Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Divadla – Opera & balet

Stavovské divadlo

www
E-mail
Městská část
Praha 1
Adresa
Ovocný trh, Praha 1 - 110 00
Fax
224 931 544
Telefon
224 901 448
Typ divadla
činohra, opera, balet
Provozní doba pokladen
Pokladny ND (v provozní budově ND) a StD (v Kolowratském paláci na Ovocném trhu) jsou propojeny počítačovou sítí, lze je tedy využít k nákupu vstupenek na jakékoliv představení. V pokladnách lze platit platebními kartami.
Předprodej vstupenek probíhá na 5 měsíců dopředu.

Denní pokladny : Po-Ne 10-18 hod
Večerní pokladny: Večerní pokladny v divadlech jsou otevřeny 45 minut před začátkem představení.

Pokladna ND a StD: 224 901 448
Informace: 224 901 448
Informace o předplatném: 224 901 487
Doprava
Metro A, B - stanice Můstek
Tram č. 3, 9, 14, 24 – zastávka Václavské náměstí
Vstupné
Stavovské divadlo
odpolední večerní
OPERA 50 - 700 Kč 30 - 1200 Kč
ČINOHRA 30 - 250 Kč 30 - 400 Kč
BALET 30 - 400 Kč 30 - 700 Kč
Slevy
ND nabízí zajištění stálých míst na konkrétní představení formou předplatného na celou divadelní sezónu. Mezi nezanedbatelné výhody patří nejen zajištění sedadel, ale především velké slevy.
Další z možností jsou odpolední představení, která se prodávají za nižší ceny, či mimořádné vyhlášení slev na některá představení v průběhu sezony.
ND nabízí 50% slevu pro držitele ZTP, ZTP/P a příslušníky 3.odboje + studentské karty ISIC, ITIC, EURO 26 (pouze na I. a II. galerii).
20% půl hodiny před zahájením představení všem studentům na základě předložení dokladu o studiu.
100% pro studenty středních i vysokých škol uměleckého směru půl hodiny před zahájením představení na základě předložení dokladu o studiu.
Platební karty
American Express, Euro Card, JCB, Maestro, Master Card, Visa, Visa Electron

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Dnešní podobu Národního divadla tvoří tři umělecké soubory - opera, balet a činohra - které střídavě vystupují v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Všechny tři umělecké soubory vybírají svůj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu, ale vedle domácích autorů se zaměřují i na moderní světovou tvorbu. 



Historie Stavovského divadla

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Dal je postavit osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nostic Rieneck, vedený touhou zvelebit své rodné město i duše svých bližních. Stavba trvala necelé dva roky a divadlo bylo otevřeno v roce 1783 premiérou Lessingovy občanské tragédie Emilia Galotti. Původní název zněl Hraběcí Nosticovo divadlo. Tento pro tehdejší Prahu mimořádně významný projekt odpovídal duchu konce 18. století, kdy se na evropských dvorech, v sídelních městech a kulturních centrech stavěla národní divadla v duchu osvícenské představy, že všeobecně přístupné divadlo je morální ústav demonstrující kulturní úroveň národa. Nad budovou je nápis Patriae et Musis - Vlasti a múzám. Toto heslo dokládá velikost zakladatelova původního záměru a neztratilo svou platnost dodnes. Po připojení k Národnímu divadlu se stalo přirozeným pandánem mota Národního divadla Národ sobě.

Pro stavbu Stavovského divadla bylo vybráno místo tradičních divadelních produkcí vedle Kotců a zároveň vedle Karlovy univerzity, neboť univerzita a divadlo byly chápány jako celek. Tato budova je postavena v klasicistním slohu a je vedle divadla v Leovenu ve Štýrsku jediným divadlem svého druhu v Evropě, které se zachovalo téměř v původním stavu do našich dnů. V roce 1798 divadlo zakoupili čeští stavové a od té doby neslo název Královské stavovské divadlo. Od roku 1862, kdy zahájilo činnost Prozatímní divadlo jako divadlo vysloveně a výhradně české, patřila scéna Stavovského divadla pouze německému souboru a jeho název se změnil na Královské zemské německé divadlo. Od roku 1920 (s výjimkou okupačních let) až do roku 1948 bylo opět s názvem Stavovské toto divadlo scénou Národního divadla, především jeho činoherního souboru. V roce 1948 bylo přejmenováno na Tylovo divadlo a posléze po rozsáhlé osmileté rekonstrukci se mu v roce 1990 vrátil historický název Stavovské divadlo.

Zakladatel Nostic byl Němec, rodilý Pražák, nadšený zemský vlastenec, hrdý na minulost českého království. Stavěl divadlo se záměrem, aby se v něm pěstovala německá činohra a italská opera. Zásadně se však nevyhýbal ani produkcím v jiných jazycích. Německy se ve Stavovském divadle hrálo do roku 1920, kdy bylo divadlo obsazeno Čechy a přičleněno k Národnímu divadlu. Vedle německých představení se v budově Stavovského divadla záhy po otevření hrálo také česky a tato budova je tak spojena se začátky českého profesionálního divadla. Prvá česká představení byla uvedena v roce 1785 náhodně a sporadicky (v podstatě z komerčních důvodů pro zvýšení tržeb přilákáním širších vrstev českého publika), od roku 1812 pravidelně o nedělích a svátcích odpoledne. V té době se tato představení stávají do jisté míry i záležitostí politickou. Odtud v obtížných letech po prohrané revoluci v roce 1848 a po nuceném odchodu J. K. Tyla vychází i idea vlastního Národního divadla.

Na scéně Stavovského divadla působilo několik zakladatelských generací českých divadelníků. Od průkopníků bratří Thámů, J. N. Štěpánka až ke Klicperovi, J. K.Tylovi, J. J. Kolárovi a dalším. Na tomto jevišti hrál např. i K. H. Mácha, zde byla uvedena první česká novodobá opera - Škroupův Dráteník v r. 1826, zde zazněla poprvé v r. 1834 píseň "Kde domov můj". Stavovské divadlo je trvale spjato i se jménem Wolfganga Amadea Mozarta. Odehrály se v něm - mimo provedení jiných jeho děl - i světové premiéry dvou oper: slavného Dona Giovanniho (29. 10. 1787 - kterou Mozart sám dirigoval) a opery La Clemenza di Tito (1791, při příležitosti korunovace Leopolda II.). Stavovské divadlo přilákalo ve své historii i řadu významných tvůrců evropského významu: působil zde jako kapelník Carl Maria von Weber, zpívala zde Angelika Catalani, koncertoval Nicolo Paganini, dirigovali zde Rubinstein, Carl Goldmark, Gustav Mahler, ze slavných činoherců zde vystoupili W. A. Iffland, F. Raimund, J. N. Nestroy, Wenzl Scholze, černošský tragéd Ira Aldrige, francouzská tragédka Rachel a celá řada dalších.

Po začlenění do svazku Národního divadla v roce 1920 působila na scéně Stavovského divadla především činohra, a to zprvu odlehčujícím konverzačním repertoárem, který postupně nabýval na závažnosti. K významným premiérám patřily např. Čapkova Bílá nemoc a Matka. Neméně významné pro české divadlo bylo na přelomu let padesátých a v letech šedesátých i působení našich nejlepších režisérů - především Alfréda Radoka a Otomara Krejči - a uvádění původních českých her Františka Hrubína, Milana Kundery a Josefa Topola. Opera Národního divadla zde uváděla především mozartovský repertoár. Po reorganizaci Národního divadla se na scéně Stavovského divadla nově objevují i představení baletního souboru.

Loading .....
Loading .....
>