Home page – Kina – Premiéry

Archiv

Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

„No Future!,“ křičí film DonT Stop

2012-06-19 23:12

Do českých kin vstoupil snímek DonT Stop. Oceňovaný kameraman a reklamní tvůrce Richard Řeřicha vypráví ve svém celovečerním debutu příběh několika teenagerů, kteří se vzepřou šedi 80. let minulého století hudbou i životním stylem. Co je pravdy na tom, že punk není mrtvý?

Píše se rok 1983. Pro Mikiho a Dejvida se jeví život (v tehdejším Československu) nesnesitelným a přirozenou revoltou se pro ně stane punk. Založí kapelu jménem Emile Buisson... Film DonT Stop má skvělou kameru, rychlý střih a atraktivní vizuální zpracování. Řeřichovi zkušenosti z reklamní branže oceníte zvláště v prvních momentech, kdy příběh startuje a základ kapely hledá obsazení dalších nástrojů. Žádné reálie nepůsobí jako kašírka – kostýmy, účesy, dobové interiéry, předměty i exteriéry mají tvůrci vychytané do posledního detailu. Dokonce se jim podařilo s filmem propojit řadu tehdejších dokumentárních záběrů, aniž by to vypadalo násilně. Přičtete-li k tomu skutečně znějící, řízné, punkově kytarové rify, musíte filmu zatleskat.

Umně sestříhaný a provedený trailer k snímku budí (možná tak trochu záměrně) pocit, že půjde alespoň částečně o genealogii punkového hnutí v Československu, anebo o snahu zachytit širší dobové kontexty. (O punku se však nedozvídáme více, než co v sobě nese výkřik: „No Future!“) Na to však Řeřichův scénář abstrahuje a staví tak mikrosvět obou hlavních hrdinů do jisté izolace. Mikrosvět proto, že jejich příběh je opravdu velmi prosťoučký, charaktery příliš jasné a jejich jednání předvídatelné. Z toho, jak si režisér, autor námětu i scénárista v jedné osobě postavy napsal, mohl skutečně jen těžko vykřesat něco hlubšího. Není to trochu škoda, když od začátku jste indiciemi okatě připravováni na to, že punk bude u slušňáka Mikiho (Patrik Děrgel) jen krátkou životní epizodou, že Dejvid (Lukáš Reichl) se naopak napije ode dna, Inža (Oliver Cox) hraje v punkové kapele jen proto, že nemá kamarády, a že Vicious (Jakub Zedníček) se jednou zabije na motorce? Navíc jakkoli mladí herci, které obsazením do filmu Řeřicha zviditelnil, věrně punkově vypadají (a to i když se chopí nástrojů), některé repliky jim trochu drhnou v ústech. Jakoby v textu scénáře bylo příliš mnoho autobiografického nadšení, než je možné jako herec přijmout: „Jednou až skončíme tlustý, plešatý a připosraný a budeme si už jenom stěžovat, že nejlepší roky jsou v prdeli, dobře budeme vědět, že nejlepší to bylo právě teď...“ I ze slibně rozehrané epizodní role do té doby vynikajícího Richarda Fialy se v posledku stává karikatura.

Přesto má film spoustu energie, kterou dokáže předat. Díky výše zmíněnému atraktivnímu řemeslnému zpracování i hudební složce, o kterou se postaraly současné punkové kapely (The Prostitutes, Dead Popes Company, Barockers), i dobovým skladbám (The Clash nevyjímaje), nenudí a můžete jej vnímat třeba jako delší videoklip.