Archiv Festivaly

Tanec Praha 2013

2013-05-17 14:05

27. 5.  – 4. 7. 2013
25. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla
Ponec, Divadlo Archa, Hudební divadlo Karlín, Státní opera
www.tanecpraha.cz

Vstupenky na všechna představení festivalu lze zakoupit na pokladně divadla Ponec (Husitská 24A, Praha 3). Vstupenky na představení, která se konají v Divadle Archa, HDK a ve Státní opeře, lze zakoupit také na pokladnách těchto divadel.

27. 5. – 1. 6. | Ponec, Studio ALTA, Žižkovská věž
prolog TANEC PRAHA DĚTEM | dílny, představení, diskuze, Děti tančí (s)věží – site-specific projekt u Žižkovské věže k oslavě Dne dětí

Hlavní program v Praze:

3. 6. + 4. 6. | 20.00 | Ponec
GALA–OPENING: Reminiscence
Lin Hwai Min | Cloud Gate Dance Theatre of Taiwan (TW/ROC), Palle Granhøj (DK), Jorma Uotinen (FI), Ohad Naharin (IL), Hervé Diasnas (FR)
Slavnost vzpomínek, osobností a tance. Na počátku byla touha sdílet krásu, emoce, rafinovanost i drsnost tance, který jsme neznali. Příběh festivalu TANEC PRAHA má letos 25 kapitol a je složen ze stovek nezapomenutelných večerů, výjimečných zážitků, inspirativních setkání. Každý rok jsme nabízeli českým divákům tanec v jeho nejaktuálnějších podobách, v jeho dynamice, extrémnosti, velkoleposti i intimitě. Praha se díky festivalu stala městem tanečních gurmánů. Největší hvězdy, které jsou vepsány do pětadvacetileté historie festivalu Tanec Praha, oslaví spolu s pražským publikem toto významné výročí. Ve zcela mimořádném večeru uvedou své taneční pozdravy – urbi et orbi – Ohad Naharin, Jorma Uotinen, Hervé Diasnas, Lin Hwai Min či Palle Granhøj.

6. 6. | 20.00 | Ponec
Dame de Pic | Cie Karine Ponties (FR/BE): Lamali Lokta
Možná je na čase si uvědomit, že úžas není výsadou dětí a naivních jedinců, že nejde jen o příjemný, chvilkový pocit, který pomine, jakmile pochopíme předmět, jenž údiv způsobil, a opět zvážníme. Třeba není větší známky dospělosti, než pro něco se nadchnout. Potvrdit tím, že úžas není pouhá emoce, ale schopnost, která nás otevírá světu, odhaluje naši nevědomost a poskytuje nám svobodnější a zároveň osobnější chápání světa.

9. + 10. 6. | 20.00 | Ponec
Granhøj Dans (DK): Aline Not Alone
Životní peripetie kubánské tanečnice Aline Sanchez Rodriguez inspirovaly známého dánského choreografa Palle Granhøje, aby svou sérii „performance portraits“ rozšířil o její příběh. V kulisách a atmosféře komunistické Havany strávila Aline část svého života. Frustraci vystřídalo v průběh let naplnění a temperamentní charismatická  Kubánka vypráví o své zkušenosti a životní filozofii v taneční poetické life story za doprovodu kytary a zpěvu ... s humorem, nadhledem, dojemně i provokativně.

13. 6. | 20.00 | Ponec
Fabián Barba | Mary Wigman (BE/EC/DE): A Mary Wigman Dance Evening
Mladý ekvádorský choreograf a tanečník Fabián Barba byl natolik zaujat jednou z největších osobností taneční historie Mary Wigman, že se rozhodl nastudovat sérii krátkých tanečních čísel, jimiž Wigman kdysi položila základy tanečního expresionismu. Vedle historické rekonstrukce se musel choreograf vyrovnat s faktem, že tančí ženský part. Jak se změnil tanec za sto let? A jak jeho ženský obsah interpretuje mužské tělo? Rozluštíme genom současného tance historickou introspekcí?

16. + 17. 6. | 20.00 | Ponec
Claudio Stellato (IT/BE): L’Autre
Vynalézavý akrobat-tanečník Claudio Stellato zve na cestu, která otřese vašimi smysly. Všechno je v jeho světě jiné! Kombinuje manipulaci s objekty s krajní ohebností těla a nebojí se jít skutečně do extrému. Zpochybňuje fyzikální zákony a zručně si pohrává s naším vnímáním. Setkání či konflikt těla a objektu, které konstruuje, nás přivede do světa iluze a vzájemně se popírajících sil, kde nehybné ožívá a živé uniká z gravitačních pout. Nesnažme se tento rituál pochopit. Každá akce v něm vypadá tak nepravděpodobně a ještě se zcela bez skrupulí dál svobodně vyvíjí!

Lia Haraki (CY): Tune In
Kyperská choreografka evropského renomé se pustila do dlouhodobého výzkumu spontánních reakcí lidského těla. Základem experimentu se stala repetice, opakovaný stereotyp, který vyprovokuje neplánovanou fyzickou odpověď. Lia se spouští do hlubin nevědomí, do prostoru, kde nemá člověk nad sebou kontrolu a kde se rodí emoce, trans a ochota podlehnout sledovanému rituálu. Hledá tanec bez ega, tělo bez myšlení, prožitek bez hodnocení. Dílo Tune in je součástí antropologicko-sociologicko choreografického výzkumu IntuNition zabývajícího se tím, jak prostřednictvím intuice může člověk obsáhnout přítomný okamžik.

UDÁLOST SEZONY 1
18. + 19. 6. | 20.00 | Hudební divadlo Karlín
Peeping Tom (BE) | Gabriela Carrizo (AR/IT) & Franck Chartier (FR): 32 rue Vandenbranden
32 rue Vandenbranden se odehrává v exteriéru, ve větrné zasněžené krajině, kterou pokrývají polorozpadlé chatrče. Toto opuštěné horské území obývá mladý pár, těhotná žena a tulačka. Ti všichni jsou paralyzováni vlastním strachem a potácejí se v zajetí izolace a samoty, zatímco hranice mezi snem a realitou se pomalu rozplývají. Máme co do činění s malou izolovanou komunitou, jejíž členové jsou konfrontováni s vlastní osamělostí. Pod drobnohled se dostávají vnitřní pnutí, která určují, jakou cestou se jednotlivé postavy budou vyvíjet. Na scéně je vidět údolí, kam se však nikdo z nich nikdy nedostane. A to není zdaleka to nejhorší, co je čeká. Stravinsky, Bellini a Pink Floyd i v živé interpretaci mezzosopranistky Eurudike De Beul vytváří hudební dramatičnost, která vás zavede do podivného světa, vykresleného ve filmovém stylu. Ano, toto je inscenace o psychologických břemenech, která s sebou vlečou mladí lidé. Přesto je však plná humoru a neuvěřitelných fyzických výkonů.

20. 6. | 20.00 | Ponec
Niv Sheinfeld & Oren Laor (IL): Two Room Apartment
Intimní mužský duet odehrávající se v „dvoupokojovém bytě“ reflektuje situace v soužití životních a tvůrčích partnerů. Jde o osobní a v jistém smyslu i politické vztahy – pokoje jsou výsostným územím, nezávislými státy s nedotknutelnými hranicemi. Někdy se hranice sama zhroutí a životy protagonistů se prolnou. Choreografie je remakem stejnojmenného díla Liat Dror & Nir Ben Gal z roku 1987, které coby duet v obsazení muže a ženy uvedl festival TANEC PRAHA v roce 1991.

Roy Assaf (IL): The Hill
Mužské trio The Hill je taneční satirou inspirovanou hebrejskou písní Givat Hatahmoshet, která vypráví o jeruzalémské vojenské základně Ammunition Hill, místě krutých bojů během Šestidenní války, jež se odehrála v roce 1967. Tanec tří mužů cirkulující ve smyčkách je parafrází na začarovaný kruh absurdity, strachu a konstruktu maskulinit. Muži, nuceni spolehnout se sami na sebe, ale zároveň jeden na druhého, prožívají prokletí archetypu hrdiny, který evokuje smích, teror i slzy. Satira a nadsázka umocňují hlavní myšlenku díla, která tak na diváky působí s neodbytnou intenzitou. Dílo jedinečně reprezentuje povahu izraelského tance – je vtipné, vitální a strhující.

24. 6. | 20.00 | Divadlo Archa
Giulio D’Anna (IT/NL): Parkin’Son
Před několika lety diagnostikovali panu D´Anna Parkinsonovu chorobu. Jeho syn – tanečník a choreograf – v této situaci nabídl otci, aby s ním vytvořil nové dílo. Parkin´son předkládá bilanční, situační a emocionální koláž života dvou protagonistů s dědičnou vazbou. Vypráví o tělesných změnách, vitalitě, energii, proměnách hodnot. Jeviště patří barvitým konstelacím vztahu otce a syna a nekonečným perspektivám, jež nám dává naděje a smysl pro humor. Naše doba, postižená nejrůznějšími chorobami a limity, má stále hluboký smysl, pakliže máme fantazii a odvahu. I díky tomuto vzkazu získalo dílo cenu Dioraphte Dance Prize na Dutch Dance Days (Nederlandse Dansdagen) 2012 v Maastrichtu.

25. + 26. 6. | 20.00 | Ponec
EVROPSKÁ TANEČNÍ LABORATOŘ | Mozaika mladé evropské tvorby
Groupe ENTORSE (FR): Accidens (ce qui arrive)
Znovu vstát a jít. Navzdory všem nehodám, které přicházejí jedna za druhou a srážejí nás na kolena. Toto přehledné téma podtrhují dva základní elementy inscenace: všudypřítomná, magnetická hudba tvořená živě na mixážním pultu Raphaëlle Latini a křehká vertikalita těla tanečníka Samuela Lefeuvra, týraného nekonečnými a nemilosrdnými pády. Jeho tělo má odolnost a vytrvalost loutky, stejně nepravděpodobné jsou jeho kinetické a fyzické možnosti. Jednoduchý koncept vytváří fascinující účinek také díky mistrovskému světelnému designu. Ocitnete se v autoritativním robotickém, technologickém světě, kde se odehrává zásadní životní bitva.

La Coja Dansa (ES): Accidia
Pohádková love story, jejíž protagonisté jsou tak trochu utkáni z látky na sny. Když tančí, jsou skuteční, ale každým okamžikem se stávají vzpomínkami jednoho na druhého. Paměť je ošidná – muž a žena prožijí stejný příběh, ale každý jej sleduje z jiné perspektivy. Co je pak na společném životě společného, když jej vnímáme každý jinak a jinak na něj vzpomínáme? Co je to za moment, kdy se „nyní“ mění v „kdysi“…? Accidia se vymyká konceptu tance jako autonomní nezávislé zkušenosti a nabízí zážitek, který míří divákům rovnou do srdce.

Tabea Martin (CH): Duet for Two Dancers
Duet zkoumá lidské chování v odlišných kontextech a poukazuje na nekonečnost požadavků, které na nás společnost a profese kladou. Nejistota způsobená proměnlivostí společenských hodnot nás pak nutí neustále pochybovat nad smyslem vlastní každodennosti. Na jedné straně nás motivuje touha po dosažení prestiže, na straně druhé nás limituje strach ze ztráty vlastní integrity. Co to vlastně znamená být tanečníkem? A jsem jím i tehdy, kdy všechna síla a dovednosti zmizí? Duet for Two Dancers byl vybrán na prioritní seznam TOP 20 děl evropských mladých choreografů v síti Aerowaves pro rok 2012.

UDÁLOST SEZONY 2
3. + 4. 7. | 20.00 | Státní opera
Akram Khan Company (UK): DESH
Název autobiografického díla DESH znamená v bengálštině „domovina“.  Tělo Akrama Khana – subtilního, ale extrémně charismatického tanečníka a choreografa – se stává na jevišti místem, kde se střetnou významy pojmů jako země, národ, rezistence či splynutí.  Akram vycházel ze zkušeností a vzpomínek z cest mezi Anglií a Bangladéšem, zemí, které svou odlišností provokují až surrealistické zážitky. Intimní a zároveň epické dílo DESH tak představuje křehkost jednoho muže tváří v tvář síle odhodlání lidského ducha, která je mnohokrát pokoušena v rytmu práce, snů, obrody a touhy po přežití. Geniální umělec citlivě a prozíravě přesahuje svůj životní příběh. Dílo výrazně odráží problémy současného světa, který stále zoufaleji hledá pochopení fenoménu transnacionalismu a identity globálního občana. V celovečerním sólu spojil Akram své tvůrčí schopnosti s vizuálním umělcem Timem Yipem (držitelem Oscara za filmový design), light designérem Michaelem Hullsem (Sadler’s Wells Associate Artist), spisovatelkou a básnířkou Karthikou Nair a skladatelkou Jocelyn Pook (držitelkou ceny Laurence Oliviera). Samotné dílo DESH bylo v roce 2012 oceněno cenou Laurence Oliviera – Best New Dance Production.

• festival, tanec, představení, pohyb