Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Peggy Pickitová vidí boží tvář

2011-11-17 00:00

Divadlo Letí uvádí 20. listopadu ve Švandově divadle scénickou skicu Rolanda Schimmelpfenniga Peggy Pickitová vidí boží tvář. V této horké novince, autor napsal hru teprve loni, hrají Jana Janěková ml., Gabriela Pyšná, Igor Chmela a Marek Němec. Hru a kontext jejího uvedení přibližuje režisérka Martina Schlegelová...

Naposledy na sebe Divadlo Letí upozornilo v souvislosti s konkurzem na nového provozovatele divadla Komedie. Můžete ve zkratce přiblížit jaký jste měli koncept? Byl podobný tomu dosavadnímu – čili jasné soustředění na současnou dramatiku?


Ano, bylo to logické vyústění naší šestileté práce – šlo o centrum současné dramatiky. Takové divadlo má skoro každá evropská metropole, ale v Praze dosud není. Divadlo, které uvádí pouze současné hry, je napojené na evropskou síť podobně zaměřených divadel, vyměňuje si kvalitní texty, autory, režiséry... Ostatně, kdo má zájem se s naším projektem seznámit, může – visí na našich webových stránkách.

Jak by se proměnilo fungování vašeho divadla, pokud byste získali do správy kamennou scénu?

Mohli bychom lépe držet krok s našimi zahraničními partnery, dělat toho víc, soustředěněji, mohli bychom zvát do Prahy víc špičkových umělců – dramatiků a režisérů. Dokázali bychom Praze dát festival nejzajímavějších inscenací současných her, bohatý doprovodný program, rozjeli bychom víc programů pro veřejnost – dramatické soutěže, dílny a další.

Jakým způsobem si Divadlo Letí vybírá texty? Jde o to, co konkrétního režiséra ze současné dramatiky zaujme, nebo existuje nějaký dlouhodobější dramaturgický plán?

Letí se obvykle neřídí přáním režisérů – naopak, pro autory a jednotlivé texty hledá ty nejvhodnější režiséry – v tom je v kontextu České republiky výjimečné. Texty vybíráme podle témat. Chceme hrát o tom, co diváky dnes zajímá, co sami řeší, o čem přemýšlí nebo z čeho si chtějí dělat legraci.

Hra Peggy Pickitová vidí boží tvář upozorňuje podle jejího autora Rolanda Schimmelpfenniga skrze konkrétní lidské osudy na dnešní globální problémy. Na repertoáru máte také například Sikorův politicky a společensky aktuální text Zpověď masochisty... Jsou pro vás angažovanost nebo společenský apel v divadle důležité?

Je pro nás důležité mluvit o dnešním světě. Divadlo je místem pro diskuzi. Nebaví nás hrát konvenční hry, které mohly být napsány před sto lety a nikdo by si nevšiml žádného rozdílu.

Čím vás text Rolanda Schimmelpfenniga zaujal?

Zaujalo nás téma i způsob jeho uchopení. Schimmelpfennig má specifický způsob, jak pracuje s příběhem. Nejprve ho rozdělí do jednotlivých fragmentů a ty pak na sebe navrství, spojí komentářem. Výsledek je velmi působivý.

O čem hra ve zkratce pojednává?

Všichni obdivujeme lékaře bez hranic. Myslíme si, že dělají skvělou práci. Občas jim třeba pošleme peníze, kvůli čistému svědomí. A radši se neptáme, jaké je to tam doopravdy. Jaké to je vrátit se. Je to hra o střetu dvou životních cest. Jeden manželský pár si buduje kariéru na Západě, založí rodinu, druhý pracuje na misi někde ve třetím světě, a i oni si svým způsobem pořídí rodinu. Jenže pak se chtějí vrátit. A musí obětovat skoro všechno. Nebo nemusí?
Tomáš Kůs

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>