Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Alois Nebel

2011-09-29 00:00

Po kolejích se dostanete všude, do Lisabonu i do Osvětimi, do vlastní minulosti i do pochybností, které vám zanechali rodiče, příbuzní a přátelé...” A po kolejích se nechte dovézt i do kina, na melancholického Aloise Nebela.

O postarším výpravčím z Jeseníků, který sbírá jízdní řády a potýká se s tajuplnou mlhou, která mu čas od času zatemní mysl, se toho v poslední době napsalo už víc než dost a asi jen málokdo o očekávané filmové adaptaci populárního komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 ještě nic nezaznamenal. Naštěstí si pověst, která tento film předchází, nevymýšlí. Alois Nebel je do puntíku vymazlený, a zajít si na něj se rozhodně vyplatí.





Tedy pokud máte rádi komiksy či paměť národa zpytující příběhy nebo příběhy o lásce či thrillery, pokud fandíte novým filmovým technologiím nebo mladým tvůrcům, kteří se nebojí experimentovat,  či snad máte-li rádi skutečné příběhy v netradičním kabátě, je Alois Nebel tím pravým. Anebo také možná proto, že z něj ucítíte, že tenhle film vznikl prostě proto, že někoho bavil jeden komiks o úplně obyčejném chlápkovi od železnice a rozhodl se ho přenést na plátno, a na prvním místě nebylo zbořit žebříčky návštěvnosti a tržeb, ale tak nějak si to užít. A to je velice, velice osvěžující.



Scénář k Nebelovi napsali opět Rudiš s Jaromírem 99, tedy ve skutečnosti vlastně jen osekali a přepsali tři komiksové romány Alois Nebel, Hlavní nádraží a Zlaté Hory a rozvětvené eskapády mlčenlivého nádražáka převedli do příběhu,  v němž se snoubí výčitky z minulosti a nástrahy přítomnosti - Nebelova přítomnost je podzim roku 1989, tedy přelom jedné éry a začátek nové a zlou minulostí jsou pro něj poválečná léta poznamenaná německým odsunem - s problémy s láskou. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne ona podivná mlha, v níž se mu ukazují známí z doby dávno minulé. Tyto halucinace ho nakonec přivedou do blázince, kde se setká s tajemným Němým, mužem, který se sekerou překročil hranice a nepromluvil s nikým ani slovo. Po propuštění z léčebny se ale Alois nemá kam vrátit, jeho místo na stanici zabral Wachek, místní kšeftman, který se bez skrupulí uchytí za jakéhokoliv režimu.  A tak se Nebel rozhodne splnit si svůj sen, poznat pražské Hlavní nádraží. A tam se setká i se svou životní láskou, toaletářkou Květou. Ovšem rozuzlení všeho leží někde jinde, zpátky v horách, kam se nakonec vrací i Nebel.



V souvislosti s Nebelem-filmem se často zmiňuje metoda, jakou byl natočen, tzv. rotoskopie, což je jakési zpětné překreslování. Režisér Tomáš Luňák, pro něhož je Nebel veleúspěšným debutem, nejdřív s herci natočil v podstatě hraný film a grafici pak vše převedli do animované formy. Ačkoliv se něco takového u nás použilo poprvé, ve světě o nic revolučního nejde a rozhodně to není rotoskopie, na co byste se do kina měli těšit. Mnohem lepší je to, že Nebel je komiksový film a ne film, natočený podle komiksu. Díky tomu v něm funguje skvěle všechno, co dávalo dynamiku i předloze. Stylizovaná komiksová okénka prostě jen nahradily působivé černobílé záběry a to, že jsou kreslené, je už jen třešnička na dortu. Nebel jich má ale hned několik. Další je například herecký koncert Miroslava Krobota, který svým minimalistickým, na slova a velká gesta skoupým projevem, ukazuje Nebelovi vnitřní pocity s takovou přesvědčivostí že z ní, v kombinaci s dramatickými scenériemi, občas až mrazí.



Jesenický železničář si také velice dobře vedl na festivalech v Benátkách či Torontu, ovšem těžko čekat větší ohlas mezi zahraniční veřejnosti. Osudy Aloise Nebela, vyrůstající z reality jesenického regionu a subkultury Hlavního nádraží, nejsou dost dobře přenositelné za hranice našeho kulturního prostředí, ale o to víc, si je užijeme my. Zdá se, že na Alosi Nebelovi, se vždycky najde něco zajímavého.

Místa a časy projekcí filmu naleznete zde









Lucie Christovová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>