Archiv

22 výstřelů: Jen nepříjemně škrábnou (4)

2011-01-06 10:46

Řádná dávka kulek, která se objeví v novém filmu s Jeanem Reno, se nesnaží diváka skolit, ale jen nudit.

Filmy produkované Lucem Bessonem se ve valné většině případů dají rozpoznat už během prvních minut - akčněji laděná scéna s frenetickým střihem na úvod, krouživé pohyby kamery a dramatické nájezdy, které se aplikují na absolutně jakoukoliv situaci. Je jedno, pokud se někdo v záběru jen snaží vypít hrnek kafe, musí to vypadat cool a nesrážet startovní tempo. Dříve oblíbený režisér snímků jako Pátý element nebo Brutální Nikita zřejmě všem svým stájovým tvůrcům ordinuje totožné základy, přičemž stejná doporučení obdržel i Richard Berry u 22 výstřelů.


Trailer na 22 výstřelů s českými titulky

Ústřední postavu představuje Charly Matteï, bývalý mafián, který před nedávnou dobou nechal svoji násilnou kariéru být a odešel do důchodu, aby si mohl konečně užívat s rodinou. Jenže jednoho krásného dne, kdy vyrazí se synem do města, ho na parkovišti napadnou maskovaní muži a nasypou do něho 22 kulek. Solidní dávka olova však Charlyho nezneškodní, a tak poté, co ho dají v nemocnici dohromady, vyráží za odplatou.



Bylo by úžasné, kdyby se jednalo o podobně schematickou a zároveň podobně nadupanou pecku, jakou představovalo 96 hodin. Akční film, který se neustále žene kupředu, a hlavní hrdina, jenž nekompromisně kosí všechno, co se ho snaží zpomalit, fanoušky žánru zkrátka nemůžou urazit. Tentokrát se ale vyplatí na kvalitu a zábavu předem zapomenout. Atrakce se scvrkly na trochu střílení, které se nepochopitelně odehrává ve stále totožném duchu. Protivníci čekají na nějakém místě, kam dorazí Charly a napálí jim ránu do hlavy. Nudný způsob, jakým se toto dá popsat v jedné větě, bohužel přesně koresponduje se skutečností. Budování atmosféry se nekoná, na inovaci není čas, peníze nebo talent a fakt, že se hrdina přiblížil svému cíli, může být divákovi ukradený.


Teaser avizující intenzivní akci

Ono totiž fandit někomu, o němž víte, že dělal celý život ošklivé věci, není zrovna jednoduché. A to i za předpokladu, že ten někdo vypadá jako Jean Reno. Slavný herec bývá většinou i ve špatných filmech sympatickou záplatou, jenže tentokrát vyplňuje mezery velmi sporadicky. Jistě, stále se v bídných kouscích lépe dívá na Rena než na Pepu z Horní Dolní, leč je zároveň smutné, jak strašlivě podivnými cestami ho scénárista a režisér v jedné osobě vede. Richard Berry se pokouší vytvořit komplexní gangsterku s rodinnými propletenci, jenže zůstalo pouze u ambicí.



Postavám se jejich sociální cítění nedá kvůli pár laciným proslovům věřit, čímž samozřejmě následně trpí i zmiňovaná identifikace s Charlym. Nulový vztah k sledovaným postavám lze nejlépe vypíchnout při závěrečných scénách, kdy se sice na plátně konečně rozpoutá intenzivnější akce, ale kýžený emocionální dopad absentuje. Neschopnost postavit 22 výstřelů v průběhu 90 minut na trochu bytelnější základy se zkrátka projeví. Do ztracena proto vyzní i finální scéna, která připomene slavný stop-záběr z Nikdo mě nemá rád Francoise Truffauta.



A jelikož by filmy měly být funkční jako celky, nemá šanci se Berryho titul vydrápat na průměr. Několik jednotlivě ucházejících technických záležitostí nezlepší dojem, že ty necelé dvě hodiny utíkaly zatraceně pomalu. Snad se tedy ještě v budoucnu vrátí Leon nebo Ruby z Puteaux.

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde.









Foto Bioscop

• film, kino, akční, krimi, Jean Reno