale poté, co vlastní močí uhasí požár v zámku a zachrání princeznu před únosem, začnou obra Gullivera uctívat. Za to, že počural krále. To jsou mi vtipy. Zanedlouho mu Liliputé postaví vlastní obrovský dům, přenesou mu Manhattan přímo před nos. Liliputové k němu vzhlížejí nejen kvůli své výšce, ale hlavně díky báchorkám o prezidentovi-bourákovi, díky němuž se ve své zemi proslavil. Prezident-bourák? Vina špatného překladu to asi nebude. Nezbývá, než se zamyslet nad tím, komu je film určen a jak tento humor máme „číst“ a luštit. Kladu si totiž otázku, koho tento humor opravdu od srdce rozesměje? Nebo má schválně vyvolávat trapnost? Já se tedy za výroky Jacka Blacka a jeho Gullivera opravdu styděla.



Režisér Gulliverových cest Rob Letterman měl raději zůstat u své animované tvorby. Příběh žraloka nebo Monstra vs. Vetřelci totiž za něco stály, což se o příbězích Lemuela Gullivera v americkém pojetí a ve ztvárnění Jacka Blacka říci nedá.



Tvůrci filmu navíc diváky a divačky lákají na 3D vizuální podívanou. I ta zůstává pouze u lákání a laciné návnady, protože kvůli zdařilým efektům to opravdu není. Možná už 3D hrané filmy vznikají prostě jen tak, aby držely krok s moderní dobou a nalákaly diváky do kin. To s sebou ale nese břímě a těžký úděl dabingu, který je u nás obvykle dosti nepopulární. Často filmu spíše ubere na jeho kvalitách, pokud se nejedná o animák. Takže zpět k tomu, že by se měl Rob Letterman držet animovaných filmů, kvalitní 3D animace (jako ve filmu Monstra vs. Vetřelci) a dabingu. České hlasy v animovaných postavičkách nikoho neodradí, neb nikdo dobře nezná hlas neexistující postavičky.



Už dost těch kritik
Film nestojí jen na 3D vizualitě a hereckém výkonu Jacka Blacka. Ve filmu si zahrál například známý Roy z Ajťáků (Chris O´Dowd), který zde ztvárnil generála liliputské armády a budoucího chotě princezny Liliputu. On, jeho sveřepost, napjatost a „suchost“, jak ji fanoušci znají z Ajťáků, je podobná spíše britskému humoru a svou výjimečnosti do Gulliverových cest nezapadá, leč je to jedno z pozitiv filmu. Stejně jako propracovanost země Liliputů. Tvůrci snímku si dali záležet na vykreslenosti každého detailu a každé drobnosti, hlavně s obrem Gulliverem v jednom záběru. Tímto výčet pozitiv, ale i kritik už doopravdy končí.

Místa a časy projekcí filmu naleznete zde.

                                   
Trailer číslo 2 v českém znění:









Foto Bontonfilm

• kino, film, komedie, dobrodružný, 3D