Benešovy dekrety a Hitlerovy peníze

2010-01-30 00:00

Sudetská otázka ožívá v groteskně hořkém příběhu, v němž není vše tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá. Hru o restituci jednoho právem či neprávem zabaveného židovského majetku uvedlo v lednové premiéře Švandovo divadlo.

Hra Peníze od Hitlera začíná tím, že šestasedmdesátiletá židovka Gita Lauschmannová přijíždí do rodné pohraniční vesnice příznačně nazvané Puklice, odkud byla s rodiči a sourozenci za války odvlečena do koncentračního tábora. Chce se konečně vypořádat s minulostí, ale není to jen její minulost a nelze to provést bez zásahu do přítomnosti. Z německé strany už dostala finanční odškodnění, kterému říká peníze od Hitlera, od Čechů má dostat zpět veškerý majetek - dům, pozemky i výrobny, které patřily její rodině a byly po válce neprávem zkonfiskovány.

Svým příjezdem vyvolá ve vsi poprask, protože její majetek si mezi sebe rozdělilo několik vlivných místních rodin a rozhodně se ho nemíní vzdát. Jsou odhodláni bojovat všemi způsoby. Těmi nekalými, jak jsou zvyklí, především. Ostatně Gita tu už jednou byla, po válce, ale to se jí dokázali jako mladé, vyděšené holky zbavit. Vůbec by je nenapadlo, že Gita jim přes to všechno přijela nabídnout džentlmenskou dohodu. Tak se začne vytahovat špína, stará, i nová. Potomci se dozvídají o svých rodičích věci, které měly zůstat navždy zapomenuty. A dozvídá se je i Gita, která sama také není zrovna příkladnou matkou a babičkou.

Kdo je bez viny

Tři hodiny rozplétáte spolu s protagonisty hry příběh plný křivd, lidské nesnášenlivosti a chamtivosti. Není to zrovna večer strávený v pohodové zábavě, ale strhující děj a neustálé zvraty nedovolí ztratit pozornost. Stejně je to se sympatiemi k hlavní hrdince. Zpočátku ji máte za zmatenou dámu v letech, brzy vám jí začne být líto, ale posléze její rozporuplná povaha zapříčiní, že nebudete vědět, jestli jí máte dál až tolik fandit.

Herecké Concerto grosso

Do role Gity byla obsazena Marie Málková, na kterou si autoři mysleli od počátku a divadelní přepis stejnojmenného románu Radky Denemarkové, psali herečce přímo na tělo. Je zcela jistě ideální představitelkou. Je nejen Gitou současnou, ale převtěluje se ve vzpomínkách citlivě i do Gity dítěte a mladé dívky. Role Gity, patří k oněm "kládám", při nichž herec prakticky nesleze z jeviště, je plná emotivního vypětí i fyzické námahy. Je však také nepřehlédnutelná, a tak je docela dobře možné, že si za ni Marie Málková připíše další divadelní ocenění ke třem dosud uděleným Cenám Alfreda Radoka z let 2001–2003.

Když už jsme u hereckých výkonů, je třeba zvlášť jmenovat i Věru Kubánkovou v roli staré Vlasty. Pětaosmdesátiletá herečka se s mnohopolohovým partem současné majitelky Gitina domova vypořádala bravurně a postavě dodala děsivou věcnost i lidskost. Neméně dobře se úloh lidských kreatur zhostili i ostatní herci a životnost pro příběh důležitým, leč málo se projevujícím, postavám dodali i zbývající protagonisté.

Snad jediná malá výtka ke Gitě ve vzpomínkách na dětství. Je prezentována jako hodně naivní malé dítě, přestože jí v té době muselo být minimálně deset dvanáct let.

Režisérem hry je Michal Lang. Hra měla premiéru 9.1.2010 ve Švandově divadle. Románová předloha Radky Denemarkové byla v roce 2007 oceněna Cenou Magnesia litera za nejlepší prózu. Více o inscenaci, hercích a datech představení se dozvíte zde.

Foto: Patrik Borecký